otazky

generace plynového měchýře, na hlavě trny někdy spojeny s jedovými žlázami
sladkovodní- Vranka obecná , čeleď- Vrakovití, rychle tekoucí vody
mořský – Ropušnice obecná, čeleď- Ropušnicovití, skalnaté útesy příbřežních vod moří
44. Uveďte charakteristiku řádu Perciformes. Se kterými druhy řádu Perciformes se můžete setkat ve vodách ČR?
Obývají sladké i slané vody po celém světě, trny v ploutvích v různém počtu, hřbetní rozdělena na 2 části, nemají tukovou, nemají mezisvalové kosti, šupiny-ktenoidní i cykloidní, plyn.měchýř pokud je není spojen se střevem, ryby ve vodách ČR- Okoun říční, Candát obecný
45. Uveďte řády ryb se, jejichž produkty se setkáte běžně v prodejní síti ČR jako s potravinou.
ostnoploutví- tuňák obecný, makrela obecná
hrdloploutví- treska obecná, pestrá
lososotvární- losos obecný, pstruh obecný
máloostní- kapr obecný
bezostní- sardel obecná
46. Popište rybí pásma s krátkou charakteristikou s alespoň dvěma zástupci druhů ryb v každém pásmu.
pstruhové - přirozené, většinou kamenité úseky horních toků řek a potoků, úseky řek pod přehradními nádržemi, čisté, bez organického znečištění, nasycenost kyslíkem blízká 100%, pstruh obecný, siven americký, vranka obecná
lipanové - nižší úseky s menším spádem a s pomalejšími pasážemi, hlubší vodou a štěrkovým až písčitým dnem, nasycenost O2 většinou vysoká, můž kolísat, teplota až 20°C, vyšší úživnost než pstruhové, lipan, mník, střevle
parmové - řeky přechází z hornatin do nížin, jsou už většinou poměrně vodnaté, se širokým tokem a štěrkovým až písčitým dnem, časté jsou i hlubší úseky s pomalu tekoucí vodou, obsah kyslíku klesá díky poměrně vysoké teplotě v létě 22°C, parma, podoustev
cejnové - dolní úseky větších řek, s širokým, hlubokým a často meandrujícím korytem, se štěrkovitým až písčitým dnem, často pokrytým nánosy usazenin, voda často zakalena, na pobřeží rákos, cejn, plotice, ouklej
47. Popište v krátkosti rozmnožování u mořského koníka.
samice předá samci vajíčka do jeho vaku, a ten je donosí. Po čase se na svět vyklubou miniaturní koníčci, udržet je na živu ale bývá problém, živí se výhradně planktonem
48. Co jsou Tetraodontiformes? Uveďte zástupce, který se loví pro konzumní účely.
evoluční vrchol systému ryb, vysoký stupeň redukce , srůstu jednotlivých kostí, nejmenší počet chromozomů mezi obratlovci, přítomnost 4zubovitých struktur v čelistech, dokáží se ,,nafouknout,, napumpováním vody,vzduchu do trávicí trubice, zvuky->třením svých,,zubů,, , chvěním plyn. měchýře, šupiny přeměněny často v trny nebo destičky, žijí v trop. a subtrop. mořích, někteří i sladké vody, jedí mořské houby, ostnokožci, medúziy;chutné maso , vnitřnosti obsahují-jed-tetraodotoxin, čtverzubec skvrnitý
49. Uveďte alespoň 2 druhy chované v mořské akvakultuře a 2 druhy chované ve sladkovodní akvakultuře. Zařaďte je do příslušných řádů.
Sladkovodní akvakultura – candát obecný, tř. Ostnoploutví; pstruh duhový, tř.Lososotvární
-Mořská akvakul.- mořan zlatý , tř.-Ostnoploutví, losos obecný, tř. Losostvární
II.Obojživelníci a Plazi
1.Charakterizujte hlavní znaky třídy obojživelníků (jak se liší od ryb a plazů).
poikilotermní ektotermní, tetrapodní obratlovci, anamniota, holá kůže (nemají šupiny), s množstvím slizových a jedových žláz, lebka je bikondylní -spojená s páteří 2 kloubními hrboly,
srdce má 2 předsíně a 1 komoru, vývoj většinou nepřímý s larválním stádiem ve vodním prostředí - pulci, žijí na souši
od plazů – lebkou, plazi mají monokondylní
- srdce - plazi 2 předsíně a 2 komory
- tělo kryjí rohovité šupiny
od ryb – mají šupiny
- žijí ve vodě
mají žábry
2. Popište vývojová stádia obojživelníků a způsob jejich života (rozdíly ocasatí, bezocasí).
Ocasatí – vejcorodí (někdy vejcoživorodí, případně živorodí) – vývoj obvykle nepřímý, larva dýchá vnějšími keříčkovitými žábrami, někdy vývoj bez larvy – přímý; při metamorfoze rostou larvám nejprve přední končetiny, později zadní. Někdy neotenie, resp. pedomorfoza (vývoj bez metamorfozy).
Bezocasí – při metamorfoze vývoj nejprve zadních končetin, poté předních
3. Popište ekologii a bionomii našich obojživelníků.
4. Charakterizujte žáby a uveďte příklady jejich rozmnožovacích strategií u nás a v tropech.
mají 5-9 krčních a trupových obratlů, zakrnělý ocas, 2páry různě dlouhých končetin(zadní delší), žebra většinou zakrnělá, ušní bubínek vyvinutý-většinou, během vývoje se redukuje ústní patro-oční bulvy zasahují do dut. ústní, samci nemají kopulační orgán, oplození většinou vnější, vejcorodé, vzácně živorodé, vývoj obvykle nepřímý s larvou (pulec), dýchají žábrami, někdy vývoj přímý bez larvy, rostou nejdříve nohy zadní poté přední, živý se dravě bezobratlými i malými obratlovci
Pipa americká –Jižní Amerika
- samec zatlačí samici oplozené vajíčko do zduřelé pokožky, kde prodělají v kožních komůrkách přímý vývoj až do narození mladých žab
Tlamorodka zázračná –Austrálie
- samice vejce spolkne a nosí je (i larvy) v žaludku po celou dobu jejich vývoje
Ropucha obecná - samička vypouští šňůrku s vajíčky, samec vypouští sperma a tím způsobem obstarává vnější oplození. Vajíčka opouštějí kloaku samičky ve dvojité šňůrce. Ta je omotána kolem vodních rostlin
5. Sestavte přehled našich druhů žab, charakterizujte druhové odlišovací znaky.
Kuňka obecná
Kuňka žlutobřichá- málo pohyblivý jazyk, v sebeobraně vystavují výstražně zbarvené břicho
Blatnice skvrnitá
- pulci mnohem delší než dospělá žába
Ropucha obecná
Ropucha zelená
Ropucha krátkonohá – bílý proužek na zádech
Rosnička zelená- konec prstů rozšířen do přísavných terčíků (udrží se na hladkých stěnách)
Skokan skřehotavý
Skokan krátkonohý
-spojením těchto dvou vzniká Sk. zelený
Skokan zelený
Skokan hnědý
Skokan ostronosý
Skokan štíhlý
6. Charakterizujte ocasaté obojživelníky, popište zvláštnosti v jejich rozmnožování.
Mají 10-60 krčních a trupových obratlů, dlouhý ocas, 2 páry stejně dlouhých končetin (výjimečně zadní pár někdy zakrnělý), žebra vyvinuta, ale krátká, ušní bubínek chybí, samci nemají kopulační orgán, oplození u většiny vnitřní bez páření (kopulace)-pomocí přenosu spermatéky, u některých skupin vnější, vejcorodí někdy vejcoživorodí, případně i živorodí, vývoj obvykle nepřímý, larva dýchá vnějšími keříčkovitými žabrami, někdy vývoj nepřímý bez larvy- při metamorf. jim rostou nejdříve přední a pak zadní konč., někdy se vyskytuje pedomorfoza (vývoj bez metamorfozy), žijí většinou obojživelným způsobem u sladkých vod, někdy jen ve vodním prostředí, živý se dravě malými živočichy
Oplození - Velemloci - vnější
- Mlok skvrnitý (žije v ČR) – vnitřní oplození pomocí přenosu spermatoforů, je vejcoživorodý, samice rodí různě vyvinuté larvy
- čolek obecný
- čolek karpatský
- čolek horský,… - rozmnožují se vejcorodě s larválním stádiem
Axolotl mexický – je druh s neotenií
7. Sestavte přehled našich druhů ocasatých obojživelníků, charakterizujte druhové odlišovací znaky.
Čolek podunajský, Mlok skvrnitý, Čolek obecný, Čolek karpatský, Čolek hranatý, Čolek horský, Čolek velký
8. Uveďte příklady možností aktivní ochrany obojživelníků a dejte je do souvislosti s ekologií a bionomií zástupců třídy
význam obojživelníků- součást potravních řetězců, užiteční – loví hmyz = chránění, bioindikátory životního prostředí; pokusná laboratorní zvířata
9. Podejte charakteristiku červorů.
mají 60-295 málo rozlišených obratlů, krátký nebo zakrnělý ocas, končetiny i končetinové pletence- zakrnělé, kůže členěna kroužkovitými zářezy , v zářezech malé dermální šupiny, žebra vyvinuta, ale krátká, stř. ucho s bubínkem i oči – zakrnělé, vyvinuta vysunovatelná hmatová tykadélka (tentakula) na hlavě, samci mají kopulační orgán, oplození vnitřní – při páření, vejcorodí někdy živorodí, vývoj nepřímý s larvou nebo vývoj přímý bez larvy, některé druhy vodní jiné podzemní, živí se dravě drobnými živočichy
př.- Cecílie Thompsonova až 150cm
10. Popište význam obojživelníků z hlediska člověka a z hlediska jejich zapojení do funkce přírodních ekosystémů.
význam obojživelníků- součást potravních řetězců, užiteční – loví hmyz = chránění, bioindikátory životního prostředí; pokusná laboratorní zvířata
11. Popište morfologické vnější znaky obojživelníků.
anamniotní obratlovci, zárodek nechrání žádné zárodečné obaly, vejce má pouze jednoduché rosolovité, vyjímečně tuhé rosolovité obaly, - stejně jako plazi, ptáci a savci mají kostru s původně 2 páry kráčivých končeitn připojených k osobé kostře prostřednictvím kočetinových pletenců, - u některých druhů došlo druhotně k redukci jednoho páru (zadního), případně obou párů končetin spolus redukcí končetinových pletenců
12. Popište anatomické zvláštnosti obojživelníků.
žebra jsou zkrácená a neobepínají tělo, u žab jsou většinou zakrnělá, hrudní koš není vytvořen, plochá lebka má zjednodušenou stavbu, bikondylní, zuby jsou na čelistech, případně i na kostech stropu ústní dutiny - jsou stopečkové
13. Třída plazi – charakterizujte základní rozdíly oproti obojživelníkům (typ lebky, teplota, tvar těla, ochrana zárodků).
Typ lebky – monokondylni, plazi můžou svou tělesnou teplotu ovlivnit chováním. Nevytvořili si mechanismus, který by jim umožnil udržovat stálou tělesnou teplotu, zárodek chrání 3 zárodečné obaly, další vaječné obaly , pevná vápenitá nebo pružná kožovitá skořápka, suchá pokožka, málo kožních žláz, rohovité šupiny na těle nebo kostěné štíty , desky, mají pravá žebra , některé i břišní, 3 různé typy chrupu- pleurodontní, akrodontní, thekodontní
14. Srovnejte kůži plazů s kůží obojživelníků a savců. Obojživelníci - holá kůže má škáru a slizem zvlhčovanou pokožku, kůže obsahuje množství žláz, především slizových i jedových, které ochraňují pokožku před vysycháním a díky antimikrobiálním látkám i před napadení mikroorganismy, makrožlázy, tělo nekryjí žádné šupiny či jiné kožní deriváty, pokožka rohovají jen slabě, rohovité orgány jsou ojedinělé
Plazi - suchá pokožka, kožních žláz mají málo, ale většinou omezený počet různě specializovaných kožních žláz se u některých skupin plazů vyskytuje, tělo kryjí rohovité šupiny, či kostěné štíty a desky, u některých skupin jsou šupiny pokožky podloženy plochými kůstkami či kostěnými deskami ve škáře, povrchové zrohovatělé vrstvy se u krokodýlů a želv jednoduše odlupují, u šupinatých se před svlékáním vytvoří v pokožce vrstvička tekutiny, jež oddělí vrstvu, která bude odstraněna, ještě před jejím shozením se pod tekutinou vytvoří nová zrohovatělá vrstva, ještěři svlékají starou pokožku obvykle po částech, hadi vcelku
15. Smyslové orgány plazů.
důležitý většinou zrak a čich, dobře vyvinuté oči, často barevné vidění, u podzemních druhů mohou být oči redukované, vedle čichových buněk čichového orgánu, který analyzuje pachy ze vzduchu je u řady skupin důležitý i vomeronasální Jacobsonův orgán, analyzuje pacyh z povrchu předmětů, želvy mají vomeronasální orgán v nosní dutině, u haterií je spojen s nosní i ústní dutinou, u většini šupinatých je ve stropě dutiny ústní, krokodýlům chybí, různě vyvinutý sluch umožňují vnitřní a střední ucho a někdy i náznak zevního zvukovodu, sluch může být u některých skupin (např. hadi) slabě vyvinut, někteří hadi mají na hlavě specializované buňky vnímající intračervené (tepelné) záření
16. Plazi – plíce, srdce, vylučování, rozmnožování.
dýchají vzdušný kyslík plícemi, u hadů a některých ještěrů jsou plíce rozšířeny tenkostěnnými vzdušnými vaky umožňujícími nafukování těla nebo dýchání při polykání nadměrné kořisti, kožní dýchání je většinou omezené, některé vodní želvy mají doplňkové dýchání prokrvenou sliznicí ústní dutiny. Srdce- 2 předsíně, 2 komory, ale komory jsou nedostatečně rozdělené neúplnou přepážkou, červené krvinky mají jádro. Vylučování - ledviny typu metanefros (pravá ledvina), suchozemští plazi vylučují odpadní látky v podobě kys. močové, ale někteří vodní plazi vylučují močovinu nebo amoniak. Rozmnožování - vnitřní oplození při kopulaci, samci krokodýlů a želv mají nepárový penis, šupinatí plazi mají párové hemipenisy, haterie jen párovou malou vychlípeninu zadní stěny kloaky, ústí společně s vylučovací a trávicí sloustavou do kloaky, vývoj je přímý bez larválního stadia a probíhá mimo vodní prostředí, většinou vejcorodí, ale často i vejcoživorodí či živorodí, amniotní obratlovci, zárodek obklopují 3 zárodečné obaly a další vaječné obaly a pevná vápenitá či pružná kožovitá skořápka, u řady plazů genetická determinace pohlaví, u mnoha druhů je teplotní determinace pohlaví
17. Želvy – typ lebky, kryt těla, potrava, biotopy, rozmnožování, zástupce.
Řád: Želvy (Testudines = Chelonia) anapsidní lebka, u recentních druhů bezzubé čelisti kryté ostrými rohovinovými lištami, pětiprsté končetiny, tělo kryjí
= drobné nepřekrývající se šupiny (pokožka se během růstu po cárech svléká)
= krunýř, derivát epidermis a škáry, vzniklý srůstem kostěných plátů a desek (osteodermy)
- neurální desky (ve střední linii) jsou srostlé s páteří, pleurální (boční) desky jsou srostlé se žebry, plastron krunýře (spodní část) vznikl srůstem většinou 4 párů kostěných desek a 1 samostatné desky (entoplastron) vložené mezi ně, karapax až na vyjímky kryt řadami rohovinových štítků, které překrývají švy kostěných plátů a během růstu želvy se loupají a vyměňují, pletence končetin leží jako u jediných obratlovců ventrálním směrem pod žebry, pánevní kosti často srůstají s karapaxem, Jacobsonův vomeronasální orgán je umístěn v nosní dutině, ušní bubínek je u želv vyvinutý, krytý kůží nebo šupinami, amci želv mají nepárový kopulační orgán – penis, vejcorodé, vejce většinou s pevnou a křehkou vápenitou skořápkou
- teplotní determinace pohlaví (TSD) je většinou lineárního, někdy nelineárního typu
Podřád: Skrytohlaví (Pleurodira)
- při ukrývání hlavy ohýbají dlouhý krk ve vodorovné kličce a hlavu přikládají ze strany pod krunýř, převážně akvatické až obojživelné druhy, většinou dravé, ale některé i býložravé
Čeleď: Matamatovití (Chelidae)
Matamata třásnitá (Chelus fimbriatus)
Čeleď: Pelomedusovití (Pelomedusidae)
Tereka velká (Podocnemis expansa)
Podřád: Skrytohrdlí (Cryptodira) při ukrývání zatahují hlavu do krunýře pozpátku, krk uvnitř esovitě ohýbají, žijí na souši, ve vodě i obojživelně - včetně mořského prostředí, dravci, všežravci i býložravci
Čeleď: Karetovití (Chelonidae)Kareta obecná (Caretta caretta)
Čeleď: Kožatkovití (Dermochelyidae)Kožatka velká (Dermochelys coriacea)
Čeleď: Kožnatkovití (Trionychidae)Kožnatka africká (Trionyx triunguis)
Čeleď: Emydidae Želva bahenní (Emys orbicularis) Želva nádherná (Trachemys scripta)
Čeleď: Bataguridae Želva amboinská (Cuora amboinensis)
Čeleď: Testudinidae Želva sloní (Geochelone nigra)
18. Krokodýli – kryt těla, dýchání, žaludek, rozmnožování, rozdělení.
Podtřída: Diapsida Nadřád: Archosauria Řád: Krokodýli (Crocodylia)
- diapsidní lebka s druhotným patrem, zuby thekodontní a vyměnitelné, žebra s kaudálními háčkovitými výrůstky, vyvinutá i břišní žebra (gastralia), tělo kryjí velké nepřekrývající se šupiny, které jsou na hřbetě a někdy i na břiše podloženy kostěnými osteodermami, kůže hlavy přirůstá k lebce, mají ještěrkovitý čtyřnohý typ tělesné stavby, přední nohy pětiprsté, zadní čtyřprsté s plovací blánou a vždy silnější než první pár, obě srdeční komory odděleny přepážkou jen s malým otvorem, třídílný žaludek obsahuje spolknuté kameny (gastrolity), břišní dutinu rozděluje jednoduchá nepravá bránice spojená s játry, ústní dutina, vnější nozdry i ušní otvory jsou uzavíratelné záklopkami, oči kryty průhlednou mžurkou, Jacobsonův vomeronazální orgán není u krokodýlů vyvinut, vytvořeny hrdelní a kloakální pachové žlázy, samci mají nepárový kopulační orgán – penis, vejcorodí, vejce mají pevnou a křehkou vápenitou skořápku, teplotní determinace pohlaví (TSD) je nelineárního typu, rodičovská péče o vejce i mláďata je vyvinuta
Čeleď: Aligátorovití (Alligatoridae)při sevření čelistí jsou dolní zuby překryty horní čelistí a nejsou vidět, velký čtvrtý zub dolní čelisti zapadá v horní čelisti do jamky, hlava většinou široká, zaoblená, žijí obojživelně ve vodním prostředí a okolních březích, živí se dravě bezobratlými a hlavně obratlovci, samice snášejí vejce do připravených hromad tlejícího organického materiálu
- snůšky hlídají a brání před predátory, pomáhají mláďatům aktivně při líhnutí a také je nějaký čas hlídají; Aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis)Kajmánek trpasličí (Paleosuchus palpebrosus)
Čeleď: Krokodýlovití (Crocodylidae) zuby dolní čelisti jsou při zavření tlamy vidět, včetně velkého čtvrtého zubu, hlava většinou dlouhá a zašpičatělá, v oblasti jazyka solné žlázy, žijí obojživelně ve vodním prostředín a okolních březích, některé druhy i v brakických a slaných vodách, živí se dravě bezobratlými a hlavně obratlovci, samice vejce zahrabávají do země, někdy mláďatům aktvině při líhnutí pomáhají, a také je nějaký čas hlídají, recentně rozlišováno Krokodýl mořský (Crocodylus porosus)Krokodýl nilský (Crocodylus niloticus)
Čeleď: Gaviálovití (Gavialidae)Gaviál indický (Gavialis gangeticus)Tomistoma úzkohlavá (Tomistoma schlegeli)
19. Haterie – anatomické a fyziologické vlastnosti, rozmnožování, zástupce.
Řád: Haterie (Rhynchocephalia) diapsidní lebka s tzv. kinetickou horní čelistí, oblast patra a lebeční klenba jsou pohyblivě spojeny s mozkovnou, zuby jsou akrodontní a nevyměnitelné, žebra se vzájemně překrývají v místě kaudálních háčkovitých výrůstků, vyvinutá jsou i břišní žebra (gastralia), tělo kryjí drobné nepřekrývající se šupiny, tělesná stavba ještěrkovitého typu s pětiprstými končetinami, mají vyvinutý sluch, ale ušní bubínek chybí, v lebce zachován temenní otvor s relativně dobře vyvinutým temenním okem překrytým průsvitnými šupinami až kůží, samci haterií nemají vyvinutý kopulační orgán, pouze mělké párové vychlípeniny zadní stěny kloaky, vejcorodé, vejce mají pružnou kožovitou skořápku, teplotní determinace pohlaví (TSD) je lineárního typu
Čeleď: Hateriovití (Sphenodontidae) čtyřnohý ještěrkovitý typ tělesné stavby s dlouhým silným ocasem a pětiprstými končetinami, lámavý ocas (autotomie ocasu) ve zlomových zónách obratlů, následná schopnost regenerace ocasu, na horní i dolní čelisti je po páru zvětšených uchopovacích předních zubů, zuby dolní čelisti zapadají mezi zuby horní čelisti a zuby jsou na kosti patrové, tělo kryjí drobné nepřekrývající se šupiny a hřeben velkých vztyčitelných šupin na krku, hřbetě a ocasu, oči chrání pohyblivá mžurka
Haterie novozélandská (Sphenodon punctatus)Haterie Guantherova (Sphenodon guentheri)
20. Ještěři – tělní pokryv, tvar těla, končetiny, autotomie, rozmnožování. uveďte jednoho „živorodého“ (vejcoživorodého) a vejcorodého zástupce.
Podřád: Ještěři (Lacertilia = Sauria) obvykle čtyřnohý ještěrkovitý typ tělesné stavby s pětiprstými končetinami, různě dlouhý ocas, často delší než tělo, prsty i samotné končetiny mohout být více či méně zakrnělé, někdy je zakrnělý přední pár, jindy oba páry končetin, na kostře však jsou zbytky jejich pletenců, některé taxony mají lámavý ocas (autotomie) ve zlomových zónách obratlů a následnou schopnost jeho regenerace, regenerát má jiné ošupení a vyztužení jen chrupavkou, ušní otvor s bubínkem je většinou vytvořen, oční víčka jsou obvykle pohyblivá, jen někdy srostlá v nepohyblivý průhledný kryt (u gekonovitých), v lebce často zachován temenní otvor se zakrnělým temenním okem, zuby pleurodontní, jen agamovití a chameleonovití mají akrodontní, samci řady druhů mají femorální nebo p