krmiva

ější obilovinou ozimá pšenice, ozimý ječmen.
Výživnou hodnotu těchto siláží ovlivňuje především vývojová fáze. Ječmen a pšenice se silážuje na počátku až uprostřed tzv. těstovité zralosti zrna, kdy obsah sušiny je 34 – 45 %, v pozdější fázi stoupá obsah vlákniny a snižuje se obsah sacharidů.
Bob se sklízí v době, kdy horní polovina lusků je zelená a spodní již černá, v této vegetační fázi je obsah sušiny 35 – 52 %.
Dalším faktorem, který rozhoduje o výživné hodnotě siláží je stupeň drcení, velikost částic musí být v rozmezí 6 – 10 mm.
Vojtěškové, jetelové a travní siláže
Tyto pícniny jsou těžce silážovatelné.Pro přípravu kvalitní siláže nutno dodržet přesné technologické postupy a konzervačních přípravků. Pro zlepšení silážovatelnosti se tyto pícniny zavadají na sušinu 35 – 55 % tím se vytvoří příznivější podmínky pro bakterie mléčného kvašení a omezí se nežádoucí kvasné procesy. Siláže ze zavadlých pícnin - senáže skot přijímá lépe než siláže z čerstvě sklízených pícnin.
1.1.3. Okopaniny
Představují skupinu šťavnatých objemných krmiv s nízkým obsahem sušiny (10 – 23 %). Poskytují energetické živiny (cukry, škroby), které se jako zásobní látky ukládají ve zdužnatělých rostlinných orgánech (především bulvách a hlízách). Obsah dusíkatých látek je nízký, ale vyznačují se vysokou biologickou hodnotou. Z minerálních látek obsahují okopaniny převážně draslík, obsah vápníku, fosforu i sodíku je nízký. Z vitamínů obsahují vitamín C, mrkev obsahuje beta-karoten.
Okopaniny se zkrmují buď přímo nebo se silážují, paří, popř. suší. Před zkrmováním je nutné okopaniny řezat nebo krouhat, neboť neupravené jsou špatně přijímány (skot, prasata) a způsobují tak otlaky dásní.
Orientační obsah živin u okopanin
Krmivo
Sušina
%
NEL
MJ
NEV
MJ
ME p
MJ
ME d
MJ
PDIN
g
PDIE
g
NL
%
Krmná řepa
16,0
1,20
1,28
2,18
2,06
9,2
13,6
1,56
Cukrovka
19,0
1,53
1,65
2,56
2,81
7,0
16,4
1,18
Brambory
22,0
1,61
1,66
2,89
2,41
12,5
20,9
1,97
Mrkev
13,0
0,97
1,02
1,62
1,60
7,3
10,5
1,24
Brambory
Jsou typickým sacharidovým krmivem. Hlavní živina, kterou obsahují, je škrob ( 13 –
18 %). Obsahují však škodlivý glykosid solanin, který může způsobovat zdrasvotní obtíže až otravy. Syrové podporují pozitivně činnost trávicího ústrojí, ve větších dávkách působí projímavě a mohou u zvířat vyvolat koliky a nadmutí.
U skladovaných brambor dochází ke ztrátám, které za dobu skladování dosahují až 30%.
Brambory vařené nebo pařené působí velice příznivě na kvalitu masa zvířat ve výkrmu. Syrové příznivě ovlivňují tvorbu mléka.
Krmná řepa
Podle obsahu živin se řepa rozděluje na:
sušina sacharidy
krmnou řepu 10-16% 7,5-10,5%
polocukrovku 16-18% 11-13%
krmnou cukrovku 20-25% 13-20%
Dusíkaté látky jsou zastoupeny v bulvách v malém množství, skládají se z dusíkatých látek nebílkovinné povahy, obsahují i nitráty. Podstatnou část organické hmoty tvoří bezdusíkaté látky výtažkové s převahou nízkomolekulárních cukrů
Krmná mrkev
Je výborné dietetické krmivo, přednostně se zkrmuje mláďatům a chovným zvířatům.
Hlavní energetickou živinou je sacharóza, má vysoký obsah karotenu, xantofylu a éterických olejů..
Orientační dávkování okopanin v kg/ ks a den
Skot
dojnice
telata
mladý chovný
výkrm
plem.býk
řepa
12-20
3-8
8-15
4-10
8-10
cukrovka
6-10
1,5-4
4-12
2-5
4-5
Prasata
prasnice
mladá chovná
výkrm
kanec
řepa
6-12
1-7
-
5-8
brambory
3-6
-
1-6
-
Ovce
bahnice
mladé chovné
výkrm
beran
krm. řepa
1-3
0,5-2
1-2
1-3
cukrovka
0,5-1,5
0,2-1
0,5-1
0,5-1,5
Koně
klisna
mladí chovní
tažní
hřebec
krm.řepa
8-12
2-5
10-15
8-10
1.2 Objemná krmiva suchá
Skupinu objemných krmiv suchých charakterizují tyto vlastnosti: vysoký obsah sušiny nad 85% , nízký obsah vody do 15%, vysoký obsah vlákniny 2,5 – 45%.
K objemným suchým krmivům rostlinného původu řadíme: seno, slámu, kukuřičná vřetena, slupky semen, plevy. Tato krmiva se využívají ve výživě přežvýkavců (skot, ovce, kozy) a koní.
1.2.1. Seno
Seno je zelená píce konzervovaná přirozeným sušením nebo dosoušením. seno rozdělujeme podle druhu pícniny, ze které se vyrábí na: luční, jetelové, vojtěškové, jetelotravní a vojtěškotravní. Výživná hodnota sena kolísá v závislosti na vegetační fázi v době sklizně, povětrnostních podmínkách, popřípadě způsobu dosoušení či sušení. Sušením se ničí vitamín C a snižuje obsah beta-karotenu, seno obsahuje vitamín C.(?)
Seno můžeme zkrmovat za 4 – 6 týdnů po sklizni
Průměrný obsah živin v seně
Druh sena
Sušina
NEL
NEV
MEp
MEd
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Luční
86
3,54
3,11
6,86
3,78
54,2
56,8
7,4
Jetelové
84,5
4,19
3,89
7,29
-
81,9
74,1
12,2
Vojtěškové
84,5
4,3
4,04
6,08
2,76
95,0
79,9
14,8

Luční seno
Luční seno má rozdílnou výživnou hodnotu. Podle obsahu dusíkatých látek a vlákniny se rozděluje do čtyř skupin: výborné, velmi dobré, dobré, podřadné.Seno výborné jakosti zkrmujeme přednostně mladým a chovným zvířatům, velmi dobré dojnicím, dobré a podřadné skotu ve výkrmu. kvalitní seno má velmi příznivé dietetické účinky.

Vojtěškové seno
Obsahuje z všech druhů nejvíce dusíkatých látek a vápníku. Má horší dietetické vlastnosti než luční seno, proto se zkrmuje v menších dávkách.

Jetelové seno
Jetelové seno má rovněž horší dietetické vlastnosti než luční seno. Vyšší dávky zhoršují střevní peristaltiku a působí zažívací problémy.
Orientační dávkování sena v kg/ ks a den
Skot
dojnice
telata
mladý chovný
výkrm
býk
luční
3-10
0,5-3
3-5
3-10
3-10
vojt.,jetel.
2-8
0,5-3
3-5
3-10
3-10
Ovce (kozy)
bahnice
jehňata
mladé chovné
výkrm
beran
luční
0,5-2
0,1-1
1-2
0,5-2
0,5-2
vojt.
0,5-2
0,1-0,5
0,5-1,5
0,3-1,5
0,5-2
Koně
klisna
mladí chovní
tažní
hřebec
luční
3-10
0,5-5
3-10
3-10
vojt.,jetel.
2-7
0,3-4
2-8
2-8
Sláma

Je typické balastní krmivo, které obsahuje větší množství obtížně stravitelných živin. Základní živinou je vláknina, které obsahuje sláma 30-40%. Sláma se používá především k mechanickému dosycení přežvýkavců a koní. Ke zkrmování je nejvhodnější sláma ječná a ovesná.
1.3. Objemná krmiva vodnatá
Do této skupiny krmiv zařazujeme krmiva s těmito charakteristickými vlastnostmi: vysoký obsah vody - nad 80-85%, nízký obsah sušiny – 15%, nízký obsah živin.
Mezi krmiva, která řadíme do této skupiny, patří: lihovarské výpalky, pivovarské mláto, čerstvé cukrovarské řízky.
Lihovarské výpalky jsou odpadem po oddestilování lihu z brambor, obilnin, cukrovky nebo melasy. NL mají vysokou BHB důsledkem přítomnosti kvasinek. Zkrmují se čerstvé, ještě teplé, dojnicím nebo skotu ve výkrmu v množství 30 kg na ks a den. Pravidelné podávání ovlivňuje pozitivně u dojnic produkci mléka i přírůstky ve výkrmu skotu. Využití je omezené.
Pivovarské mláto je zbytek po vyslazení rozdrceného sladu při výrobě piva, obsahuje menší množství živin, z vitamínů jsou přítomny vitamín E a skupina vitamínů B. Zkrmuje se dojnicím v denní dávce 15-20 kg/ks a den.
Cukrovarské řízky jsou odpadem při výrobě cukru z cukrovky. V čerstvém stavu jsou vhodným krmivem pro dojnice i výkrm skotu v denních dávkách 20-25 kg.Často se silážují a mohou se i sušit. Sušení však vyžaduje vysoké náklady na sušící media.
2. JADRNÁ KRMIVA

Jadrná (koncentrovaná ) krmiva se vyznačují vysokou koncentrací živin a energie, nízkým obsahem vlákniny a vysokou stravitelností. Používají se především ve výživě monogastrických zvířat – prasat a drůbeže, kde jsou součástí kompletních krmných směsí.
Ve výživě přežvýkavců doplňují obsah dusíkatých látek a energie v krmných dávkách složených z objemných krmiv, pro doplnění chybějících živin a energie, především pro tvorbu produkce.
Do skupiny jadrných krmiv je možno zařadit: zrna obilovin, semena luskovin a olejnin, sušené zbytky potravinářského průmyslu ( mlynářského, olejářského, pivovarnického a sladařského, mlékárenského, masozpracujícího.)
2.1. Zrno obilovin
Zrno obilovin může být používáno ve výživě zvířat k přímému zkrmování jako samostatné krmivo nebo v krmných směsích, kde tvoří 50-90% všech komponentů.
Zrniny jsou zdrojem energetických živin, zastoupení škrobu je asi55-70%. Obsah dusíkatých látek je nížší ( 10-12%), s nížší biologickou hodnotou bílkovin (s nedostatkem lyzinu a metioninu). Mají nízký obsah minerálních látek, zejména vápníku, obsah fosforu a draslíku je vysoký. Z vitamínů obsahuje zrno vitamíny skupiny B, vitamín E, obsah ostatních vitamínů je nízký.
Průměrný obsah živin
Druh obiloviny
Sušina
NEL
NEV
MEp
MEd
PDIN
PDIE
NL
%
MJ
MJ
MJ
MJ
g
g
%
Oves
88,0
6,19
6,33
11,35
10,55
62,6
70,6
9,6
Pšenice
87,0
7,66
8,27
12,9
12,68
105,9
106,3
15,3
Kukuřice
88,0
7,91
8,57
13,69
13,84
74,9
113,2
9,6
Ječmen
87,8
7,04
7,49
12,47
11,84
70,1
88,9
10,6
Tritikale
87,6
7,4
7,97
13,5
12,49
77,1
94,4
11,3
Průměrné dávky zrna obilovin na den : dojnice 1-4 kg ( v závislosti na požadované užitkovosti, plemenní býci 2-4 kg, skot ve výkrmu 1-2 kg, jalovice 1 kg, tažní koně 3 - 7 kg, ovce 0,2 kg.
Oves
Oves obsahuje vysoké procento vlákniny (9-16%), která je soustředěna především v obalových vrstvách zrna. Má poměrně vysoký obsah tuku ( 4-5 %). Stravitelnost živin je nižší než u ostatních obilovin . Vyznačuje se příznivým dietetickým působením.
Oves je specifickým krmivem pro koně a plemeníky, neboť pozitivně ovlivňuje jejich temperament a pohlavní činnost. Tento účinek je přisuzován alkaloidu aveninu a glykosidu koniferinu. Je vhodným krmivem pro skot, ovce, koně. Pro vysoký obsah vlákniny se oves nezařazuje do krmných směsí pro drůbež .
Pšenice
Pšenice má ze všech obilovin nejvyšší obsah dusíkatých látek a poměrně vysokou energetickou hodnotu. Pšenice je pro výrobu krmných směsí nejdůležitější obilovinou, je vhodná pro všechny druhy a kategorie zvířat.
Kukuřice
Zrno kukuřice má ze všech obilovin nejvyšší energetickou hodnotu, ale menší obsah dusíkatých látek. Dusíkaté látky obsahují bílkovinu zein (40%), která má nízký obsah lysinu, metioninu a tryptofanu, proto je biologická hodnota dusíkatých látek nízká.
Kukuřici je možno zkrmovat všem druhům zvířat. Nejvíce je zastoupena v krmných směsích pro drůbež (50%). Barvivo kukuřice příznivě ovlivňuje zabarvení vaječného žloutku a kůže u brojlerové drůbeže.
Ječmen
Zrno ječmene jako sacharidové krmivo je vhodné pro všechny druhy zvířat. Drůbež nesyntetizuje ve svém organismu enzym glukanázu, proto je využívání ječmene, který obsahuje beta glukany, omezeno. Ječmen se nejlépe uplatní v krmných směsích pro výkrm prasat (60-80%), neboť pozitivně ovlivňuje kvalitu masa a sádla. U dojnic se jeho zařazení do krmné dávky projeví zvýšenou kvalitou mléka a másla.
Žito
Žito má stejnou krmnou hodnotu jako ječmen, ale vyznačuje se horšími dietetickými vlastnostmi. Ke krmení se používá omezeně.Přednostně se využívá pro potravinářské účely. Navíc v porovnání s ostatními obilovinami má nízké výnosy.
Semena luskovin
Luskoviny se používají buď k přímému zkrmování nebo k výrobě krmných směsí jako zdroj dusíkatých látek( 19-25%). V dusíkaté složce jsou obsaženy i látky s nepříznivými dietetickými účinky ( alkaloidy obsahující kyanovodík), které při vyšších dávkách
vyvolávají poruchy v činnosti trávicího ústrojí , snižování užitkovosti a příznaky otrav. Stravitelnost živin je vyšší než u obilovin. Luskoviny mají vyšší obsah minerálních látek než obiloviny, více vápníku, mají také vyšší obsah vitamínů skupiny B a vitamínu E.
Luskoviny zkrmujeme až za dva měsíce po sklizni.
Průměrný obsah živin u luskovin
Luskovina
Sušina
NEL NEV MEp MEd PDIN PDIE NL % MJMJMJMJ g g %Bob876,056,1411,599,92151,880,726,1Hrách87,46,057,3413,3211,07121,286,820,0Peluška877,017,4112,8111,00140,388,823,0Vikev887,117,5212,3610,19151,789,224,6Soja91,88,959,4316,1413,02205,078,533,8

Průměrné dávky luskovin jsou následující: dojnice 1-1,5 kg, skot ve výkrmu 0,5-1,0 kg, mladý chovný 0,2-0,5 kg, plem. býci 0,5-1,0 kg, prasnice a prasata ve výkrmu 0,1-0,3 kg, bahnice 0,2 kg. Podíl luskovin v krmných směsích je 3-5%.
Hrách a peluška – zkrmují se všem druhům hospodářských zvířat. Předností hrachu je, nižší obsah hořkých látek.
Bob – má nahořklou chuť, mladým zvířatům zařazujeme jen v malých dávkách.
Vikev – většina odrůd obsahuje glykosid vicianin, jehož složkou je kyanovodík, který způsobuje nahořklou chuť a může vyvolat zdravotní potíže. Snížení účinku kyanovodíku je možno docílit vyluhováním a propařením semena luskovin.
Soja – obsahuje látky, které nepříznivě ovlivňují působení trypsinu, zejména v krmných dávkách prasat a drůbeže. Tyto inhibitory je možné rozrušit pařením nebo jiným způsobem zahřátí, což příznivě ovlivní stravitelnost aminokyselin.
Lupina – obsahuje alkaloidy, které způsobují hořkou chuť a mohou být příčinou onemocnění zvířat( trávicí a nervové poruchy).
2. 3.Semena olejnin
Semena olejnin se používají pro přímé zkrmování omezeně (např. pro zpěvné a okrasné ptáky).
Lněné semeno má vysoký obsah tuku – 33%, zkrmuje se pro příznivé dietetické účinky. Obsahuje látky, které v horké vodě bobtnají a vytváří sliz, který působí dieteticky příznivě. Ve formě nápoje se zkrmuje dojnicím před porodem a po porodu v dávce do 1kg. Lněné semeno se používá též ve výživě koní.
Řepkové semeno se používá jako zdroj energie v krmných dávkách skotu ( do 1 kg). V současné době, kdy jsou vypěstovány odrůdy řepky prakticky bez glukosinolátů a kyseliny erukové, je možné využívat i v krmných směsích semene řbsahuje asi 40% tuku.
Krmné zbytky potravinářského průmyslu

Krmné zbytky průmyslových závodů, zpracovávajících zemědělské produkty, se rozdělují podle odvětví pr