Tahák1

chny výběžky a zůstávají jen hladká těla obratlů.
Páteř (columna vertebralis) Tvoří pevnou, ale pružnou, oporu těla.Velkou pohyblivost má krční a ocasní část páteře. Nejméně pohyblivá je křížová a potom hrudní část páteře.
Páteřní kanál(canalis vertebralis)Vzniká spojením obratlových otvorů a chrání míchu.Ven se otevírá meziobratlovými otvory (foramina intervertebralia)kudy procházejí cévy i nervy.
Spoje hrudníku (juncturae thoracis) zahrnují kloubní připojení žeber k páteři, připojení žeber k hrudní kosti a spojení článků hrudní kosti.
Žeberní kloub (articulatio costovertebralis) je skloubení žebra s páteří. Tvoří ho dva
samostatné klouby, kloub žeberní hlavičky a kloub příčného výběžku hrudního obratle.
Tyto klouby mají samostatná kloubní pouzdra, která jsou doplněna vazy. Vaz příčného
výběžku a vějířovitý hlavičkový vaz spojují konec žebra s těly a příčnými výběžky hrudních obratlů. Vnitřní hlavičkový vaz spojuje hlavičky dvou protilehlých žeber.
Spojení žeberní chrupavky a hrudní kosti (articulatio sternocostalis) tvoří kloub s malým rozsahem pohybu a krátkým a tuhým kloubním pouzdrem.
Chrupavčité spojení hrudní kosti (synchondroses sternales) je chrupavčité spojení jednotlivých článků hrudní kosti a připojení mečové chrupavky.
Svaly trupu a ocasu (musculi trunci et caudae)
se podílejí téměř na všech pohybech. Patří sem svaly hřbetu, krku, hrudníku, břicha a ocasu.
Svaly hřbetu (mm. dorsi) tvoří mohutnou svalovinu dorzálně od páteře a ta se táhne od týlní kosti až ke kořeni ocasu.
Sval kyčlo-žeberní (m. iliocostalis) představuje pruh svaloviny na obratlových koncích žeber od křídla kyčelní kosti až po střední krční obratle.
Řemenový sval (m. splenius) tvoří svalovou plotnu v krční partii těla.
Nejdelší sval (m. longisimus) sahá od křížové kosti až k šupině týlní kosti hlavy.
Nejdelší bederní a hrudní sval
Nejdelší krční sval
Nejdelší nosičový a hlavový sval
Trnový sval hřbetní a krční (m. spinalis thoracis et cervicis) je na dorzální straně hřbetu.
Polotrnový hlavový sval (m. semispinalis capitis) je plochý široký sval na desce šíjového
vazu v oblasti krku.
Svaly krku
Dlouhý krční sval (m. longus colli) je párový sval na ventrální straně krčních obratlů.
Dlouhý sval hlavový (m. longus capitis) odstupuje od příčných výběžků 6. – 2. Krčního obratle. Upíná se na tělo týlní kosti.
Ventrální a laterální přímý hlavový sval (m. rectus capitis ventralis et lateralis)
Střední kloněný sval (m. scalenus medius) odstupuje na dorzální a ventrální části plochy prvního žebra. Úponové zuby se upínají na příčné výběžky 7. – 3. krčního obratle.
Ventrální skupina svalů krku odstupuje od rukojeti hrudní kosti
Stahovač jazylky (m. sternohyoideus)
Boční stahovač jazylky (m. omohyoideus)
Stahovač hrtanu (m. sternothyroideus)
Svaly kývače - mohutná svalovina na ventro-laterální ploše krku těsně pod kůží, která pohybuje hlavou.
Ramenní zvedač hlavy (m. brachiocephalicus) odstupuje na laterálním hřebeni pažní kosti
Ramenní napřimovač hlavy(m. cleidomastoideus)se upíná až na týlní plochu skalní kosti hlavy
Kývač hlavy (m. sternocephalicus) je dlouhý zaoblený sval pod brázdou hrdelnice. Jako stahovač dolní čelisti (pars mandibularis), se upíná na tělo dolní čelisti a povázku žvýkače.
Svaly hrudníku
Svaly, které spolu s kostrou tvoří stěnu hrudníku a zajišťují dýchací pohyby (nádech a výdech).
Vnější mezižeberní svaly (mm. intercostale externi) tvoří krátké svalové snopce, které odstupují na kaudálním okraji jednoho žebra a upínají se na kraniální okraj následujícího žebra.
Vnitřní mezižeberní svaly (mm. intercostale interni) mají opět krátká svalová bříška, která odstupují na kraniálním okraji jednoho žebra a upínají se na kaudální okraj předcházejícího žebra.
Dorzální pilovitý sval (m. seratus dorsalis) je tenká svalová plotna, která ventrálně
vybíhá v jednotlivé zuby (proto sval pilovitý). Odstupuje ze svalových povázek na vrcholech trnů hrudních a bederních obratlů a upíná se na obratlové konce jednotlivých žeber.
Kraniální dorzální pilovitý sval (m. seratus dorsalis cranialis)
Kaudální dorzální pilovitý sval (m. seratus dosalis caudalis)
Zvedači žeber (mm. levatores costarum) představují 16-17 silných svalových bříšek, která odstupují od příčných výběžků hrudních obratlů a upínají se vždy na kraniální okraj následujícího žebra.
Příčný hrudní sval (m. transversus thoracis) leží na vnitř stěně hrudníku pod pohrudnicí.
Bránice (diaphragma) je sval a šlašitá přepážka mezi dutinou hrudní a dutinou břišní.
Šlašitý střed bránice (centrum tendineum) má srdčitý tvar, přičemž širší základna směřuje
dorzo-kaudálně. Masitá část bránice (pars muscularis) se dělí podle odstupu na tři části – část bederní, část žeberní a část hrudní kosti. Bederní část je tvořena ze čtyř pilířů,pravý a levý laterální pilíř a pravý a levý mediální pilíř.
Svaly břicha -tvoří stěnu dutiny břišní, která má jen omezený kostní podklad. Tyto svaly nesou váhu břišních orgánů. Při svém smrštění vytvářejí břišní lis, který je nutný pro dýchání, močení, kálení a porod. Základ tvoří čtyři ploché svaly, které se vzájemně překrývají a vždy dva se vzájemně kříží.
Zevní šikmý břišní sval (m. obliquus abdominis externus) tvoří rozsáhlou plochu obalující téměř celé břicho, jehož část je masitá a část je z vazivové povázky. Sval odstupuje masitě jednotlivými zuby na zevní ploše žeber od 4. žebra až po poslední žebro. Mediální větev se upíná do bílé čáry, kde srůstá s povázkou protilehlého svalu. Laterální větev pokrývá velký bedrovec a upíná se na pánev od kyčelního hrbolu až po stydkou kost.
Bílá čára ( linea alba) představuje tuhý vazivový provazec, který odstupuje od kaudální části hrudní kosti a mečové chrupavky, upíná se na hřeben kosti stydké v místě začátku pánevní spony.
Vnitřní šikmý břišní sval (m. obliguus abdominis internus) odstupuje svalovým bříškem na kyčelním hrbolu a části tříselného vazu. Upíná se masitě na posledním žebru, na vnitřní ploše čtyř nepravých žeber a převážná část svalu probíhá jako vějíř kranio-ventrálním směrem do bílé čáry.
Přímý břišní sval (m. rectus abdominis) tvoří dlouhý silný a plochý pruh svaloviny od kosti hrudní k pánvi. Mezi oboustrannými svaly leží bílá čára. Sval odstupuje na 4. – 9. žeberní chrupavce, laterální ploše hrudní kosti a na mečové chrupavce. Upíná se na stydkou kost a pánevní sponu.
Příčný břišní sval (m. transversus abdominis) je ze všech břišních svalů uložen nejhlouběji. Je to široký plochý sval. Odstupuje od žeberních výběžků bederních obratlů a jednotlivými zuby od vnitřní plochy žeber. Úponová povázka se upíná do bílé čáry.
Břišní svaly zpevňují celý trup, spojují hrudní kost s pánví a pánev se žeberním obloukem.
Napomáhají pohybu pánevních končetin a břišnímu dýchání.
19. KOSTRA HRUDNÍ KONČETINY
Kostra hrudní končetiny
Pletenec hrudní končetiny
Kostra paže
Kostra předloktí
Kostra ruky Kosti zápěstí (ossa carpi) Kosti záprstí ( ossa metacarpi) Kosti prstů (ossa digitorum manus)
Kostra pletence hrudní končetiny- původně tři kosti (lopatka, zobcovitá k., klíční k.)
u koně zůstává pouze lopatka,lopatka není kloubně připojena ke kostře trupu
Lopatka (scapula) je plochá kost tvaru trojúhelníka
Kostra volné hrudní končetiny - Kostra paže
- Kostra předloktí (skeleton antebrachii)
- Kostra ruky (skeleton manus)
Kost pažní (humerus) je dlouhá kost
Kostra předloktí (skeleton antebrachii)-je tvořena kostí vřetenní a kostí loketní.
Kostra ruky (skeleton manus)-je tvořena kosterními úseky zápěstí, záprstí a prstů.
Kosti zápěstí (ossa carpi) jsou dvě řady krátkých zápěstních kostí. Proximální (horní) řadu tvoří od mediální strany:zápěstní kost vřetenní, střední zápěstní kost, zápěstní kost loketní
a přídatná zápěstní kost. V distální řadě je druhá, třetí a čtvrtá zápěstní kost
Kosti záprstí ( ossa metacarpi) jsou kosti mezi zápěstím a články prstů. Z původních pěti kostí je u koně zcela vyvinuta jen jedna kost a částečně vyvinuty další dvě kosti.
Kosti prstů hrudní končetiny (ossa digitorum manus) jsou tvořeny třemi články prstu.
Vřetenní zápěstní kost (os carpi radiale) je na mediální straně, z horní řady kostí je největší.
Střední zápěstní kost (os carpi intermedium) je vsunuta mezi vřetenní a loketní zápěstní kost.
Loketní zápěstní kost (os carpi ulnare) je nejmenší kostí proximální řady, přední plocha má tvar pětiúhelníku.
Přídatná zápěstní kost (os carpi accessorium) je nápadně větší a značně oploštělá kost.
První zápěstní kost (os carpale premium) se vyskytuje jen vyjimečně
Druhá zápěstní kost (os carpale secundum) je samostatná kost uložená mediálně, je malá a má tvar polokoule.
Třetí zápěstní kost (os carpale tertium) má na přední ploše výběžek.
Čtvrtá zápěstní kost (os carpale quartum) je uložena laterálně a má kyjovitý tvar, přední a zadní plocha je volná a drsná.
Kosti záprstí ( ossa metacarpi) jsou kosti mezi zápěstím a články prstů. Z původních pěti kostí je u koně zcela vyvinuta jen jedna kost a částečně vyvinuty další dvě kosti.
Třetí záprstní kost (os metacarpale tertium) je jako jediná vyvinuta v dlouhou kost, která nese tíhu těla. Proximální konec je rozšířen v základnu se zápěstní kloubní plochou. Tělo třetí záprstní kosti je silné a dlouhé. Na distálním konci je vytvořena jednotná kloubní kladka s kloubní plochou pro připojení prvního článku prstu (kosti spěnkové).
Druhá a čtvrtá záprstní kost (os metacarpale II et III) je mediální a laterální bodcovitá kost. Jsou to neúplné záprstní kosti, které mají proximální část kloubně připojenou k bázi třetí záprstní kosti a k  distálním kostem zápěstí.
Kosti prstů hrudní končetiny (ossa digitorum manus) jsou tvořeny třemi články prstu.
Kost spěnková (phalanx proximalis – os compendale) je první článek prstu. Je to mohutná, silná kost, která má na palmární straně plošky pro sezamské kosti spěnkového kloubu. Na proximálním konci je základna s kloubní jamkou pro kloubní spojení se záprstím. Na distálním konci kosti je kloubní kladka.
Kost korunková (phalanx media – os coronale) je druhý článek prstu. Je to masivní krátká kost. Proximální základna je vyhloubena v kloubní jamku, která odpovídá kloubní kladce spěnky. Distální konec tvoří kloubní kladka.
Kost kopytní (phalanx distalis – os ungulare) je třetí článek prstu. Tato kost je zcela uzavřena v rohovém pouzdru kopyta. Přední okraj paznehtní kosti proximálně přechází přes korunkový okraj do široké kloubní jamky. Směrem palmárním vybíhá kost kopytní v mediální a laterální větev.
Sezamské kosti (ossa sesamoidea) jsou u každého prstu koně tři. Dvě podkládají úponové šlachy svalů u kloubu spěnkového a jedna u kloubu kopytního.
Sezamské kosti spěnkového kloubu (ossa sesamoidea phalangis proximalis) mají podobu trojbokých jehlanů s hroty obrácenými dolů. Na palmární ploše mají žlaby pro průběh šlach ohýbačů prstu.
Sezamská kost kopytního kloubu (os sesamoideum phalangis distalis) se také nazývá kost člunková. Je to kost poměrně velká příčně protáhlého tvaru.
Kopytní chrupavky (cartilagines ungulares) jsou dvě a vyskytují se jen u koně, jsou z vazivové chrupavky s četnými elastickými vlákny. Kopytní chrupavky přirůstají k proximálnímu okraji větví kosti kopytní.
20. KLOUBY A VAZY HRUDNÍ KONČETINY
Spoje hrudní končetiny – juncturae membri thoracici)Patří sem spojení lopatky s trupem, ramenní kloub, loketní kloub, spojení předloketních kostí, klouby zápěstní a klouby článků prstu.
Spojení lopatky s trupem (juncturae scapulae). Spojení je pomocí svalů pletence hrudní končetiny a jejich povázek, které tvoří elastický závěs trupu.
Ramenní kloub (articulatio humeri) je jednoduchý kloub mezi lopatkou a kostí pažní. Na distálním konci lopatky je kloubní jamka do které zapadá hlavice proximálního konce pažní kosti. Výrazné vazy na tomto kloubu nejsou, jde pouze o zesílení kloubního pouzdra.
Ramenní kloub koně (articulatio humeri equi)- kloubní pouzdro a svaly zpevňující kloub
Loketní kloub (articulatio cubiti) spojuje tři kosti – distální konec pažní kosti a proximální konec kosti vřetenní a loketní. Pažní kost a kosti předloktí spojují dva silné vazy.
Laterální postranní vaz (ligamentum colaterale laterale), Mediální postranní vaz (ligamentum colaterale mediale).
Kloubní pouzdro je jednotné pro celý kloub a srůstá s postranními vazy. Tento kloub umožňuje pohyb jen v jednom směru.
Spojení předloketních kostí. Proximálně jsou kosti spojeny kloubem (articulatio radioulnaris), který je součástí loketního kloubu ve společném kloubním pouzdře. Těla obou kostí jsou spojena vazivem. Proximální kloub je doplněn dvěma vazy, mediálním a laterálním vazem (ligamentum radioulnare).
Klouby ruky – articulationes manus.
Patří sem kloub zápěstní, záprstní a klouby článků prstu.
Zápěstní kloub je velmi složitý kloub. Jsou v něm dvě řady zápěstních kostí a proto lze tento kloub popsat jako tři za sebou následující klouby.
Proximální zápěstní kloub (articulatio antebrachiocarpea) je mezi distálním koncem vřetenní kosti a proximální řadou zápěstních kostí.
Střední zápěstní kloub (articulatio mediocarpea) je kloub mezi proximální a distální řadou zápěstních kostí.
Distální zápěstní kloub (articulatio carpometacarpea) je mezi distální řadou zápěstních kostí a kostmi záprstí.
Vnitřní zápěstní klouby (articulationes intercarpeae) jsou kloubní spojení mezi sousedními kostmi v jedné řadě zápěstních kostí.
Kloub přídatné zápěstní kosti (articulatio ossis carpi accessorii) spojuje přídatnou zápěstní kost s loketní zápěstní kostí.
Vazy zápěstního kloubu
Vaz zápěstně-záprstní dorzální je rozdělen na dva vazy mezi distální řadou zápěstních kostí a kostí záprstní. Vazy na palmární straně zápěstí se většinou spojují do mohutného palmárního vazu (ligamentum carpipalmare).Samostatným vazem je palmární zápěstně-záprstní vaz.
Vnitřní zápěstní vazy spojují jednotlivé zápěstní kosti.
Postranní zápěstní vazy (ligamenta collaterale) překračují zápěstní kloub na mediální a laterální ploše.
Vazy kloubu přídatné zápěstní kosti (ligamenta os accessorium) pevně připojují přídatnou zápěstní kost ke kloubu, protože na tuto kost se upínají ohýbače zápěstí. Podle úponu rozeznáváme tyto vazy – vaz na loketní kost, vaz na loketní zápěstní kost, vaz na 4. zápěstní
kost, vaz na záprstní kost.
Klouby prstů (articulationes digitorum) zahrnují kloub spěnkový, kloub korunkový a kloub kopytní.
Kloub spěnkový tvoří spojení mezi třetí záprstní kostí a kostí spěnkovou (prvním článkem prstu). Je tvořen kloubní kladkou záprstní kosti a kloubní jamkou spěnkové kosti. Z palmární strany se k těmto kostem přikládají dvě kosti sezamské spěnkového kloubu.
Kloub korunkový je kloubem mezi kostí spěnkovou a kostí korunkovou (mezi prvním a druhým článkem prstu). Je to jednoduchý válcový kloub.
Kloub kopytní spojuje kost korunkovou s kostí kopytní, z palmární strany se přikládá sezamská kost kopytního kloubu
Vazy kloubů prstu
Kloub spěnkový je doplněn pevnými postranními vazy, které odstupují od mediální nebo laterální plochy distálního konce záprstní kosti. Upínají se na laterální a mediální plochu spěnkové kosti. Sezamské kosti mají samostatný vazový aparát. Patří sem palmární sezamské
vazy, které podkládají šlachy ohýbačů prstu. Palmární vaz vzájemně spojuje obě sezamské kosti. Dále elastický záprstně-mezisezamský vaz spojuje sezamské kosti s kostí záprstní, což doplňují přídatné postranní vazy. Krátký sezamský vaz spojuje sezamské kosti s kostí spěnkovou a částečně se upíná i na sousední sezamskou kost jako zkřížený sezamský vaz. U koně jsou ještě distální sezamské vazy, šikmý a přímý sezamský vaz, které dosahují až na kost korunkovou.
Kloub korunkový je na mediální i laterální straně zpevněn postranními (kolaterálními) vazy, z nichž každý se štěpí na dvě úponové větve, které se stáčejí na palmární stranu.
Kloub kopytní je zpevněn postranními vazy na mediální i laterální straně. Vazy odstupují ze střední části korunkové kosti a upínají se na kloubním okraji kosti kopytní. Sezamská kost je připevněna jak ke kosti korunkové tak ke kosti kopytní. Postranní vaz sezamské kosti odstupuje až na kosti spěnkové společně s postranním vazem korunkového kloubu, prochází po vnitřní ploše kopytní chrupavky a širokou plochou se upne jak na sezamskou kost tak na kost kopytní. Distálně fixuje sezamskou kost široký, ale velmi krátký nepárovýkopytní vaz sezamské kosti.
Okraje kopytní chrupavky jsou připojeny pomocí vazů k okolním kostem. Jsou to tyto vazy – proximální vaz kopytní chrupavky,
střední vaz kopytní chrupavky, distální vaz kopytní chrupavky a
zkřížené vazy kopytních chrupavek.
Závěsný aparát prstu koně
Závěsný aparát je tvořen zcela zvazivovatělými svalu, mezikostní sval (m. interosseum) a sval přitahovač prstu (m. adductor digitorum), které společně odstupují na záprstní kosti. Mezikostní sval se upíná na sezamské kosti spěnkového kloubu, překračuje vazy sezamských
kostí na kost korunkovou. Přitahovač prstu splývá s přídatným vazem a palmárním přídatným vazem, vnoří se do šlachy hlubokého ohýbače prstu a upne se na kopytní kost. Tento systém umožňuje koni dlouhé stání bez mimořádné únavy.
21. SVALY HRUDNÍ KONČETINY
Svaly hrudní končetiny
Svaly pletence hrudní končetiny připojují hrudní končetinu k trupu a na těchto svalech je hrudník zavěšen mezi přední končetiny.
Sval kápový (m. trapesius) leží v krajině kohoutku pod kůží a povázkou. Je to plochá svalová deska trojúhelníkového tvaru. Krční část odstupuje povázkou od provazce šíjového vazu a hrudní část odstupuje od nadtrnového vazu. Sval se upíná šlachou na dorzální okraj hřebene lopatky.
Sval kosočtverečný (m. rhomboideus) leží pod svalem kápovým a má sním stejný rozsah a tvar. Upíná se na mediální plochu lopatkové chrupavky a její kaudální část.
Nejširší sval zádový (m. latisimus dorsi) je široká svalová deska na laterální ploše hrudníku. Odstupuje povázkou od nadtrnového vazu v rozsahu 4. hrudního obratle až 6. bederního obratle. Sval se šlachou upíná na mediální hřeben kosti pažní v oblasti ramenního kloubu.
Povrchový prsní sval (m. pectoralis superficialis) leží pod kůží v  oblasti prsní a na mediální ploše paže a předloktí. Sestupný prsní sval je kraniální částí svalu. Odstupuje z laterální plochy rukojeti hrudní kosti a upíná se na hřeben těla pažní kosti. Příčný prsní sval je mohutnější částí svalu. Odstupuje od ventrálního okraje hrudní kosti a upíná se do předloketní povázky.
Krční ventrální pilovitý sval (m. seratus ventralis cervicis) odstupuje od příčných výběžků 2. – 7. krčního obratle a upíná se na mediální plochu lopatky a lopatkové chrupavky.
Hrudní ventrální pilovitý sval (m. seratus thoracis ventralis) Odstupuje na ventrání části prvních 7-10 žeber a šlašitě se upíná na mediální ploše lopatky a lopatkové chrupavky.
Podkličkový sval (m. subclavius) je silný sval, který odstupuje na 2. – 4. žeberní chrupavce , probíhá pod ramenním kloubem a upíná se do povázky nadhřebenového svalu.
Lopatko příčný sval (m. omotransversalis) odstupuje na křídle nosiče a na příčném výběžku čepovce. Upíná se na krček lopatky a do povázky ramenního kloubu.
Svaly lopatky – odstupují od lopatky, překračují ramenní kloub a upínají se na kost pažní. Zpevňují ramenní kloub a omezují rozsah jeho pohybu.
Nadhřebenový sval (m. supraspinatus) odstupuje z nadhřebenové jámy a lopatkové chrupavky. Úpon je na pouzdro ramenního kloubu a na laterální hřeben pažní kosti.
Podhřebenový sval (m. infraspinatus) odstupuje v podhřebenové jámě lopatky a upíná se pod laterálním hřebenem pažní kosti.
Deltový sval (m. deltoideus) je plochý sval těsně pod kůží, odstupuje povázkou na hřebeni a kaudálním okraji lopatky, překračuje ramenní kloub a upíná se na del