Tahák1

tkáně, začíná v centru vaziva a šíří se do okolí.Takto vznikají kosti ploché.Na povrchu periost
- chondrogenní osifikace –z chrupavek vzn.kost, osif.začíná ve 3osifik.bodech(1/3délky, uprostřed, 3/3 délky),napovrchu periost,do konce růstu nové kostn.buňky
Růst kostí
- do délky –mezi epifýzy a diafýzy je metafýza, kde zůstává chrupavka po celou dobu růstu, z obou stran cochází k osifikaci
- do šířky –z vnitřní ctrany okostice vznikají kostní buňky – přikládají se na sebe
9.   SPOJENÍ KOSTÍ, KLOUB
Spojení kostí
Pevné spojení- v mezeřené tkáni
a)vazivové - vazy v pevných pruzích (šíjový vaz)
- švy (lebka –ploché kosti,krátké kosti v hustých vazivov.spojích
- vklínění
b)chrupavčité – v místech kde vzniká za určitých podmínek tah (spona pánevní)
c)kostní spojení – u starých zvířat, vazivo+chrupavka =zkostnatění(spona pánevní,křížo-kyčelní kloub
Pohyblivé spojení
a)klouby - jednoduché – spojení 2kostí (kloubní hlavice a kloubní jamka)
- složité – více kostí (3 a více)
- podle ploch
Klouby
a)kulovitý– otáčí se do všech stran(kloub ramenní,kyčelní)
b)sedlovitý – tvar hrotu, ve 2rovin.pohyb, hrbol 1 plocha ve 2 na sebe kolmých rovinách (kloub loketní,mezi kostí týlní a atlasem)
c)válcovitý – pohyb v jedné rovině (klouby tarsi a carpi)
d)plochý – meziobratlové ploténky
e)tuhý – zdrsnělé plochy(křížo – kyčelní kloub)
10. NERVOVÁ TKÁŇ
Nervová tkáň - nejvyšší regulační systém, vztah mezi
vnitřním a vnějším prostředím, zpracování a vedení vzruchů
Nervovou tkáň tvoří --- nervové buňky --- neurony
--- podpůrné buňky --- neuroglie
Nervová buňka - neuron
- tělo neuronu = trofické centrum buňky
- cytoplazma, organely a jádro buňky
- v šedé hmotě mozku a míchy, na periferii ganglií
- výběžky neuronu = dendrity --- dostředivé - senzitivní
Neurit --- odstředivý - motorický
- nervové vlákno = axon + nervové pochvy
- sdružují se a tvoří nervové dráhy
- myelinová pochva - koncentrické lamely lipoproteinů
- neurolema (Schwannova pochva) - ploché buňky
- nervová zakončení
- synapse = nervová zápoj
- kontakt povrchu neuronů - propojený systém
- přenos vzruchu z buňky na buňku - mediátory
- periferní nervová zakončení
- senzitivní nervová zakončení = receptory
- motorická nervová zakončení = motorické ploténky
Neuroglie = buňky zvané glyocyty
- funkce podpůrná, izolační, matabolická, …
- ependym - nepravý epitel - vystýlá dutiny mozku a míchy
- astrocyty - veliké podpůrné buňky v CNS
- oligodendrocyty - obklopují těla neuronů
- mikroglie - buňky s aktivním pohybem a fagocytózou
11. HLADKOSVALOVÁ A SRDEČNÍ SVALOVÁ TKÁŇ
Svalová tkáň - vzniká z mezodermu a mezenchymu
kontraktilní tkáň, produkce masa
Rozdělení svalové tkáně
hladká
příčně pruhovaná kosterní
příčně pruhovaná srdeční
Hladká svalová tkáň
- je z jednotlivých hladkosvalových buněk
- vřetenovité buňky dlouhé 50-100 mm
- aktínová a myozínová mikrofilamenta v cytoplazmě
- uspořádána podél dlouhé osy buňky
- buňky jsou spojeny retikulárními vlákny
- inervace autonomními nervy - mediátory
- pracuje pomalu, rytmicky, bez únavy
Srdeční svalová tkáň
- skládá se z jednotlivých buněk srdeční svaloviny
- v cytoplazmě jsou příčně pruhované myofibrily
- buněčné jádro je uprostřed buňky
- úzké konce buněk se spojují interkalárními disky
- buňky tvoří trámce trámce prostorovou síť
- kontrakce je rytmické, bez pocitu únavy
- inervace autonomními nervy
- trochu odlišné buňky tvoří převodní systém srdce
12. PŘÍČNĚ PRUHOVANÁ (KOSTERNÍ) SVALOVÁ TKÁŇ
Kosterní svalová tkáň
- základní stavební jednotkou je svalové vlákno
- svalové vlákno
- soubuní (syncytium) = spojení mnoha buněk
- válec - délka 1-40 cm, tloušťka 10-100 mm
- buněčná jádra jsou na periferii pod cytoplazmatickou membr.
- v cytoplazmě jsou podélně uspořádané myofibrily
- myofibrila - silná asi 0,5-2 mm, 1000-2000 myofilament
- aktínová a myozínová myofilamenta
- příčné pruhování = střídání silné a slabé dvojlomnosti
- tenká myofilamenta = aktínová vlákna
- tlustá myofilamenta = myozínová vlákna
- kontrakce = aktínová vlákna se zasouvají mezi myozínová
- všechny myofibrily svalového vlákna se smršťují současně
- přeměna chemické energie na mechanickou a teplo
- cytoplazma svalového vlákna
- četné mitochondrie v podélných řadách
- hladké endoplazmatické (sarkoplazmatické) retikulum
- malý Golgiho komplex, chybí ribozomy
- svalové vlákno je bohatě krveno - O2 se váže na myoglobín
- kosterní svalovina je řízena somatickými nervy
- senzitivní nervová zakončení = nervosvalové vřeténko
- motorická nervová zakončení = nervosvalová ploténka
- červená svalová vlákna
- jsou tenká a mají méně myofibril
- mají hodně mitochondrií a myoglobínu
- pracují pomalu a vytrvale - divoká zvířata
- bílá svalová vlákna
- jsou silnější a mají více myofibril
- mají méně myoglobínu
- pracují rychle, ale unaví se – šlechtění
13.  KREV A KREVNÍ BUŇKY
Krev a míza - vzniká z mezenchymu jako pojivo
Krev (sanguis)
- funkce krve- přívod kyslíku a živin do celého těla
- odvod CO2 a zplodin z tkání těla
- termoregulace těla
- hormonální řízení a imunitní reakce
- udržování stálého vnitřního prostředí (homeostáze)
- množství krve = 7-9 % živé hmotnosti
- složení krve
nebuněčná složka = krevní plazma
- 91 % vody + 9 % sušiny
- bílkoviny - fibrinogen, protrombin, globulíny
- glukóza, lipidy, popeloviny
buněčná složka = červené a bílé krvinky, trombocyty
- červené krvinky (erytrocyty)
- ploché, bezjaderné, bez vlastního pohybu
- tvar promáčknutého disku = + 30 % plochy povrchu
- složení = 60 % vody + 40 % hemoglobínu
- velikost = 5-7 mm
- počet = v 1 mm3 - skot 6,8 mil., kůň 7,2 mil., ovce 10,3
- životnost = asi 60 dnů
- vzniká v červené kostní dřeni, zaniká ve slezině
- bílé krvinky (leukocyty)
- bezbarvé jaderné krevní buňky
- zajišťují především obranné funkce těla
- počet = asi 1000x méně než erytrocytů
- rozdělujeme je podle uspořádání cytoplazmy a jádra,
granulocyty agranulocyty monocyty
krevní destičky (trombocyty) - bezjaderné, velikost 2-4 mm
- zajišťují srážení krve a vznik strupu
Míza (lymfa) - vzniká z tkáňového moku
- tekutina v mízním řečišti
- složení = mízní plazma + lymfocyty
- prochází mízními uzlinami a vrací se do krve
- chylus = míza bohatá na tukové kapénky - bílá
Krvetvorba
- embryonální - žloutkový váček, prvostřevo (mezenchym) = perioda mesoblastová
- před narozením - játra, slezina, brzlík= perioda hepatolineální
- po narození - červená kostní dřeň, brzlík, mízní uzliny = perioda medulární
14. SVAL - CHARAKTERISTIKA, STAVBA
Kosterní svalová tkáň
- základní stavební jednotkou je svalové vlákno
- svalové vlákno
- soubuní (syncytium) = spojení mnoha buněk
- válec - délka 1-40 cm, tloušťka 10-100 mm
- buněčná jádra jsou na periferii pod cytoplazmatickou membr.
- v cytoplazmě jsou podélně uspořádané myofibrily
- myofibrila - silná asi 0,5-2 mm, 1000-2000 myofilament
- aktínová a myozínová myofilamenta
- příčné pruhování = střídání silné a slabé dvojlomnosti
- tenká myofilamenta = aktínová vlákna
- tlustá myofilamenta = myozínová vlákna
- kontrakce = aktínová vlákna se zasouvají mezi myozínová
- všechny myofibrily svalového vlákna se smršťují současně
- přeměna chemické energie na mechanickou a teplo
- cytoplazma svalového vlákna
- četné mitochondrie v podélných řadách
- hladké endoplazmatické (sarkoplazmatické) retikulum
- malý Golgiho komplex, chybí ribozomy
- svalové vlákno je bohatě krveno - O2 se váže na myoglobín
- kosterní svalovina je řízena somatickými nervy
- senzitivní nervová zakončení = nervosvalové vřeténko
- motorická nervová zakončení = nervosvalová ploténka
- červená svalová vlákna
- jsou tenká a mají méně myofibril
- mají hodně mitochondrií a myoglobínu
- pracují pomalu a vytrvale - divoká zvířata
- bílá svalová vlákna
- jsou silnější a mají více myofibril
- mají méně myoglobínu
- pracují rychle, ale unaví se - šlechtění
15. KOSTI, KLOUBY A SVALY HLAVY
Kostra hlavy a trupu
Neurocranium = mozkovna - ohraničuje lebeční dutinu
Splanchnocranium = obličej -ohraničuje dutinu nosní a ústní
Týlní kost (os occipitale)-nepárová kost na kaudální části lebky.
Šupina týlní kosti (squama occipitalis)-tvoří nejkaudálnější část lebeční klenby
Laterální příkloubní výběžky(processus paracondylaris).
Velké kloubní hrboly týlní kosti (condylus occipitalis)
Tělo tk tvoří kaudální část báze lebeční, dosahuje až k velkému týlnímu otvoru.
Temenní kost (os parietale)-párová plochá kost,přikládá se ke kaudálnímu okraji čelní kosti.
Mezitemenní kost (os interparietale)-drobná nepárová kost mezi kostmi temenními a šupinou týlní kosti.
Spánková kost (os temporale) párová kost, která se skládá ze šupiny spánkové kosti, skalní části spánkové kosti (kost skalní) a z bubínkové části.
Klínová kost (os sphenoidale)-má nepárové tělo a dvě křídla.
Předklínová kost (os presphenoidale) má tělo kosti a dvě křídla
Čichová kost (os ethmoidale) je nepárová kost mezi dutinou lebeční (mozkovnou) a DN. Je tvořena svislou ploténkou,řešetnou ploténkou a čichovým bludištěm.
Kost patrová (os palatinum) je párová kost, která se z kaudální strany připojuje ke kosti horní čelisti, ohraničuje vstupy nosní, noso-hltanový průchod.
Spánková kost (os temporale) párová kost, která se skládá ze šupiny spánkové kosti, skalní části spánkové kosti (kost skalní) a z bubínkové části.
Čelní kost (os frontale)-párová kost, která z dorzální strany zakrývá lebeční dutinu a čichové bludiště dutiny nosní.
Kost nosní (os nasale) je jednoduchá, plochá, párová kost, která tvoří strop DN
Kost slzná (os lacrimale) je párová kost, která se nachází na rostrálním okraji očnice.
Kost radličná (vomer)
Jařmová kost (os zygomaticum) je párová kost na ventrálním okraji očnice.
Kost horní čelisti (maxilla) je velká párová kost obličejové části lebky
Kost křídlatá (os pterygoideum) je drobná plochá párová kost
Kost řezáková ( os incisivum) je párová kost uložená rostrálně od kostí horní čelisti.
Kost dolní čelisti (mandibula) – párová kost s horizontálně postaveným tělem z něhož kaudálně vystupuje svisle postavená větev.
Jazylka (os hyoideum) se skládá z nepárového těla (basohyoideum) na jehož postranní konce navazují větve. Jazylka spojuje kořen jazyka se spodinou lebeční (spánkovou kostí).
Ventrální skořepa nosní (concha nasalis ventralis) je párový útvar z tenké kostěné
ploténky v DN. U koně má ventrální skořepa nosní jen horní spirální list, který se
zavíjí dorzálním směrem. Uvnitř je skořepa rozdělena přepážkou na rostrální a kaudální část
Očnice má úplné kostěné ohraničení
Spoje hlavy, páteře a hrudníku
Spoje hlavy (juncturae cranii) zahrnují chrupavčitá spojení kostí, kostní švy, připojení jazylky a čelistní kloub.
Švy hlavy (suturae cranii) jsou spojením plochých kostí hlavy. Je to vazivové spojení kostí, které postupně osifikuje.
Spoje jazylky (juncturae ossis hyoidei) zahrnuje spoje kloubní, vazivové a chrupavčité
Čelistní kloub ( articulatio temporomandibularis) je kloubní připojení větve dolní čelisti
na jařmový oblouk. Meniskus doplňuje kloubní plochy tak, aby na sebe dobře naléhaly i při pohybu čelistí dopředu a dozadu. Kloub je vyztužen dvěma vazy. Laterální vaz čelistního kloubu zesiluje kloubní pouzdro na laterální straně kloubu. Kaudální vaz čelistního kloubu je silný elastický vaz na kaudální ploše kloubu.
Hlavový kloub (articulatio atlantooccipitalis) spojuje kloubní výběžky šupiny týlní kosti a kloubní jamky nosiče.
Čepcový kloub ( articulatio atlantoaxialis) je specielní točivý kloub. Kloubně se spojují zub čepovce a kraniální kloubní výběžky čepovce s kaudálními kloubními plochami nosiče.
Svaly hlavy
První skupinou jsou svaly mimické a druhou skupinou jsou svaly žvýkací
Mimické svaly jsou především na obličejové části hlavy
Kruhový sval ústní (m. orbicularis oris) obkružuje ústní štěrbinu a tvoří podklad pysků a svaly, které se do něho upínají
Horní řezákový sval (m. incisivus maxilaris)
Dolní řezákový sval (m. incisivus mandibularis)
Zvedač horního pysku a nozdry (m. lavator nasolabialis)
Sval špičákový (m. caninus)
Sval jařmový (m. zygomaticus)
Sval tvářový (m. bucinatorius) tvoří laterální ohraničení dutiny ústní a je částečně překryt velkým žvýkačem.
Tvářová část (pars buccalis)
Stoličková část (pars molaris)
Svaly oční štěrbiny ovládají oční víčka, obočí a laterální oční koutek a tvoří kruhový sval oční
Uchohybné svaly ovládají ušní boltec
Žvýkací svaly tvoří skupina svalů, které přitahují dolní čelist k horní čelisti, pohybují čelistí do strany a dopředu. Umožňují příjem potravy a zpracování sousta před jeho spolknutím.
Žvýkač (m. masseter) je nejmohutnější sval z této skupiny, který kryje kaudální polovinu laterální plochy spodní čelisti.
Povrchová část (pars superficialis)
Hluboká část (pars profunda)
Laterální křídlatý sval (m. pterygoideus lateralis) odstupuje od křídlatého výběžku kosti klínové, kosti křídlaté a kosti patrové.
Mediální křídlatý sval (m. pterygoideus medialis) má stejný odstup jako laterální sval
Sval dvojbříškový (m. digastricus) odstupuje od těla týlní kosti a probíhá směrem rostrálním. Sval táhne spodní čelist dozadu, ale hlavně s jazylkovým svalem umožňuje polykání sousta.
Sval spánkový (m. temporalis) vyplňuje téměř celou spánkovou jámu.
Svaly jazylky spojují jednotlivé části jazylky,pohybují s jazylkou při procesu polykání sousta.
16. OBRATEL, KOSTRA PÁTEŘE, SPOJE PÁTEŘE
Kostra trupu
zahrnuje kostru páteře a kostru hrudního koše.
Kostra páteře (columna vertebralis)
je tvořena z jednotlivých obratlů a obratlových spojů.
Obratel (vertebra) je krátký kostěný článek páteře.
Je to krátká členitá kost Kůň má 54 – 58 obratlů
Krční páteř (vertebrae cervicales) je tvořena ze sedmi krčních obratlů. 3. – 7. obratel má výraznou hlavu a jámu obratle, vysoký ventrální hřeben, silné postranní a žeberní výběžky a mezi nimi široký otvor (foramen transversarium). Mohutně vyvinuté kloubní výběžky(processus articularis) a téměř chybějící a nevýrazný trnový výběžek.
První obratel krční – nosič (atlas) se kraniálně kloubí s kloubními výběžky (kondyly) týlní kosti hlavy a kaudálně se kloubně spojuje se druhým krčním obratlem, čepovcem.Příčné výběžky jsou rozšířeny na křídla nosiče v podobě široké desky
Druhý krční obratel – čepovec (axis) je velmi mohutný. Na kraniálním okraji těla obratle je zub čepovce (dentes axis) Kolem zubu je na těle čepovce vytvořena široká límcovitá kloubní plocha (facies articulares craniales)
Hrudní páteř (vertebrae thoracicae) Hrudní obratle mají vysoký trnový výběžek, nejvyšší u 2. a 3. hrudního obratle, přední se sklánějí dozadu a zadní mírně směrem dopředu. Postranní výběžky jsou krátké a končí kloubní ploškou pro připojení hrbolku žebra. Na předním i zadním okraji těla obratle je vytvořena kloubní jamka pro hlavičku žebra (fovea costalis cranialis et caudalis)
Bederní páteř (vertebrae lumbalis) Kůň má 5-6 bederních obratlů (5 má arabský kůň). Těla bederních obratlů jsou krátká s ostrým ventrálním hřebenem, hlava a jáma obratle jsou ploché. Kloubní výběžky mají rovné kloubní plochy. Žeberní (postranní) výběžky obratlů bederních jsou dlouhé a ploché, rozšiřují strop dutiny břišní za žeberním obloukem.
Kost křížová (os sacrum)Již před narozením srůstá 5 křížových obratlů do kosti křížové.Těla obratlů srůstají do jednotného těla křížové kosti,příčné výběžky do postranní části (pars lateralis)Křídlo křížové kosti (ala ossis sacri) vzniká z postranního výběžku prvního křížového obratle a je krátké, ale mohutné. Na laterálním okraji křídla je vytvořena boltcovitá kloubní plocha (facies auricularis) pro skloubení s křídlem kyčelní kosti v kloubu
kyčlo-křížovém.
Ocasní obratle (vertebrae caudales) Kůň má 15-21 ocasních obratlů. První ocasní obratle tvoří strop dutiny pánevní a mají vytvořen obratlový oblouk Od 13. obratle ocasního mizí všechny výběžky a zůstávají jen hladká těla obratlů.
Páteř (columna vertebralis)Tvoří pevnou, ale pružnou, oporu těla. Velkou pohyblivost má krční a ocasní část páteře. Nejméně pohyblivá je křížová a potom hrudní část páteře.
Páteřní kanál (canalis vertebralis) Vzniká spojením obratlových otvorů a chrání míchu. Ven se otevírá meziobratlovými otvory (foramina intervertebralia) kudy procházejí cévy i nervy.
Spoje páteře (juncturae columnae vertebralis) jsou skoro stejné mezi všemi obratli. Jsou zde dlouhé a krátké páteřní vazy, meziobratlové klouby a meziobratlové ploténky.
Meziobratlová ploténka (discus intervertebralis)-vložena mezi těla dvou sousedních obratlů.
Dorzální dlouhý páteřní vaz (ligamentum longitudinale dorsale) leží na dorzálních plochách těl obratlů, tedy na dně páteřního kanálu.
Ventrální dlouhý páteřní vaz (ligamentum longitudinale ventrale) probíhá na ventrální ploše těl obratlů.
Krátké vazy (ligamenta brevia) spojují dva sousední obratle.
Nadtrnový vaz (ligamentum supraspinale) spojuje vrcholky trnů obratlů od posledních krčních obratlů až po trnové výběžky křížové kosti.
Šíjový vaz (ligamentum nuchae) je mohutný elastický vaz, který nadnáší hlavu a kraniální část krku. Má dvě části: párové provazce šíjového vazu a desku šíjového vazu.
Meziobratlové kloubní spoje (juncturae zygapophyseales) jsou tvořeny klouby mezi kloubními výběžky sousedních obratlů.
17. DORZÁLNÍ SVALY HŘBETU A KRKU
Svaly hřbetu (mm. dorsi) tvoří mohutnou svalovinu dorzálně od páteře a ta se táhne
od týlní kosti až ke kořeni ocasu.
Sval kyčlo-žeberní (m. iliocostalis) představuje pruh svaloviny na obratlových
koncích žeber od křídla kyčelní kosti až po střední krční obratle.
Řemenový sval (m. splenius) tvoří svalovou plotnu v krční partii těla.
Nejdelší sval (m. longisimus) sahá od křížové kosti až k šupině týlní kosti hlavy.
Nejdelší bederní a hrudní sval
Nejdelší krční sval
Nejdelší nosičový a hlavový sval
Trnový sval hřbetní a krční (m. spinalis thoracis et cervicis) je na dorzální straně hřbetu.
Polotrnový hlavový sval (m. semispinalis capitis) je plochý široký sval na desce šíjového
vazu v oblasti krku.
Zvedači žeber (mm. levatores costarum) představují 16-17 silných svalových bříšek,
která odstupují od příčných výběžků hrudních obratlů a upínají se vždy na kraniální okraj
následujícího žebra.
18. KOSTRA HRUDNÍKU, SVALY HRUDNÍKU A BŘICHA
Hrudní páteř (vertebrae thoracicae)Hrudní obratle mají vysoký trnový výběžek, nejvyšší u 2. a 3. hrudního obratle, přední se sklánějí dozadu a zadní mírně směrem dopředu. Postranní výběžky jsou krátké a končí kloubní ploškou pro připojení hrbolku žebra. Na předním i zadním okraji těla obratle je vytvořena kloubní jamka pro hlavičku žebra (fovea costalis cranialis et caudalis)
Bederní páteř (vertebrae lumbalis)Kůň má 5-6 bederních obratlů (5 má arabský kůň).
Těla bederních obratlů jsou krátká s ostrým ventrálním hřebenem, hlava a jáma obratle jsou ploché. Kloubní výběžky mají rovné kloubní plochy. Žeberní (postranní) výběžky obratlů bederních jsou dlouhé a ploché, rozšiřují strop dutiny břišní za žeberním obloukem.
Kost křížová (os sacrum)Již před narozením srůstá 5 křížových obratlů do kosti křížové. Těla obratlů srůstají do jednotného těla křížové kosti, příčné výběžky do postranní části (pars lateralis) Křídlo křížové kosti (ala ossis sacri) vzniká z postranního výběžku prvního křížového obratle a je krátké, ale mohutné. Na laterálním okraji křídla je vytvořena boltcovitá kloubní plocha (facies auricularis) pro skloubení s křídlem kyčelní kosti v kloubu
kyčlo-křížovém.
Ocasní obratle (vertebrae caudales) Kůň má 15-21 ocasních obratlů. První ocasní obratle tvoří strop dutiny pánevní a mají vytvořen obratlový oblouk Od 13. obratle ocasního mizí vše