Otázky ke zkoušce.doc

měření alkal.extraktů humusov.látek
Q4/6 = A400 / A600 - poměr adsorbancí při = 400, 600 (viditelná část spektra)
2( kvalitní forma humusu) - 12/ 13 (forma nekval.humusu (u podzolů)
Fce humusu v půdě
fyzikální vlastnosti
zlepšuje vlastnosti extrémně zrnitých půd (jílov. a písčitých) - souvisí s fcí tmelu
vliv na pohyb - zadržování a retence vody, organ.hmota je schopná vázat 7xvětší množství vody než sama váží
ovlivňuje technologické (zpracov.) vlastnosti půdy
vazby se seskvioxidy, tvorba chelátů
hledisko chemické
- org.hmota pufruje půdní vlastnosti, je nasycená bazickými ionty (Na,K,NH4,Mg) -
vytvářejí soli (humáty, fulváty, hymatomeláty), v půdě se udržuje ph
sorpční vlastnosti
detoxikace nepříznivých látek
biologické hledisko
substrát pro většinu organismů je zdrojem energie
humusové kys. ovládají pozitivně metabolismus rostlin, vyvolaný prodlužovací růst kořenů, zvyšují odolnost proti suchu, stimulují syntézu chlorofylu, klíčení semen
KOLOIDIKA
Vlastnosti půdních koloidů
velikost 10-6 - 10-9 m = koloidní disperze
povrch koloidů velký pro výměnné reakce
vznikají dispergací(rozptylování - zmenšování objemu), realizuje se pomocí objem.změn v půdě vyvol.koagulací, peptizací
asociací (volné spojování nekoloidních součástí), hydroxidy železa, hliníku, k.polymerují, kondenzují a asociují
precifitace (srážení) - vysrážení molekulární součásti kladně a záporně nabitých
Hydrolytické štěpné reakce
hydrolýza org.hmoty - vznik koloidních substancí vláknitých
reakce, které vedou ke vzniku humusových látek
Třídění koloidů
podle tvaru: - izometrické (globulární, sférické)
- anizometrické (nestejnoosé, lístkovité = lamelární, 2 rozměry prodloužené
horizontálně, jeden vertikálně), fibrilární = vláknité
Disperzní koloidní soustava
přechodná koloidní soustava - intermediérní stav mezi kapal. a pevnou fází (ani roztok ani pevná látka)
k koloidní roztok = homogenní - hydrofilní p r
o koloidní sól = heterogenní - hydrofóbní e o
a p z
g přechodná - gel = homogenní - hydrofilní t p
u - koagulát - heterogenní - hydrofóbní i t
l z ý
a a l
c c e
e e n
í
pro půdu příznivé - koloidy koagulovány
nepříznivé - koloidy peptizovány
Vztah koloidů k vodě (afinita)
- koloidy hydrofóbní (malý hydratační obal), přiblížení k sobě, mohou koagulovat - příznivé pro půdu
- koloidy hydrofilní (velký hydratační obal, zamezuje přiblížení jádra, brání koagulaci, jsou ve stavu peptizovaném (rozptýleném) kyselina křemičitá
-. ochranný koloid - hydrofilní koloid přítomný v systému hydrofóbním, ochranná fce, hydrofil brání hydrofób.koagulaci - působí nepříznivě
Vztah koloidů k náboji
1.acidoidy - X-H - koloidy typu X-H, povrch je záporně nabit, acidoidy nesou záporný náboj
chování v prostředí kyselém - obklopen množstvím H+ , koncentr.tlak vod.iontů vyvolá adici (přikládání na místa dosud neobsazených koloidů)
v kyselém prostředí koagulují
negativní náboje koloidů jsou kompenzovány kladnými náboji kationtů, až se vyrovnají, mohou se k sobě přiblížit a spojit
+ +

+ + + +

+ +
-H OH-v alkalickém prostředí
- převaha neg.nabitých OH- iontů - disociace H iontů X
odtrhávání H+ iontů, obnažují se další neg.náboje, pův.náboj se zvyšuje
- v alk.prostředí peptizují (nepříznivý jev)

mezi acidoidy patří většina půdních minerálů (organomin.komplexy, jíl.min.), sorbují kladné náboje - půdy kyselé
2.bazoidy - koloidy typu X - OH
OH-
+ mají kladný náboj
Chování bazoidů: 1. v kyselém prostředí
probíhá disociace OH iontů z povrchu, odhalují se další kladné náboje, dochází k zesilování kl.náboje
+ +
+ + + +
+ + + +
+ + + + peptizace
+ +

2.v alkalickém prostředí
X - OH OH- + +
-
- + + - - + + -
+ +
- náboj klesá, až se dostane do elektroneutrality, dochází k přiblížení a koagulaci
nejsou v převaze, jsou tvořeny seskvioxidy Fe(OH)2+

adsorbční nabíjecí vrstva

Fe (OH)2+
3.amfolytoidy - koloidy amfoterní, koloidy typu X - O- H
Chování v prostředí:
1.kyselém X - oddisociování OH iontů, uvolň.nábojů
+ +
-
+ + + +
+ +
2.alkalickém
X - O

-
- - - - peptizace


nabíjecí vrstva - konstitučnívl.koloidní partikule,
vzniká izomorfní substitucí
adsorpční
kompenzační vrstva - nepohyblivá část - málo se
mění
difúzní
koloidní partikule X
E

- + +
- + + + záporný náboj je vyrovnáván v kompenzační vrstvě kladným
- + + + + nábojem
- + + +
- + +
- +
nabíjecí vrstva
difúzní vrstva
nepoh.vrstva
fáze pevná fáze kapalná (3 zákl.potenciály)
E - potenciál fázový, je tvořen - potenciál permanentní, psí - 
- potenciál elektrokinetický, zeta - 
ZMĚNY E
- mění se podle koncentrace půdního roztoku





kompenzační náboje těsně nahloučeny na nabíjecí vrstvě
E E zředění půdního roztoku - po deštích pozvolný přechod
ke kopm.vrstvě
v suché půdě gouy
x
x
- +
- + + E přímka
- + +
- + + + STERN (Štren)
- + +
- + +
x
část iontů vázána pevněji a část difúzně
Elektrokinetický potenciál zeta - 
ovládá jevy peptizace a koagulace, zeta -  potenciál je měřítkem náboje
zeta - -c křivky (zeta cé křivky) - vyjádří nám charakter působení dané situace
(mV)
Na+
o
c - koncentrace převl.iontů v půdě
(mV) (mV)
Ca2+ Fe3+
o c
Odlišný vliv kationtů na potenciál, tedy na hodnotu náboje
Na křivce je systém nabit - dochází k peptizaci
= 0 - když jsou náboje koloidních partikulí vyrovnány 0 bod izoelektrický - koloidní systém bez náboje - dochází ke koagulaci
K zlepšování půdního stavu budeme používat ionty 3 a více mocné (koagulace začíná dříve) Fe,Al - ale nevhodné je přidávat do půdy z hlediska toxicidy


x
x
x
x
x
x
-H OH-
x
x
x
Fe(OH)3
O-H H+
-H OH-