Etika v netradičních faremních chovech

vlažování zemědělských plodin
null využití také k chovu akvarijních a tropických rybek
null 4 modelové farmy v Negevské poušti v Izraeli na
vyprahlém údolí Arava - ročně 30 - 50 tun
null plán do budoucna 100 až 150 tun chovaných druhů ryb
3. Lov jeseterů na maso a kaviár
null v jihovýchodní a jižní Asii lov jeseterovitých ryb –
jeseter, vyza obrovská a veslonos americký
pro produkci masa – vaření, dušení,uzení
pravý kaviár
tyto ryby jsou ale přísně chráněné a zařazené do CITES !!
null kriticky ohrožené druhy !!!!
null etika lovu – bezohledné a systematické plenění lokalit, bez
ohledu na ohroženost !!! – zisky prioritní
Veslonos americký
(Polyodon spathula)
Vyza obrovská
(Huso huso)
Mezinárodní obchod s kaviárem je pod kontrolou CITES
Zařazení všech jeseterovitých ryb (Acipenseriformes) na seznamy
chráněných druhů
nullzasedání členských zemí CITES - 1997 v Zimbabwe
nullplatnost od 1. dubna 1998 – upravuje obchod se živými i mrtvými
jesetery a výrobky z nich včetně kaviáru
Země, které podepsaly CITES
nullindividuální dovoz - balení do 250 g/osobu – bez dokladu CITES
nulljde pouze o doporučení
Obchodování s kaviárem v ČR
nullupraveno v nové vyhlášce k zákonu č. 16/1997 Sb.
nullk dovozu do ČR - vývozní povolení CITES od MŽp
Producenti kaviáru
USA a Kanada
null hlavní producenti v minulém století
null největší zásoby pro Evropu
null vrchol rybolovu 1885 - 1895 v USA – produkce více než 12 tisíc tun kaviáru / rok
null nejcennější ruská beluga (kaviár z vyzy obrovské) - 260 dolarů / kg
null západní Evropa - 1 kg kaviáru / 330 až 1000 marek
null USA – 120 / 280 dolarů
Oblast Kaspického moře
null objem mezinárodního obchodu - 125 milionů dolarů
null 90% - jeseter ruský a hvězdnatý a vyza obrovská
null velká část obchodu pod kontrolou mezinárodního organizovaného zločinu
4. Chov a lov mořských ryb
Největší světová loviště mořských ryb:
null severozápadní Pacifik
null jihovýchodní Pacifik
null severovýchodní Atlantik
null severozápadní Atlantik
Největší exportéři:
null Japonsko
null USA
null Rusko
null Norsko
null Island
Konzumované druhy mořských ryb
null mořské ryby – obvykle lov, tresky se dnes již zkouší chovat na
farmách
null etika lovu – převládá touha po zisku, nikoli stav populací
null konzumace v čerstvém nebo konzervovaném stavu - sleď, sardinka,
sardel, tresky, šprot, makrela, skumbrija, tuňáci, platýsi, mořský
jazyk, bradavičnatý, mořská štika, lososi…
null mořský zajíc - nepravý kaviár
null konzumace čtverzubců Tetraodontidae –
vnitřnosti jedovaté - silně toxický tetrodotoxin
vkusné krájení a zdobení syrové ryby
pečlivé odstraňování toxických částí
toxickou krev mají rovněž dravé murény – snadný faremní chov i
ve sladké vodě
počátky jejich chovu již v Antice
Tyčinky Surimi
null v poslední době velmi populární
null bílá bílkovinná kaše ze svaloviny aljašské tresky
(žralok, sardinky, makrely) bez chuti a pachu
null praní, mačkání, lisování tvarů
null přídavek cukru a fosfátů – základní hmota pro mražení
null po přídavku vody, soli, tuku, aromat a koření se vyrábí
rybí měkký salám
null po smíchání s vodou, škrobem, vaječným bílkem, solí a
chuťovými látkami se vytlačují přes trysky a libovolně
tvary - tyčinky, krabí klepeta, ocasy langust..
III. Chov obojživelníků a plazů
null ve větším měřítku pouze žáby
null Indie a Bangladéš produkují velké množství žabích stehýnek pro
restaurace v západních zemích a Japonsku - 23 000 tun ročně
null etika chovu – zejména na žabích farmách velké rozdíly
null z hlediska výživy obyvatelstva – zbytečný rozmar
null vyhlášenou lahůdkou jsou stehna skokana volského
null chov na Kubě, Jižní Americe …– vývoz několik set tun
null různé druhy žab jedí i domorodci v pralesích Jižní Ameriky
Chov plazů obecně
null jako zdroj masa pouze v tropech - anakondy
hroznýši, ještěrky, leguáni, kobry, krokodýli
null největší uplatnění mají želvy
null želví maso se konzumovalo i u nás v době půstu již
za krále Václava IV.
null želvy celosvětově přísně chráněné, přesto se loví –
zejména Indonésie, Thajsko, Vietnam…
1. Chov žab
null ekvádorská Amazonie – faremní chov skokana volského
Rana catesbeiana - Severní Amerika - velikost 20 cm
null bučivý hlas samců v reprodukci - odtud český název druhu
null v přírodě dospělost 5. - 6. rok
null na farmách se "jatečná" dospělost zkrácená - výživa
null podmínkou úspěšnosti je klid a čistota
null maso ze stehýnek má nevýraznou chuť – jemná svalovina,
snadná úprava, odstranění kůže
2. Chov krokodýlů / aligátorů
Chov krokodýlů / aligátorů
null faremní chov krokodýla mořského Crocodilus porosus –
Austrálie
null maso má bledou barvu, chuť podobná mladému telecímu
null chov na maso, kůži, pro farmakologii – léky proti rakovině z
krokodýlí krve
null etika na farmách – ochrana téměř nulová !!!
null POZOR - jiná situace na záchranných farmách !!! – ochrana
na vysoké úrovni - nezaměňovat
null faremní chov na kůži a maso
krokodýla nilského Crocodylus niloticus
aligátora amerického Alligator mississippiensis - Luisiana
IV. Chov ptáků
null nejrozšířenější chov hospodářských druhů - pštrosi
null vmenšímíře - lovné ptactvo - nyní umělý odchov a
reintrodukce do přírody
null bažanti, kachny březňačky, koroptve, japonské křepelky
Coturnix coturnix japonica - na vejce i na maso
null etika chovu – problémy zejména pštrosí farmy v JAR, v
menších chovech ochrana na lepší úrovni – ale existují
výjimky
null etika chovu na farmách bažantů a koroptví – lepší úroveň
– motivace, problémy často v chovu křepelek
null dříve byly hojně loveni i havrani, vrány a sojky tetřevi,
tetřívci, divoké husy, bukači, volavky , sluky a dropi,
kolibříci – dnes zákaz lovu všech
Přeprava kolibříků☺ 1. Chov pštrosů
null významný zdroj masa - pštros africký, kasuár,
emu, nandu
null největší pštrosí farmy – JAR
null v Austrálii má velký význam pro produkci masa
emu
Chov pštrosů v JAR
null centrem chovu - Karoo u Oudtshoornu na jihu Kapského regionu -
nejstarší a největším světový výrobce pštrosích produktů –75 %
null vývoj již od roku 1840
null dnes 1 800 specializovaných farem
null ochrana obecně na nízké úrovni, problémy i na pštrosích jatkách
null chov na maso, kůží, peří, vejce, šlachy, oční rohovka, agroturistika
null peří–začátek 20. století – konec s rozvojem automobilismu, módní
trendy a životní styl
null kůže – konec 1. světové války do 80. let - kožené oděvy, erotické
úbory, zpracování v Asii, Africe…
Pštrosí maso
null alternativa zdravé výživy
null tmavěčervené maso - vysoký obsah
proteinu, myoglobinu a železa, nízký obsah
tuku a průměrný obsah cholesterolu
null nutriční hodnoty ale podobné jako u
drůbežího a krůtího masa
null maso má výbornou chuť, svalovinu tvoří
jemná vlákna a hodí se na výrobu steaků
V. Chov savců
null hlavní zdroj masa pro lidskou výživu
null významné i netradiční faremní chovy a lovná zvěř -specifika
podle světadílů, podnebných pásem a zvyklostí
null etika chovů –celosvětově velké rozdíly, druhová specifika –
vliv hospodářské a sociální úrovně zemí, náboženství,
historie a kulturní zvyky obyvatelstva
null skladbu konzumovaného masa ovlivňují mimo jiné
i náboženské předsudky - muslimové a židé nejedí vepřové
maso, hinduisté považují za posvátné krávy
Obecný přehled konzumovaných druhů
savců
null místní využití masa psů, koček, opic a cibetek
null faremní chov psů pro jatka - Čína (mops) a v Indonésii
null etika chovů - konzumace psího masa je nebezpečná –
zoonózy, vzteklina při manipulaci i konzumaci
null vněkterých státech je konzumace tohoto masa zákonem
zakázána
null etické aspekty konzumace masa
Příloha k zákonu č. 100/2004 Sb.
Přehled výrobků z tuleňů,na které se vztahuje tento zákon
null kožešinové kůže surové a vyčiněné či vydělané
null kožešinové kůže sestavené do plátů, křížů a podobných forem
null výrobky z bílých kožešin tuleňů (Pagophilus roenlandicus)
null kožešiny mláďat tuleňů (Cystophora cristata) –s modrými zády
null kožešiny mláďat tuleňů, výrobky a jejich části z výše uvedených
kožešin
Lov tuleňů a jejich mláďat null
nullzáliv svatého Vavřince – začátek lovecké
sezony povolení kanadské vlády
nullloveno cca 275 tisíc tuleňů, převážně mláďat
do tříměsíců
nulletika lovů -protesty EU a celosvětových
organizací ke způsobu lovu a zacházení se
zvířaty
Lovy kytovcůnull
nullIWC – Mezinárodní velrybářská organizace
nullIWC v roce 1982 vyhlásila moratorium na veškerý
komerční lov všech druhů velryb
nullvědecký výbor IWC k vypracování nových
matematických pravidel na regulaci a omezení
lovu velryb
nullv roce 1994 schválení nových pravidel IWC -
Revised management procedur (RMP) - Upravené
postupy při řízení velrybaření)
nullsnaha Japonska a Norska o obnovení lovu
Lovy kytovcůnull
null statut IWC umožňuje lov velkých kytovců pro tzv.
„vědecké účely“
null každá země IWC může „zabít, ulovit, zpracovat velrybu
pro účely vědeckého výzkumu“
null protest Islandu - již v roce 1985 ulovil 200 velryb v
rámci tohoto „vědeckého lovu“
null Japonsko od roku 1987 loví každoročně 330 plejtváků
malých kolem Antarktidy pro „vědecké účely"
Oběti nešetrného rybolovu, lov velryb
Oběti nešetrného ry