konzervace a skladování

Konzervace a skladování krmiv Přednášející : Doc. Ing. Alois Kodeš, CSc.
Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky
Česká zemědělská universita v Praze
Přednáška číslo : 12 KONZERVACE KRMIVje to ochrana substrátu ( krmiv ) před nežádoucími mikroorganismy ( před ztrátou živin a zdravotně-hygienickými riziky) ( !!! napomáhá racionálnímu rozložení živin ve výživě zvířat v průběhu roku !!! ) TRENDY V KONZERVACI PÍCNIN : - odklon od výroby sena
- rozšiřování silážních technologií KVALITA konzervovaných krmiv je dána : chutností krmiva , obsahem živin a jejich stravitelností Z nekvalitní výchozí hmoty, nelze vyrobit kvalitní konzervované krmivo !!! KONZERVACE - je VŽDY PROVÁZENA ZTRÁTAMI (hmoty, živin, energie a peněz) !!! ÚSPĚŠNÁ KONZERVACE = minimalizace ztrát a rizik !!! TRENDY V KONZERVACI JADRNÝCH KRMIV : preference nejlevnějšího způsobu, tj. konzervace vlhkého obilí Konzervace OBJEMNÝCH krmiv A. SILÁŽOVÁNÍM
1./ při původní sušině 2./ po zavadnutí - bez konzervantů
- s konzervanty (chemickými, probiotickými ) B. SUŠENÍM
1./ přirozeným 2./ umělým - na pokose - provětráváním
- na sušácích - horkovzdušně
- nízkotepelně Změna pH, osmotického tlaku v buňkách, anaerobní prostředí SILÁŽ x SILÁŽOVÁNÍ x SILÁŽNÍ ZRALOST SILÁŽOVATELNOST ( je to vlastnost či schopnost )
( dostatek zkvasitelných cukrů x pufrační - tlumivá schopnost ) Kvalita silážního procesu = minimum ztrát
ztráty u nejkvalitnějších siláží : 5 - 12 %
ztráty u nejhorších siláží : 25 - 50 % !!! SILÁŽ x ( SENÁŽ ) Ztráty energetické hodnoty pícnin při silážování :
A. NEZBYTNÉ :
zbytkové dýchání - 1 - 3 %
kvašení - 4 - 10 % B. ZBYTNÉ :
ztráty na poli a ostatní ztráty - kolem 5 % ( i podstatně více )
odtokem silážních tekutin - do 7 %
aerobní přeměny při silážování - do 10 %
sekundární fermentace - do 10 % Biochemismus základních procesů, probíhajících v siláži 1./ Dýchání ( ztrátový proces, snaha o minimalizaci )
C6H12O6 + 6O2 = 2CO2 + 6 H2O + 2,8 MJ 2./Kvašení ( nejdůležitější proces, pro vznik siláže )
Bakterie mléčného kvašení :
homofermentativní - hlavním produktem - kyselina mléčná
heterofermentativní - produktem jsou plyny, kyselina octová, alkoholy, kyselina mléčná …a další metabolity Faktory ovlivňující kvalitu siláže
klimatické podmínky
agronomické podmínky
Faktory rostlinyFaktory člověka
FAKTOR ČLOVĚKA – TECHNOLOGICKÁ NEKÁZEŇ Nekvalitně uskladněná a konzervovaná krmiva Faktor rostliny :
epifytní mikroflóra
obsah sušiny
obsah zkvasitelných cukrů
obsah dusíkatých látek
obsah popelovin
znečištění zeminou
Nejsnadněji jsou v siláži mléčně zkvašovány nejjednodušší cukry Pochody v siláži jsou vyvolány směsicí epifytních mikroorganismů
( žádoucích i nežádoucích ), jejichž složení závisí na :
ročním období ,
druhu píce,
stanovišti
znečištění píce Teplotní optimum pro mléčné bakterie - 25 - 30 oC
!!!! teplotu vyšší než 50 oC nesnášejí !!!! Požadavky jednotlivých mikroorganismů Mikroorganismus optim.pH minim.pH potřeba O2 limit sušiny Mléčné b. 6 - 6,5 3,3 - 3,6 ano i ne do 45 % Máselné b. 7 - 7,5 4,2 - 4,4 ne do 28 % Octové b. 7 4,5 ano do 45 % Hnilobné b. 6 - 7 4,5 ano do 30 % Kvasinky 5 - 7 1,8 - 2,2 ano - Plísně 5 - 7 2,5 - 3 ano - Zelená píce , pH = 6 - 6,5 , sušina : 15 - 40 % Kritické hodnoty pH potřebné pro zajištění úspěšné fermentace v siláži o různé sušině Sušina v %: 20 25 30 40 50
pH : 4,20 4,35 4,45 4,75 5,00
KRITICKÁ SUŠINA NĚKTERÝCH PÍCNIN
Vojtěška - před květem42 %
v květu38 %
Jetel červený – před květem39 %
v květu38 %
Jetelotravní směska – před květem36 %
v květu33 %
Traviny – před květem33 %
v květu39 % SILÁŽOVATELNOST PÍCNIN
Lehce silážovatelné - (kukuřice, čirok, krmná kapusta, některé obiloviny)
Hůře silážovatelné – (luční a pastevní porosty, jetelotravní směsky)
Velmi těžce silážovatelné –(vojtěška, jetel)
Předpoklady úspěšného silážního procesu : vhodná sušina silážovaného krmiva
dostatek zkvasitelných cukrů
nízká pufrační schopnost hmoty
využití vhodných konzervantů
dodržení technologického postupu silážování : nařezání silážované hmoty
rychlé naskladnění
maximální dusání ( vytěsnění vzduchu )
zakrytí ( uzavření ) siláže ( zabránění průniku vody )
zatěžkání ( zabránění průniku vzduchu ) Dusání Zakrytý silážní prostor Zrání siláže ( ferementace ) probíhá v běžných podmínkách v průměru 6 týdnů Fermentaci lze urychlit :
okyselením
podporou žádoucího typu kvašení Fermentace siláže probíhá ve 3 fázích Fáze fermentace 1. uvolňování tekutin, bouřlivé množení mikroorganismů, ztrátové procesy - dýchání a proteolýza
Trvá několik hodin až týden
2. (hlavní), rozvoj bakterií mléčného kvašení, postupný vzrůst acidity, útlum ostatních mikroorganismů
Trvá týden ale i déle
3. při určité kyselosti útlum činnosti mléčných bakterií