otazky

reanální póry produkující tuhnoucí maz s feromony, vejcorodé druhy mají většinou pružnou kožovitou skořápku vajec, jen gekonovití a beznožkovití mají tvrdou a křehnou vápenitou
Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) v ČR, vejcoživorodá
Leguán zelený (Iguana iguana) dorůstá 120 - 200 cm, žije v korunách stromů v okolí vodních toků, tropické lesy střední a jižní Ameriky, býložravec, živí se převážně listím stromů a keřů, má adaptovaná střeva rozčleněná chlopněmi a osídlená symbiotickými mikroorganismy, v některých oblastech loven pro maso, sbírají se i jeho vajíčka, oblíbený terarijní živočich
= v Kolumbii, Venezuele, El Salvadoru a jiných zemích existuje řada farem specializovaných na chov a rozmnožování leguánů zelených pro export do USA, Evropy i jiných oblastí
21. Dvouplazi Amphisbaenia – typ těla, způsob života, rozmnožování, potrava, zástupce.
Podřád: Dvouplazi (Amphisbaenia) obvykle beznohý hadovitý typ tělesné stavby s krátkým tupým ocasem, některé druhy mají lámavý ocas, ale bez schopnosti regenerace, kůže je k tělu přichycena jen volnými vazy, takže se v ní dvouplaz může pohybovat zepředu dozadu, což je adaptace pro podzemní život a ražení podzemních tunelů, kůže se zapře o stěny chodby, tělo s hlavou se volně pohybuje jako beranidlo), na pokožce jsou hladké šupiny uspořádané do prstenců rozdělených laterálním (bočním) zářezem na břišní a hřbetní část, ušní otvor chybí, oči jsou zakrnělé a překryté šupinami, zuby obvykle pleurodontní, jen zeměplazovití akrodontní, mají protáhlé vnitřní orgány a zakrnělou pravou plíci, vejcorodí (vejce s pružnou kožovitou skořápkou), někdy vejcoživorodí, živí se dravě bezobratlými (hlavně mravenci a termity), případně malými obratlovci
Čeleď: Dvouplazovití (Amphisbaenidae)i v Evropě, žijí v podzemí a pod kameny, živí se drobnými bezobratlými, hlavně larvami hmyzu a kuklami mravenců
Blanus šedý (Blanus cinereus) - Iberský poloostrov
Blanus strauchův (Blanus strauchi) - řecké ostrovy Rhodos a Kós, Turecko a Blízký východ
22. Hadi Serpentes - typ těla, lebka, tělní pokryv, rozmnožování, uveďte jednoho „živorodého“ (vejcoživorodého) jednoho vejcorodého zástupce.
Podřád: Hadi (Serpentes = Ophidia) hadovitý typ tělesné stavby s ocasem kratším než tělo, u vývojově původnějších skupin jsou na kostře zachovalé zbytky pánevního pletence, někdy i zakrnělé zbytky zadních končetin v podobě drápků u kloaky, nemají lámavý ocas, není vyvinuta hrudní kost, lebka značně odvozená a upravená k polykání potravy větší než je samotná hlava hada , dolní čelist je k lebeční klenbě připojena pohyblivou kostí čtvercovou, obě poloviny dolní čelisti nejsou vpředu pevně srostlé, ale jen spojené vazivem, kosti horní čelisti jsou pohyblivé vůči ozubené patrové a křížové kosti), akrodontní zuby jsou různých typů
= homodontní (velikostně stejnorodé) - hroznýšovití, užovkovití
= heterodontní (veli. různorodé) - některé užovky, zmijovití
= aglyfní chrup (hladké a plné zuby) - hroznýšovití, krajtovití, užovky
= opistoglyfní chrup (v zadní části horní čelisti zvětšené rýhované zuby) - některé užovky
= proteroglyfní chrup (v přední části horní čelisti zvětšené nepohyblivé zuby silně rýhované až duté) - korálovcovití
= solenoglyfní chrup (v horní čelisti zvětšené pohyblivé duté zuby) - zmijovití
- v ústní dutině se nachází řada vývodů několika slinných a hledových žláz, největší je žláza retní, u většiny užovek nasedá na zadní část retní žlázy zvláštní Duvernoyova žláza s jediným vývodem vylučující enzymy, které napomáhají trávení, někdy s toxickými účinky, korálovcovití a zmijovití nemají Duvernoyovu, ale dokonalejší pravou jedovou žlázu, břišní šupiny (ventralia) jsou většinou velké a jen v jedné řadě, ušní otvor chybí, střední ucho je zakrnělé, oční víčka jsou srostlá a průhledná, hroznýšovití, krajtovití a zmijovití mají na hlavě specifické tepločivné buňky, hadi mají protáhlé vnitřní orgány a zakrnělou nebo chybějící levou plíci, vejcorodí (vejce má pružnou kožovitou skořápku), případně vejcoživorodí, mají pravděpodobně jen GSD, resp. TSD nebyla u hadů zatím doložena, živí se výhradně dravě bezobratlými až obratlovci, obývají různé biotypy, některé druhy žijí v moři
Zmije obecná (Vipera berus) vejcoživorodá
Užovka hladká (Coronella austriaca) vejcorodá
23. Kteří hadi žijí na území ČR a jaká je jejich hlavní potrava? Napište převažující potravu u jednotlivých druhů našich hadů.
Čeleď: Užovkovití (Colubridae)Užovka obojková (Natrix natrix) - živí se hlavně obojživelníky; Užovka podplamatá (Natrix tessellata) převážně rybožavá; Užovka hladká (Coronella austriaca) žere ještěrky a hady, - vejcorodá; Užovka stromová (Elaphe longissima) loví většinou drobné savce - v ČR
Čeleď: Zmijovití (Viperidae) Zmije obecná (Vipera berus) vejcoživorodá
24. Kteří ještěři žijí na území ČR a kteří jsou „živorodí“(vejcoživorodí)?
Čeleď: Ještěrkovití (Lacertidae)Ještěrka obecná (Lacerta agilis), Ještěrka zelená (Lacerta viridis), Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), vejcoživorodá, Ještěrka zední (Podarcis muralis)
Čeleď: Slepýšovití (Anguidae) Slepýš křehký (Anguis fragilis) - vejcoživorodý
III.Ptáci

1. Ptáci (Aves) – Základní charakteristika, popište kůži, typy peří, žlázy.
Kůže
- tenká a takřka bez kožních žláz, někteří ptáci mají drobné mazové žlázky (kurové v zevním zvukovodu), původní kožní žlázou ptáků je kostrční žláza, párová žláza umístěná nad posledním ocasním obratlem, její parafinozni sekret se dostává jedním nebo více póry ven, někteří ptáci ho vytlačují zobákem a roztírají po peří, u ptáků, kteří mají zakrnělou kostrční žlázu se vyvíjí tzv. drobivý prach, (volavky, jeřábi, holubi, papoušci), epidermis ptáků vytváří četné rohovité struktury, ramfotéka (rohovitý kryt horní a dolní čelisti - zobák)= podotéka (šupiny a štítky běháku) Pero - vzniká složitou přestavbou plazí šupiny, ontogeneticky vzniká z epidermální papily, do níž zasahuje škárová papila s výživnými cévami, tzv. pulpa, během růstu se pulpa táhne celým jeho základem, před ukončením růstu se však stáhne zpět, před výměnou pera při pelichání začne škárová papila na spodině pera růst do hloubky, vytvoří novou papilu, která vytlačí staré pero a s novou epidermální papilou vytvoří nové pero, pero je v kůži zakotveno v péřovém váčku, - pera rozlišujeme obrysová a prachová
- obrysové pero - tvořeno centrálním stvolem, spodní část (brk), horní část (osten), po stranách ostnu je prapor
prachové pero- krátký stvol, větve netvoří prapor
2. Ptáci (Aves) - popište ptačí kostru (čím je specifická, popište zvláštnosti hrudního koše, srůsty na celé kostře a uveďte jejich význam). Uveďte typy ptačích nohou. Popište svalovinu ptáků, zvláště létací svaly.
Kostra
- charakterizována především srůsty, jež jí dodávají pevnost a dále pneumatizací, která ji činí lehkou
Ptačí obratle
- velmi členité, kromě kloubních výběžků mají ještě sedlovité kloubní plochy
- krčních je 10 - 26, poslední mohou nést žebra
- hrudních je 3 - 10, málo pohyblivé
- dalších 11 - 23 srůstá v kost křížovou, jež je srostlá s pánví
- 5 - 8 volných ocasních
- pygostyl
- hrudních žeber je 3 - 9 párů, jsou plochá a dvoudílná
= hrudní kost je mohutná a dovnit tvoří misku, v níž leží útroby a směrem ven vybíhá ve vysoký hřeben
Ptačí lebka
- v zásadě plazího typu
= má zvětšenou mozkovnu a očnice
= dochází k redukci a srůstům některých kostí
Zadní končetiny
- jen 4 prsty (5. vymizel)
- první obvykle směřuje dozadu
- anizodaktylní
= 1. dozadu, 3 dopředu
- šplhavá (zygodaktylní)
= 2. a 3. dopředu, 1. a 4. dozadu
- syndaktylní
= částečný srůst
- papmprodaktylní
= všechny dopředu
Svaly
- ve svalovině ptáků jsou nejdůležitější létací svaly
= velký prsní sval a hluboký prsní sval
- velký prsní sval křídlo snižuje, upíná se na hřeben hrudní kosti a na pažní kost
- antagonistou je hluboký prsní sval, který se upíná od hřebene prsní kosti přes ramenní kloub na hrbolek pažní kosti
- tato svalovina je v místě těžiště těla
- běhák je bez svaloviny, jsou jím jen vedeny šlachy k prstům
- úprava některých svalů zadní končetiny umožňuje automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi
3. Ptáci (Aves) – Popište zvláštnosti nervové soustavy u ptáků - význam a definice bazálních ganglií, v které části mozku je hlavní ústředí, popište stavbu orgánu sluchu
- zvětšení koncového mozku a mozečku
= na rozdíl od savců, je zvětšení koncového mozku zapříčiněno zvětšením hmoty bazálních ganglií, šedé hmoty, která zůstala u mozkových komor a významně se podílí na rozvinutém instinktivním chování ptáků
- stavba vnitřního ucha takřka shodná se savci (cochlea je prohnutá), ve středním uchu je jediná kůstka
4. Popište trávicí soustavu ptáků (včetně co to jsou a kde vznikají vývržky), co to je a kde je umístěna Fabriciova burza.
ústa jsou nahrazena zobákem, jícen vytváří slepý zásobní vak (vole), patro ústní dutiny a povrch jazyk bývají zrohovatělé, žaludek je nejčastěji čeleněn na menší žlaznatý žaludek, a větší kulovitý svalnatý žaludek (dravci, kachny, kukačky, tučnáci - v pylorické oblasti mají třetí žaludek)
v žlaznatém začne trávení, potrava je dále rozmělněna ve svalnatém, který slouží i jako zásobárna (zde se oddělují nestravitelné části a ve formě vývržků se vyvrhují), mezi tenkým střevem a konečníkem jsou 2 slepá střeva, kloaka je členěna na 3 úseky - v první se formují výkaly, do dalšího ústí močovody a gonády a poslední je zakončen řitním otvorem opatřeným svěračem, na přechodu konečníku a kloaky je u mladých ptáků lymfatický orgán zvaný Fabriciova burza
- většina ptáků má žlučník (nemájí ho pštrosi, holubi, papoušci)
5. Detailně popište dýchací soustavu ptáků, čím se liší od savčí a proč je jiná. Způsob ventilace.
- nejvýkonější ze všech obratlovců, plíce jsou malé a nezvětšují svůj objem, neboť vzduch jimi prochází do vzdušných vaků a zase ven - 2x okysličí krev, průdušnice bývá vyztužena chrupavčitými kroužky, syrinx je tvořen blánami mezi chrupavčitými kroužky průdušnice a hlasovým svalstvem, blány se rozechvívají proudem vzduchu, tahem svalstva se chrupavky přibližují či oddalují, tím se mění napětí blan a tím výška tónů, každá průduška vstupuje do jedné plíce a ústí do vzdušných vaků, ptáci mají v plicích zvláštní útvar zvaný palopulmo - z každé průdušky v plicích odstupují 2 rovnoběžné trubice, které jsou propojené sítí menších trubiček s vlastním respiračním epitelem, tvořeným vzduchovými a krevními kapilárami
Vzdušné vaky - tenkostěnné útvary napojené na plíce, které zasahují mezi svalovinu, do některých kostí, 5 párů (krční, meziklíčkové, přední hrudní, zadní hrudní, břišní) - zadní hrudní a břišní mají největší význam, jejich objem se mění vlivem svaloviny, především létací (prsní), další funkce plicních vaků - zmenšují hustotu těla, termoregulace, zmenšují mezisvalové tření, i jako rezonátory
6. Popište cévní a vylučovací soustavu ptáků, čím se odlišují od savčí, ledviny (typ ledviny, která struktura se objevuje poprvé), hlavní produkt metabolismu dusíku, močový měchýř
CS - konvergentní k savčí (obdobná, nemá však stejný původ), srdce má dvě komory a dvě síně, žilný splav i srdeční násadec nejsou vytvořeny, přepážka mezi pravou i levou polovinou je úplná
- z levé komory vystupuje pravá aorta, u ptáků a savců dochází k jednostranné redukci 6. arteriálního oblouku (u ptáků se redukuje na levé straně, u savců na pravé), řada arteriovenózních spojen, které napomáhají k termoregulaci na exponovaných místech (běhák), relativně největší srdce a největší krevní tlak, rychlost tepu i tělesnou teplotu, erytrocyty mají jádro
VS - v zásadě plazího typu, poprvé vytvořena Henleova klička, hlavní produkt metabolismu dusíku je kys. močová, která se ukládá ve středním oddíle kloaky (vylučována v podobě povrchového povlaku na trusu), močový měchýř ptákům chybí
7. Popište pohlavní soustavu ptáků, pohlavní orgány, její specifika.
- pohlavní orgány mají úspornou stavbu, varlata jsou malá v době rozmnožování se zvětšují až 360x), samice mívají jeden vaječník, výjimkou jsou mnozí dravci, papoušci a kiviové- vejcovod samic se člení na několik oddílů - ústí zachycuje vajíčka, tubu tvoří bílek, isthmus vytváří papírová blána, uterus vylučuje řídký bílek, který projde přes papírovou blánu a napne ji a také skořápka, vagina, kde se tvoří hlen, vajíčko vyloučeno ven, k oplození dochází před uložením žloutku, spermie vydží životaschopné ve vejcovodu až 3 týdny, rýhování vajíčka proběhne až do vytvoření dvou zárodečných listů a v tomto stavu, není-li zahříváno dokáže přežít několik týdnů
8. Ptáci (Aves) – Na které vývojové linie se ptáci člení, charakterizujte nadřády (v čem se navzájem odlišují).
9. Popište nadřád bežci (Paleognathae), důležité znaky, důležití zástupci jednotlivých řádů, péče o potomstvo, kde se vyskytují.
Nadřád: Běžci (Palaeognathae) - lebeční báze paleognátního typu - dochází ke spojení zadní části kůstky radličné s párovými kostmi patrovými a křídlatými, volné ocasní obratle, častá je přítomnost penisu, o vejce a nekrmivá mláďata pečuje obvykle samec
Řád: Tinamy (Tinamiformes) středně velcí, krásně zbarvení, hřeben na prsní kosti, krátká křídla, krátké silné nohy se zakrnělým palcem, Jižní a Latinská Amerika
Řád: Pštrosi (Struthioniformes) velký, z kloaky vychlípitelný penis, ztráta hřebenu na hrudní kosti, nemají kostrční žlázu, p vajíčka i nekrmivá (nidifugní) mláďata se stará samec
Čeleď: Pštrosovití (Struthionidae) 2 prsty, do jednoho hnízda snáší vejce více samic, na křídlech zachovány ruční letky, umí dobře hospodařit s vodou - v horkých dnech dokáží zvýšit teplotu o 4°C a tak snížit odpařování Pštros dvouprstý (Struthio camelus)- v polopouštích Afriky (byl však vysazen i v Austrálii)
Čeleď: Nanduovití (Rheidae) menší než pštrosi, opeřená hlava, krk i stehna, 3 prsty, Brazílie, Argentina, Uruguay Nandu pampový (Rhea americana)
Čeleď: Kasuárovití (Casuariidae) 3 prsty, vnitřní má 10 cm dlouhý dráp, letky mají redukované na dlouhé ostny, peří s dlouhými paostny, na hlavách přilbovité útvary z houbovité hmoty, žijí velmi skrytě v deštných pralesích Nové Guiney a severovýchodní Austrálie Kasuár přilbový (Casuarius casuarius)
Čeleď: Emuovití (Dromaiidae) 3 prsty Emu australský (Dromaius novaehollandiae)o inkubaci vajec i o mláďata se stará pouze samec, po dobu inkubace nepřijímá potravu ani vodu, nekálí, jeho tělo je v jakémsi strnulém stavu, teplota nižší o 3 - 4°C
Čeleď: Kiviovití (Apterygidae) dlouhozobí běžci, 4 prsty, křídla zakrnělá, výborný čich, nozdry umístěné až na konci dlouhého zobáku, peří velmi zjednodušené, vypadá spíše jako srst noční ptáci žijící v trvalých párech, - mají abnormálně velká vejce (až 25% hmotnosti samice)
Kivi jižní (Apteryx australis) Nový Zéland a ostrov Stewart, inkubace vajec částečně i samice
10. Uveďte dvě důležité vývojové linie letců, u každé linie dále uveďte nejdůležitější řády, které stručně charakterizujte.
11. Vrubozobí (Anseriformes). Charakterizujte řád Anseriformes, charakterizujte jednotlivé čeledi, podčeledi, uveďte zástupce typických rodů. (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata), zaměřte se na se na kachny, poláky, morčáky, pižmovky.
Řád: Vrubozobí (Anseriformes) středně velcí až velcí ptáci s krátkým zobákem i nohama, husté prachové peří, velké vole, velká kostrční žláza, dlouhá slepá střeva, hnízdí na zemi, velký počet neskvrnitých vajec a nidifugní mláďata
Čeleď: Kachnovití (Anatidae)zploštělý zobák s rohovitými lamelami a rohovitým útvarem - tzv. "nehtem" na špičce zobáku, typická plovavou nohu, dokonalý syrinx často s řadou rezonančních zařízení (prodloužená průdušnice), velký penis
Podčeleď: Kachny (Anatinae), zobák široký, s "nehtem" užším než plovina šířky zobáku, krátké běháky s příčnými rohovitými štítky, krátký krk
Plovavé kachny (Anatini)palec bez kožovitého lemu, potápějí jen přední část těla, "zrcátka" na křídlech, Kachna divoká (Anas platyrhynchos) předek Kachna domácí (Anas platyrhynchos domesticus) celosvětově, stojaté a pomalu tekoucí vody, v obě hnízdění tvoří dočasné páry, hnízdo při zemi i na stromech, po 25 - 30 dnech 8 - 16 mláďat, vodí je 50 - 60 dní; Lžičák pestrý (Anas clypeata), Zrzohlávka rudozobá (Netta rufina), Čírka obecná (Anas crecca)
Potápivé kachny (Aythyini) palec s kožovitým lemem, nohy posunuty dozadu, dobře se potápějí (celé tělo), potrava více živočišná, chybí "zrcátka"
Polák velký (Aythya ferina), Polák chocholačka (Aythya fuligula), Hoholka lední (Clangula hyemalis), Turpan černý (Melanitta nigra)
Morčáci (Mergini) úzký dlouhý zobák, nehet na zobáku přesahuje špičku, chocholka, hnízdí v dutinách Morčák velký (Mergus merganser), Morčák bílý (Mergus albellus)
Pižmovky (Cairini) páchnoucí pižmo, lysá místa na hlavě a hnízdí a hřadují na stromech, velcí američtí ptáci, chov pro maso Pižmovka velká (Cairina moschata)
12. Vrubozobí (Anseriformes). Husy, labutě, čím se liší čeleď kamišovití
Řád: Vrubozobí (Anseriformes) středně velcí až velcí ptáci s krátkým zobákem i nohama, husté prachové peří, velké vole, velká kostrční žláza, dlouhá slepá střeva, hnízdí na zemi, velký počet neskvrnitých vajec a nidifugní mláďata
Čeleď: Kamišovití (Anthimidae) 3 jihoamerické druhy, připomínají hrabavé, ostré ostruhy v ohbí křídla - boje o teritoria, dobře plavou i létají, žijí v bažinách - dlouhé prsty na nohou
Kamiš růžkatý (Anhima cornuta) na čele má výrazný "roh" (původ v ostnu pera), místy lovný pták
Podčeleď: Husy (Anserinae) dlouhý krk, vysoký zobák, nehet na zobáku je širší než je polovina jeho šířky, 2 triby - husy a labutě
Husy (Anserini) šestiúhelníkovité štítky na poměrně dlouhém běháku
Husa polní (Anser fabalis), Husa běločelá (Anser albifrons), Husa labutí (Anser cygnoides), Husa velká (Anser anser), Husa domácí (Anser anser domestica), Berneška velká (Branta canadensis), Husice egyptská (Alopochen aegyptiacus), Husice liščí (Tadorna tadorna)
Labutě (Cygnini) mají krátké nohy Labuť velká (Cygnus olor), Labuť zpěvná (Cygnus cygnus), Labuť černá (Cygnus atratus)
13. Hrabaví (Galliformes). Charakterizujte řád, Galliformes, charakterizujte jednotlivé čeledi, uveďte zástupce (dohromady alespoň 10). (Při popisu řádu se zaměřte na stavbu kostry, popis nohy včetně typu, popis zobáku, hlavy, peří, trávicí soustavu, biologii, způsob života, potrava, rozmnožování a péče o mláďata).
Řád: Hrabaví (Galliformes) středně velcí až velcí ptáci, silné hrabavé nohy, silné tupé drápy, - zobák je krátký a silný, velké vole, svalnatý žaludek a dlouhá slepá střeva (u tetřeva až 50 cm), prachové peří je slabě vyvinuté, na hlavě samců bývají lysé partie, pohlavní dimorfismus je častý, hnízdí a žijí nejčastěji na zemi, mláďata nekrmivá, tok, v ČR 6 druhů
Čeleď: Tabonovití (Megapodiidae) pralesy Austrálie, Nové Guineje, Indonézie, jedinečný způsob inkubace vajec - samec navrší vrstvu rostlinného materiálu, jehož tlením se vytváří teplo potřebné k inkubaci vajec, jiné druhy využívají sluncem vyhřátý písek či blízkost sopečných pramenů, samec kontroluje teplotu s přesností 1°C, přihrnuje či odhrnuje hmotu dle potřeby, inkubace trvá 50 - 90 dnů, mláďata jsou po vylíhnutí takřka samostatná
Tabon lesní (Alectura lathami)
Čeleď: Bažantovití (Phasanidae) Krocan divoký (Meleagris gallopavo), Tetřívek obecný (Tetrao tetrix), Tetřev hlušec (Tetrao urogallus), Jeřábek lesní (Tetrastes bonasia), Koroptev polní (Perdix perdix), Křepelka polní (Coturnix coturnix), Bažant obecný (Phasianus colchicus), Páv korunkatý (Pavo cristatus), Kur bankivský (Gallu