tahak cast 2

í:saje na ptácích,roznáší mor, choleru,salmonelózu, spirochety a viry drůbeže; roztoč jacobsonův:cizopasí u včel; Užiteční: Savenky -prvek v integrované ochraně ř.ACARIFORMES: nejpočetnější, podř.Sametkovci(Prostigmata):kyčle včleněné do exoskeletu, slepě končící střevo;pokud jsou stigmata tak ústí před 1.párem noh zúženka zarděnková:larvy napadají člověka,dravčík spižní, roztočík včelí podř.Pancířníci(Oribatida):silně sklerotizované tělo, stigmata ústí uvnitř kloubních jamek kyčlí; volně žijící(půda, rostliny..)někteří půdotvorci.,někteří v půdě požíraj vajíčka tasemnic(v těle se vytvoří boubel-cysticerkoid) roztoče pozře býložravec při pastvě př.Shaerozetes bicularis, pancéřník rybí podř.bezpancířníci či zákožkovci(Astigmata či Sarcoptiformes): bez stigmat, pedipalpy malé 2článkové, kyčle dokonale splynuly s povrchem těla;významní škůdci-sladokazi.Někteří vytvářejí hypopus(pozměněná deutonymfa:pohyblivá(přenášena živočichy)/nepohyblivá(stadio umožňující přečkat nepřízn.podm.); někteří další druhy napadají mléko,mléčné výr.,sušenky, marmelády… mnoho jich žije v domácnostech, exkrementy některých druhů z rodu Dermatophagoides jsou příčinou astmatických záchvatů př.sladokaz moučný: škodí ve sklad.obilí, peříčkovec zhoubný, plicnatka kuří, zákožka svrabová
Podřád klíšťata (Ixodida):2mm(při nasátí až 7mm-tropičtí až 12mm);volné z těla vystupující kyčelní nohy(nepohybliv);průduchy-vzadu po stranách4.páru noh; na chodidlech 1.páru je smyslový orgán na poznání/vyhledání hostitele;pedipalpy-4členné, bodavě savé ústrojí s nazpět mířícími zoubky(chobotek) na něm jsou přiložené bodcovité a podobně ozubené chelicery;při sání vypouštěna protisrážecí látka-ixodin(s ní do těla patogeny); vývoj: vajíčkem->larvy->dospívání přes nymfální stadium;všechna stadia hematofágní nadč.Klíšťáci(Argasoidea): kožovité tělo bez štítku, ústní ústrojí na břišní straně;chybí zřetelná pohl.dvojtvárnost;nejdéle na hostiteli sají larvy, nymfy a dospělci jen krátce;dospělec může několik let hladovět, někteří v dospělosti potravu vůbec nepřijímaj; klíšťák holubí, zhoubný-parazitují v holubnících, kurnících-roznos spirochetózy;během života žijí skryti, na ptáky lezou jen pro nasátí;sání předchází každému svlékání a kladení vajíček (gonotrofické cykly); při nedostatku potravy sají i na spících lidech; Ornithodorus moubata-Afrika, hlinité/písčité půdy;vývoj přes larvu a 4nymfální stadia(trvá 6-12měs);význ.přenašeč spirochety způsobující africkou návratnou horečku nadč.Klíšťata(Ixodidea):na hřbetě pevný štítek(pohlaví rozlišitelné podle jeho velikosti:samice jen1/3zadečku-může se víc nasát);hladový stav-sploštělé tělo(po nasátí se zvětší až 300krát); živ.cykl:1stad.larvy a 1 nymfy;vajíčka do půdy;larvy po nasátí odpadnou a v půdě se mění v nymfy- ty sají, odpadnou a změna v dospělce, páření pak sání(3hostit. cyklus),cyklus trvá 3 a víc let;podle počtu hostitelů:1, 2, 3hostitelská klíšťata(význ.pro koloběh chorob) klíště obecné- saje+roznos encef.,borelioz.; 6tinohé larvy(číhá nejníže při zemi)pro další vývoj se musí nasát na drobných hlodavcích/ještěrkách… Nymfy výše na vegetaci-větší hlodavci a jiná větší zvířata,nejvýš dospělci-zvěř/lidi..=> 3hostitelské; hladovět vydrží až 2roky
pijáci(rod Dermacentor): 3hostitelský, vývoj trvá 1 rok př.piják stepní:vývoj synchr. s ročním obd.(jaro-dospělci, léto-larvy, konec léta-nymfy, podzim-dospělci) piják lužní: náp.skvrnky na štítku tam i oči;D.andersoni:nebezpečný, S.Am.,přenáší rickettsie(Riketsia rickettsii)-smrtelná skvrnitá horečka, další nemoci:marseillská, africká, sibiřská klíšťová skvrnivka,horečka Q jednohostitelské klíště: Boophilus annulatus-celý cyklus v jednom hostiteli,roznašeč texaské horečky(skot); v americe (obrovské ztráty)=>1960 úplné vyhubení(hrozí návrat z Mexika)
Sametkovci (Prostigmata):kyčle včleněné do exoskeletu, slepě končící střevo;pokud jsou stigmata tak ústí před 1.párem noh zúženka zarděnková:larvy napadají člověka-nabodává kůži,rozpouští podkožní tkáně a vysává je současně s mízou čel.(ohroženi jsou hl.zemědělci, zahrádkáři, psi..) čel.vlnovníci(Eriophyidae)-výlučně cizopasníci rostlin, drážděním buněk působí vznik novotvarů(zduřeniny, plsťové povlaky)vlnovník rybízový, hruškový-zduřeniny na listech ovoc.stromů, vl.révový)-plstnatost listů révy, hálčivec révový)-neduživost a krnění prýtů a listů révy čel.trudníci(Demodicidae):cizopasí v chlupových, potních a mazových žlázách, způsobuje rohovatění pokožky, ztrátu ochlupení a průnik sekundárních infekcí trudník dobytčí, prasečí,lidský nadč.svilušky (tetranychoidea):poškozování rostlin-sáním, metabolity a přenosem chorob,některé druhy tvoří vlákny(těmito vlákny se šíří větrem) sviluška chmelová čel.roztočící a všivky:všivka hmyzí-parazituje na larvách hmyzu s dok. proměnou, oplozená
samice se natrvalo přisává k hostiteli, samečci zůstavaj v těle rodičovské matky a oplodňují samičky, které jej opouštějí, roztočík včelí- ve vzdušnicích včel, nebezpečné hl.pro mladé dělnice(ochromuje pohyb a let) , r.jahodníkový -kadeření listů jah.=>snížení výnosu čel.dravčíkovití (Cheyletidae):dravčík spižní- šířen ve skladištích jako predátor -sladokaze, dr.roztočí-v srsti savců hubí jiné roztoče, pokud je jich nedostatek může sám srst poškozovat čel.vodule(Hydrachnellae): vodní prostředí,většinou draví, část žije na substrátech a vodních rostlinách, část hbitě plave vodule přemnohá-při plavání poslední pár nohou vleče za sebou jako kormidlo, vod.kulovitá-při plavání 1.pár noh předpažený , vod.zeměpisná)-8mm-asi největší roztoč druhy užitečné člověku: z čel.dravčíkovití (Cheyletidae):dravčík spižní): skladiště predátor sladokaze, dr.roztočí-v srsti savců hubí jiné roztoče, pokud je jich nedostatek může sám srst poškozovat
podř.bezpancířníci či zákož.(astigmata či sarcoptiformes): bez stigmat, pedipalpy malé 2článkové, kyčle dokonale splynuly s povrchem těla;patří sem významní škůdci sladokazi.Někteří vytvářejí hypopus(pozměněná deutonymfa-pohyblivá(přenášena živočichy)/nepohyblivá(stadio umožňující přečkat nepřízn.podm.) př.sladokaz moučný: nejnebezpečnější,do roka 8-9generací,ve skladovaném obilí(-napadá klíčky=> snižuje klíčivost), mouce a moučných výrobcích sl.zhoubný, peříčkovec zhoubný další druhy napadají mléko, mléčné výr.,sušenky, marmelády… čel.perohuby(Pterolichidea) a zápeřníci (Analgesidae): napadají ptáky, někteří přisp.k životu v plicních vacích hrabavých ptáků-plicnatka kuří čel.prašivky(Psoroptidae): na povrchu kůže savců(silně osrstěná místa, uvnitř ušních boltců);oválný tvar a delší nohy;nemoc-prašivina pr.králičí-ušní boltce,napadá i jiná hosp.zvířata, pr.koňská, ovčí-přežvýkavcích; mnoho v domácnostech, exkrementy některých druhů z rodu Dermatophagoides jsou příčinou astmatických záchvatů (nejčastěji v peřinách-potrava: houby+ zrohovatělá pokožka) čel.lupovky(Cnemidocopidae):-choroba-vápenka=>nižší přírůstek a produkce vajec-l.kuří; C. pilae-šupinatost zobáků až novotvary čel.zákožkovci(Sarcoptidae):vnitrokožní par;dospělci provrtávaj rohovitou část pokožky až do škáry,tam vyžírají chodbičky ,vylučují trávicí l.jimiž rozrušují buňky pokožky, vysávaj je a zároveň dráždí níže položené buňky,denně až 3mm chodeb;samice chodbu kolem 5cm do ní vajíčka; larvy žijí na povrchu kůže a kontaktem se dostávaj na nové hostitele př.zákožka svrabová-člověk, z.koňská, ovčí,králičí..některé další druhy mohou přecházet na člověka.
Pavouci (Araneae)asi 35tis druhů; vel.1mm-10cm; tělo:hlavohruď a zadečk. prop. stopkou;
na zadeč.snovací bradavky(hedvábná vlákna); chelicery 2článkové, vyúsťuje jedová žláza; samci-konec pedipalp-druhotný pářící orgán, jím předávaj spermatofor, pohl.b.předávány trubicovým výběžkem (embolem) zasunutým do kopulačního otvoru samice Sm.org:nejč.8 oček; sluch.org-brvy; hmatové lyrovité org a chemoreceptory na chodidlech tráv:mimotělní, sací žaludek Dých.-2 páry plicních vaků, druhý pár bývá nahrazen trachejemi Vyl.-kyčelní(coxální) žlázy; v zadečku pár malgiphických trubic ústících do kloaky, někdy je produkt exkrece uskladněn v pokožce; samice zpr.větší než samečci;samec pomocí bulbu předává do spermatéky samice své sperma, to je uloženo a oplodňuje vajíčka Význ:bioregulační činnost/toxologicky(jed i ohrozit člověka)/zvláště chlupaté druhy mohou vyvolávat alergie Členění dle: umístění snovacích bradavek, typ chelicer.. ř.Sklípkani(Mygalomorphae):orthognátní chelicery, nečl.zadeček-často silně ochlupený; 2 páry plicních vaků+1pár vzdušnic; většina vyhrabává noru kde trvale bydlí,někteří je uzavíraj víčkama č.sklípkanovití B.albopisola-vhodné pro chovatele,ze zadečku zdrbávají chloupky, ty mohou poškodit zrak/sliznice a vyvolat alergickou rci; zást.v ČR sklípkánek černý-líčí punčošky ř.Sklípkoši(Mesothelae):prim.sk,jasné článkování opistosomatu;dých- plicní vaky;spřádací žlázy s drápkem sklípkoš skákavý(-2,5cm jihových.Asie) ř.Praví pavouci (Araneomorphae): většina labidognátními chelicerami a nečl.zadečkem podř.Entelegynae a Haplogynae čel.slíďákovití- samičky s kokony s vajíčky nalepenými na zadečku, na slunných místech slíďák tatarský-náš největší slíďák tarenský čel.ostníkovití(Mimetidae)-loví síťové pavouky; čel.křižákovití(Araneidae) -dvojrozměrná kolová síť křižák obecný-char.kříž kř.pruhovaný-pestře zbarven, pavučiny s char.výpletem; čel.běžníkovití (Thomisidae)-číhají na květech, bez sítí b.květomilný:přisp.barvě květu; čel.skákavkovití(Salticidae)-loví skokem skákavka rudopásá-nápadně zbarv.samečci; čel.stepníkovití(Eresidae)- stepník rudý-samečci maj červený zadeček s černými tečkami; čel.snovačkovití(Therididae)-některé nebezpečné druhy snovačka jedovatá-kousnutí místně nebolí, brzy se dostavují příznaky celkové otravy na 3-4 dny, pro oslabené nebo děti múžou být následky tragické snovačka americká- „černá vdova“ úmrtnost 4,3%; čel.vodouchovití(Argyronetidae)-nosí bubliny vzduchu do pavučiny pod hladinou vodouch stříbřitý; čel.pokoutníci(Agelenidae)-domácnosti pokoutník domácí
Korýši (Branchiata neboli Crustacea):vodní(sladké, mořské pr.) členovci, dých.žábry/celý povrch těla;někteří.suchoz.(trubičkový syst.)tělo:rozl.na 3 stigmata:hlava(caput), hruď(torax), zadeček (abdomen); hlava z 5ti čl., čelní článek=acron, hruď a zad.-různý počet čl.;u některých srůstá hlava s ost.čl.v tzv.hlavohruď(cephalothorax) kostra:prostoupena CaCO3, často krunýř pokrývá značnou část těla končetiny:přívěsky hlavy(5párů-1.a2.tykadla, kusadla a 2 páry čelistí), hrudi (stejné-pohybová fce/přední se mění v čelistní nožky) a zadečku(pouze u vyšších, většinou dvouvětvené-k dýchání/rozmnožování/pohybu)poslední čl.-telson(s furkou /rozšířen v deskovitou ploutvičku(rakovci));vyluč:pozměněná (meta)nefridia;nižší-čelistní u vyšších tykadlové žlázy, někdy exkr.fce i nefrocyty cévní.s:otevřená, zákl.srdce,přenos kyslíku zajišťuje hemolymfa smysl:poměrně dokonalá;zraková-1pár složených očí, často nepárové(naupliové)očko; hmat.brvy v tykadlech a ústr.chem.smyslu; vzácně ústrojí rovnováhy ner.s:původně žebříčk.podléhá splívání uzlin rozmn:až na vyj.oddělené pohl-gonochoristi=>pohl.dimorfismus;samice maj chámové schránky kam samci vpravují spermatofory nebo je přilepují v blízkosti pohlavního vývodu samice =>pohl.rozmn. u nižších častá partenogeneze; většina se o vajíčka stará až do vylíhnutí; vývoj přímý/nepřímý(přes larvy-nauplius či zoea) tř. Kapřivci(Branchiura), Lasturnatky(Ostracoda), Žábronožky (Anostraca), Svijonožci(Cirripedia), Klanonožci(Copepoda), Jazyčnatky (Penntastomida), Rakovci (Malacostaca); Lupenonožci(Phylophoda)
tř.Žábronožky(Anostraca):všechny naše chráněné, primitivní vodní, až několik cm; protáhlé ze stran sploštělé tělo bez krunýře; složené oči na stopkách; hrudní konč.dvojvětvené a lupínkovité-k pohybu+dýchání;zadeček bez končetin zakončený obrvenou furkou žábronožka letní,sněžní tř.Kapřivci(Branchiura): endoparaziti ryb, tělo dorzoventálně zploštělé s miskovitým krunýřem; na hlavě jednoduch.očka +složené oči; hlavové konč.uzpůs.k cizopas.životu;tykadla krátká, bodcovitá k nabodávání a sání;nečlánk.zadeček upravený k dýchání s furkou(!tax.znak!);vývoj přímý; kapřivec plochý,síhový,rybniční tř.Klanonožci(Copepoda):0,5-10mm; tělo kapkovité až válcovité, na hlavě tykadla a sblížená naupliová očka; stálý počet tělních čl.,zadeček bez noh, poslední čl.-telson s obrvenou furkou;samičky1či2 vaječné váčky;rozmn.pohlavní;pohl.dimorfismus;vývoj-nepř přes larvové stupně;dýchání-povrch těla; býložravé, dravci i parazité; součást zooplanktonu;asi10tisdruhů buchanka obecná,rybniční,vznášivka obecná, plazivka bahnomilná tř.Lupenonožci(Phylophoda) listonoh letní, Škeblovka zobcovitá, raménka velká tř.Svijonožci(Cirripedia).hl.mořští korýši, přisedlý způs.života; tělo nevýrazně článk často kryté vápenitými destičkami(podobné měkkýšům);vývoj nepř; hermafroditi; někteří paraz/jiní přisedají na podklad(skály..); vilejš stvolnatý, kořenohlavec krabí
tř.Jazyčnatky (Penntastomida):cizopasníci;;dých-celý povrch těla;bez cévního a vyl.ústr.;larva cizop.ve vnitřn.org.obratlovců(hl.bíložr);dospělci v nosních a čelních dutinách savců a dých.cesty plazů;pohl.oddělené; vývoj přeměnou s MH; projevy:porušování sliznice nosních /čelních dutin+sek.infekce+vleklé záněty(s výronem slizu/krvácení) jazyčnatka tasemnicová tř.Rakovci(Malacostaca):stálý počet tělních článků(hlava5, hruď8, zadeček7);telson tvar lupenité ploutvičky; furka větš.chybí; hrudní konč.větš.nerozdvojené; někdy jsou zadečkové čl.s dvoukl. konč; vyl.ústr:tykadlová žláza; vývoj:přímý; většina v moři; u nás 4 zást.řádu ř.Bezkrunýřky, Stejnonožci, Různonožci, Desetinožci(Decapoda) tř.Lasturnatky(Ostracoda):do 3mm, dvouchlopňová skořápka spojena vazem; hruď 2-3články s lupenitými nožkami;další těl.čl.redukované;1naupliové oko;pohyb:tykadla+hrudní končetiny;bez žaber a srdce; u dna mezi rostlinami, hl.mořští; význam pro datování geolog.vrstev, indikace ropných nalezišť;rozmn:sladk-partenogeneze; lasturnatka velká
ř.Listonožky(Notostraca): korýši(7-10cm);tělo až 64 nepravých článků kryto štítem; oči složené; tykadla i tykadélky zakrnělá; na hrudi a zadečku mnoho listovitých nožek; 1.pár hrudních k.jsou rozvětvené útvary(endity); posl.zad.čl.bez končetin;na konci furka; oddělené pohl. i hermafroditi, samci výskyt ojediněle; živí se drobnými živ(larvy hmyzu, pulci..)nebo rostl.zbytky;u nás: listonoh letní-vidlice až 10 cm, konec těla bez zadečkové ploutvičky, lesní periodické tůňky, vajíčka nepotřebují vyschnutí(ale dobře ho snášej),vývoj nepřímý; l.jarní:menčí, na konci zadečku malá ploutvička, výskyt omezen t vody ; Škeblovky(Conchostraca):tělo zploštělé v dvouchlopňové skořápce,na hlavě sblížené oko a 2páry tykadel, mohutně vyvinuté antény slouží k pohybu; hruď splívá se zadečkem v jeden celek(složeno z 32 člán.), na každém čl.končetiny(velikost se ke konci těla zmenšuje);pohl:oddělené i obojetné; vývoj nepř., asi 180 druhů:Lynceus brynchyursu-nekrytá hlava Škeblovka zobcovitá-5-6cm, vaj.dobře snášej vyschnutí,vývoj-6 svlékání,letní perio.tůňky škeblovka velká:10-12cm, rozmn.partogeneticky,na schránce dobře viditelné přírustkové pruhy, výskyt nade dnem, plave na bokuPerloočky(Cladocera):0,5-15mm, stojaté/mírně tekoucí vody;hlava volná-na ní velké sblížené oko se světlomilnými krystalky, často i naupliové očko,tykadélka zakrnělá+nečlánkovaná+ rozvětvené+maj smyslovou fci+mohutně vyv=>pohybový orgán, zploštělé tělo s dvouchlopňovou skořápkou(někde skoř.zakrnělá); hruď ze 4-6 čl.s končetinami(na nich filtrační brvy a žábry); zadeček bez konč. ukončen párovitým drápkem; gonochoristi, pohl.dimorfismus, rozmn. partenogenetické; vývoj-přímý; druhy mono/di/polycyklické; hosp.význ-výživa ryb; většina filtrátoři „dravé“ raménka velká-denní migrace, 8-10mm velkočka slatinná, Hrotnatka štíhlá, nosatička obecná,), čočkovec obecný význam pro člověka:perloočky:výživa ryb, filtrace vod
TŘ.KLANONOŽCI(COPEPODA):0,5-10mm; tělo kapkovité až válcovité, na hlavě tykadla a sblížená naupliová očka; stálý počet tělních čl.(z 6ti hrudních čl.přirůstá 1 či 2 k hlavě-jejich končetiny tvoří čelistní nožky)ostatní dvouklané obrvené k plavání; 5ti čl.zadeček bez noh, poslední čl.-telson s obrvenou furkou;samičky1či2 vaječné váčky;rozmn.pohlavní;pohl.dimorfismus;samici tykadla upravená k přidržování samičky při kopulaci;vývoj-nepř přes larvové stupně;dýchání-povrch těla; býložravé, dravci i parazité; součást zooplanktonu;asi10tisdruhů
ř.Buchanky(Cyclopoida)- buchanka obecná,.rybniční-drobné skoky ve vodě;dravci,menší rostlinožr.; kapkovité tělo, tykadla(8-17 čl.)vždy kratší než tělo ř.Vznášivky(Calanoida):tykadla(24-25čl.) jak tělo/ přesahují, samičky 1vaječný váček;pohyb trhavý-prudké skoky;potrava-filtrování vodních řas vznášivka obecná, povodňová
ř. Plazivky(Harpacticoida):většinou lezou po dně; potrava:detrit/zbytky rostlin+živočichů /řasy; pohl.oddělené někde partenogeneze; samičky 1 vaj.váček; nepř.podmínky v stadiu vajíček/cyst; plazivka bahnomilná-v bahnitém dně/mech/podz.vody; pl.vodní
tř.RAKOVCI(MALACOSTACA):stálý počet tělních článků(hlava5, hruď8, zadeček7); telson tvar lupenité ploutvičky; furka větš.chybí; hrudní konč.větš.nerozdvojené; někdy jsou zadečkové čl.s dvoukl. konč; vyl.ústr:tykadlová žláza; vývoj:přímý; většina v moři; u nás 4 zást.řádu ř.Bezkrunýřky(Bathynellacea):sladokovod; bezkrunýřovnka adamova:horké prameny s t až 55 oC; bezkrunýřovnka slepá: 1,8-2,2mm, podz.vody ř.Různonožci(Amphipoda):vodní slané/sladké; tělo z boku zploštělé bez krunýře; složené oči;k hlavě přirůstá první hrudní čl. s kusadlovými nožkami;hřbetní štítky hrudních čl.na bocích prodlouženy v křídlovité výběžky; nestejné jednovětvené hrudní nožky- různé činnosti(2páry-hrabání+uchvacování kořisti, posledních 5párů-kráčivé); zadeček (6článků +teslon),pleopody dvouklané(rozlišené k plavání a skákání);vývoj přímý;dravci/saprofágové; blešivec potoční:pstruhové a lipanové pásmo; studniční-studny, důlní vody; bezbarvý+slepý ř.Stejnonožci(Isopoda):1-2cm;krunýř nevytvořen;tělo ploché, na bocích křídlovité výběžky; oči-přisedlé+složené;hlava srostlá s prvnímčl.hrudi; ost.čl.volné-nesou vždy 1pár kráčivých noh;zadeček krátký s dvouklanými nožkami (k dýchání) s telsonem;vývoj-přímý;slané /sladké /souše (ve vlhkém prostředí, dýchaj atm.kyslík primitivními trachejemi v zadečkových kočetinách); potr:rostliny, org.zbytky/parazité;vodní MH např.vrtejšů berušky(Asellota): sladkovodní;2páry dobře vyvin.tykadel;zadečk.čl. srůstají s telsonem v pleotelson beruška vodní: indik.org.zneč.vod stinky(Oniscoidea):souš, tykadla prvního páru zakrnělá;zadečkové čl.nesrůstaj; potr:rostliny (škody ve sklenících, pařeništích); stinka zední:nesvinuje se; beruše sklepní a svinka obecná ř.Desetinožci(Decapoda:hl.mořští/sladkovodní/souš;první 2hlavové čl. 2páry tykadel a oči(složené);zbylé čl.hlavy srůstaj s hrudí a jsou skryty krunýřem ; 1.3páry hudních končetin-čelistní nožky, dalších5 hr.čl.má jednovetvené kráčivé nožky (1. pár jsou někdy klepítka)zadeček:6volných čl.s 2páry dvoukaných noh a telsonem(s 6.článkem tvoří ploutvičku k plavání);někteří maj zadeček zakrnělý;dých:žábry na bocích těla; vývoj:mořský-nepř.s různými typy larev,naši raci-přímý; dlouhověcí, celý život rostou=> časté svlékání; kolem10tis druhů;někteří hospod.význam(humři, krevety) podř.plovoucí(Natantia):drobnější s plovacími zadečkovými končetinami,žijí pelagicky v mořích; tělo ze stran stlačeno; ozn.jako krevety, garnáti, ráčci atd; garnát obecný:4-5cm, hosp.významný, samice kuchyňské účely,samci-sušení-hnojivo/krmivo pro hosp.zvířata; kreveta baltická:6cm podř.lezoucí(Reptandia):život při dně,málo plavou; někdy zadeč