03.protozoa3

ky (Suctoria)
•přisedlí prvoci
•na povrchu těla
trubicovité útvary,
kterými vysávají
polapenou kořist
• cilie - řasinky mají
pouze tzv. vířiči
• rozmnožují vnějším či
vnitřním pučením
Dendrocometes
5.Třída: Nassophorea
• charakteristicky
uspořádanými
fibrilami orálního
aparátu, často tvořící
“košík”, někdy jen
jakousi “štěrbinu”,
•např. trepka
(Paramecium).
Nejčastěji dravci.
8.10.2008
7
6. Třída: Oligohymenophorea
– s maximálně 3 orálními
polykinetami
– a orální undulující
membránou
postavenou proti nim
– Významní parazité
ryb
– Indikátoři kvality
odpadní vody
Ichthyophthirius
Tetrahymena pyriformis
Kožovec rybí (Ichthyophthirius
multifiliis)
• cizopasník žaber a
kůže ryb
•
•0,5 -1 mm
• vývoj trvá několik dnů
•hlavně plůdek, ale i
akvarijní ryby
Brousilka rybí (Trichodina domerquei)
• diskovitý tvar
• po obvodu věnec brv a
věnec zoubků (těmi
„brousí“ pokožku ryb,
kterou se živí)
• pokožka ryb má bělavě
modrý zákal
8.10.2008
8
• Trichodina
Řád: Sessilida
„teletroch“
7.Třída: Colpodea
• se speciální
ultrastrukturou (tedy
mikrostrukturou) se
spirálně vedenými
kinetami
• často ledvinovitého tvaru
těla (Colpoda).
• terestrické a sladkovodní
biotopy, živí se
bakteriemi, jinými prvoky,
spórami.
8.10.2008
9
Hodnocení čistoty odpadních vod
I. Stupeň: Indikátoři neúplného čištění odpadních
vod
• volně žijící
• žijí v přítomnosti
mnoha baktérií
• nedostatečná aerace
Trepka velká (Paramecium caudatum)
vody
Hruškovka (Tetrahymena)
II. stupeň: Indikátoři střední kvality odpadní vody (střední
počet bakterií)
• lezoucí po povrchu
vloček, přisedlí
• Oxytricha spp.
Aspidisca spp.
Oxytricha trifallax III. stupeň: Indikátoři vysoké kvality odpadní vody (malý
počet bakterií)
•Přisedlí
Vaginicola spp.,
Stentor spp.,
HOUBY (Fungi)
Microspora
• velikost: 4-5 μm
• intracelulární parazité
•šíří se spórami
• nemají mitochondrie
• vývoj: střídání merogonie ve
tkáních a sporogonie
8.10.2008
10
Hmyzomorka včelí (Nosema apis)
dvojjaderná stádia
trávicí trakt - žaludek včel (bílé zbarvení)
sladký trus
nespecifické symptomy: včely nemohou létat, hromadění výkalů i mrtvých včel
Hmyzomorka komáří
(Nosema algerae)
Enterocytozoon bienusi
člověk, potkan, pes
hlavně Latinská Amerika
hlavně lidé se sníženou imunitou
ŽIVOČICHOVÉ
(Animalia)
1.Kmen: Houbovci (Porifera)
• nemají pravé
zárodečné listy
• nevytvářející pravé
orgány
• hermafrodité
• vnější a vnitřní vrstva buněk s
vysokou diferenciací buněk
• mezoglea
• v mesoglee specializované
buňky (vytvářející jehlice či síť
ze sponginu, amébocyty (výživa),
h (žáíarc eocyty (rozmnožov n ,
regenerace)
• póry (ostie)
• systém chodbiček vystlaných
choanocyty
8.10.2008
11
Feeding
Choanocyty – límečkové buňky
-límečkové buňky s bičíkem (zajištění
proudění vody - 10 cm houba 22 l
vody denně)
-filtrují jemné částečky potravy
Rozmnožování
asexualní
• pučení
• formování a vylučování
kmenových buněk
• gemule
Gemule
(buňky kryté pružnou bílkovinou sponginem a
jehlicemi. Vytvářejí je sladkovodní houby čeledi
Houbovitých)
Rozmnožování - sexuální
– oplození se uskutečňuje
v mateřském jedinci
– tamtéž dochází i k rýhování
(minimálně do blastuly).
– ze zygoty uložené v
mezoglee vzniká volně
plovoucí bičíkatá larva
(parenchymela,
amfiblastula)
– po jejímž přisednutí se
rozrůstá nová houba
• parenchyma
• amphiblastula larva
Typy hub podle stavby
Ascon Sykon Leukon
8.10.2008
12
Systém hub:
• Vápenatí (Calcarea),
kostra z jehlic z uhličitanu vápenatého
• Křemití (Hexactinellida)
kostra z šestiosých křemitých jehlic
• Rohovití (Desmospongia), kostra z křemitých jehlic,
které doplněny či nahrazeny kolagenními vlákny. Patří sem většina
dnešních hub.
Rohovití (Desmospongia)
• Houba mycí (Spongia
officinalis)
• kostra pouze z pružných
sponginových vláken vláken
• severní mírné pásmo až k subtropům
Houba rybniční (Spongilla lacustris)
• Houba říční
(Ephydatia fluviatilis)
- u nás 6 druhů hub
-velké několik desítek cm
- na slunečních místech
symbiotické zelené řasy
- jinak hnědé
- zimují v podobě gemulí
2.Kmen: Vločkovci