03.protozoa3

(Placozoa)
• tenká destička, o průměru 4 mm
• mění tvar, leze po mořských
Trichoplax adherens (1883)
- 2 druhy
-pravděpodobně druhotné zjednodušení (z předků majících
nervový systém)
rostlinách
• 1883 objeven 1.druh, 100 let považován
za larvu medúzy

Treptoplax reptans (1896)
8.10.2008
13
• na hřbetní straně
ploché
• na břišní straně
vysoké buňky s
bičíky
• mezi nimi vřetenovité
a améboidní buňky
3.Kmen: Žahavci (Cnidaria)
• ekto-, endoderm a mesoglea
• stádium polypa a medůzy
láčk i čliá
Polypovci (Hydrozoa)
Čtyřhranky (Cubozoa)
Medůzy (Scyphozoa)
• a, lenit
• difuzní nervové soustava
• buňky svalové,vmezeřené,
žahavé (knidocyty,
např.penetranty), sekretující,
smyslové, nervové
Korálnatci (Anthozoa)
Žahavá buňka - knidocyt
Polypovci (Hydrozoa)
• převládá stádium
polypa
• láčka bez přepážek
•medůzy mají na
obvodu zvonu
plachetku (velum)
plachetka – velum hydromedůz
8.10.2008
14
Nezmar zelený
(Chlorohydra viridis)
• Medůzka sladkovodní
• (Craspedacusta sowerbyi)
•1 -2 cm
• 400 chapadélek, velmi rychle
plavou
Nezmar hnědý
(Pelmatohydra oligactis)
• kosmopolitní
HYDROMEDÚZY
polypy
nemají chapadla,
odškrcují
proužky tkáně
(frustrulace)
Medůzy (Scyphozoa)
• pravidelně střídají polypové
a medúzové stádium
• medúzové stádium je větší
než hydromedúzy, vznikají
u nich pohlavní buňky
entodermálního původu
• polypy mají láčku se 4
septy a nepohlavně se množí
buď pučením nebo
strobilací.
Medůzy (Scyphozoa)
• Vývoj:
• planula
• polyppyp
• polyp odškrcuje efyry
• a z nich rostou nové
medůzy
m
8.10.2008
15
Čtyřhranky (Cubozoa)
• Čtyřhranka smrtelná (Chironex
fleckeri) Austrálie, nejjedovatější
• velmi jedovaté (i křeče, selhání
srdce, dýchání)
• žahavá vlákna daleko od zvonu
• dokáží zcela uzavřít zvon -
rychlé plavání
• Indopacifická oblast,
Středozemní moře
Vývoj:
• polyp se neodškrcuje,
mění se v medůzu
Korálnatci
(Anthozoa)
• trávicí dutina rozčleněna
přepážkami (větší
povrch, počet přepážek
násobek 6 či 8)
• chybí medůzové stádium
• řada druhů vápenitá či
rohovitá vnější kostra - -
z CaCO3, rohoviny, gorgoninu
a chitinu
ROZMNOŽOVÁNÍ:
• nepohlavní
• podélné dělení
• odškrcování
•růst z neoplozených pý
vajíček
• pohlavní -
synchronizované
vypouštění gamet či
larev (planul) i
různých druhů
Systematické členění Anthozoa
• Octocorallia
• Hexacorallia
Actiniarida
Madreporarida
Octocorallia
• 8 zpeřených chapadel
8.10.2008
16
Octocorallia
• Corallium rubrum
• karotenoidy
• západní části Středozemního moře
• hloubce od dvou do tří set metrů,
nejčastěji pochopitelně u vchodů
do jeskyní nebo na podmořských sky nebo na
skalních převisech
• pro vývoj kolonie nutný dostatek
tmy a mořský proud, který přináší
organický materiál, jímž se
organismy živí
• odumírající jedinci postupně
vytvářejí "větve" o délce pět až
dvacet centimetrů (jen dva až osm
milimetrů za rok)
Hexacorallia
• 6 nezpeřených
chapadel
Actiniarida (sasanky)
•přisedlé
• neskeletované
Actinia equina (sasanka koňská)
východní Atlantik a ve Středomoří
Madreporarida (větevníci)
•pučením polypu se vytvoří
kolonie o mnoha
milionech členů
• minerální látky potřebné k
tvorbě skeletu získávají z
mořské vody
Acropora
•např. Velký bradlový útes
(Austrálie) - délka 2 000
km, šířka několik
kilometrů
větevník mozkový
(Diploria
cerebriformis)
Karibské moře
5.Kmen: Myxozoa
• Mnohobuněční živočichové, kteří se
parazitickým způsobem vrátili na
jednobuněčnou úroveň
•někdy jsou řazeni mezi Cnidaria
plazmodium
• mnohojaderné plazmodium
• 2 hostitelé (nejčastěji kroužkovec,
ryba)
• parazité dutin a tkání
Myxosoma
Myxozoa se šíří mnohobuněčnými
spórami (mají dvouvrstevný obal, 2-6 polárních
váčků, vlákna nejsou dutá - pouze zachycení)
Myxidium
Myxosoma - spóry s filamenty
MyxobolusMyxosoma
Henneyugya
8.10.2008
17
Rybomorka parmová
Myxobolus pfeiferi
Rybomorka pstruží
Myxobolus cerebralis
Kudoa spp.- mořské ryby
triactinomyxon
Myxobolus cerebralis - vývoj
4.Kmen: Žebernatky
(Ctenophora)
• ekto-, endoderm a
mesoglea
•mořští živočichové
• bilaterální souměrnost
• nemají žahavé buňky, ale
lepivé