Tahák 2

žky (haustra)
6.ÚSTNÍ DUTINA A ZUBY
Ústní dutina (cavum oris) - kraniální část trávicí trubice v rostrální části hlavy
pysky (labia oris) = začátek trávicí trubice,podklad tvoří svaly – kruhový sval ústní
- povrch = kůže + žlázky + jemné chloupky + hmatové chlupy
- u koně jsou pysky citlivé a velmi pohyblivé.
tváře (buccae) = ohraničení ústní dutiny ze stran, podklad = mimické svaly tváře + žvýkací svaly,vnější povrch = kůže; vnitřní povrch = sliznice,na sliznici je vrstevnatý dlaždicový epitel,tvářové slinné žlázky
tvrdé patro (palatum durum) = strop ústní dutiny,podklad = kostní ploténky (řezáková, horní čelist, patrová),tuhá sliznice přímo na okostici, za horními řezáky je řezáková bradavka, u koně zcela pokrytá sliznicí,komunikace řezákovým kanálkem mezi dutinou ústní a dutinou nosní není otevřena a Jacobsonův orgán není činný.
měkké patro (velum palatinum) = kaudální pokračování tvrdého patra,podklad = svaly + sliznice z obou stran,rostrální ohraničení hltanu, kaudální ohraničení ústní dutiny,patrové žlázky + patrová mandle (mízní tkáň),kůň nezvedá měkké patro při dýchání a proto nemůže dýchat přes dutinu ústní.
dásně (gingivae) = pokrývají lůžkové výběžky kostí čelistních a kosti řezákové,sliznice srůstá s okosticí,u zubního krčku tvoří val
Jazyk (lingua) je svalový orgán v dutině ústní ,při sevřených čelistech zcela vyplňuje vlastní dutinu ústní,slouží k uchopení potravy, posunu sousta ke žvýkání a k polykání sousta,je to orgán chuti a hmatu ,na jazyku popisujeme: kořen jazyka (radix) tělo jazyka (corpus) hrot jazyka (apex),ve hřbetu jazyka koně je chrupavka (cartilago dorsi linguae).
Jazykové papily (papillae linguales)- jsou vytvořeny ze sliznice jazyka,zdrsňují povrch jazyka, aby sousto neklouzalo,zajišťují chuťové vjemy z potravy,papily mechanické (nitkovité, kuželovité a okrajové),papily s chuťovými pohárky (houbovité, ohrazené a lístkovité),chuťové pohárky = vnímání chuti,soudečkovitý tvar = smyslové + podpůrné buňky
ze smyslových buněk vyčnívají jemné tyčinky,nervová vlákna a nervová zakončení
9. jazykohltanový nerv
slinné žlázy (glandulae salivales) = tvorba slin,malé slinné žlázy – roztroušeny ve sliznici a podslizničí vnitřního povrchu dutiny ústní,malé množství slin – ovlhčování stěn a jazyka
velké slinné žlázy – jsou mimo dutinu ústní,dlouhé vývody odvádějí sliny do dutiny ústní
serózní sekreční část = alveoly,hlenová sekreční část = tubuly
smíšení žlázy = tubulo-alveolární,vsunuté vývody sekreční vývody exkreční vývody
příušní slinná žláza (glandula parotis) = serózní žláza,v příušní krajině,má lalůčkovitou (alveolární) stavbu,dlouhý vývod do úrovně druhé horní stoličky
žláza dolní čelisti (glandula mandibularis) = smíšená sero-mucinozní,leží mezi nosičem a jazylkou,vývod ústí na podjazykové bradavce u uzdičky jazyka
podjazykové žlázy (glandulae sublinguales) = smíšení žlázy, více hlenové,leží na spodině ústní dutiny,vývody ústí na podjazykové bradavce,velká podjazyková žláza,u koně je vytvořena jedna mnohovývodná podjazyková žláza (glandula sublingualis polystomatica)
Zuby (dentes) - oddělení (ukousnutí) a zpracování potravy
- korunka = volná část zubu
- kořen = část uložená v zubním lůžku
- krček = mezi korunkou a kořenem
- ozubice = pevná vazivová blána mezi kořenemzubu a okosticí zubního lůžka
- zubovina (dentin) – modifikovaná kostní tkáň,odontoblasty = buňky dentinu
- sklovina (enamelum) = nejtvrdší tkáň v těle,chrání zubovinu na korunce
- cement (cementum) = jako kostní tkáň, pokrývá kořen zubu, u koně i sklovinu korunky
- dřeň zubu = vyplňuje dutinu zubu = retikulární vazivo + cévy + nervy
- inervace = trojklaný nerv
- u zubů se sklovinovými lištami se sklovina vnoří do zubu ve tvaru vchlipky (řezáky koně) nebo „vlnitého plechu“ (třenové zuby a stoličky) a to do skusné nebo žvýkací ploše zubu.
Na zubním oblouku popisujeme tyto typy zubů – řezáky (dentes incisivi = I), špičáky (dentes canini = C), třenové zuby (dentes premoláres = P) a stoličky (dentes moláres = M).
řezáky (dentes incisivi) = oddělení (ukousnutí) potravy, uloženy v kosti řezákové a kosti dolní čelisti, klíšťky střeďáky krajáky
špičáky (dentes canini) = jsou mezi řezáky a třeňák, jsou velké u masožravců a prasete, kly samců mají neukončený růst,u klisny se neprořezávají
třeňáky (dentes premoláres) zuby třenovní = drcení potravy,zkusná plocha je široká a členitá, jsou součástí mléčného chrupu
stoličky (dentes moláres) = žvýkání potravy,vyrůstají jako zuby trvalé
mléčné zuby – jsou dočasné – vypadávají – prořezávají se v době okolo porodu
trvalé zuby – konečné – mají omezenou dobu růstu – zmenšují se otěrem
brachyodontní zuby = s ukončeným růstem – korunku kryje sklovina
hypselodontní zuby = s neukončeným růstem – korunku kryje cement
Zubní vzorec = polovina horní čelisti / polovina dolní čelisti
- výměna zubů = pomůcka pro určení stáří zvířete
- kůň = úplný mléčný chrup do 9 měsíců
úplný trvalý chrup je v 5 letech
Odhad stáří koně podle zubů se provádí podle prořezávání a obrušování mléčných zubů a podle výměny a obrušování trvalých dolních řezáků. Odhad je relativně přesný do stáří 12 let,
7.JAZYK, SLINNÉ ŽLÁZY
Jazyk (lingua) je svalový orgán v dutině ústní ,při sevřených čelistech zcela vyplňuje vlastní dutinu ústní,slouží k uchopení potravy, posunu sousta ke žvýkání a k polykání sousta,je to orgán chuti a hmatu ,na jazyku popisujeme: kořen jazyka (radix) tělo jazyka (corpus) hrot jazyka (apex),ve hřbetu jazyka koně je chrupavka (cartilago dorsi linguae).
Jazykové papily (papillae linguales)- jsou vytvořeny ze sliznice jazyka,zdrsňují povrch jazyka, aby sousto neklouzalo,zajišťují chuťové vjemy z potravy,papily mechanické (nitkovité, kuželovité a okrajové),papily s chuťovými pohárky (houbovité, ohrazené a lístkovité),chuťové pohárky = vnímání chuti,soudečkovitý tvar = smyslové + podpůrné buňky
ze smyslových buněk vyčnívají jemné tyčinky,nervová vlákna a nervová zakončení
9. jazykohltanový nerv
slinné žlázy (glandulae salivales) = tvorba slin,malé slinné žlázy – roztroušeny ve sliznici a podslizničí vnitřního povrchu dutiny ústní,malé množství slin – ovlhčování stěn a jazyka
velké slinné žlázy – jsou mimo dutinu ústní,dlouhé vývody odvádějí sliny do dutiny ústní
serózní sekreční část = alveoly,hlenová sekreční část = tubuly
smíšení žlázy = tubulo-alveolární,vsunuté vývody sekreční vývody exkreční vývody
příušní slinná žláza (glandula parotis) = serózní žláza,v příušní krajině,má lalůčkovitou (alveolární) stavbu,dlouhý vývod do úrovně druhé horní stoličky
žláza dolní čelisti (glandula mandibularis) = smíšená sero-mucinozní,leží mezi nosičem a jazylkou,vývod ústí na podjazykové bradavce u uzdičky jazyka
podjazykové žlázy (glandulae sublinguales) = smíšení žlázy, více hlenové,leží na spodině ústní dutiny,vývody ústí na podjazykové bradavce,velká podjazyková žláza,u koně je vytvořena jedna mnohovývodná podjazyková žláza (glandula sublingualis polystomatica)
9.   HLTAN, JÍCEN
Hltan (pharynx) = křížení trávicích a dýchacích cest,umístěn je kaudálně za dutinou ústní klenbu hltanu tvoří spodina lebeční,spodina hltanu – tvar nálevky – mezi kořenem jazyka a hrtanem,od dutiny ústní oddělen kořenem jazyka a měkkým patrem,stěny tvoří svaly a sliznice – trávicích cest a dýchacích cest,bohatá mízní tkáň – hltanová mandle
mandle (tonsillae) = shluku sekundárních mízních uzlíků + žlázky,na povrchu je epitel, který se zanořuje a tvoří krypty,jsou v místech možného vstupu infekce
Jazyková mandle (tonsilla lingualis) leží oboustranně na kořeni jazyka.
Patrová mandle (tonsilla palatina) leží na stěně obou stran ústní části hltanu.
Mandle měkkého patra (tonsilla veli palatina) leží ve sliznici měkkého patra ze strany ústní části hltanu. U koně a prasete je velká.
Hltanová mandle (tonsilla pharyngea) leží na stropu nosohltanu
Jícen (esophagus) - spojení hltanu se žaludkem (nebo předžaludkem), popisujeme část krční část hrudní – část břišní- krční část – začíná nad průdušnicí – po levé straně průdušnice – u vstupu do hrudníku se vrací nad průdušnici
-hrudní část jícnu – ve středohrudí nad bází srdce – jícnový otvor v bránici
- břišní část jícnu – krátký úsek mezi bránicí a žaludkem
- délka jícnu – u koně asi 1,5 m
- vstup do žaludku – česlo (cardium) – podkovovitý svěrač
- stěna jícnu = pružná svalová trubice
svalová stěna = příčně žíhaná svalovina + hladká svalovina
sliznice = tvoří vysoké podélné řasy, množství žlázek
epitel = vrstevnatý dlaždicový nerohovatějící
- polykací reflex = peristaltika stěny jícnu
- zvracení – kůň nemůže zvracet
10. ŽALUDEK
Žaludek (ventriculus, gaster) - vakovitý orgán mezi jícnem a střevem
- uskladnění rozmělnění trávení potravy
- nejmenší žaludek mají masožravci – největší býložravci
jednoduchý žaludek = pouze žláznatá sliznice – šelmy
složitý žaludek = bezžlázová i žláznatá sliznice
jednokomorový žaludek = prase, kůň, pes
vícekomorový žaludek = přežvýkavci
-žaludek koně = objem asi 20 l. - na levé straně je vytvořen slepý vak,jícen ústí u slepého vaku (zvracení),ve slepém vaku je bezžlázová sliznice,vrátníková předsíň se svěračem
stěna žaludku = seróza + svalovina + sliznice
sliznice žaludku - z jícnu sem zasahuje kutánní bezžlázová sliznice,žláznatá sliznice = 1-2 mm vysoká, vytváří podélné řasy,na povrchu je jednovrstevný cylindrický epitel ,žaludeční jamky se žaludečními žlázami,epiteliální žlázky – tvoří hlen – ochrana stěny
žaludeční žlázy = tubulózní,kardiální žlázy = rozvětvené tubulózní – hlen,vlastní žaludeční (fundální) - žlázy s vývodem,hlavní buňky = cylindrické žlázové buňky tvoří pepsinogen
krycí buňky = velké buňky mezi hlavními na membránách se syntetizuje HCl gastrointestinální endokrinní buňky produkují tkáňové hormony,pylorické žlázy = rozvětvené tubulózní – hlen
svalovina žaludku = hladkosvalová tkáň - tvoří tři vrstvy,povrchová podélná vrstva,střední kruhová vrstva,vnitřní šikmá vrstva
neúplný svěrač česla
neúplný svěrač vrátníku
seróza = připojuje žaludek k okolí- na zakřiveních přechází na opony (omenta)
11. TENKÉ STŘEVO
Střevo (intestinum) - nejdelší úsek trávicí trubice
funkce střeva-trávení potravy,vstřebávání živin, minerálů a vody,vylučování vody a nestrávených zbytků
tenké střevo (intestinum tenue) = navazuje na vrátník žaludku,po celé délce je stejně tlusté, tvoří kličky,délka tenkého střeva = skot 30-50 m; prase 15-20 m; kůń 30 m
dvanáctník (duodenum) - v pravé polovině břicha na krátkém okruží,délka = kráva 2 m, prase 1 m, kůň 2 m,vyústění žlučovodu a vývodu slinivky břišní
lačník (jejunum) - nejdelší část tenkého střeva, zavěšen na krátkém lačníkovém okruží,délka = kráva 45 m; prase 18 m; kůň 28 m
kyčelník (ileum) - přímý úsek mezi lačníkem a tlustým střevem,ústí na rozhraní tračníku a slepého střeva,svalovina stěny vytváří kyčelníkový svěrač
12. TLUSTÉ STŘEVO
tlusté střevo (intestinum crassum) - úsek střeva od kyčelníkového svěrače po řitní otvor
délka tlustého střeva = kráva 11 m; prase 5 m; kůň 9 m,objem tlustého střeva = kráva 40 l; prase 18 l; kůň 150 l
slepé střevo (cecum) = má slepé zakončení,u koně veliké, asi 50 l, na dně břicha,popisujeme hlavu – tělo – hrot slepého střeva,hrot směřuje kraniálně až k bránici,podélná svalovina tvoří pruhy a výdutě (haustra)
tračník (colon) = nejdelší část tlustého střeva, tři části = vzestupný příčný sestupný
nejmohutněji vyvinut je vzestupný tračník,u koně = dvě dlouhé podkovovité kličky na dně břišní dutiny = ventrální a dorzální slohy
příčný tračník = krátký úsek pod stropem břicha
sestupný tračník = sestup do pánevní dutinyprůměrem podobá tenkému střevu je dlouhý 2-4 metry
konečník (rectum) = koncový přímý úsek střeva,leží pod stropem pánevní dutiny, hromadí a formuje výkaly,konečníková výduť (ampula recti),řitní kanál řitní otvor (anus),vnitřní svěrač – hladkosvalový – z kruhové svaloviny,vnější svěrač – příčně žíhaný – z okolních svalů pánve
13. JÁTRA A SLINIVKA BŘIŠNÍ (PANKREAS)
Játra (hepar) - největší žláza v těle
význam jater = zásobárna a přeměna vstřebaných živin + regulační funkce + detoxikační funkce + tvorba žluči + krvetvorba u plodu,hmotnost jater = asi 1,5 % živé hmotnosti umístění jater = v kopuli bráničné – plocha bráničná a plocha útrobní,
k bránici, stěně břicha a pupku jsou připojena pomocí vazů věncový vaz, trojúhelníkový vaz, srpovitý vaz, oblý vaz
brána jaterní (porta hepatis) = uprostřed útrobní plochy,vstupuje: žíla vrátnice + jaterní tepna
vystupuje: společný jaterní vývod (žlučovody + mízní cévy),zadní dutá žíla vrůstá do okraje jater – ústí do ní jaterní žíly,členění jater = levý lalok + pravý lalok + čtyřhranný + ocasatý lalok
Mikroskopická stavba jater - vazivové pouzdro – je na povrchu a zasahuje do parenchumu
jaterní lalůčky – ohraničeny vazivem,propojené trámce jaterních buněk – hepatocytů,centrální žíla,krevní sinusoidy,žlučové kapiláry,portobiliární prostory – vazivo mezi sousedními lalůčky,mezilalůčková žíla + mezilalůčková tepna + mezilalůčkový žlučovod
jaterní buňka (hepatocyt) - krevní pól = je v kontaktu s krevní sinusoidou, žlučový pól = tvorba žluči, žlučové kapiláry,vysoká metabolická aktivita hepatocytů
jaterní sinusoidy = probíhají mezi trámci hepatocytů,přiváděná krev směřuje z periferie do centrální žíly,mísí se krev funkční (vrátnice) a výživná (jaterní tepna),specielní endotelové buňky s otvory – průnik látek, hvězdicové (Kupferovy) buňky – v endotelu - fagocytují
žlučové vývody = v lalůčku jsou žlučové kapiláry,mezilalůčkový žlučovod + systém vývodů žluč se postupně zahušťuje,z jater vystupuje společný jaterní vývod,jaterní vývod + žlučníkový vývod = žlučovod
žlučník = hruškovitý vak – zásobárna žluči,vazivová stěna + sliznice,u koně chybí
Slinivka břišní (pancreas) - velká žláza uložená mimo trávicí trubici,tělo slinivky (leží na dvanáctníku) + levý a pravý lalok,Slinivka břišní je uložena v kraniálním okruží dvanáctníku těsně za žaludkem,slinivkou prochází žíla vrátnice do které odchází krev ze slinivky,slinivkový vývod ústí společně se žlučovodem na velké papile dvanáctníku
přídatný vývod slinivky břišní ústí na malé papile dvanáctníku,.
exokrinní část žlázy- složitá tubulo-alveolární žláza,sekretuje dvanáctníkové trávicí šťávy – zásadité,sekreční aciny vsunuté vývody nitrolalůčkové vývody mazilalůčkové vývody slinivkový,vývod (přídatný slinivkový vývod) dvanáctník,vývody ústí do dvanáctníku spolu se žlučovodem
endokrinní část žlázy- ostrůvky (Langerhansovy) endokrinních buněk (asi 3 %)
- sekret (hormony) jsou předávány do protékající krve
14. NOSNÍ DUTINA, VEDLEJŠÍ DUTINY NOSNÍ
Dutina nosní (cavum nasí)
kostní ohraničení = kosti splanchnokrania +
čichová kost
laterální a přídatné nosní chrupavky –
pohyblivost nozder
nosní předsíň (vestibulum nasi) = prostor za nozdrou
- kutánní sliznice + serózní žlázky
- chlupy tvoří vzduchový filtr
- zevní ústí slzovodu = propojení slzných váčkůs nosní dutinou
-vlastní nosní dutina = pokračování za nosní předsíní - čichové bludiště + dorzální a střední skořepa nosní
- ventrální skořepa nosní
-nosní průduchy
- dorzální = nad dorzální skořepou – končíslepě v čichovém bludišti
- střední = mezi dorzální a ventrální skořepou nosní
- ventrální = pod ventrální skořepou nosní – je nejprostornější
- společný nosní průduch = v celé výšce podél nosní přepážky
-noso-čelistní otvor = komunikace nosní dutiny s vedlejšími dutinami nosními
-radličně nosní ústrojí (organum vomeronasale) = čichový orgán- ústí do řezákového vývodu v ústní dutině – je překryt sliznicí- vnímání pachů z ústní i nosní dutiny – je téměř nečinný
-zadní nosní otvor (choana) - spojuje nosní průduchy- levá a pravá choana přecházejí v noso-hltanový kanál
Nosní sliznice
-nosní předsíň - kutánní sliznice = vrstevnatý dlaždicový rohovatějící epitel + žlázky
-čichová oblast - kaudální část nosní dutiny- bludiště čichové kosti – má žlutavou až hnědou barvu- v epitelu jsou – primární smyslové buňky + podpůrné buňky
-dýchací oblast dutiny nosní = sliznice dýchacích cest- epitel cylindrický víceřadý s řasinkami- žlázové buňky v epitelu- množství serózních žlázek ve sliznici
- čištění, ohřívání a vlhčení vzduchu
-vedlejší dutiny nosní (sinus paranasales)
- pneumatizované kosti okolo nosní dutiny - střední nos komunikuje s dutinami v –kosti horní čelisti, kosti patrové, kosti slzné - čichové bludiště komunikuje s dutinami v –dorzální a střední skořepa nosníkosti čelní a kosti klínové
15. HRTAN, PRŮDUŠNICE
Hrtan (larynx) - chrupavkový orgán před průdušnicí,spojuje hltan s průdušnicí + hlasivka
-hrtanové chrupavky = tvoří základ hrtanu,jsou navzájem pohyblivě spojené – klouby a vazy – v pozdním věku osifikují
- štítná chrupavka (cartilago thyroidea)-největší nepárová chrupavka dno a boky hrtanu
- prstencovitá chrupavka (cartilago cricoidea) = nepárová,kaudální konec hrtanu, navazuje na průdušnici,tvoří ji oblouk a dorzální ploténka
- konvicovitá chrupavka (cartilago arytenoidea) = párová- je na rostrálním konci štítné chrupavky,má tvar trojbokého hranolu
- růžkatá chrupavka (cartilago corniculata) = párová
- je na rostrálním úhlu konvicovité chrupavky
- ventrálně má hlasivkový výběžek
- příklopka (epiglottis) = nepárová
- je na rostrálním konci těla štítné chrupavky
- pohyblivý uzávěr hrtanu – polykací pohyby
(jazylka + svaly stahovače jazylky a hrtanu)
-hrtanová dutina (cavum laryngis)
- hrtanový vstup = příklopka + slizničné řasy + růžkaté chrupavky
- hlasivka (glottis)
- hlasivková štěrbina = hlasivkové řasy + konvicovité chrupavky +
hlasivkový vaz + hlasivkový sval
- dorzální část = vzduchová cesta
- ventrální část = hlasový orgán
Průdušnice (trachea)
- trubice = spojení hrtanu s kořenem plic
- průdušnicové chrupavky = neuzavřené chrupavčité prstence
- volné konce prstence jsou spojeny vazem a svalem
- za sebou jsou prstence spojeny pomocí vazů
- počet prstenců = malá zvířata – 32-45
velká zvířata – 48-60
- sliznice = silná s elastickými vlákny ve vazivu
- epitel dýchacích cest = jednovrstevný víceřadý cylindrický s řasinkami
- pohárkové buňky v epitelu
- četné žlázky ve sliznici
- adventicia – připojení průdušnice k okolí
- krční část průdušnice – ventrální strana krku
- hrudní část průdušnice – ve středohrudí (mediastinum)
- rozdělení průdušnice na průdušky – nad bází srdce
Průdušky (bronchi)
- pokračování průdušnice do levé a pravé plíce
- počátek bronchiálního stromu = ventilace plic
hlavní průdušky lalokové průdušky segmentové průdušky
- větvení až na koncové průdušinky
- stavba stěny jako u průdušnice
- kartáčové buňky (makrofágy) + granulární buňky
- postupně se redukuje chrupavka a snižuje sliznice
- průdušinky (menší než 1 mm) nemají chrupavku a žlázy
16. Plíce
Plíce (pulmo)
vlastní dýchací orgán
- umístění v hrudní dutině
- levá a pravá plíce – spojeny průdušnicí
a krevními cévami
- barva plic je růžová, konzistence houbovitá
- plicní hrot = zúžený kraniální konec
- základna plic = rozšířený kaudální konec
Žeberní plocha
bráničná plocha
mediální plocha
- tupý dorzální okraj ostrý ventrální okraj
- plicní branka na mediální ploše plic
-levá plíce = kraniální (hrotový) lalok +
kaudální (bránicový) lalok
- hrotový lalok = kraniální + kaudální část
-pravá plíce = kraniální (hrotový lalok + mediální
(srdcový) + kaudální (bránicový) la