3.-pícní trávy a JTS

vníky
- BCib, KČ trs. + výb., PSTen.,
1) Základní trávy
- mají široké uplatnění důleţité komponenty krátkodobých, dočasných a trvalých
porostů, v monokulturách na o.p.
- extravaginální odnoţování- vzrůstné
- vysoká produkce fytomasy
- kvalitní píce
- snadná výroba osiva (70 –80 % z celk. výroby travního semenářství)
- osivo se snadno vysévá
- JM, JV, KL, SŘ, BL
ZÁKLADNÍ VOLNĚ TRSNATÉ KULTURNÍ TRÁVY
- 5 druhů (JM, JV, SŘ, KL, BL)
Jílek mnohokvětý (italský) – Lolium multiflorum Lam.
Z pícninářského hlediska se rozeznává:
1) Jílek jednoletý (westerwoldský)
2) Jílek mnohokvětý (2 aţ 3 letý)
- odrůdy diploidní (20 – 25 kg .ha-1)
- a vytrvalejší tetraploidní (25 – 35 kg .ha-1)
Uplatnění v polním pícninářství:
- monokultury
- sloţka JTS
- podsevová meziplodina nebo ozimá meziplodina
- přísev do prořídlých nezaplevelených jetelovin
- nejrychlejší vývin
- vysloveně jarní charakter
- nízké % vlákniny, vynikající kvalita, pomalá inkrustace stébel
- o výnosech a kvalitě rozhoduje N -výţiva
- nejkratší vytrvalost
- v roce setby silná konkurenční schopnost
- nejnáročnější na pedoklimatické podmínky (BVO, ŘVO)
- nesnáší holomrazy a déle leţící sněhovou pokrývku (plíseň sněţná !!!)
DOPLŇKOVÉ VOLNĚ TRSNATÉ KULTURNÍTRÁVY
4 druhy (KRák., OV, TŢl., LBah.)
Kostřava rákosovitá - Festuca arundinacea Schreb.
- mohutná, výnosná a ekologicky přizpůsobivá tráva
- niţší kvalita, chutnost a stravitelnost, drsnější, píce hrubá
- konkurenčně slabá po výsevu, později agresivní
-snáší přísušky (mohutný kořenový systém), záplavy, drsné podmínky,
sešlapávání a pastvu
- na půdu nenáročná, ale na ţiviny náročná
- ozimý druh
Pouţití:
- do lučních i pastevních TP
= v porostech do 10 %
- v oblastech s letními přísušky
- protierozní trávníky
DOPLŇKOVÉ VÝBĚŢKATÉ KULTURNÍTRÁVY
1) Nízkého vzrůstu (LL, KČ, PsVýb.)
2) Vysokého vzrůstu (PL, SB, ChRák., mezirodové hybridy)
ad 1) Lipnice luční – Poa pratensis L.
- proměnlivý druh, vytváří 2 formy:
- úzkolistá (nemá pícninářský význam, sušší stanoviště)
- širokolistá (pravá), významný druh, vlhčí půda s dostatkem ţivin
- nejlepší a nejcennější pastevní tráva
- obtíţné semenářství
- mimořádná odnoţovací schopnost
- elastický drn
- vynikající kvalita píce
- pomalý vývin ze semene
= promítá se v semenářství –zaplevelení
- povrchová setba
- drahé osivo
- mohutný, rozvětvený kořenový systém (do 100 mm)
- snáší i nepříznivé klimatické podmínky
Vyuţití:
- směsi pro intenzivní pastviny a dlouhodobé luční porosty (1 – 2 kg. ha-1)
- trávníkářství (sportovní a jinak zatěţované trávníky), ne pro jemné okrasné
trávníky
JETELOVINOTRAVNÍ SMĚSI
JETELOVINOTRÁVY NA ORNÉ PŮDĚ
- třetí skupina víceletých pícnin
Podle zařazení jeteloviny do směsí rozlišujeme.
1) Vojtěškotrávy
2) Štírovníkotrávy
3) Vičencotrávy
4) Jetelotrávy
- mají různé procentickézastoupení v jednotlivých výrobních oblastech
VOJTĚŠKOTRAVNÍ SMĚSI (VTS)
- mají význam především v BVO a ŘVO
- zde travní komponent má dostatek vláhy k zajištění podílu při sklizni nejen v 1.
seči, ale i následujících
Ve VTS v BVO podíl travního komponentu je 10 –15 % vzhledem k vysoké
konkurenci trav bez přídavku dodatkové energie ve formě hnojiv
- zakládáme na pozemcích s pH 6 –6,5, nízkou hladinou podzemní vody a hlubší
ornicí
- nejvhodnější jsou hybridy jílkovitého typu
- vyuţití festucoidních hybridů je limitováno raností a rychlým zhoršováním
kvality píce (podřídit termín sklizně!)
Ve VTS v ŘVO podíl travního komponentu aţ do 20 %
- vyuţití loloidních hybridů (dobrá kvalita, vysoký obsah vodorozpustných cukrů)
Ve VTS v KVO podíl trav nemá překročit 15 %
- nejméně vhodná oblast pro VTS
- vybrat pozemky dobře zásobené vodou
- vyuţít loloidní a festucoidní hybridy, popř. i OV
Doba vyuţití VTS je 2 –3 uţitkové roky při