ptaci a savci

us undulatus) asi nejznámější a nejrozšířenější, obývá téměř celou Austrálii, původní zbarvení je zeleno-žluté s vlnkováním, v zajetí bylo vyšlechtěno mnoho barevných variant, žije v hejnech, potravou jsou hlavně travní semena
Nestor kea (Nestor notabilis) Nový Zéland, dravý, původně se živili tak jako jiní papoušci rostlinnými plody a hmyzem, rozvoje chovu ovcí se postupně začali živit kousky masa z kůží, postupně začali vytrhávat maso ze hřbetu ovcí
28. Kukačky (Cuculiformes). Charakterizujte řád, uveďte zástupce. Při popisu řádu se zaměřte na popis nohy včetně typu, popis zobáku, trávicí soustavu – preference potravy, zvláštnosti rozmnožování.
Řád: Kukačky (Cuculiformes) zahrnuje na pohled dvě velmi odlišné čeledi, jejich příbuznost dokládá podobnost bílkovin, lesní ptáci se zygodaktylní tedy šplhavou nohou, zobák bez ozobí, nemají vole
Čeleď: Turakovití (Musophagidae) stromoví ptáci s dlouhým krkem a ocasem, s chocholkou na hlavě, peří obsahuje pro živočichy ojedinělá barviva, které obsahují velké množství mědi (např. turacin), při hnízdění pomáhají "tety", ptáci z předchozího hnízdění, žijí v Africe jižně od Sahary, špatní letci; Turako velký (Corythaeola cristata) velký až 75 cm, azurové peří a černá chocholka
Čeleď: Kukačky (Cuculidae) společným znakem je především stejně utvářená šplhavá noha s vratiprstem, jsou stromové i pozemní, hmyzožravé, živí se i chlupatými housenkami, které dokáží žvýkavými pohyby zobáku "oholit", asi polovinana druhů má vyvinut hnízdní parazitismus, nejdokonaleji vyvinut u naší kukačky obecné, samci se chovají nápadně a vydávají hlasité zvuky, samice jsou nenápadné, Kukačka obecná (Cuculus canorus), kukání, které však vydává jen samec (samice mají "bublavý" hlas), polyandrické, samice se páří s více samci, hnízdní parazitismus, samice snáší velmi malá vejce se silnou skořápkou přímo do hnízda hostitele (červenka, rehek, konipas) = obvykle jedno vejce z hnízda spolkne, vylíhlá kukačka vyhazuje z hnízda mláďata i vejce svých pěstounů, tažný druh, zimuje jižně od Sahary
29. Sovy (Strigiformes). Charakterizujte řád (popište hlavu, peří, končetinu, trávicí soustavu, nervová soustava – smysly, způsob života, lovu potravy a péče o potomstvo), uveďte čeledi a významné zástupce.
Řád: Sovy (Strigiformes) noční dravci s velmi měkkým krycím peřím, s různě utvářeným péřovým závojem - tj. soustředně uspořádaných úzkých pírek kolem očí, načechrané peří dělá dojem, že jsou sovy mohutné, ale jsou naopak subtilní, sovy mají vyjímečně dobrý zrak i sluch, mají velké oči i velké, často asymetricky postavené ušní otvory (lepší identifikace místa kořisti), k rozšíření zorného pole pomáhá nezvykle velká pohyblivost hlavy (otočí hlavu až o 270°C), soví oko je považováno za nejdokonalejší v živočišné říši, jeho rozlišovací schopnost je 100x větší než u člověka, mrkají horními víčky, zobák je zahnutí již o kořene, u spodní části zobáku mají vibrisy (pírka s hmatovou funkcí), soví oči zaostřeny na dálku a na blízko vidí špatně, nemají vole a velmi rychle tráví, nestravitelné zbytky potravy (peří, chlupy, kosti) proto vyvrhují 1 - 2x denně ve formě pevných válečků – vývržků, vejce snáší do nejrůznějších dutin, opuštěných hnízd dravců, sedět začíná samice od snesení prvního vejce, snůška se pohybuje podle hojnosti potravy
Čeleď: Sovovití (Tytonidae) od čeledi puštíkovitých se liší především stavbou kostry, štíhlými vysokýma nohama, srdčitým závojem, štětinovitými pírky na běháku i prstech, Sova pálená (Tyto alba)
Čeleď: Puštíkovití (Strigidae) mají kruhovitý závoj kolem očí, většinou opeřené běháky, na hlavě bývají ouška, vztyčitelná pírka, Sovice sněžní (Nyctea scandiaca), Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), Výr velký (Bubo bubo), Výreček obojkový (Otus bakkameona), Puštík obecný (Strix aluco), Puštík bělavý (Strix uralensis), Sýc rousný (Aegolius funereus), Sýček obecný (Athene noctua)
30. Lelkové (Caprimulgiformes). Charakterizujte řád, při popisu řádu se zaměřte na popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, zvláštnosti rozmnožování – kde hnízdí, biologii, způsob života, lovu potravy a typ péče o mláďata.
Řád: Lelkové (Caprimulgiformes) hlavu mají svrchu zploštělou, dlouhá křídla, krátký široce rozeklaný zobák s vibrisami při kořeni, podobně jako sovy mají měkké peří, edí na větvi podélně ne příčně, někteří se orientují podobně jako netopýři echolokací (gvačaro), většinou tažní, dokáží však také upadnou do stavu hibernace; Lelek lesní (Caprimulgus europaeus) lesní tažný pták, zimuje v Africe, obývá sušší místa, lesy s mýtinami, vřesoviště, lesostepi, nenápadný
31. Svišťouni (Apodiformes). Charakterizujte rorýsy a kolibříky (končetiny, způsob letu, obstarávání potravy). U rorýsů uveďte zimoviště. Uveďte zástupce.
Řád: Svišťouni (Apodiformes)malí ptáci přizpůsobení k životu ve vzduchu, krátká ramenní část křídla a dlouhá část ruční, mohutné létací svaly s vysokým hřebenem prsní kosti, slabé nohy, - krmivá mláďata
Čeleď: Rorýsovití (Apodidae) ptáci specializovaní na lov létajícího hmyzu, krátký široce rozeklaný zobák, na noze směřují všechny prsty dopředu (závěsná noha) nebo mají anizodaktylní nohu, hnízda si staví slepováním nejrůznějších materiálů či používají pouze své sliny (nikoli u našeho zástupce), hnízda pouze ze slin bývají kulinářskou pochoutkou, nazývají se "vlaštovčí hnízda" obsahují lepicí látku glykoprotein a mnoho cukrů, rorýsi se ve vzduchu páří i spí
Rorýs obecný (Apus apus) běžný pták měst a vesnic, kde hnízdí v budovách, živí se aktivně létajícím hmyzem či hmyzem pasivně unášeným, tzv. aeroplanktonem
Čeleď: Kolibříkovití (Trochilidae) nejmenší z nich jsou velcí jako čmelák, Jižní i Severní Americe, vířivý let, velmi pohyblivý ramenní kloub a zvláštní stavba křídla se zkrácenou ramenní a loketní částí a naopak velmi prodlouženou ruční částí a s dlouhými ručními letkami, mohou létat dopředu i dozadu i stát na místě, zobák je obvykle velmi dlouhý, různě ohnutý, také jazyk je velmi dlouhý a podobně jako u datlů obtáčí jazylka celou hlavu, špička jazyku, která obsahuje chuťové buňky, se vidlicovitě rozbíhá do dvou rourek a tak kolíbříci nasávají jen nektar, který jim "chutná", a není např. zkvašený, krom nektaru potřebují i bílovinu - drobný hmyz nejčastěji ze dna květů, mnozí kolibříci také při sání nektaru opylují květy (ornitofilie)
Kolibřík červený (Archilochus colubris) severní Amerika po jižní Kanadu
32. Srostloprstí (Coraciiformes). Charakterizujte řád, uveďte zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata). Které druhy žijí u nás a která skupina žije v tropech – a kde.
Řád: Srostloprstí (Coraciiformes) patří sem několik vyhraněných skupin ptáků, které spojuje denní způsob života a částečně srostlé prsty, obvykle monogamní, hnízdí v dutinách či norách, jež si sami vyhrabávají, mláďata jsou krmivá
Čeleď: Ledňáčkovití (Alcedidae) pestře zbarvení (nebo také černobílí), velká hlava, rybožraví - na kořist číhají na vyvýšeném místě a prudce se za ní vrhají, - nestravitelné části vyvrhují ve formě vývržků; Ledňáček říční (Alcedo atthis)pestrý malý ptáček, živící se rybami i vodními bezobratlými, hloubí si v březích až metrové nory, na konci kterých má hnízdo, jsou to většinou stálí ptáci, kruté zimy však obvykle nepřežijí
Čeleď: Vlhovití (Meropidae) štíhlí ptáci s dlouhým ocasem, specializují se na létající hmyz včetně vos a sršní, dokáží z nich vytlačit žihadlo, hnízdí v norách, jež si sami vyhrabávají
Vlha pestrá (Merops apiaster) vyhrabává nory v píščitých či hliněných stěnách, loví hmyz včetně vos a včel
Čeleď: Mandelíkovití (Coraciidae) menší až středně velcí zavalití ptáci, pestří, s převládající modrou barvou peří, živí se hmyzem
Čeleď: Dudkovití (Upipidae)- monotypická čeleď, Dudek chocholatý (Upupa epops), nápadné lesní zvíře, hnízdí ve stromových i zemních dutinách, proti nepřátelům se brání vystříknutím velmi páchnoucího výměšku střev
Čeleď: Zoborožcovití (Bucerotidae) mají velký a mohutný zobák, který je však vyplněn trámci se vzduchovými prostory, takže ho příliš nezatěžuje, živí se plody i hmyzem, hnízdí v dutinách, jejichž vchod nejčastěji samec i se sedící samicí zazdí a ponechá jen malý otvr, kterým samici a později i mláďata krmí; Dvojzoborožec žlutozobý (Buceros bicornis) žije v jižní Asii, Malajsii a Sumatře, zde matka mláďata opustí, dozdí otvor a krmí je spolu se samcem, hlas dvojzoborožce je silný (k tomu slouží lišty na zobáku) a připomíná hýkání osla
33. Šplhavci (Piciformes). Charakterizujte řád, uveďte významné čeledi, uveďte zástupce. (Která čeleď žije u nás - uveďte naše zástupce ze 4 rodů. Která čeleď žije v tropech, uveďte stručnou charakteristiku a potravu.
Čeleď: Datlovití (Picidae) jednotná stavba těla, přizpůsobeni ke šplhání na kůře stromů, mají šplhavou nohu, kdy 2 prsty směřují dopředu a 2 dozadu, jeden ze zadních prstů je volný a může směřovat dopředu i dozadu (vratiprst), nohy mají krátký běhák, ale dlouhé prsty, ptáci se pohybují spirálovitě odshora dolů - nikdy ne opačně, oporou je ocas složený z per s pevným a pružným ostnem, mimořádně pevný, z boku zploštělý zobák, dlouhý jazyk (jazylka je obtočena kolem lebky) se zpětnými háčky na špici, k uchopení kořisti napomáhají též lepkavé sliny, potravou jsou krom bezobratlých i semena stromů, hnízdí v dutinách, bílá vejce mají takřka kulatý tvar
Krutihlav obecný (Jynx torquilla) nevypadá jao šplhavec, slabý zobák, proto využívá už hotové dutiny, také nebubnuje jako ostatní, při vyrušení kroutí hlavou a čepýří se
Datlík tříprstý (Picoides tidactylus) pouze 3 prsty, severský druh, i v horách střední Evropy
Datel černý (Dryocopus martius),Strakapoud velký (Dendrocopos major), Strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), Strakapoud malý (Dendrocopos minor), Žluna zelená (Picus viridis), Žluna šedá (Picus canus)
Čeleď: Tukanovití (Ramphastidae) ptáci tropických lesů Jižní a střední Ameriky, mají mohutný odlehčený zobák, slouží především k jejich vzájemné signalizaci v šeru pralesa, živí se především plody, někteří se živí i bezobratlými i drobnými obratlovci, Tukan obrovský (Ramphastos toco)
- často chovaný druh, od severního Mexika po Argentinu
34. Pěvci (Passeriformes). Charakterizujte řád, podřády. Při popisu se zaměřte na popis syrinxu, nohy včetně typu, způsob péče o potomstvo, zaměřte se na diverzifikaci pěvců v důsledku ekologie a způsobu života (potrava, různé tvary zobáku, atd., uveďte příklady našich významných čeledí, uveďte u nich způsob života, čím se živí dospělci, čím krmí mláďata, kde hnízdí atp.)
35. Pěvci (Passeriformes). Vyjmenujte naše významné hmyzožravé čeledi pěvců, tyto čeledi blíže charakterizujte (popis, potrava, způsob života aj.) a uveďte významné zástupce.
36. Pěvci (Passeriformes). Vyjmenujte naše významné zrnožravé a omnivorní čeledi pěvců, tyto čeledi blíže charakterizujte (popis, potrava, způsob života aj.) a uveďte významné zástupce.
37. Drozdovití (Turdidae). Uveďte řád, charakteristiku čeledi (zbarvení, zobák, potrava, kde žijí a jak hnízdí, hlasové projevy) a zástupce alespoň 5 rodů.
Čeleď: Drozdovití (Turdidae) početná čeleď pěvců, samci i samice se částečně liší ve zbarvení, mláďata jsou skvrnitá, obyvatelé všech druhů lesů, zahrad, parků i pustých skalnatých oblastí, zobák je dlouhý štíhlý a rovný, dobře vyvinuté vibrisy, potrava převážně živočišná, hnízdí blízko země či naopak na vysokých stromech, v zimě nebo za tahu se sdružují do hejn, výborní pěvci
Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) pták nížin, listnatých lesů, ale i parků a zahrad, samci se učí zpívat odposloucháváním, kvalita zpěvu se liší podle učitele, hnízdí na zemi či kousek nad ní
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) jeden z nejběžnějších ptáků, zdržuje se v blízkosti člověka, hnízdí v dutinách stromů i budov, zimuje v severní až rovníkové Africe
Červenka obecná (Erithacus rubecula)
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)
Kos černý (Turdus merula)
Drozd zpěvný (Turdus philomelos)
38. Pěnicovití (Sylviidae). Uveďte řád, charakteristiku čeledi (tažnost, typy hnízd, hlasové projevy, potrava) a zástupce alespoň 4 rodů.
Čeleď: Pěnicovití (Sylviidae) obvykle drobní pěvci, obývají nejrůznější biotopy, lesy, parky i louky, středně dlouhý špičatý zobák, převažuje živočišná potrava, tažní, skrytý způsob života,nápadně zpívají
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) 13 cm velký, nenápadně hnědozeleně zbarvený, střední a jižní Evropě, přilehlé Asii i Africe, žije v rákosinách, kde si staví košíkovité hnízdo, tažný, evropské populace zimují ve střední Africe
Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris)
Cvrčilka zelená (Locusteua naevia) malý pták (mnohem menší než vrabec), skrytý způsob života, cvrčí (jako kobylka po dobu 1-3 min), vlhké louky, kraje rybníků
Cvrčilka slavíková (Locusteua lusciniodes)
Sedmihlásek hajní (Hippolaiz icterina) velmi dobře zpívá i napodobuje hlasy jiných ptáků
Budníček větší (Phylloscopus trochilus)
Rod: Pěnice (Sylvia)poměrně nenápadně zbarvené, tažní, krásně zpívají, hmyz, na podzim plody
Pěnice slavíková (Sylvia bonn)
Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis)
39. Pěnkavovití (Fringillidae). Uveďte řád, charakteristiku čeledi (zbarvení, zobák, potrava, kde žijí a jak hnízdí) a zástupce alespoň 6 rodů
Silný kuželovitý zobák, kónický, většinou špičatý, někdy překřížený
Čeleď: Pěnkavovití (Fringillidae) silný kuželovitý zobák, kónický, většinou špičatý, někdy překřížený, nohy a chodidla krátká, ocas středně velký, samci většinou větší a pestřejší nebo stejně zbarveni jako samice, hnízdí jednotlivě nebo ve volných koloniích v otevřených hnízdech ve větvích stromů či keřů, 3 - 5 vajec, většinou tažní
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes) statný pták s velkou hlavou a nápadným kuželovitým zobákem, plachý, zdržuje se v korunách stromů, většina populace je tažná (zimuje ve Středomoří), potravu tvoří různé plody, mají rádi třešně (nikoli dužninu, tu odhodí, ale jádra, která vylouskávají z pecky), podobně mají rádi pecky švestek a slív, člověku proštípe prst
Křivka obecná (Loxia curvirostra)bizarní zobák, usnadňuje jí vyloupání semen, její stavy kolísají - podle úrody šišek
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus)
Kanár divoký (Serinus canaria)
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs)pravděpodobně náš nejhojnější pták, pěnkavy jsou většinou tažní ptáci, mnoho jich však zůstává v místech hnízdění i přes zimu, především lesní pták, při volbě hnízdiště však není vybíravá, všude kde jsou stromy a keře, ve městech - převážně samečci
Hýl obecný (Pyrrhula pyrhulla)
Stehlík obecný (Carduelis carduelis)
Zvonek zelený (Carduelis chloris)
Čížek lesní (Cardauelis spinus)
Konopka obecná (Carduelis cannabina)
40. Uveďte pěvce (Passeriformes), jejichž potravou jsou běžně drobní obratlovci (alespoň 3 druhy 2 čeledí, uveďte způsob života).
Ťuhýkovití-obývají otevřené krajiny a křoviny
Ťuhýk obecný-tažný -na podzim J Afrika
Ťuhýk šedý-největší Ť.
41. Popište a zařaďte do systému významné čeledi pěvců, jejichž zástupci se chovají v zajetí, uveďte jejich původní rozšíření (kanáři, astrildi, zebřičky, amadiny, loskuták, leskoptev).
Astrildovití(Estrildidae)-tropy subtropy
Pěnkavovití(Fringillidae)-Kanárské Azors. o-vy
Špačkovití(Sturnidae)-V Afrika. JV Asie-hors.lesy
42. Popište domestikaci domestikovaných druhů ptáků, jaké etologické vlastnosti ji usnadnily, kdy, v jakých centrech a za jakým účelem v dané oblasti proběhla, systematicky zařaďte tyto domestikované ptáky.
1. Charakterizujte třídu savců -základní znaky - žlázy, kůže, srst
Kůže – silnější než u jinýc obratlovců, vazivová škára, na ní povrchová vrstva, která silně rohovatí a vytváří odlupující se šupinky. Pod škárou vrstva podkožního pojiva, kde se ukládá tuk a spolu se srstí chrání před tepelnými zrátami a slouží jako zásobárna živin, případně vody. Kůže je hodně žlaznatá – potní a mazové.
Potní - nejhojnější, bývají po celém těle, termoregulace. U některých mohou chybět (psovité šelmy, kytovci, luskouni). Slzné žlázy jsou modofikované potní.
Pachové – sekret, který se sndano odpařuje, hraje významnou roli, umístění druhově specifické (anální, předoční, meziprstní…)
Mazové – vláčnost pokožky a srsti, u vodních nesmáčivost srsti
Jedové – u některých hmyzožravců a ptakořitních
Mléčné – charakteristické pro savce, přeměn potních žláz, zakládájí se původně ve dvou lištách.
Chlupy – vyrůstají a jsou vyživovány z chlupové cibulky, uložené v chlupovém váčku, kam ústí mazová žláza. Dřeň, kůra s pigmenty, povrchová kutikula. U báze napřimovač chlupu.
Další produkty kůže – šupiny (luskouni), krunýře z rohových destiček (pásovci), ostny (dikobraz), drápy, nehty, spárky, kopyta, rohy.
2. Charakterizujte třídu savců – kostra, znaky na lebce (čelist, ucho, připojení k páteři).
Kostra plně kostěná s podílem chrupavek a vaziva. Spodní čelist – jediná párová kost vpředu pěvně srostlá (kromě některých hlodavců), připojuje se sekundárním čelistním kloubem ke kosti spánové. Ve středním uchu tři kůstky – kladívko, kovadlinka, třmínek. Lebka připojena k páteři 2 týlními hrboly.
3. Základní rozdělení třídy savců 2 podtřídy a 2 infratřídy – uveďte charakteristiky těchto skupin.
Podtřída: Prototheria – vejcorodí – savci snášející malá kožovitá vejce, v dospělosti nemají zuby, mají kloaku - společné vyústění močovodů, střeva a pohlavních orgánů.
Podtřída – Theria – živorodí – rodí přímo živá mláďata, která jsou živena mlékem z mléčných bradavek. Vývod trávicí je oddělen od močových a pohlavních cest.
Infratřída: Metatheria – vačnatí – rodí nedokonale vyvinutá mláďata, zárodky vyživovány nepříliš dokonalou placentou s velkým obsahem žloutku. Samice mají dvojitou dělohu a pochvu, doba březosti je krátká a mláďata se rodí jako pokročilá embrya, aktivně přelézají do vaku a jsou dochovávána mlékem v různě dokonalém vaku samic.
Infratřída: Placentalia – placentálové – 94% dnes žijících savců. Zárodky jsou v těle matky vyživována pravou (alantochoriální) placentou, spojené se zárodkem pupeční šňůrou a ke stěně dělohy přiložené silně zřaseným povrchem
4. Charakterizujte pohlavní soustavu savců. Typy děloh. Typy placent. Utajená březost. Oddálené oplození.
Párové gonády, varlata mohou být celý život v dutině břišní (chobotnatci, nosorožci), nebo sestupují – do šourku či pod kůži v době říje (ježkovití, zajícovití) neb trvale (většina savců). U samic jsou zralá vajíčka zachytávána obrvenou nálevkou do vejcovodu, kde dochází k oplození.
děloha – párová (vejcorodí, vačnatci), rozeklaná (šelmy, prasatovití), dvourohá (kopytníci, letouni), jednoduchá (vyšší primáti)
placenta – epitelochoriální – volné spojení klků pl. a stěny dělohy, syndesmochoriální – klky zasahují do pojiva, endoteliochoriální – klky pronikají ke krevním kapilárám, hemochoriální – klky omívány krví matky
rozptýlená (lichokop., nepřežvýkavci)
ostrůvkovitá (přežvýkavci)
pásová (šelmy)
terčovitá (letouni, hlodavci, primáti)
oddálené oplození (např. netopýři se páří na podzim, spermie ale oplodní vajíčko až na jaře), utajená březost (vajíčko je oplodněno ihned, ale vývoj je pozastaven – srnec obecný)
5. Heterodontní a difiodontní chrup. Typy stoliček u různých skupin savců.
heterodontní - přítomny všechny typy zubů
difiodontní – trvalý chrup
stoličky - sekodontní – špičaté hrboly a ostré lišty – hmyzožravci, letouni, šelmy
- bunodontní – nízké, čtvercové, zaoblené hrboly (všežravci, vyšší primáti, prasatovití)
- selenodontní – hrbolky spojené v ploché podélné lišty (jelenovití, turovití)
- lofodontní – příčné, meandrovitě stočené záhyby (lichokopitníci)
- hypsodontní – vysoké, ploché (někteří hlodavci, zajíci)
6.