Protokoly 1-8 08-09

ategorií v F1 generaci
c)s jakou pravděpodobností vznikne v F1 generaci černý potomek, který je ve všech genech homozygot
d)s jakou pravděpodobností vznikne v F1 generaci bílý potomek, který je ve všech genech homozygot.
5.Černá barva štětin prasat je řízena genem A. Šedá barva štětin je řízena genem B. Černá barva štětin je epistatická nad šedou. Recesivní homozygotní jedinci mají štětiny bílé. Barva očí je řízena J a K. Dominantní sestava genu J je zodpovědná za černou barvu očí Recesivně homozygotní sestava genu k je epistatická nad dominantní sestavou genu J a řídí modré zbarvení očí. Prasata s genotypem jjK. mají oči hnědé. V parentální generaci byly kříženy následující rodičovské genotypy - P: AaBbjjKk x aaBbJjKk.
Určete:
a)fenotypy obou rodičů
b)jaké jsou pravděpodobnosti vzniku jednotlivých fenotypových kategorií v F1 generaci
c)s jakou pravděpodobností vznikne potomek šedou barvou štětin a modrou barvou očí
d)Kolik procent šedě štětinatých potomků s hnědou barvou očí bude v genech A, B, J a K homozygotních.
6.U lobelky je barva květů řízena geny H, G, J, které jsou duplicitní kumulativní bez dominance. Zbarvení květu mže být následující: 1. modré, 2. fialové, 3. rumělkové, 4. červené, 5. růžové, 6. lilové, 7. bílé. Barvy jsou řazeny sestupně podle počtu aktivních dominantních alel. Tvar lisů je řízen geny A a B. Současné přítomnost dominantní sestavy genů A i B řídí vzni kulatých listů. Rostliny s genotypem A.bb mají listy vejčité, rostliny s genotypem aaB. mají listy srdčité. Recesivní homozygoti v obou genech mají listy kopinaté. V parentální generaci byly kříženy následující rodičovské genotypy - HhGgJjAaBb x HhGgJjAaBb.
Určete:
a)fenotypy obou rodičů
b)kolik typů gamet vytvářejí rostliny z parentální generace
c)jaké jsou pravděpodobnosti vzniku jednotlivých fenotypových kategorií v F1 generaci
d)s jakou pravděpodobností vznikne rostlina s rumělkovou barvou květů a kopinatými listy
7.Barva peří krůty je řízena genem B, který vytváří alelickou sérii s postupnou úplnou dominancí. Alela B1 řídí vznik černé barvy, alela B2 bronzové barvy, alela B3 hnědé barvy a alela B4 krémové barvy. Pro alely platí následující vztah: B1(B2(B3(B4. Dominantní sestava genu C způsobuje modifikaci – zředění pigmentu. Černou barvu modifikuje na šedou, bronzovou na rezavou, hnědou na béžovou a krémovou na bílou. Recesivně homozygotní sestava cc nemá modifikační účinek. V parentální generaci byly kříženy následující genotypy:
P: B1B4Cc x B2B3Cc. Určete:
a)fenotypy obou rodičů
b)pravděpodobnost vzniku jednotlivých barev v F1 generaci
c)jaké zbarvení krůty nesmí mít ani jeden z genů B a C v heterozygotní sestavě.
8.Předpokládá se, že barva květu tulipánu je řízena dvěma geny, mezi kterými dochází k intergenová interakci. V parentální generaci byly křížena rostlina s genotypem AABB, která měla červené květy se žlutokvětou rostlinou, která byla v obou genech recesivně homozygotní. F1 generace byla genotypově uniformní a měla červenou barvu květů. V F2 generaci bylo získáno 47 rostlin s červenou barvou květů, 31 rostlin s oranžovou barvou a 5 rostlin bělokvětých. Určete:
a)hodnoty (2-testů a dále stanovte, s jakou pravděpodobností se získaný štěpný poměr F2 generace shoduje s teoreticky předpokládaným štěpným poměrem pro jednotlivé interakce
b)na čem závisí hodnota stupňů volnosti
cproč nemůžete porovnávat získaný štěpný poměr F2 generace s teoretickým štěpným poměrem duplicitních nekumulativních faktorů s dominancí.
Protokol 5. Genová vazba
1.Tvar plodu tykve je řízen genem A. Kulaté plody jsou úplně dominantní nad oválnými. Barva plodů je řízena genem B. Zelené plody jsou úplně dominantní nad oranžovými. Geny A a B jsou umístěny na jednom chromozómu ve vzdálenosti 3,5 cM. V parentální generaci byla zkřížena homozygotní rostlina s kulatými plody zelené barvy s homozygotní rostlinou s oválnými oranžovými plody. V následujícím roce bylo provedeno testovací zpětné křížení, kdy byla zkřížena rostlina F1 generace s rostlinou oválnými oranžovými plody. Stanovte:
vazbovou fázi rostlin v rodičovské generaci a sílu vazby mezi geny A a B
rekombinované gamety, které tvoří rostliny F1 generace
hodnotu Btesonova čísla
s jakými pravděpodobnostmi vznikají v F2 generaci jednotlivé fenotypové kombinace – pravděpodobnosti uveďte ve tvaru zlomku
s jakými pravděpodobnostmi vznikají v testovacím zpětném křížení jednotlivé fenotypové kombinace – pravděpodobnosti uveďte v %
rozsah nejmenší úplné populace F2 generace křížence AaBb.
2.Barva srsti morčete je řízena genem C. Hnědé zbarvení je úplně dominantní nad bílým. Typ osrstění je řízen genem D. Hladké osrstění je úplně dominantní nad rozetovitým. V parentální generaci byla zkřížena homozygotní samice s hnědou rozetovitou srstí s homozygotním samcem, který měl bílou hladkou srst. Geny C a D jsou umístěny na jednom chromozómu, síla vazby je rovna 17,3 cM. V následujícím roce bylo provedeno testovací zpětné křížení, kdy byla zkřížena samice z F1 generace se samcem, který měl bílou rozetovitou srst. Stanovte:
vazbovou fázi rostlin v rodičovské generaci a vzdálenost mezi geny C a D
nerekombinované gamety, které tvoří rostliny F1 generace
hodnotu Btesonova čísla
s jakými pravděpodobnostmi vznikají v F2 generaci jednotlivé fenotypové kombinace – pravděpodobnosti uveďte ve tvaru zlomku
s jakými pravděpodobnostmi vznikají v testovacím zpětném křížení jednotlivé fenotypové kombinace – pravděpodobnosti uveďte v %
rozsah nejmenší úplné populace F2 generace křížence CcDd.
3.Šlechtitel provedl zpětné testovací křížení u hexahybrida a vždy sledoval tři geny. Získal tak genotypy v následujících četnostech:
I) Bc: HhPpRr x hhpprr II) Bc: QqPpCc x qqppcc III) Bc: BbQqHh x bbqqhh
HhPpRr
108
QqPpCc
1
BbQqHh
240
HhPprr
2
qqPpCc
53
BbqqHh
6
HhppRr
48
QqppCc
316
bbQqHh
30
Hhpprr
342
qqppCc
80
bbqqHh
174
hhPpRr
342
QqPpcc
80
BbQqhh
174
hhPprr
48
qqPpcc
316
Bbqqhh
30
hhppRr
2
Qqppcc
53
bbQqhh
6
hhpprr
108
qqppcc
1
bbqqhh
240
Určete:
síly vazeb mezi šesti dvojicemi genů potřebné pro sestavení celkové genové mapy
celkovou genovou mapu tak, aby její celková délka nepřesáhla 50 cM.
4.Stanovte rozsah nejmenší úplné populace F2 generace křížence AaRrUuFfKkPpMmTt, jestliže uvedené geny se nacházejí na následujících chromozómech:
chromozóm IIgeny:CRHIJFQO
lokusy:013192436384249
chromozóm IVgeny:WYAEVK MV
lokusy:28212935414448
chromozóm IXgeny:S LUBPNGT
lokusy:1418243638454749
Protokol 6: Hodnocení variability kvantitativních znaků
1.Pšenice obecná je samosprašná rostlina vytvářející čisté linie. U jedné linie pšenice bylo provedeno hodnocení 15-ti náhodně vybraných rostlin. U každé rostliny byla hodnocena její výška, délka klasu, počet obilek v klasu a hmotnost tisíce zrn.
Rostlina
Výška rostliny
[cm]
Délka klasu
[mm]
Počet obilek v klasu
[kusy]
Hmotnost tisíce obilek [g]
1
73
110
54
48
2
71
108
53
44
3
89
130
62
42
4
75
105
46
45
5
68
98
42
54
6
88
135
63
41
7
73
112
56
46
8
82
118
56
46
9
74
115
54
49
10
85
125
61
42
11
86
124
59
43
12
71
105
47
50
13
79
116
55
47
14
70
108
51
50
15
89
139
64
40
a)U každého kvantitativního znaku určete:
aritmetický průměr
medián
modus
směrodatnou odchylku výběrového souboru
výběrový rozptyl
variační koeficient
b)Určete, u kterého kvantitativního znaku je jeho variabilita nejvíce a nejméně ovlivňována negenetickými faktory.
c)Zpracujte regresní a korelační analýzu pro
závislost délky klasu na výšce rostliny
závislost hmotnosti tisíce obilek na výšce rostliny
závislost počtu obilek v klasu na výšce rostliny
hmotnosti tisíce obilek na dálce klasu
počtu obilek v klasu na dálce klasu
d)U každé závislosti uvedené v bodě c) uveďte:
rovnici přímky
typ závislosti
těsnost závislosti pomocí korelačního koeficientu
těsnost závislosti pomocí koeficientu determinace
grafický průběh závislosti
2.Zadání druhé úlohy vychází z výsledků regresní a korelační analýzy v úloze 1.
a)Určete, jaká by měla být teoretická délka klasu u rostliny, která je vysoká 80 cm.
b)Určete, jaká by měla být teoretická hmotnost tisíce obilek u rostliny, která má klasy dlouhé 15 cm.
c)Určete, jaká byla teoretická výška rostliny, která měla v jednom klase 55 obilek.
d)Určete, jaká byla délka klasu rostliny, které měla hmotnost tisíce obilek 48 g.
e)Určete o kolik milimetrů se změní délka klasu, když výška rostliny se změní o 8 cm.
f)Určete o kolik gramů se změní hmotnost tisíce obilek, když délka klasu se změní o 25 mm.
3.U německého ovčáka byla sledováno, jak závisí porodní hmotnost štěněte (g) na počtu štěňat ve vrhu pomocí lineární regrese. Bylo zjištěno, že přímka vyjadřující průběh závislosti protínala osu Y v hodnotě 640,5. Současně bylo zjištěno, že pokud vzroste počet štěňat ve vrhu o 3 jedince, potom průměrná porodní hmotnost