3.-pícní trávy a JTS

udrţení podílu 70 – 80 % VS
Přednosti VTS oproti VS:
- vyšší odolnost vůči poškození porostu technikou a proti zaplevelení
- rychlejší zavadání na pokose
- rychlejší průběh konzervačního procesu
- stabilizace výnosů v méně příznivých podmínkách pro VS
ŠTÍROVNÍKOTRAVNÍ SMĚSI (ŠTS)
- vhodné pouze pro extrémní stanoviště
- mělké svaţité půdy
- méně výnosné
VIČENCOTRAVNÍ SMĚSI (ViTS)
- vhodné pro kamenité půdy bohaté na Ca
- pro svaţité pozemky, kde chrání půdu před erozí
- pouţívá se převáţně vyluštěné osivo
- z trav se pouţívají OV, SŘ
JETELOTRAVNÍ SMĚSI (JTS)
- mají význam a uplatnění v podmínkách, kde se nedaří čistým porostům JL
- převáţně jsou pěstovány ve vyšších zonalitách
- procentickézastoupení JTS stoupá s nadmořskou výškou
- vhodné podmínky pro JL při pěstování ve směsích
Podíly druhů vJTS jsou ovlivněny:
- formou růstu, při niţší frekvenci vyuţívání mohou vysoké trávy (OV) potlačit
zastoupení niţších druhů
- rytmem vývoje, některé druhy zjara (JM, JV) rychleji obrůstají a tím potlačují
pomaleji se vyvíjející druhy (KL, jetel plazivý aj.)
- uvedené vlastnosti se mohou vdalších letech měnit
- rychlost vývinu druhů trav je - v průběhu roku rozdílná (trávy volně trsnaté oproti
rhizomatickým)
Při porovnání výnosů zpokusů mezi jetelem lučním, jetelovinotrávou a jílkem
mnohokvětým se ukazuje, ţe trávy dosahují stejných energetických výnosů aţ při
200 kg N. ha-1 a stejný výnos bílkovin aţ při 300 kg N. ha-1 jako jetel luční nebo
jetelovinotráva
Pěstování jetelovinotrav posuzujeme ze čtyř hledisek:
1. Krmivářského:
- vyrovnaný poměr ţivin (SNL : ŠJ = 1: 5-7)
- poskytují chutnější píci, vyšší obsah sacharidů vtravách a biologicky
hodnotnější píce (příznivější sloţení aminokyselin, minerálních látek a vitamínů
v leguminózách)
- menší ztráty odrolem listů při sečném vyuţívání, lepší konzervace siláţováním
- sníţení rizika nadýmání zvířat při pastvě
- v horších ekolog. podmínkách dávají stabilnější výnosy neţ čisté porosty
jetelovin
2. Agronomického:
- různá hloubka zakořenění = lepší vyuţití ţivin a vláhy z celého půdního profilu
- zanechávají velké mnoţství organické hmoty, čímţ zlepšují půdní strukturu,
vodní reţim a mikrobiální aktivitu
- dobré předplodiny
3. Ekonomického:
- niţší potřeba N –hnojiv, částečně P a K(zastoupení leguminóz svyšší
osvojovací schopností)
- kombinací jetelovin (méně..) a trav (více vytrvalé) se vytváří dlouhodobější
porost
4. Ekologického:
- zabraňují erozi
- sníţená potřeba hnojiv, coţ přispívá kochraně ţ. p.
Výhody jetelovinotravních směsek :
- vzájemné doplňování trav a jetelovin v podzemním a nadzemním prostoru
- niţší spotřeba N
- větší plasticita vyuţívání
- vyrovnanější výţivná hodnota
- vyšší přijatelnost píce
- menší nebezpečí nadýmání zvířat
- z hlediska krajiny stabilnější porost
- niţší nároky na půdní podmínky
- vyhovují i kyselejší půdy
- oproti VTS nevadí těţší technika a lépe regenerují
- snadnější a rychlejší zavadání a omezení ztrát odrolem
- rozdílná doba sklizně (lze regulovat řazením druhů s různou raností)
- význam v ochraně půdy před erozí
- méně citlivé na zastínění krycí plodinou
- efektivní zhodnocení tekutých statkových hnojiv
- není jetelová únava
- niţší úroveň N -výţivy
Doba sečí JTS:
- řídí se stejně jako hnojení převládajícím druhem ve směsi
- při převaze JL ve fázi butonizace
- při převaze trav (3. rok) v počátku aţ v 50 % metání trav
- důleţité je správné určení 1. seče = nejvýnosnější
- vyuţití 2 –3 sečné
Opoţděná seč (zvláště 1.) má za následky:
- horší kvalitu píce
- niţší koeficient stravitelnosti
- niţší výnos SNL
- nebezpečí polehnutí porostu
a tím problémy při sklizni
- zpomalení obrůstání do další seče
- celkové sníţení výnosu
Vyuţití píce JTS na:
- zeleno
- sušení
- senáţování