ptaci a savci

a často plovoucí
- 2 - 8 vajec (inkubace 20 - 30 dní)
- polokrmivá mláďata rodiče často vozí na hřbetě
- hnízdí 1-2x za rok
- tažné druhy žijící na vnitrozemských vodách
- zimují částečně na moři
Potápka roháč (Podiceps cristatus)
Potápka černokrká (Podiceps nigricollis)
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
17. Trubkonosí (Procellariiformes). Charakterizujte tyto řády, uveďte alespoň dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
řád Trubkonosí (Procellariiformes)
- mořští ptáci od velikosti vlaštovky po největší létavé ptáky (mistři ve využití proudů vzduchu)
- dlouhá křídla s prodlouženou loketní a pažní částí - usnadňuje plachtění
- zobák má rohovinu složenou z destiček
- nozdry trubkovitě protažené
- výborný čich (nosní dutina je značně vyvinuta včetně čichových laloků mozku)
- do nosních dutin vyúsťují vývody žláz vylučující sůl
- ptáci volného moře
- souš vyhledávají jen v období rozmnožování
- monogamní
- hnízdí v koloniích
- jediné vejce kladou do nor (buřňáci) nebo na holou zem, albatrosi staví hnízda z bahna, trávy a mechu
- proti nepříteli se brání prudkým vystříknutím páchnoucího obsahu žaludku
- mláďata krmivá - později často rodiči opuštěna, tráví ze zásob tuku dokud jsou schopna odletět na moře
- živí se mořskými korýši, měkkýši (hlavonožci), medúzami, rybami, ale i mršinou a odpadky z lovu ryb
Albatros stěhovavý (Diomedea exulans)
Buřňák lední (Fulmarus glacialis)
18. Veslonozí (Pelecaniiformes). Charakterizujte tyto řády, uveďte alespoň dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
řád Veslonozí (Pelecaniformes)
- rybožraví, středně velcí ptáci (55 - 180 cm, 0,5 - 15 kg)
- všechny 4 prsty otočené dopředu a spojené plovací blánou (veslovací noha)
- hluboce rozeklaný zobák s hrdelním vakem
- zakrnělý jazyk
- roztažitelný jícen a žaludek
- redukované vnější nozdry
- kosti zpravidla silně pneumatizovány
- u kormoránů méně a ještě mají smáčivé peří, které musí sušit - zvyšují hmotnost těla nutnou pro potápění
- sladkovodní a mořští ptáci celého světa, stálí i tažní
- potravu loví buď potápěním (kormoráni)
nebo ryby koordinovaně natlačují na mělčinu a nabírají do zobáku a vaku (pelikáni)
- hnízda si staví většinou v koloniích na skalnatých i plochých pobřežích, stromech či v rákosí
- snáší 1 - 7 vajec, inkubace trvá 22 - 55 dní, mláďata jsou nidikolní
Pelikán bílý (Pelecanus onocrotalus)
Kormorán velký (Phalacrocorax carbo)
19. Brodiví (Ciconiiformes). Charakterizujte řád i čeledi, uveďte vždy alespoň 1-2 dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
řád Brodiví (Ciconiiformes)
- velcí ptáci s velkým zobákem, dlouhým krkem i dlouhýma nohama
- získávají potravu z vody a bažin
- brodivá noha, má nízko posazený palec
- obvykle chybí vole
- penis je rudimentální nebo chybí
- hnízda si staví na stromech či v rákosinách, jednotlivě i v koloniích
- mláďata jsou nidikolní
čeleď Volavkovití (Ardeidae)
- klínovitý zobák
- v letu esovitě prohnutý krk
- kořisti se zmocňují harpunovitým pohybem hlavy - to umožňuje zvláštní úprava 6. krčního obratle
- dobří a vytrvalí letci
Volavka popelavá (Ardea cinerea)
Volavka červená (Ardea purpurea)
Kvakoš noční (Nycticorax nycticorax)
Bukač velký (Botaurus stellaris)
čeleď Čápovití (Ciconiidae)
- podobně klínovitý zobák jako volavky
- při letu mají natažený krk (mimo marabu)
- zakrnělé hlasové ústrojí
- používají klapání zobáku
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
Čáp černý (Ciconia nigra)
Marabu africký (Leptoptilos crumeniferus)
čeleď Ibisovití (Threskiornithidae)
- středně velcí až velcí ptáci
- charakteristicky utvářený zobák - u ibisů zahnutý dolů, u kolpíků na konci lžicovitě rozšířený
Ibis posvátný (Threskiornis aethiopicus)
Ibis hnědý (Plegadis falcinellus)
Kolpík bílý (Platalea leucorodia)
20. Plameňáci (Phoenicopteriformes). Charakterizujte řád, uveďte alespoň 1 zástupce (včetně geografického výskytu). Při popisu řádu se zaměřte na popis nohy včetně typu, popis zobáku, peří (způsob získání barevného odstínu), trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata.
řád Plameňáci (Phoenicopteriformes)
- ptáci s nápadně dlouhýma nohama a krkem
- mezi prsty u nohou je kožovitá blána
- silný lomený zobák má po okrajích lamely, kterým cedí zvířenou vodu s bahnem (a drobnými živočichy)
- jazyk slouží jako pumpa
- červenavé zbarvení peří podmíněno karotenoidy získávanými z řas, nutné k zahájení reprodukčních pochodů
- žijí v zásaditých až slaných vodách
- často velmi teplých až horkých, kde přežívají jen některé řasy, rozsivky nebo drobní bezobratlí
- žijí nejčastěji v koloniích, větších či menších
- v jižní Americe, JV Africe a jižní Asii
- tok výrazný a synchronizovaný
- hnízda stavěna v podobě kuželů z bahna
- mláďata krmena sekretem z trávicího traktu rodičů
Plameňák růžový (Phoenicopterus ruber)
- od jižní Evropy a Afriky přes Asii po jižní a střední Ameriku
- nejznámnější evropská hnízdiště jižní Francie
21. Krátkokřídlí (Gruiformes). Charakterizujte řád i významné čeledi, uveďte vždy alespoň 1-2 dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
řád Krátkokřídlí (Gruiformes)
- na pohled různorodí ptáci
- kráčivá noha s vysoko posazeným palcem
- přizpůsobeni k plavání
- mohou mít lalokovité ploutevní lemy kolem prstů (lyska)
- nemají vole (ale mají silně vyvinutý žlaznatý žaludek)
- krátká křídla (až na jeřáby)
- peří s paostrnem
- nejčastěji hnízdí na zemi, mláďata jsou nidikolní
čeleď Jeřábovití (Gruidae)
- ptáci podobní čápům, ale liší se (krom jiného) krátkým zobákem
- letky jeřábům vypadávají najednou "každý druhý rok" (nemohou pak po určitou dobu létat)
- další zvláštností je dlouhá a do kličky složená průdušnice, uložená v dutém hřebeni prsní kosti - duté hlasy jeřábů jsou slyšet velmi daleko
Jeřáb popelavý (Grus grus)
Jeřáb paví (Balearica pavonina)
čeleď Chřástalovití (Rallidae)
- vodní a bažinní ptáci
- tělo ze stran zploštělé (pohybují se v husté vegetaci)
- pelichají jim všechny letky najednou
- špatně létají
- dovedou plavat, ale nejraději rychle pobíhají
- některé druhy žijí i ve slané vodě (mají solné žlázy)
Chřástal vodní (Rallus aquaticus)
Chřástal polní (Crex crex)
Chřástal kropenatý (Porzana porzana)
Lyska černá (Fulica atra)
čeleď Dropovití (Otidae)
- zemní ptáci
- krátká křídla
- krátké prsty na nohou (chybí palec)
- špatně létají
- nemají kostrční žlázu (ale drobivý prach)
- v době hnízdění roste mnoha druhům ozdobné peří
Drop velký (Otis tarda)
22. Dlouhokřídlí (Charadriiformes). Charakterizujte řád i významné čeledi, uveďte vždy alespoň 1-2 dva zástupce. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
řád Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
- ptáci vod, močálů či mořského pobřeží
- peří husté s paostnem
- dobře vyvinutá kostrční žláza
- nohy brodivé (s krátkým či chybějícím palcem) či plovavé
- mláďata nekrmivá či polokrmivá
- 3 podřády - bahňáci (Charadrii), racci (Lari), alky (Alcae)
čeleď Ústřičníkovití (Haematopodidae)
- černobíle zbarvení ptáci mořských i sladkovodních pobřeží
- živí se nejrůznějšími bezobratlými
- tvar a síla zobáku odráží potravní nabídku, a to dokonce i u jedince během roku
- solné žlázy nad očima - typické pro mořské druhy
Ústřičník velký (Haematopus ostralegus)
čeleď Tenkozobcovití (Recurvirostridae)
- štíhlí ptáci s tenkým dlouhým zobákem i krkem
- dlouhé nohy nemají zadní prst, ostatní prsty spojeny blánou
Tenkozobec opačný (Recurvirostra avosetta)
čeleď Kulíkovití (Charadriidae)
- jednotně vyhlížející ptáci s velkýma očima, kulatou hlavou, krátkým krkem a krátkým zobákem
- výborní letci (mají dlouhá špičatá křídla)
- tažní a často musí překonávat velké vzdálenosti (až několik tisíc kilometrů)
- na zimoviště táhnou v hejnech, jinak žijí v párech a hájí svá teritoria
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus)
Kulík říční (Charadrius dubius)
čeleď Slukovití (Scolopacidae)
- dlouhý zobák s mnoha hmatovými tělísky na jeho konci
- hledají bezobratlé (nejčastěji v zemi)
- obývají vlhké terény, pobřeží
- výborní letci (tažní ptáci)
- dlouhá špičatá křídla
Sluka lesní (Scolopax rusticola)
Bekasina otavní (Gallinago galinago)
Koliha velká (Numenius arquata)
Jespák bojovný (Philomachus pugnax)
čeleď Rackovití (Lariidae)
- ptáci s nápadně dlouhými křídly (dlouhá ruční část a prodloužené letky)
- žijí u vod (nejčastěji mořské pobřeží)
- přepeřují 2x ročně (mají rozdílně zbarvený letní a zimní šat)
- mláďata polokrmivá (brzy opouští hnízdo, ale staří je dlouho krmí vyvrhovanou potravou)
Racek stříbřitý (Larus argentatus)
Racek bělohlavý (Larus cachinnans)
Racek chechtavý (Larus ridibundus)
Racek bouřní (Larus canus)
Racek malý (Larus minutus)
čeleď Rybákovití (Sternidae)
- vynikající letci, dlouhá křídla (v klidu překřížena nad ocasem)
- tažní ptáci překonávající tisíci kilometrové trasy
- hnízdí v Arktidě, zimují v Antarktidě
Rybák dlouhoocasý (Sterna paradisaea)
Rybák obecný (Sterna hirundo)
čeleď Chaluhovití (Stercorariidae)
- mořští ptáci s charakteristicky prodlouženými dvěma pery na ocase
- hákovitě zahnutý zobák
- nohy s prsty opatřenými silnými drápy i plovací blanou
- živí se dravě či tzv. "pirátsky" (tj. kradou potravu jiným ptákům)
čeleď Alkovití (Alcidae)
- středně velcí ptáci chladných moří severní polokoule
- živí se nejrůznějšími mořskými živočichy (od bezobratlých, měkkýšů a korýšů po ryby
23. Dravci (Falconiformes). Charakterizujte řád (zobák, noha, trávicí soustava, zvláštnosti rozmnožovací soustavy, péče o mláďata), dále charakterizujte a porovnejte jednotlivé čeledi.
Řád: Dravci (Falconiformes) zahrnuje od drobných po největší létající ptáky vůbec, charakteristicky hákovitě zahnutý zobák, měkké ozobí, silné anizodaktylní nohy (nazývané spáry), svalnatý jazyk, roztažitelný jícen s voletem a kostrční žlázu, hnízdí nejčastěji jednotlivě, mláďata jsou nidikolní, samice mívají zachované oba vaječníky
Čeleď: Kondorovití (Catarthidae) jedni z největších létajících ptáků, v Americe plní roli supů, mají silný zobák i dráby, i holá místa bez peří, která jsou často pestře zbarvena a intenzitu zbarvení mohou měnit - důležitý ukazatel postavení jedince, kondoři plachtí nad krajinou, využívají teplé proudy a hledají mršiny (mají dobrý čich), častá je u nich tzv. "sluneční koupel"- ptáci roztahují křídla proti slunečním paprskům, pomáhá jim to jednak udržovat letky v původním stavu (keratin) a také, hlavně ráno, zvyšovat tělesnou teplotu, která v noci klesá, nesmírně žraví, dokáží zkonzumovat tolik potravy, že nemohou vzlétnout, v nebezpečí dokáží jídlo vyvrhnout, aby unikli nepříteli, hnízdí jednotlivě, o mláďata se starají oba rodiče
Kondor andský (Vultur gryphus)
Čeleď: Orlovcovití (Pandionidae) monotypická čeleď (čeleď s jedním druhem), specializováni na lov ryb, mají vratiprst, dobře vyvinutá kostrční žláza, Orlovec říční (Pandion haliaetus)
Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae) dravci se širokými křídly, většinou středně velcí, zobák bez zářezu na horní polovině zobáku zvané zejk, Káně lesní (Buteo buteo), Káně rousná (Buteo lagopus), Jestřáb lesní (Accipiter gentilis), Krahujec obecný (Accipiter nisus) Orel skalní (Aquila chrysaetos)
Čeleď: Hadilovovití (Sagittaridae)
Hadilov písař (Sagittarius serpentarius) typický dlouhýma tenkýma nohama, pták savan, pohybuje se velmi mrštně a rychle na zemi, loví vše od hmyzu po jedovaté hady i savce velikosti zajíce, létat umí, ale létá málo
Čeleď: Sokolovití (Falconidae) zobák se zářezem před ohbím horní čelisti (zejkem), křídla úzká a dlouhá, kromě poštolky obecné jsou tažní; Poštolka obecná (Falco tinunculus), Raroh velký (Falco cherrug), Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
24. Jestřábovití (Accipitridae), uveďte charakteristiku (včetně způsobu lovu, letu), uveďte zástupce (včetně způsobu obstarávání potravy). Celkem uveďte alespoň 10 druhů , a kteří z těchto druhů se vyskytují u nás.
Čeleď: Jestřábovití (Accipitridae) dravci se širokými křídly, většinou středně velcí, zobák bez zářezu na horní polovině zobáku zvané zejk
Káně lesní (Buteo buteo) náš běžný dravec, hnízda si staví na stromech, loví na lukách a polích, hlavní potravou je hraboš polní
Káně rousná (Buteo lagopus) o něco větší než káně lesní, běháky má opeřené po prsty, pták severu Euroasie a Severní Ameriky, tundry a lesotundry, lumíci
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) běžný lesní druh palearktu, dosahuje do severní Afriky, samec je menší než samice, loví hlavně ptáky (krkavcovité, měkkozobé), většinou stálý pták, severské populace mohou migrovat
Krahujec obecný (Accipiter nisus), souvisle v celém palearktu, vyhledává krajinu, kde se střídají lesy s loukami a poli, schopen zahnízdit i ve městě, hnízdo si staví při kmeni stromu, drobní ptáci
Včelojed lesní (Pernis apivorus) samotářský pták, zimuje v tropická Africe (kam však létá v hejnech), larvy vos, které vyhrabává ze zemních hnízd, před žihadly ho chrání drobná pírka kolem oka, má charakteristický tok, při kterém "tleská" křídly nad tělem a melodicky hvízdá
Luňák hnědý (Milvus milvus) nenáročný pták, v řadě velkoměst patří k běžným druhům (Dillí), požírá mršiny, odpadky i ploy olejové palmy (Elaeis guieensis), u nás hnízdí řídce po celém území - hojněji v lužních lesích jižní Moravy
Moták pochop (Circus aeruginosus) tažný pták, zimuje v Africe či jižní Asii, vyhledává otevřenou krajinu, pole, louky, hnízdí v rákosinách na zemi, potravou jsou drobní obratlovci, které loví letem typickým pro motáky,mění často výšku, směr a křídla mají často vztyčená do písmene V, samice je hnědá se světlou hlavou, samec má šedé letky a ocas
Moták pilich (Circus cyaneus) hnízdí na loukách, pasekách, někdy 1 samec s 2 - 3 samicemi, u nás hnízdí několik desítek párů, samec je celý šedý
Orel bělohlavý (Haliaeetus leucocephalus) symbolický pták USA, vlivem pronásledování ale i změn prostředí jeho stavy velmi poklesly
Orel mořský (Haliaeetus albicilla) hnízdí u větších vod, moří i sladkých jezer a řek, potrava je rozmanitá - od ryb po mršiny savců, potravu dokáže i krást jiným dravcům, u nás byl vysazen a od roku 1984 zde několik párů hnízdí
Orel skalní (Aquila chrysaetos) velký pták (až 7 kg, rozpětí 227 cm), žije v Euroasii, Africe a Severní Americe, velká hnízda (průměr 2 m) si staví na nepřístupných místech hor, dospívá v 6. roce, dožívá se 60 let, loví střemhlavým pádem kořist do velikosti tetřeva, vyjímečně do velikosti koloucha, k nám se občas zatoulá, hnízdí v Tatrách a Alpách
Sup hnědý (Aegypius monachus), velký pták (až 12 kg, 100 cm rozpětí), žije od jižní Evropy po středí Asii, hnízdí na stromech či skalách, mršiny hledá na loukách, pastvinách, jeho počty se snižují, u nás naposledy viděn v roce 1929
Harpyje pralesní (Harpia harpyja) živí se opicemi a lenochody Jižní Ameriky, velký pták (až 9 kg, rozpětí i 2 m), hnízda si staví vysoko v korunách stromů, o jediné mládě se starají 1,5 roku
25. Sokolovití (Falconidae), uveďte charakteristiku (včetně způsobu lovu, letu), uveďte zástupce (včetně způsobu obstarávání potravy). Celkem uveďte 5 druhů , a kteří z těchto druhů se vyskytují u nás.
Čeleď: Sokolovití (Falconidae) zobák se zářezem před ohbím horní čelisti (zejkem), křídla úzká a dlouhá, kromě poštolky obecné jsou tažní
Poštolka obecná (Falco tinunculus) náš běžný dravec polí, luk i měst, loví především hlodavce, třepotá s roztaženými křídly, jakmile spatří kořist přitáhne křídla k tělu a padá dolů
Poštolka rudonohá (Falco vespertinus) pták lesostepí východní Evropy a západní Asie, zimuje v jižní Africe, žije v koloniích, hlavní potavou je větší hmyz
Dřemlík tundrový (Falco columbarius) náš nejmenší dravec, obývá tundry severu Euroasie a Ameriky, hnízdí na zemi i v dutinách, u nás se vyskytuje od října do března
Ostříž lesní (Falco subbuteo) tažný pták, zimuje v jižní Africe a Indii, kořist (hmyz, ptáky) loví výhradně ve vzduchu, patří k nejobratnějším a nejrychlejším letcům
Raroh velký (Falco cherrug) žije od střední Evropy po Čínu, velmi ceněný sokolníky, loví savce i ptáky, hnízdí na stromech a skalách, v ČR na Moravě
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus) velmi dobrý letec (až 300 km/h), prsní svaly tvoří 20% hmotnosti těla, loví ptáky velikosti holuba, od 80. let minulého století jeho stavy v Evropě vzrůstají
26. Měkkozobí (Columbiiformes). Charakterizujte řád, uveďte zástupce. Uveďte alespoň zástupce žijící u nás. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, zvlášnosti rozmnožovací soustavy, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata)
Řád: Měkkozobí (Columbiformes) název dle měkkého kožovitého ozobí, zobák je zrohovatělý pouze na špici, spodní část praporu obrysových per má prachové větve, vlastní prachové peří holubům chybí, konce prachových větviček se ulamují (prachový pudr, nahrazující kostrční žlázu), svalnatý žaludek má uvnitř rohovité trny sloužící k odírání semenných obalů (např. muškátových oříšků), vodu přijímají odlišně než ostatní ptáci – sáním, stromoví, semenožraví ptáci, sbírají však i bezobratlé, hnízdí v dutinách, nidikolní mláďata krmí tzv. "holubím mlékem"
= z volete bohatým na bílkoviny
Čeleď: Holubovití (Columbidae)
Holub skalní (Columba livia), Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), Hrdlička divoká (Streptopelia turutr), Holub hřivnáč (Columba palumbus), Holub doupňák (Columba oenas), Holoubek diamantový (Geopelia cuneata), Holub stěhovavý (Ectopistes migratoria)
27. Papoušci (Psittaciformes). Charakterizujte řád (zobák – kloubní spojení, končetiny, nervová soustava, potrava, z každé geografické oblasti výskytu 2 důležité zástupce).
Řád: Papoušci (Psittaciformes) mají nedokonale vyvinutou kostrční žlázu, může i zcela chybět (amazoňané), mají husté prachové peří, jehož částečky se oddělují a tvoří jakýsi pudr, který chrání pera před vlhkem (drobivý prach), noha je šplhavá s vratiprstem (4. prst je pohyblivý dopředu i dozadu), hnízdí v dutinách, snášejí 2 - 8 vajíček (velké druhy jich mají méně), mláďata jsou krmivá, potrava je rostlinného původu, ale např. nestor kea je dravý,nejznámější vlastností papoušků je jejich schopnost "mluvit", tato schopnost se liší u druhů i jedinců, a je to vlastně schopnost reprodukovat odposlouchané zvuky, včetně lidského hlasu a slov, u papoušků lze také vytvořit podmíněné reflexy, nejvíce papoušků žije v Jižní Americe, dále v Austrálii a Nové Guinei, v Asii a jen 6% papoušků žije v Africe a na Madagaskaru
Papoušek karolínský (Conuropsis carolinensis)jediný papoušek Severní Ameriky, vyhuben
Ara ararauna (Ara ararauna) obývá oblast od Panamy a Bolívie po SaoPaulo, velký pták (až 85 cm), svrchu modrý, spodní část je žlutá, živí se především semeny a ořechy, příležitostně hmyzem, v době hnízdění žije v párech, samec samici krmí při inkubaci vajec
Amazoňan modročelý (Amazona aestiva) v Brazílii, Argentině a Bolívii, zelený s modrými odznaky na hlavě
Papoušek šedý (Psittacus erithacus) velmi dobrá schopnost reprodukovat lidský hlas, Afrika od Sierra Leone po Keňu
Andulka vlnkovaná (Melopsittac