JADRNA KRMIVA STATKOVA

– ze 100 kg cukrovky se vyrobí 3 – 4 kg melasy, obsahuje 77 až 80 % sušiny
má projímavé účinky
Vysoká energetická hodnota – zkrmovat opatrně
Má nízký obsah dusíkatých látek.
Používá se především pro zchutňování krmných dávek nemocných nebo těžko krmitelných koní.
Snadno se kazí a proto je třeba dbát na její pečlivé skladování Dávkování koně 1– 5 kg,
Zdroj pro výrobu kvasnic
Cukrovarské řízky
jsou vhodným energetickým krmivem.
Do krmné dávky se zařazují do množství až 2 kg. Lze zkrmovat čerstvé, silážované i sušené S u š á r e n s k á k r m i v a Získávají se ze zelené píce, okopanin a odpadů potravinářského průmyslu
Sušení je náročné, sušit jen kvalitní suroviny
Úsušky pícnin
O kvalitě rozhoduje vegetační fáze v době sklizně:
I. třída 16,0 % NL 24,0 % vlákniny
II. třída 12,5 % NL 26,0 % vlákniny Cukrovarské řízky
ze 100 kg řepy se vyrobí 5 - 6 kg sušených řízků
Bramborové vločky a řízky
ze 4 kg brambor se vyrobí 1 kg sušených řízků nebo vloček Výrobky kvasného průmyslu Krmné kvasnice – kvasinky SACHAROMYCES a TORULA
90 % sušiny, vitamíny B i B 12, fosfor
Výroba kvasnic – směs melasy, melasových výpalků, kyseliny citronové
sulfitové kvasnice - využívá se odpadů při výrobě celulózy
etanolové – vyrábí se z etanolu Složení krmných směsí 7 skupin komponentů, zastoupení vždy * někdy -
* Obiloviny (50 – 90 %)
- Mlýnská krmiva (0 - 20 %)
- Úsušky pícnin (0 - 5 %)
- Energetická krmiva (0 - 5 %)
* Bílkovinná krmiva (5 - 30 %)
* Minerální komponenty (2 - 10 %)
* Doplňky biofaktorů (0,5 - 1 %) MINERÁLNÍ KRMIVA Příjem ML - v nativní formě z krmiva
Přídavek minerálních krmiv
Vápenatá - krmný vápenec, plavená křída
Fosforečná – krmný superfosfát, diaminofosfát, hexametafosfát
Vápenatofosforečná – kostní moučka, dikalciumfosfát, monokalciumfosfát
Hořečnatá – magnovit / síran hořečnatý, uhličitan hořečnatý /, oxid hořečnatý
Sodná – krmná sůl OBJEMNÁ KRMIVA A. Šťavnatá - zelená píce, siláže, okopaniny
B. Suchá - úsušky pícnin a okopanin, sena, slámy
pěstují se asi na 1/3 orné půdy
variabilita obsahu živin ( počasí, půda, odrůda)
Zelená pícebývá k dispozici býložravcům v letním krmném období - kolem 160 dnů v roce z pastvy, monokultur a směsek Obsahy živin:
Sušina: nejčastěji 16 - 22 % (kolísá v rozmezí 8 až 35 %)
N - látky: 1 - 4 % (N-látky jsou tvořeny z 20 - 50 % NPN)
Vláknina: 1 - 9 %, (podle druhu a vegetační fáze)
BNLV: do 15 %, (málo cukrů a škrobu)
Energetická hodnota: nízká (6 - 8x nižší než jadrná krmiva)
Popeloviny: 1 - 4 % (K, Ca, P, Si) (při zahlinění až 10x více)
Vitamíny: (C, B komplex, E, K, beta karoten)
Stravitelnost živin: kolem 70 %
 Zelená píce Hodnota zeleného krmení závisí na botanickém složení, tj. zastoupení jednotlivých rostlin.
Výživná hodnota se mění se stářím rostlin, rozdílná je také v jednotlivých částech rostliny. V listech je vyšší obsah vody a lehce stravitelných živin než ve stéble, kde je zastoupeno více celulózy a ligninu.
Je-li porost intenzivně hnojen dusíkatými hnojivy, zvýší se obsah NL, ale zároveň dochází k poklesu obsahu minerálních látek.
Při nadměrném krmení zelenou pící se ve zvýšené míře tvoří plyny a mohou se objevit lehčí koliky.
U těžce pracujících koní se nedoporučuje zkrmovat velké množství zelené píce jednak pro přetížení trávicího ústrojí, jednak pro snížení činnosti dýchacího ústrojí (vzniká na něj tlak).
Přechod ze suchého na zelené krmení musí probíhat pozvolně. Nesmí se podávat krmivo příliš mladé nebo zapařené. Pastva Při stanovení  správného počtu koní pro zatížení pastviny  se musí zvážit specifické faktory.
Koně jsou známí destrukcí pastviny, kterou podstatně více poškozují nežli skot.
Koně si byliny na pastvině vybírají a preferují  krátké utrhávání mladé vegetace těsně nad zemí. Na místech, kde se koně shromažďují, jako v blízkosti  žlabů s krmivem, vodou, u brány na pastvu nebo pod přístřešky, mohou  koně udusat  a zničit veškerou trávu.
Také podkovy koní  způsobí  vždy větší poškození píce nežli kopyta koní neokovaných.
Koně mohou začít spásat rostoucí porost od 10 cm do 20 cm výšky a pastva může být ukončena, když byl spasen do výšky 5 cm až 10 cm.
Jestliže jsou zastoupeny v pastevní směsi luštěniny, mohou koně začít s pastvou když jsou 20 až 25 cm vysoké.
V této výšce je plná produkce listů, ale neprobíhá ještě kvetení. Oproti jiným částem rostliny obsahují listy nejvíce živin.
Když začíná kvetení, ztrácejí rostliny jejich chutnost a koně budou raději vyhledávat rostliny mladší. Seno  Seno tvoří základní část krmné dávky.
Jakost sena závisí na botanickém složení, kvalitě půdy, na době sklizně, na vývojové fázi sklízených rostlin, na způsobu sušení a skladování.
V kvalitním koňském senu by měly být zastoupeny jak trávy tak i určitý podíl bobovitých rostlin (jetele).
Mezi pro koně nejvhodnější trávy patří bojínek luční, kostřava luční, jílek anglický, lipnice, pýr obecný, psineček, psárka luční.
Naopak nevhodné jsou metlice, zblochany, rákos a smilka.
Motýlokvěté rostliny jako vojtěška, jetel, vikev a vičenec mají vysokou výživnou hodnotu.
Nejvhodnější doba sklizně je na počátku květu trav. Pozdější kosení dá sice větší výnos, ale kvalita sena prudce klesá.

Seno je vhodné ke zkrmování až 6 týdnů po sklizni. Do té doby probíhají v senu biologické procesy, které mohou způsobovat koliky, těžké zdravotní poruchy až úhyn.
Luční seno obsahuje 3 - 10 % dusíkatých látek, minerální látky vápník, fosfor, z vitamínů především karoteny a vitamíny skupiny B a vitamín E.
Vojtěškové seno obsahuje 10 - 15 % dusíkatých látek, má vysoký obsah vápníku. Není vhodné zkrmovat ho samotné, ale míchat ho se senem lučním.
Opatrně by mělo být zkrmováno především mladým koním, protože při vysokých dávkách může způsobovat příliš rychlý růst, minerální imbalance a následně poruchy růstu a degenerativní onemocnění pohybového aparátu.
Jetelové seno má obsah stravitelných dusíkatých látek zhruba 7 - 9 %. Je bohaté na fosfor, vápník a hořčík. Při sklizni a skladování je nutné dbát na to aby nedocházelo k odrolu lístků z lodyh. Sekání porostu - redukce plevelných rostlin.
Sekání - udržuje  rostliny v podobné úrovni stáří a eliminuje ostrůvky vysokých nespasených rostlin.
Včasné přihnojení a kontrola zaplevelení také podporuje udržení zdravé a vysoce kvalitní pastvy.
Protože samostatné rostliny nesplňují vše z těchto kritérií, je vhodná kombinace trav a luštěnin
Kentucky bluegrass – monokultura lipnice luční (Poa pratensis L.)
Obsazení pastvy pro splnění očekávaného cíle pasení je v teplém klimatu jeden kůň na 0.4 – 1.2 ha. Pícniny vhodné pro pastevní porost Lipnice luční používána v teplejším klimatu, zajišťuje hustý  travnatý povrch odolný vůči pastevnímu zatížení  a koním velmi chutnou pastvu.
Bojínek luční velmi chutná a nutričně bohatá travina ,koňmi velmi vyhledávána. Také v senu je to velmi kvalitní a chutný komponent.
Kostřava luční, kostřava červená. Kostřavy zajistí vy