atmosféra

r Země a do atmosféry vnikají pouze kolem magnetických . V našich šířkách mohou být pozorovány pouze při velmi silné sluneční činnosti. Tvary i barvy polární záře jsou velmi rozmanité a neustále se mění.

Ozonová vrstva
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

"/wiki/Soubor:Ozon.jpg"/wiki/Soubor:Ozon.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT=" \d "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/cs/thumb/f/f6/Ozon.jpg/250px-Ozon.jpg" "/wiki/Soubor:Ozon.jpg"/wiki/Soubor:Ozon.jpg
Ozonová vrstva je část "/wiki/Stratosf%C3%A9ra"stratosféry ve výšce 25 – 35 km nad "/wiki/Zem%C4%9B"zemským povrchem, v níž se nachází značně zvýšený poměr "/wiki/Ozon"ozonu vůči běžnému dvouatomovému "/wiki/Kysl%C3%ADk"kyslíku. Hraje mimořádně významnou roli pro pozemský život, neboť chrání planetu před "/wiki/Ultrafialov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"ultrafialovým zářením.
Zvýšený poměr ozonu znamená pouhých několik částic v milionu, což je mnohem více, než kolik je ozonu v přízemních vrstvách, ale stále velmi málo v porovnání s hlavními složkami atmosféry. Ozonovou vrstvu objevili roku "/wiki/1913"1913 francouzští fyzikové "/wiki/Charles_Fabry"Charles Fabry a "/w/index.php?title=Henri_Buisson&action=edit"Henri Buisson. Její vlastnosti podrobně prozkoumal britský meteorolog "/wiki/Gordon_Dobson"Gordon Dobson, který také vyvinul jednoduchý "/w/index.php?title=Spektrofotometr&action=edit"spektrofotometr, kterým lze měřit stratosférický ozon z povrchu Země. Mezi roky "/wiki/1928"1928 a "/wiki/1958"1958 Dobson založil celosvětovou síť stanic monitorujících ozon, která funguje dodnes. Mírou množství ozonu ve sloupci nad povrchem je "/wiki/Dobsonova_jednotka"dobsonova jednotka, pojmenovaná právě po Dobsonovi.
K nárůstu obsahu ozonu zde dochází při střetu "/wiki/Molekula"molekul kyslíku s "/wiki/Foton"fotony ultrafialového slunečního záření. Při střetu dojde k rozštěpení "/wiki/Molekula"molekuly na dva "/wiki/Atom"atomy, které ihned reagují s okolními molekulami O2 za vzniku ozonu. Molekula ozonu snadno absorbuje energii jiného UV-fotonu a výsledkem je snížení energie procházejícího ultrafialového záření.
Kdyby zmíněné UV paprsky prošly na zemský povrch bez ztráty energie v ozonové vrstvě, byly by mimořádně nebezpečné pro pozemské organizmy, protože vysoká energie fotonů vede ke vzniku různých typů rakovinných nádorů kůže a poškození zraku.
V současné době je často diskutována otázka vlivu lidské činnosti na stav ozonové vrstvy. Je prokázáno, že přítomnost organických halogenovaných sloučenin nebo samotných halogenů "/wiki/Fluor"fluoru, "/wiki/Chl%C3%B3r"chloru a "/wiki/Brom"bromu blokuje reakce vedoucí ke vzniku ozonu, protože halogenové atomy přednostně reagují s atomárním kyslíkem i s molekulami ozonu.
Monitorováním obsahu ozonu z družic bylo zjištěno, že především v oblasti zemských pólů dochází v posledních letech k značnému poklesu obsahu ozonu. Zároveň byl zaznamenán nárůst případů "/wiki/Rakovina"rakoviny kůže a zrakových onemocnění v oblasti blízkých především jižnímu pólu (Nový Zéland, Patagonie).
Světové společenství se na základě těchto pozorování rozhodlo pro radikální omezení používání těkavých organických chemikálií s obsahem halogenů, především "/wiki/Freony"freonů, sloučenin s vysokým obsahem fluoru a chloru v organické molekule (tzv. Montrealský protokol). Freony se používají především jako inertní tlaková náplň sprejů a chladící médium v chladničkách a klimatizačních jednotkách. Podle posledních měření se zastavil nárůst koncentrace těchto chemikálií ve "/wiki/Stratosf%C3%A9ra"stratosféře.
Teprve následující desetiletí ukáží, zda se redukcí používání freonů podaří zastavit oslabování síly ozonové vrstvy


Ionosféra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: \l "column-one"Navigace, \l "searchInput"Hledání
"/wiki/Soubor:Ionospheric_reflection.png"/wiki/Soubor:Ionospheric_reflection.pngPRIVATE "TYPE=PICT;ALT=Ionos" \d "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a5/Ionospheric_reflection.png/180px-Ionospheric_reflection.png" "/wiki/Soubor:Ionospheric_reflection.png"/wiki/Soubor:Ionospheric_reflection.png
Ionosféra má schopnost odrážet tepelné záření zpět k povrchu.
Ionosféra je vrstva svrchní "/wiki/Atmosf%C3%A9ra"atmosféry, vyznačující se významnou elektrickou vodivostí v důsledku přítomnosti volných "/wiki/Elektron"elektronů a "/wiki/Ion"iontů. Má velký význam pro šíření "/w/index.php?title=Radiov%C3%A9_vlny&action=edit"radiových vln, které se od ní mohou odrážet a tím se šíří daleko od HYPERLINK "/w/index.php?title=Vys%C3%ADla%C4%8D&action=edit"vysílače.
K "/wiki/Ionizace"ionizaci dochází působením jednak "/wiki/Kosmick%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"kosmického záření, jednak "/wiki/Ultrafialov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"ultrafialového a "/wiki/Rentgenov%C3%A9_z%C3%A1%C5%99en%C3%AD"rentgenového záření "/wiki/Slunce"Slunce na "/wiki/Molekula"molekuly atmosférických "/wiki/Plyn"plynů, především "/wiki/Kysl%C3%ADk"kyslíku (O2, O) a "/wiki/Dus%C3%ADk"dusíku (N2). Spodní okraj ionosféry se nachází ve výšce asi 60 "/wiki/Kilometr"km, shora je ionosféra ohraničena výškou asi 500 km.

Freony jsou halogenové deriváty uhlovodíků, které obsahují alespoň 2 vázané halogeny, z nichž jeden musí být "/wiki/Fluor"fluor.
dychlordiflouor (CCl2 = CF2)
Když CCl2 = CF2 uniká do atmosféry, tak se uvolňuje flour, který zamezuje vzniku ozonu, molekula ozonu O3 se rozpadá na molekulu O2 a radikál kyslíku => O3 -> O2 + O.
výsledek: úbytek ozonové vrstvy, pronikání UV záření
použití: chladící zařízení, spreje (nyní se omezuje)