Demografická situace ve světě

mích k výraznému zvýšení podílu mladého obyvatelstva. Zatímco v Evropě je přibližně 17 procent obyvatel mladších patnácti let, v zemích třetího světa je to takřka dvojnásobek - 30 procent. V Africe a na Blízkém Východě je ovšem mladší osmnácti let již 43 procent lidí. Takové věkové složení má specifické ekonomické, sociální, politické i demografické dopady. Vysoký podíl mladých zatěžuje nepříliš výkonné ekonomiky rozvojových zemí a vyvolává potřebu vyšších nákladů na fungování vzdělávacích systémů. Vysoká nezaměstnanost mezi mladými může vést k jejich radikalizaci, která je potenciálním zdrojem ozbrojených konfliktů. Mladí lidé zároveň vytvářejí předpoklad pro další populační růst. Postupné stárnutí populaceJeště závažnějším problémem bude pro rozvojové země postupné stárnutí populace. Jestliže v současnosti je to jedna z nejžhavějších otázek řešených ve vyspělých zemích, pak například v Číně budou dopady tohoto procesu kvůli rapidnímu poklesu plodnosti ještě dramatičtější. Podíl osob starších šedesáti let zde v současnosti činí asi deset procent, za padesát let se ale podle prognózy zvýší až na 30 procent, což v absolutním vyjádření bude představovat téměř 440 milionů obyvatel. Demografové a ekonomové v souvislosti se změnami ve věkové struktuře rozvojových zemí hovoří o „demografickém okně“ - etapě, kdy při přechodu od populace převážně mladé k populaci starého obyvatelstva (s významnou ekonomickou zátěží) dojde k období, v němž podíl produktivního obyvatelstva výrazně převáží neproduktivní složky populace. Toto stádium vytváří pozitivní, byť časově omezený prostor k řešení ekonomických problémů těchto zemí.ÚmrtnostPřes postupné snižování úmrtnosti je situace v řadě rozvojových zemí velmi špatná, místy dochází dokonce k jejímu zhoršování. Ukazatel střední délky života (tedy věku, kterého by se měl za stávajících podmínek jedinec v průměru dožít) nedosahuje například v zemích subsaharské Afriky ani padesáti let, zatímco v nejbohatších zemích  je jeho hodnota téměř 80 let. Na tomto propastném rozdílu se podepisuje především vysoká úmrtnost dětí - v nejzaostalejších oblastech světa se prvních narozenin nedožívá 10 až 15 procent dětí.Vedle nedostatku potravin a omezené dosažitelnosti lékařské péče jsou úmrtnostní poměry v rozvojových zemích významně ovlivňovány nedostupností kvalitních vodních zdrojů. V rozsáhlých oblastech subsaharské Afriky nemá přístup k pitné vodě 40 až 50 procent populace, v řadě dalších oblastí třetího světa je tento podíl jen o málo nižší. Asi 60 procent úmrtí dětí do jednoho roku souvisí s infekčními nemocemi, na jejichž rozšíření má vliv především nízká kvalita pitné vody. Významnou hrozbou pro rovnoměrný populační vývoj v rozvojových zemích je dnes také šíření epidemie HIV&AIDS. Celosvětové odhady uvádějí pro rok 2008 30 až 36 milionů HIV pozitivních, přičemž dvě třetiny se vztahují k africkým zemím ležícím jižně od Sahary. V zemích jako je Botswana, Zambie nebo Jihoafrická republika postihuje onemocnění 30 až 50 procent dospělé populace. Dobrou zprávou je, že počet nově nakažených již několik let klesá, stále však dosahuje téměř tří milionů ročně.