3. organogeneze I.

extraembryonálním mesodermu
žloutkového váčku a choria - nejprve extraembryonální cévy
dutinky v mezenchymu – na okrajích angioblasty – spojení dutinek -
primární cévy – cévní síť
tato síť je bez krevních elementů, které vznikají až později odškrcením
endotelu
uvnitř krevních ostrůvků – primitivní krvinky (hematogonie) a krevní
plazma
•uzavřený oběhový systém – spojení extraembryonálních a
embryonálních cév
Srdce
• vývin jako párový orgán
• mezoderm dutinky hlavové ploténky – perikardiální dutina
• okolní buňky – základ epikardu a myokardu
• párová endotelová trubice – základ endokardu
• pravá i levá perikardiální dutina splynou
• trubicovitý základ: kaudální (žilný) úsek – žloutkové a pupeční žíly, žíly plicní a
jeden kmen sbírající krev zárodku
kraniální (tepenný) úsek pokračuje jako tepenný kmen
•růst do šířky – čtyři oddíly
• trubice se protahuje a zároveň se esovitě stáčí
Foramen ovale: mezi levou a pravou předsíní, tudy teče krev z pravé do
levé předsíně po celou dobu embryonálního období, stopa (jamka) –
fossa ovalis
• srdce sestupuje z hlavového konce zárodku do dutiny hrudní (odpovídají
tomu průběhy některých cév a nervů)
Cévní soustava
• truncus arteriosus – dvě ventrální aorty (aorta ascendens) – arcus aortae
• dorzální aorty – navazují na arcus aortae - aorta descendens (spojí se v jeden
kmen)
• aortální oblouky (6) – spojky mezi ventrálními a dorzálními aortami
• 3. aortální oblouk – a. carotis communis
• 4. aortální oblouk: vpravo – a. subclavia dextra, t. brachiocephalicus
vlevo – arcus aortae, a. subclavia sinistra
6. aortální oblouk: t. pulmonalis
žloutkové žíly – přikládají se k nim trámce jaterních buněk, vznik sinusoid
pravá pupeční žíla obliteruje a zůstává pouze levá
Fetální krevní oběh
• není oddělen velký a malý tělní oběh, smíšená krev
•pupeční žíla (okysličená krev) – část do jater, část přes žilnou spojku do zadní duté žíly
• krev z pravé předsíně – foramen ovale do levé předsíně, nebo do pravé komory
• plicní tepna – tepenná spojka (Botallova dučej) – část krve do aorty
• krev do levé předsíně – smíšení – levá komora – aorta – kapiláry – pupeční tepna
• po narození – zvýšení hladiny krevního CO
2
-dráždění dechových center – nádech
• funkce plic – snížení tlaku v pravé polovině a zvýšení v levé – uzavření foramen ovale
U cca 25% srdcí zůstává malý otvor mezi předsíněmi. Jednou z nejčastějších vrozených srdečních vad
u psů je patentní ductus arteriosus (PDA) - neuzavřením tepenné spojky – překrvení plic.
(Klika 1986)
Mízní soustava
•štěrbiny v mezenchymu
• vznik jugulárních vaků (pravý a levý) – splynutí – hrudní mízovod
• mízní uzlina – nahromadění lymforetikulární tkáně v mízní kapiláře
• slezina – ztluštění mezogastria na levé straně, odškrcení a spojení
vazivovým pruhem
Trávicí soustava
prvostřevo – entoderm + okolní splanchnolpeura
dutina ústní a rectum – ektoderm
1. přední střevo – hltan, jícen, žaludek
2. střední střevo – tenké střevo
3. zadní střevo – tlusté střevo
mezenterium – splanchnopleura
dorzální mezenterium – v celém průběhu trávicí trubice
ventrální pouze přední střevo a kraniální část středního střeva
Dutina ústní
• stomodeum – primitivní ústní dutina
• základ stomodea je společný se základem primitivní dutiny nosní
• vychlípení ektodermu – hltanová membrána
• ektoderm stropu stomodea – Ratkeho výchlipka
•ústní štěrbina zpočátku široká – postupně se zužuje
Vývoj zubů
ektoderm - zubní (dentogingivální) lišta – sekundární zubní lišta – zubní
pupeny - zubní pohárek
zahuštění mezenchymu – zubní papila –růst do hloubky
buňky zubního pohárku – ameloblasty (sklovinotvorné buňky)
buňky povrchu zubní papily – odontoblasty (dentinotvorné buňky)
ostatní buňky zubní papily – zubní dřeň
Zuby s vícehrbolovou korunkou
samostatné okrsky ameloblastů, které se od sebe vzdalují a až se dostanou
do definitivní vzdálenosti tak se vytvoří sklovina mezi hrbolky
Hltan
• nejkraniálnější část předního střeva - entoderm
• čtyři žaberbní rýhy: ektodermová vchlipka (ek. v.) a
entodermová (en. v.) výchlipka
1. žaberní rýha: en.v. základ Eustachovi trubice, a středoušní
dutiny (vzdušný vak koní)
ek. v. základ zevního zvukovodu
bubínek - dotyk ek.v. a en.v.
2. žaberní rýha: en.v. základ mandlí
3. žaberní rýha: en.v. dorzální část základ kraniálních příštitných tělísek
ventrální část vytváří základ thymu
4. žaberní rýha: en.v. dorzální část základ kaudálních příštitných tělísek
ventrální část struktury štítné žlázy
Jícen
• epitel je z entodermu ostatní struktury z mezodermu
Žaludek
• dorzální okraj – velké zakřivení, rotace z dorzální polohy na ventrální levou
Střevo
•růst střeva do délky je rychlejší než růst zárodku a mezenteria - proto se
začnou utvářet střevní kličky
•dutina břišní je vyplněna rychle se rozvíjejícími játry a nestačí pojmout kličky
střevní – sestup do exocoelomu – fyziologická pupeční kýla – se zvětšením
dutiny břišní a zúžením pupečníku zaniká
Játra
•původně výchlipka stěny středního střeva
• spojka jater a duodena – ductus choledochus
Pankreas
• podobně jako játra, ale později
• endokrinní složka – stejný původ jako část exokrinní, vznik silně
vaskularizovaných buněčných skupin
Dýchací soustava
• entoderm kraniální části prvostřeva – epitel
• ostatní struktury - mezenchym
Dutina nosní
• společně s dutinou ústní
• laterální stěna – dorzální a ventrální nosní skořepa
• sekundární nosní dutiny – vychlípeniny ektodermových čepů
Hrtan
• za poslední žaberní rýhou vznik postranních lišt – rozdělení jednotné trubice na dorzální
jícen a ventrální laryngotracheální základ
• laryngotracheální základ – luminisují a vytváří laryngotracheální trubici
Průdušnice
• sliznice entoderm, chrupavky mezodermového původu
Plíce
• kaudální konec laryngotracheální trubice se rozdělí ve dvě váčkovité výchlipky
• primární bronchy se štěpí – vyrůstají výchlipky – až bronchíální strom