Teorie přednášky3

yb v promyvném vodním režimu (víc vody naprší než vyprší, pohyb vody ve směru gravitace)
2.dostatečná drenáž - ne u půdy těžké
3.koloidy musí být peptizovány tzn.dispergované = částice nejsou spojeny dohromady, pokud jsou koagulovány vytváří tmely, gely - nepohybuje se
peptizaci koloidů podporují jednomocné kationty (Na+, K+, NH4+, H+)
vícemocné ionty brání ilimerizaci, před ilimerizací musí dojít k odvápnění
Projevy ilimerizace u 3 půdních typů:
luvizem (nejintenzivnější)
hnědozem
šedozem (velmi malé)
Intenzitu ilim.pochodů posuzujeme podle koeficientu texturní diferenciace (u zrnitosti), intenz.ilim.pochod probíhá při hodnotě koeficientu větší než 3
= výsledek ilimerizace = zvrstvení půdy horizonty - vyjadřují historii pedogeneze, charak.pro jednotlivé půdní typy
ZÁKLADNÍ HORIZONTY
Horizonty nad půdou
horizonty organické = nadložní - hromadí se v nich organická hmota, tvoří nadložní humusovou vrstvu v nezemědělských půdách - nemohou se tvořit na orné půdě, tvoří se v lese z opadaného humusového materiálu
1.1.1 horizonty anhydrogenní - na nezamokřených místech
signaturní značky : L -org.hmota bez výrazných známek rozkladu
F - fermentační - část org.hmoty podlehla fermentačním pochodům -
přeměny původního materiálu
H - humifikační - všechny zbytky jsou narušeny, celková amorfní
hmota, max.zbytek kořene, hůře podléhají transform. pochodům
1.1.2 horizonty hydrogenní - málo rozložené organické zbytky
signaturní značky : Of = fibrický = vláknitý
Om = mezický = směs rozložených a nerozlož. organických zbytků
Oh = humusový = dobře rozložené
1.1.3 rašelina - vrstvy málo rozložené org. hmoty (horizonty mocné i několik metrů), vytváří
se za správné vlhkosti a za urč.podmínek vegetačních
ve vyšších polohách - kyselé prostředí - sphagnem
v nižších polohách - alkalické prostředí - rákosy
Půdní typ s rašelinným horizontem je organozem
horizonty organominerální (epidedony) (nacházejí se u každé půdy), nemusí být, když je nějak odstraněn, označení písmeny A - převaha miner.hmoty
1.2.1 horizonty anhydrogenní - nepřemokřují se
signaturní značky: Ai - iniciální - horizont půdy, která se začíná vyvíjet nebo se těžko
vyvíjí - težko obhospodařovatelná, 5-10cm, nekvalitní, těžko využitelné, nízce úrodný,
typický horizont litozemí, může být stanovištěm pastevních porostů
Ah = humusové - obyčejné horizonty, lesní půdy, jeden z nejrozšířenějších horizontů v
horských oblastech, zamokřené jenom částečně - jev oglejení - střídání dvoj a
trojmocného železa
Ad - drnový horizont - vznikl činností trvalé travní vegetace
Am - melanický - vznikají v něm melanoidy - org.látky - zelené organické látky, výskyt u
půd.typu rendzina(na karbonátových substrátech) nebo ranken - není karbonátový velmi
tmavé zbarvení, horizont sorbčně nasycený
Ac - černický, hluboký přes 30cm, tmavý, příznivý, úrodný, u půdního typu černice a
černozem, vysoká kvalita humusu, naše mejkvalitnější půdy
As - smonicový horizont ( = tirsový) - tirsifikace - proces hlubokého humóznění na
hlubokých substrátech, smonice - hluboký, tmavý, se skluznými povrchy (útvary vzniklé
bobtnáním a smršťováním těžkého jílovitého materiálu
Au - umbrický horizont (umbra = stím) vzniká ve vlhčích zastíněných polohách, sorbčně
nenasycený - převládají fulvokyseliny - nepříznivé org.látky
Ae - eluviace - ochuzování
1.2.2 horizonty hydrogenní (zamokřené) - ovlivněny stagnující vodou, dochází k redukčním
jevům, periodické zamáčení = střídání oxidačního a redukčního prostředí - pseudoglej
trvalé zamáčení = trvale redukční prostředí - půdní typ glej
dochází ke změně barvy Fe3+ (rezivé barvy) Fe2+ (zelené barvy) - oglejovací
pochody - pseudoglejové - mramorování
Arg, Amg - - přidáme písmeno "g" u pseudoglejových pochodů, - vytváření útvarů -
bročky - noduly - nodulární horizont - Ahn
At - zrašelinělá hmota organická - stagnuje voda
kulturní horizonty - silně ovlivněny člověkem
Ap - ornice (horizont, který je prooráván) - nejběžnější
Ad - přirozený nebo vytvořen člověkem (travní porosty)
Az - antropogenní umělé půdy, antropozem = půdy ovlivněné nebo zcela vytvořené
člověkem, antropické horizonty, zahradnické půdy,
Azu - antropické umělé - vytváří se při rekultivacích
2. Podpovrchové horizonty (vnitřní), jsou jen tam, kde byly vytvořeny podmínky
2.1 eluviální horizonty (ochuzené o org.hmotu, jíl, cheláty)
Ep - podzolový, světlý až bílý, ochuzen o humus a seskvioxidy, obohacen relativně o Si
El - luvický, pochod při kt.vzniká luvický hor. je ilimerizační - posun koloidů
(nerozpust.látek) typický pro luvizem, destičková struktura
Ev - hnědozemě
En - pseudoglejový nodulární horizont
2.2 metamorfické horizonty - charakter.zvýšenou přeměnou - zvětráváním, typický horizont
pro kambizem, při zvýšené intenzitě zvětr.pochodů se uvolňuje Fe a transformacemi
vznikají další koloidní částice - horizont se obohatil o Fe a jíl
největší rozšíření v ČR
Bv - kambický horizont - intenzivní zvětrávání mateční horniny v půdotvorném substrátu,
obohacování - ale ne migrací, zvýšený obsah vody ve sloučeninách s Fe
Br - rubifikovaný horizont - do červena zbarvený - obsah krystalických forem železa, ve
středozemních oblastech
Bp - pelický hor .(těžký, jílovitý) - na těžkých půdách
2.3 iluviální horizonty - obohacené
patří sem horiz. nacházející se u podzolů, spodické, luvické
2.3.1. horizonty spodické
Bs - jsou zde nahromaděny seskvioxidy (R2O3 ) - nejčastěji Fe3+, Al3+ - jsou zde soustřed.
Bhs - humusoseskvioxidový horizont - jazykovitý, hnědý horizont, typický pro podzoly
Bsd - seskvioxidový horizont degradovaný - ortštejn - ztvrdlá lavice uvnitř podzolů, těžko
proniknutelná pro vodu, živiny
Bvs - u kryptopodzolů
2.3.2 horizonty luvické
Bt - luvický horizont - obohacený o jit., t - texturní diferenciace = rozpoznáme, jak
intenzivně se v profilu transportuje jíl
Bth - horiz. organoluvický hor. s text. diferenciaci - u šedozemí
Btg - vliv oglejení (vody ve větší míře)
Btd - pouze u luvizemí
2.4 hydrické horizonty
2.4.1 redoximorfní - redukční i oxidační podmínky - střídají se, typický pro pseudoglej
(značíme g), půda se smáčí,vyschne, smáčí,…..
Bm - mramorovaný pseudoglejový horizont, vytváření barevných skvrn
Bmp - na těžkých půdách - mramorovaný horizont pelický, těžký, velké procento jílu
Bml - mramorovaný luvický
Bme - mramorovaný eluviální horizont
2.4.2 reduktomorfní - redukční podmínky, horiz.glejů
Gro - více než 10%rezivých částí
Gor - převaha redukčních podmínek, méně než 10%
Gr - typický redukční horizont glejů, nemá žádné rezivé skvrny, všechno je šedozelené -
redukční
2.5 Akumulace kysličníků
K - horizont obsah karbonáty
S - rozpustné soli sodné, zasolené půdy
Bos - oxidač.horizont okrový - kde se hromadí oxidační horizont manganový
Bsd - ortštejn
3. Podpůdní horizonty - půdotvorný substrát - zvětrávání mateční horniny - zdroj
minerálních látek, mateční hornina C ( v rámci KPP se označuje jako P), v případě
vrstev.substr. - římská číslice (např.II.C), může být tvořen
náplavami = půdní sediment M, podpovrch.horizonty nemusí být u všech půd
R(v rámci KPP - značeno M) - nerozrušená mateční hornina - skála, Cr - navětralá mateční
hornina
D - podložní hornina (mateční hornina, která není tvořena půdotvorným substrátem -
odlišný chem.charakter od půdotvorného substráru), u sekundárních uloženin
K - horizont obsahující karbonáty, zvýšené množství solí, uhličitanu vápenatého,
hořečnatého
SLOŽENÍ PÚDY
půda - prostředí, které je složeno z fází
%hmotnostní %objemová
1.pevná - minerální 81 49
- organická 2 3
2.kapalná ( = půdní roztok 17 26
3.plynná(= půdní vzduch) 0 22
MINERÁLNÍ SLOŽKA PEVNÁ
část zvětralá - jemnozrnná - převažuje koloidní velikost (dimenze) - nositel fyzikálně-chemických a koloidních vlastností, nese el.náboj, rozhoduje o hromadění látek na povrchu - o sorpci
část nezvětralá - hrubozrnější podíl - prach, písek - fragmenty hornin - primární minerály (křemen, karbonáty)
ELEMENTÁRNÍ (PRVKOVÉ) SLOŽENÍ MINERÁLNÍ ČÁSTI
O2 - v oxidech, hydroxidech, kssl.kyselinách, solích - 49%
Si - v křemičitanech, v živcích, slídy, křemen - zákl.složka sekundárních jílových minerálů, kyselina křemičitá - hydrofilní koloid, součást silikátů, alumosilikátů
Al - 7%, podobné vlastnosti jako Fe - 3,5%, amorfní prvek, výskyt v kyselém prostředí - Al3+,
Al spolu s Fe jsou prvky podporující koagulaci, vytvářejí cheláty, celkově tvoří přes 90%
Ca - 2%, K - 1,6%, Na - 1%,
1% - 0,1% - Ti,Cl, P, S, Mn
0,1 - 0,01% - Mo, Li, Co
Minerální složení minerální části (hlavně z hlediska jíl.minerálů) - živce, křemeny, amfiboly, limonit - primární složky
sekundární složky - prošly transform.změnami při zvětrávání
nejílové - vznikly při zvětrávacích pochodech anhydrid - sádrovec
jílové - ovlivňování různých jevů v půdě
MINERÁLY
primární - v původní nezvětralé mateční hornině
sekundární = transformační zvětrávací pochody
- jílové - mikrokrystalické lamelární miner.se specifickými vlastnostmi
(kaolinit)
- nejílové - sádrovec, limonit, syderit, chalcedon, opál
JÍLOVÉ MINERÁLY
vznik - zvětrávací pochody, důležité koloidní vlastnosti
1.dědictví po primárních minerálech - zachovává se kryst.struktura primárních minerálů, dochází k ochuzení o některé složky
2.neoformace (novotvoření) - totální destrukce prim.minerálu - ztratil svou krystalickou podobu - nachází se ve formě gelu a postupně krystalizují nové struktury, z koneč.produktů krystalizují nové jílové minerály
3.intermediární - transformace- přeměna - část původní struktury se rozrušuje a část se zachovává
Jílové minerály jsou alumosilikáty nSiO2*Al2O3 * nH2O
každá ze zákl.složek tvoří svou krystalickou strukturu, většinou lamelární (lístkovité)
SiO2 - tetraedry
Al2O3 - okt