8. cévní s.

1
Cévní soustava
(srdce, krevní cévy, mízní cévy, slezina, brzlík)
Cévní soustava představuje diferencovaný uzavřený systém, který zajišťuje přívod kyslíku a nutričně
a biochemicky nepostradatelných látek pro organizmus. Současně cévní systém odvádí oxid uhličitý a
zplodiny metabolizmu ke zpracování ve vyměšovacích orgánech.
V cévní soustavě cirkulují dvě formy tekutin , krev ( sanguis, hema ) a míza ( lympha ). Krev směřující v
uzavřeném řečišti směrem od srdce k periferii cirkuluje v systému arterií ; krev směřující opět v
uzavřeném řečišti od periferie směrem k srdci cirkuluje v systému žil ( = vén ). Oba uvedené systémy spolu
komunikují prostřednictvím tzv. kapilární sítě ( = arteriovenosní anastomosa ). Principem suspektní
permeability tekutin uvolňuje míza , která se transformuje z primární na definitivní a je dostředivě odváděna
nově vznikajícím systémem lymfatických cév a následně systémem žil ( viz dále ) směrem k srdci .
PRENATÁLNÍ
POSTNATÁLNÍ
ŽLOUTKOVÝ
KREVNÍ OBĚH
PLACENTÁRNÍ KREVNÍ OBĚH
chorion
plodová
placenta
žloutkový váček
KREVNÍ OBĚH PO
NAROZENÍ
Vývoj cévní soustavy
(Kresan 1979)
Krevní soustava = srdce a krevní cévy
Srdce (cor) = dutý svalový orgán
- rytmické kontrakce svaloviny srdečních komor udržují krev v cévách
stále v pohybu
- hmotnost srdce = kráva 2-2,5 kg, prase 0,2-0,3 kg
- uložení srdce = ve středu ventrální části hrudní dutiny mezi plícemi
- upevnění srdce = na kořenech velkých krevních cév a vazech osrdečníku
(Červený 1999)
aortální oblouk
Truncus pulmonalis
plicní žíly - pars sinistra [A 1 ]
plicní žíly -
pars dextra [A 2 ]
v. cava cranialis
v. cava caudalis
a. pulmonalis
levá předsíň
pravá předsíň
plicní chlopeň
aortální chlopeň
POLOMĚSÍČITÉ
pravá atrioventrikulární
chlopeň
TROJCÍPÁ ( TRICUSPIDALIS )
levá atrioventrikulární
chlopeň
DVOJCÍPÁ ( BICUSPIDALIS )
papilární svaly
chordae tendineae
pravá komora
levá komora
interventrikulární septum
endokardové
povrchové
trabekuly
- Osrdečník (pericardium) = samostatný vazivový vak
-osrdečníková dutina + osrdečníkový mok
-povrch srdce = tvar kužele
- široká základna – dorzálně = srdeční předsíně
- zúžený hrot srdce – ventrálně = srdeční komory
- podélná osa srdce – ventro-kaudálně
-věnčitá brázda = příčná – mezi předsíněmi a komorami
- pravá a levá mezikomorová brázda = podélná
- výplň brázd = koronární cévy + funkční tuk
osrdečník
srdce
věnčitá brázda
mezikomorová brázda
(Marvan 1992)
(Marvan 1992)
(Komárek 2001)
(Popesko 1992)
-srdeční dutiny = předsíně a komory
- pravá srdeční předsíň – nad pravou komorou
- má tenkou stěnu, tvoří ouška
-přední a zadní dutá žíla + věnčitý splav
- pravá komora = malý krevní oběh
-předsíňo-komorové ústí – trojcípá chlopeň
- svalová stěna je tenčí
- výstup – plicní kmen – tři poloměsíčité ch.
-levá srdeční předsíň – nad levou komorou
-přívod krve = 5-8 plicních žil
-stěna jako u pravé předsíně
-mezi předsíněmi je vazivová přepážka
-levá komora = velký krevní oběh
- je kaudálně a sahá až do hrotu srdce
-předsíňo-komorové ústí – dvojcípá chlopeň
- výstup – srdečnice (aorta) – tři poloměsičité ch.
- svalová stěna komory je silná
- u výstupu aorty jsou dvě srdeční chrupavky
levá komora srdeční
pravá srdeční komora
(Marvan 1992)
(Marvan 1992)
2
Skladba srdečních stěn = epikard + myokard + endokard
-epikard = tenká vazivová blanka + jednovrstevný plochý epitel
- na celém povrchu srdce a vnitřní stěně osrdečníku
-myokard = vrstva srdeční svaloviny
-buňky srdečního svalu s příčným žíháním
- interkalární disky = vodivé spojení buněk myokardu
-stěny komor a mezikomorová přepážka
-převodní srdeční systém = vodivá svalovina
-vytváří a vede vzruchy
- více sarkoplazmy – méně myofibril
-předsíňový uzlík na pravé předsíni
vodivá vlákna ve stěně předsíně
bohatá inervace autonomními nervy
vznik pravidelných vzruchů –tepů
-předsíňo-komorový uzlík – na přepážce mezi
předsíněmi
přijímá vzruchy z předsíňového uzlíku
předává vzruch svalovině stěn
-předsíňo-komorový svazek – mezikomorová přepážka
rozvádí vzruchy do svaloviny stěny komor
(Marvan 1992)
-endokard = vystýlá dutiny srdce
- tenká vazivová blána s endotelem
- chlopně = zdvojený endokard + vazivo
Cévy a nervy srdce
- pravá a levá věnčitá tepna – první odstup z aorty
- uloženy v srdečních brázdách – vstup do svaloviny
-věnčitý splav – odvod krve do pravé předsíně
- drobné mízní uzlíky a cévy
- inervace srdce = srdeční pleteň – autonomní nervy
- sympatikus – zrychluje činnost srdce
- parasympatikus – zpomaluje činnost srdce
Krevní cévy (vasa sanguina)
-uzavřený systém vzájemně propojených cév
-síťovitý systém = srdce tepny vlásečnice
žíly
- jsou to trubice různé světlosti, stavby a funkce
(Červený 1999)
(Červený 1999)
- srdce obalené osrdečníkem (B) je uloženo v hrudní dutině (A) ,
v mediastinu .
A - skelet určující topografii srdce u hospodářských zvířat je představován
hrudním obratlem ( např. u Bo 1. ) , žebry , sternem
- srdce u domácích savců ( hospodářských zvířat ) leží více
či méně na úrovni mediální tělní roviny ( u Bo leží srdce
z 5/7 nalevo ). U člověka je srdce asymetricky posunuto do
levé poloviny hrudníku . Dlouhá osa srdce směřuje téměř
vertikálně, mírně odkloněna vlevo a kaudálně . Apex srdeční
leží ( u Bo ) 2 - 3 cm od sterna. Srdce se dotýká bránice a
dostává se tím do těsné blízkosti čepce ( u Bo ). Srdce je v
hrudní dutině upevněno pomocí
velkých cévních kmenů, do nichž je zavěšeno.
* aortou je spojeno srdce s páteří
* truncus pulmonalis a vv. pulmonales srdce spojují s plícemi
* vena cava caudalis spojuje srdce s bránicí
Srdce je dále fixováno prostřednictvím vazů osrdečníku ke sternu
B - (1) osrdečník tvořený dvěma vrstvami [serozní a fibrozní ] ;
(2) perikardiální dutina ; (3) epikard ; (4) osrdečníkové vazy
(= hrudněosrdečníkové ) ;
1
2
3
4
Topografie srdce
Eq
Bo
Ca
1a
2
2
2
C3
C3
C3
1a
1a
( 1a ) šesté žebro ; ( 2 ) diaphragma ; ( 3 ) sternum ;
( C3 ) třetí žebro ;
3
3
3
kraniální okraj lopatky kaudální okraj lopatky
pars sinistra
pars sinistra
(Najbrt 1980)(Najbrt 1980)
. Tepny (arteriae) = vedou krev ze srdce
- rozvětvují se na tepénky až vlásečnice
-stěna tepny je ze tří vrstev
-vnější vrstva = adventicia = řídké vazivo
-střední vrstva = media = vrstva elastického
vaziva a hladkosvalových buněk
(velké tepny mají více vaziva, malé svaloviny)
- vnitřní vrstva = intima = endotel + sub-
endotelové vazivo + vnitřní elastická
membrána
tepna
(Klika 1974)
-Vlásečnice – kapiláry = krevní cévy o průsvitu 6-30 µm
- vloženy mezi tepénkami a žilkami
- prekapiláry kapiláry postkapiláry
-tvoří hustou prostorovou síť ve tkáních
- nejsou v epitelu a ve chrupavce
- pericyt = buňka na vnější stěně vlásečnice
- mají schopnost kontrakce = regulace průtoku
-stěna vlásečnice = jedna vrstva endotelových buněk +
bazální membrána + retikulární vlákna
- nesouvislý endotel – fenestrovaný = drobné otvory mezi
buňkami endotelu – ledvina, střevo, kostní dřeň
- sinusoidy = cévy s nepravidelným průsvitem a velkými
štěrbinami mezi buňkami endotelu – játra, slezina
(Marvan 1992)
(Klika 1974)
3
-žíly (venae) = vedou krev do srdce
-tenšía méně pružné stěny než tepna, více vaziva a málo svaloviny
- postkapiláry žilky žíly
tepna
žíla
tepénka žilka
-stěna je ze stejných vrstev jako u tepny
-méně zřetelná – více vaziva
-ve větších žilách jsou vytvořeny chlopně
-výživa stěny cév
- u malých cév do 1 mm – přímo z protékající krve
-u větších cév – samostatné cévy cév ve stěně
žíla
(Klika 1974)
(Kresan 1979)
-inervace cév
- autonomní nervová soustava - sympatikus – zúžení cévy – vazokonstrikce
- parasympatikus – rozšíření – vazodilatace
- nervová zakončení pro regulaci tlaku krve
-průběh a uložení cév
- probíhají společně s mízní cévou a nervem
- tepny jsou uloženy hlouběji a na chráněných místech
- část žil probíhá na povrchu pod kůží
- hlavní tepny a žíly jsou pod páteří a na ohybačové straně kloubů
- souběžné (kolaterální) cévy - probíhají podél hlavních cév
- terminální zakončení = větvičkové dělení tepny
- lepší krvení – není náhradní zdroj
(hlavní orgány těla: mozek, srdce,…)
- tepenný oblouk – okružní tepna střeva
- tepenná pleteň – tepenné klubíčko ledviny
- tepno-žilní spojka – kůže, topořivá tělesa
(Marvan 1992)
Malý krevní oběh = spojuje srdce a plíce
- odkysličená krev se přivádí plicním kmenem do plic
- okysličená krev se vrací plicními žilami do srdce
- z pravé srdeč