atmosféra

na 100 m. Nad tropopauzou teplota roste. Čili celková teplota je v rozmezí 17°C až do -52°C.
Troposféra je rozdělena do šesti cirkulačních buněk, které jsou základními prvky .
Slovo troposféra pochází z "tropos" = "otáčet" popřípadě „míchat“ a „sféra“ = "koule". Troposféra je neustále promíchána, takže vzduch má stálé zastoupení plynů. Troposféra je nejnižší část atmosféry, kde se vyskytují nejvýznamnější povětrnostní jevy, přičemž zahrnuje 80 % hmotnosti atmosféry
Stratosféra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: ,
Stratosféra je zvláště důležitou částí , neboť obsahuje , který absorbuje velké množství dopadajícího na .
Nachází se ve výškách 11 až 50 km nad hladinou moře. Stratosféra je od další vrstvy oddělena . Až do 30 km je v ní stálá od -45 do -75 °C (podle ). V horní vrstvě stratosféry teplota s výškou stoupá až na +20 °C. Vrstva stratosféry mezi 25 až 35 km se nazývá , protože obsahuje vysokou koncentraci (O3).
olekula"Molekuly pohlcují krátkovlnné, především , které má zhoubný vliv na tkáně živých organismů. Díky ozónové vrstvě se k povrchu Země dostává jen asi 1% ultrafialového záření, přicházejícího ze . Ozónová vrstva se při tom zahřívá. Tím si vysvětlujeme zvýšenou teplotu v horní vrstvě stratosféry. Ozón vzniká tak, že slunečního záření rozbijí molekuly dikyslíku a vzniklé atomy O se slučují s molekulami O2 na molekuly O3.
Ve stratosféře téměř chybí vodní páry a prach pozemského původu. Lze v ní pozorovat perleťová oblaka. Vznikají v ní vzdušné proudy o rychlosti až několika set kilometrů v hodině.
Mezosféra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: ,
_over_saimaa.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT=N"INCLUDEPICTURE \d "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpg/180px-Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpg"HYPERLINK "/wiki/Soubor:Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpg"/wiki/Soubor:Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpg
HYPERLINK "/wiki/Soubor:Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpg"/wiki/Soubor:Noctilucent_clouds_over_saimaa.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT="INCLUDEPICTURE \d "/skins-1.5/common/images/magnify-clip.png".
Mezosféra (z řeckého slova mesos znamenající uprostřed) je vrstva , mezi a . Sahá od 50 km až do výšky kolem 80/85 km.
Vrsta se nachází příliš vysoko nad oblastmi, kde lítají nejvyšší letadla a příliš nízko pro kosmické družice, tak je její průzkum poměrně složitý a komplikovaný, což má za následek, že lidstvo rozumí jen velmi málo procesům, které zde probíhají.
Teplota zde s přibývající vzdáleností od zemského povrchu klesá, asi o 3 °C na 1 km, až na cca –100 °C. Nacházejí se zde také tzv. .
Termosféra
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: ,
Termosféra je vrstva , která se nachází nad , dosahuje až do výšky 500 km, ale někteří autoři jí umísťují až do výšky okolo 700 km. Teplota zde díky slunečnímu záření s přibývající vzdáleností od zemského povrchu stoupá až na cca 1 400 °C.
Vzhledem k relativně nepatrné hustotě vzduchu ve vyšších výškách, zde nelze měřit teplotu vzduchu tradičními termometrickými metodami, ale určuje se na základě střední velikosti kinetické energie pohybu jednotlivých molekul. V termosféře se vyskytuje iki/Pol%C3%A1rn%C3%AD_z%C3%A1%C5%99e"polární záře.
Polární záře
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: ,
pgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT=Po"INCLUDEPICTURE \d "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/92/AuroraB.jpg/180px-AuroraB.jpg"HYPERLINK "/wiki/Soubor:AuroraB.jpg"/wiki/Soubor:AuroraB.jpg
HYPERLINK "/wiki/Soubor:AuroraB.jpg"/wiki/Soubor:AuroraB.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT="INCLUDEPICTURE \d "/skins-1.5/common/images/magnify-clip.png"HYPERLINK "/wiki/Soubor:AuroraB.jpg"/wiki/Soubor:AuroraB.jpgPolární záře
larlicht.jpg"/wiki/Soubor:Polarlicht.jpg
HYPERLINK "/wiki/Soubor:Polarlicht.jpg"/wiki/Soubor:Polarlicht.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT="INCLUDEPICTURE \d "/skins-1.5/common/images/magnify-clip.png"HYPERLINK "/wiki/Soubor:Polarlicht.jpg"/wiki/Soubor:Polarlicht.jpgPolární záře
g"/wiki/Soubor:Aurora2.jpg
HYPERLINK "/wiki/Soubor:Aurora2.jpg"/wiki/Soubor:Aurora2.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT="INCLUDEPICTURE \d "/skins-1.5/common/images/magnify-clip.png"HYPERLINK "/wiki/Soubor:Aurora2.jpg"/wiki/Soubor:Aurora2.jpgKorona
HYPERLINK "/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpg"/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT=Sc"INCLUDEPICTURE \d "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/5/55/Magnetosphere_schematic.jpg/180px-Magnetosphere_schematic.jpg"HYPERLINK "/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpg"/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpg
HYPERLINK "/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpg"/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpgPRIVATE "TYPE=PICT;ALT="INCLUDEPICTURE \d "/skins-1.5/common/images/magnify-clip.png"HYPERLINK "/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpg"/wiki/Soubor:Magnetosphere_schematic.jpgSchéma magnetosféry Země
Polární záře je souhrnný název pro světelné úkazy, nastávající ve vysoké ve výškách od 80 do 1000 km, nejčastěji kolem 100 km (v ) - oblast vysoké koncentrace iontů a volných elektronů). Běžně se vyskytují v polárních oblastech (jižní záře - „aurora australis“, severní záře - „aurora borealis“), zatímco ve středních zeměpisných šířkách a zejména v tropech jen výjimečně.
Tyto úkazy vznikají při po molekul atmosféry, vyvolané dopadem D&action=edit"korpuskulárního záření . Záření je vysíláno při chromosférických nebo při "protonů vyvržených Sluncem a zbrzděných na rychlosti pod 4000 km/s . Nabité částice se pohybují podél siloča