Znalecká činnost

důležité, aby základna snímků byla buď vodorovná, nebo alespoň v jedné přímce, proto je výhodné použít stativ.
Pozitivní snímky je třeba zhotovit ve stejném zvětšení. Plynulost panoramatického záběru dosáhneme tak, že sousední snímky překryjeme, ve zvolených lícovacích bodech je špendlíkem navzájem zkoordinujeme a v místě překrytí ostrým nožem přeřežeme
Ustanovení o desetileté archivaci znaleckých posudků se vztahuje i na archivaci fotodokumentace.
4.5Videozáznam
Filmovým záznamem je možné dokumentovat průběh díla v čase.
Postupně je filmová technologie nahrazovaná videozáznamem, který se používá při dokumentaci poruch staveb, tvaru a stavu objektů při místním šetření apod. Velkou výhodou videozáznamu je možnost zvukového komentáře přímo při natáčení.
Videokamery jsou běžně vybavené objektivy s proměnlivou ohniskovou vzdáleností, takže umožňují získat detailní záběry z větších vzdáleností a mají poměrně velkou citlivost, záběry je možné vykonat i za snížené viditelnosti.
4.6Odběry vzorků
Způsob odběru vzorků na jejich další zkoumání a zkoušky se vždy řídí účelem na který je znalecký posudek vypracovaný. Pravděpodobně zde budou dominovat zkušenosti a technické možnosti znalce. Na odběr vzorků některých stavebních materiálů jsou zpracované předpisy technických norem, které by měl znalec dodržet, ale při odběru vzorků je nutno dodržet tyto zásady :
odběr vykonat v případě sporu za účasti sporných stran, výkon samotného odběru svěřit spolehlivé osobě,
místa a způsob odběru vzorků podrobně dokumentovat, písemně, graficky případně fotograficky nebo videozáznamem,
každý vzorek nezaměnitelně označit, a zabezpečit jeho nezaměnitelnost i případě podpisů sporných stan,
v případě potřeby zkoušek odebraných vzorků zabezpečit účast autorizovaných případně akreditovaných laboratoří.
5. Zpracování posudku
Zpracování posudku je předpisy upravené následovně :
Znalci, který je pověřený úkonem, se poskytnou potřebná vysvětlení ze spisů a vymezí se jeho úkoly. Je přitom třeba dbát na to, že znalcovi nenáleží vykonávat hodnocení důkazů a řešit právní otázky. Znalci se zpravidla zadá vypracovat posudek písemně (§ 105 trestního řádu (3)).
Jak závisí rozhodnutí od posouzení skutečností, na které je třeba odborné znalosti, ustanoví soud po vyslechnutí účastníků znalce. Soud znalce vyslechne, znalci může také uložit, aby posudek vypracoval písemně. Jakmile je ustanovených znalců více mohou podat společný posudek. Namísto výslechu znalce se může soud v odůvodněných případech spokojit s písemným posudkem znalce. Znalecký posudek může dát přezkoumat také jinému znalci, vědeckému ústavu anebo jiné instituci (§ 127 Občansko právního řádu (4)).
Na dokazování je možné použít všechny prostředky, kterými je možné zjistit a objasnit skutečný stav věcí a které jsou v souladu s právními předpisy.
Důkazy jsou mimi jiné výslech svědků, znalecké posudky, listiny a obhlídka (§ 34 správního pořádku). Jestliže je pro odborné posouzení skutečností důležitých pro rozhodnutí potřebný znalecký posudek, správní orgán ustanoví znalce podle příslušných právních předpisů. (§ 36 správního řádu (4)).
Podle § 19 ods. 1 vyhlášky (2) písemný znalecký posudek obsahuje:
Úvodní část, nález, posudek, závěr a přílohy (jestliže to skladba posudku vyžaduje).
ÚVODNÍ ČÁST (I.)
Úvodní část musí obsahovat úlohy z usnesení státního orgánu, na které má znalec odpovědět, číslo a datum usnesení.
Znalecký posudek vypracovaný na požádání právnické osoby nebo fyzické osoby v úvodu obsahuje úlohu znalce a účel (právní úkon), na který se má znalecký posudek použít (§ 12 odst. 2 zákona (1)).
V příloze č. 3 vyhlášky (2) je úvodní část rozčleněná následovně:
Úloha znalce:
Účel posudku:
Datum vyžádání posudku:
Datum, ke kterému je vypracovaný posudek:
Podklady na vypracování posudku:
NÁLEZ (II.)
V části nálezu znalec uvede opis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, na které při posuzování přihlížel.
Je důležité uvést všechny jevy a skutečnosti, ale ne však tak, aby byly zbytečně opisovány celé části spisu.
V nálezu musí být uvedené i údaje, které nakonec nebudou souhlasit se závěrem znaleckého posudku.
Znalec si nesmí vybírat pouze podklady, které jsou v souladu s jeho řešením. Musí brát v úvahu všechny podklady a buď některé vyloučit jako technicky nepřijatelné (musí to však pořádně zdůvodnit), anebo s nimi počítat.
Rozsah a kvalita podkladů je ve znalecké praxi velmi různá a závisí na druhu konání (trestní, občanskoprávní, správní a jiné ), stádia ve kterých se konání nachází (na začátku konání se spisy obyčejně mění obsáhle) a od kvality práce osob, které podklady zabezpečují.
Do nálezu mimo podkladů předložených státním orgánem, (objednavatelem), anebo účastníky konání zařazujeme i podklady získané znalcem v rámci zpracování posudku jako např.:
Protokol (zápis), obhlídka (místní šetření), měření, fotodokumentace, výsledky zkoušek z odebraných vzorků, filmová dokumentace atd..
Z hlediska znaleckého dělíme podklady v nálezu na :
objektivní
subjektivní
Mezi objektivní podklady se zařazují také, kde je malá anebo žádná možnost zkreslení podávaných informací např.:
Zkouška vykonané autorizovanými nebo akreditovanými zkušebnami, podklady z technických norem apod..
Zařazujeme sem také znalcem předepsaným způsobem získané podklady:
Protokol (zápis), obhlídka (místní šetření), měření, výsledky zkoušek z odebraných vzorků, atd..
Do objektivních podkladů můžeme zařadit také další dokumentaci jako : fotodokumentaci, film nebo videozáznam, jestliže při jeho získání byly použity metody, které zkreslení informace prakticky vylučují.
Za znalecky subjektivní podklady považujeme nejvíc svědecké výpovědi.
Hlavním důvodem pro zařazení svědeckých výpovědí mezi subjektivní podklady je skutečnost, že svědek obvykle nemá možnost vykonávat objektivní měření vlastností zkoumaného materiálu, případně jevů, takže kvantitativní stránku jejich výpovědí je potřeba brát s rezervou.
Nález musí mít logické členění a musí být srozumitelný i čtenáři.
POSUDEK (III.)
V posudku znalec uvede postup, kterým se dopracoval k odpovědím a k splnění úloh usnesení.
Znalecký posudek musí být věcný, technický, přitom však musí mít znalec stále na paměti, že posudek budou posuzovat a jeho závěry používat i osoby, které nejsou odborníky v dané oblasti. Je potřeba se vyhýbat množstvím odborných termínů, pokud je nutné, třeba je i vynechat (toto samozřejmě neplatí pro odbornou expertízu či vědeckou práci, v té vysvětlujeme pouze pojmy neznámé – nebo zatím ne celkem jasné – příslušné odborné veřejnosti).
Je potřeba také vysvětlit všechny používané zkratky a symboly, pokud je jich víc a opakují se, je lepší vypracovat seznam zkratek a symbolů jako samostatnou část. Pokud je potřeba na posudku dělat větší množství výpočtů, zařadí se do přílohy posudku, aby nerušily, a ve vlastním textu používat jen výsledky s odkazem.
VÝPOČTY
Znalecký posudek musí být přezkoumatelný, tzn. Že nejde připustit jen výsledky bez uvedení, ze kterých musí být zřejmé, jaké podklady měl znalec pro svou práci k dispozici, jaké použil vzorce, co znamenají jednotlivé veličiny vzorců. Dále je třeba uvést, odkud je ten který vztah použitý, např. odkazem na konkrétní literaturu, uvedenou v seznamu použitých podkladů.
Při větším množství výsledků je vhodné je zařadit do přehledných tabulek, diagramů, řádkových nebo síťových grafů apod..
Ke každému přehledu je potřebné udělat podrobný komentář, ze kterého musí být jasné použité proměnné veličiny a konstanty.
5.3.2. VÝPOČTOVÉ PROGRAMY
V dnešní době je samozřejmostí použití počítačů při větších technických výpočtech znaleckých posudků.
Otázkou je, nakolik program nahradí práci znalce a nakolik musí znalec vnášet svou invenci.
Dalším problémem je správnost programu, pokud se týká používaných databází a ošetření podmínek, za kterých je výpočet správný.
Znalec by měl vždy uvádět, který program na výpočet použil, vždy by měly být zřejmé vstupní hodnoty.
Před prvním použitím programu by si ho měl znalec nejprve řádně ověřit, protože je znalec zodpovědný za výsledek. Jen na něm ja volba, jaké prostředky na vypracování posudku použije.
ZÁVĚR (IV.)
V závěru znalec uvede odpovědi na otázky a úlohy usnesení.
Znalec postupně cituje otázky, jek mu byly položené, a ke každé uvádí odpověď, jak vyplívá z rozboru provedeného výše v posudkové části. Je třeba dbát na to, že znalci nenáleží hodnotit právní otázky. Odpověď musí být úplná, tzn. že musí odpovídat v celém rozsahu, nestačí odpověď neúplná, ne vždy je však vhodná přeplněná odpověď. Pokud na danou otázku není možné odpovědět (např. pro nedostatek vstupních údajů), je potřeba, aby znalec tuto skutečnost i s důvody konkrétně uvedl. Je nutné se vyhnout kategorickým odpovědím v případech, kdy současný stav poznání neumožňuje jednoznačný závěr a též naopak zbytečně opatrných formulací. V případě řešení v alternativách je potřebné, aby u každého výsledku bylo zřejmé, ke které alternativě výsledek patří.
PŘÍLOHY
Do přílohy je vhodné zařadit:
Fotokopii usnesení příslušného orgánu, který v konání znalce ustanovil, objednávky ve kterých bude vymezená úloha znalce a právní úkon, na který se vyžaduje podání znaleckého posudku, případně odborného posudku, kopie podkladů dodaných objednavatelem (příslušným orgánem), zařazené do nálezu, podklady získané znalcem v rámci zpracování posudku.
5.6. FORMÁLNÍ ÚPRAVA ZNALECKÉHO POSUDKU
Každé vyhotovení znaleckého posudku je znalec povinný podepsat připojit otisk znalecké pečetě (§13 zákona (1)).
Písemný znalecký posudek musí být sešitý, jednotlivé strany očíslované, Sešívací šňůra s otiskem znalecké pečetě připevněná k poslední straně posudku. K poslední straně písemného posudku znalec zapsaný v seznamu znalců připojí znalecký doklad, který obsahuje označení seznam znalců, v kterém je znalec zapsán, označení oboro, v kterém je oprávněný provádět posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán v znaleckým deníku (§ 19 vyhlášky (2)).
Příklad osnovy znaleckého posudku a jeho grafická úprava je uvedena v příloze 1.
6. ÚKONY PO ZADÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU
Po podání znaleckého posudku mohou být znalci vyzváni na :
zaujmutí stanoviska k námitkám stran, výslechu znalce, vypracování doplňku znaleckého posudku
Na vypracovaný posudek může státní orgán vyžádat jeho přezkoumání, proto je důležité dopředu se vyhnout případným chybám znaleckého posudku.
STANOVISKO K NÁMITKÁM STRAN
V některých případech jsou znalci doručeny námitky stran s žádostí o zaujetí stanoviska anebo vyjádření.
Námitky je třeba bez emocí podrobně prostudovat a potom si označit (očíslovat) jednotlivé věcné technické výhrady k posudku.
Ve vlastním stanovisku potom vždy uvést námitku a k ní odpověď.
V případě že je odpověď na námitku již obsažena v původním posudku, je vhodné se pouze odvolat na příslušnou část posudku s tím, že znalec na svém závěru trvá a touto námitkou se nadále nezabývá.
Při námitkách je velmi důležité přezkoumat, zda se opírají o ty samé podklady, které měl znalec k dispozici při zpracování posudku.
Závěrem je třeba zhodnotit, či v námitkách byly uvedené některé důvody, pro které by bylo potřebné měnit závěry v posudku, anebo uvést, zda znalec trvá na svém původním posudku v celém rozsahu.
DOPLNĚK ZNALECKÉHO POSUDKU
Pokud je na základě nových skutečností požadavek, aby znalec doplnil či upravil závěry znaleckého posudku, je třeba vypracovat jeho doplněk.
Není přípustné stáhnout zpět původní znalecký posudek, skartovat ho a vypracovat nový.
Doporučuje se tento Doplněk zapsat do znaleckého deníku jako samostatný znalecký úkon, pod samostatným číslem, pod názvem „Doplněk č.1 k znaleckému posudku č.zz/yy ze dne xx.xx.yyyy“.
V úvodě je třeba uvést, kdy a v jakém stádiu konání podal znalec původní posudek, jaké změny mezitím nastaly v podkladech, kterým rozhodnutím mu bylo uložené vypracovat doplněk a čím se má v předloženém doplňku zaobírat.
Tento doplněk bude mít část nálezu (nové skutečnosti – nové podklady, místní šetření atd.), část posudkovou a závěr, vracení otázek a odpovědí.
Jeho součástí bude opět znalecká doložka, doplněk musí mít i všechny další formální náležitost předepsané pro posudek.
VÝSLECH ZNALCE
V případě předvolání na výslech je třeba, aby se znalec na výslech připravil prostudováním svého znaleckého posudku.
Prostudování posudku je důležité zejména v případě delšího časového odstupu mezi podáním posudku a výslechem znalce.
Pokud jsou znalcovi při výslechu kladené otázky k problematice, která je už zpracovaná v posudku, je vhodné odvolat se na příslušnou část jím podaného posudku.
Pokud jsou kladené otázky nad rámec původního zadání znaleckého posudku anebo nad rámec podkladů obsažených v materiálech, které měl znalec k dispozici, je třeba zvážit, či nehrozí při okamžité odpovědi, anebo vykonání výpočtů přímo na konání nebezpečí opomenutí některých souvislostí či výpočtové chyby.
V takových případech je vhodnější požádat o přerušení konání na přiměřený čas, anebo o přeložení na jiný termín.
PŘEZKOUMÁNÍ POSUDKU
Podle ustanovení § 127 odst.2 Občanského soudního pořádku (4) „Znalecký posudek je možno dát přezkoumat i jinému znalci , vědeckému ústavu či jiné instituci.“ Takto vypracovanému posudku se neformálně říká také „revizní posudek“. Revizní posudek bude mít tedy všechny formální náležitosti znaleckého posudku. V nálezu se uvedou všechny podklady předložené na zpracování revizního posudku, vrácení znaleckého posudku, na který se, na který se revize vykonává. Konstatuje se, jaké podklady měl původní znalec k dispozici, jaké mu byly položené otázky, jak na ně odpovídal a kdy posudek zpracoval.
Při vlastní revizi je vhodné, když si znalec vykonávající revizi vykoná řešení celé problematiky nejdříve sám, bez ohledu na původní znalecký posudek. Po jeho dokončení se potom hledají rozdíly v obou posudcích a analyzují se jejich příčiny.
Při závěrečném hodnocení je třeba hlavně ověřit, jaké podklady měl původní znalec k dispozici a v případě rozdílů prověřit, či se závěry obou posudků neliší z důvodu změny předpisů, vývoje nových diagnostických metod apod.
6.5 CHYBY POSUDKU
V trestním zákoně (1) je v § 109 s názvem „Chyby posudku“ uvedené:
„Jak je pochybnost o správnosti posudku a nebo jak je posudek nejasný anebo neúplný,je třeba požádat znalce o vysvětlení.Kdyby to nevedlo k výsledku,přibere se jiný znalec.“
Formální chyby
Za formální chyby znaleckých posudků považujeme skutečnost jak je posudek po věcné stránce správný,ale nejsou dodržované ustanovení předepsané zákonem (1) a vyhlášky (2) například:
posudek není podepsaný znalcem a opatřený znaleckým razítkem § 13 zákona (1)
nemá číslo podle znaleckého deníku apod. (§ 13, vyhlášky (2))
není dodržené členění posudku na : úvodní část,nález,posudek, závěr a přílohy (§ 19 ,ods. 1 vyhlášky (2)),
posudek není sešitý,strany nejsou očíslované a sešívací šňůra není připevněná k poslední straně posudku s razítkem znalce (§19,ods.2,vyhl.(2))
není připojená znalecká doložka podle ustanovení §19, ods. 3, vyhlášky (2),
Metodické chyby
Za metodicky chybný považujeme posudek hlavně tehdy ,pokud znalec:
vychází z neúplných nebo technicky nepřijatelných podkladů a na tuto skutečnost neupozornil orgán, který ho ustanovil a nesnažil se je doplnit,
jednoznačně vyřešil danou otázku,i když rozsah podkladů anebo úroveň rozvoje vědního oboru jednoznačné řešení neumožňují,
způsob a zkoumání materiálu při zpracování posudku neodpovídá požadavkům na dosažení objektivních výsledků,
odpovědi na položené otázky sou neúplné, posudek nevysvětluje všechny okolnosti ,ke kterým měl znalec zaujmout stanovisko
se neoprávněně zabývá i právní problematikou,
při zpracování vycházel z nesprávného ,popř. v posuzované době neplatného předpisu,
k posuzované problematice nepřistupoval komplexně , se znalostí všech souvislostí.
Postup při chybách posudku
Při posuzování znaleckého posudku státní orgán hlavně zkoumá, zda znalec měl k dispozici všechny potřebné podklady a jak jich využil , zda odůvodnění posudku je v souladu s obecnými skutečnostmi a poznatky a zda je jeho zdůvodnění logické. Jakmile vzniknout v tomto směru pochybnosti, tak se znalci uloží , aby věc řádně vysvětlil a nebo posudek doplnil.
V obzvlášť obtížných případech ,vyžadující osobní vědecké posouzení, může orgán činný v trestním řízení rozhodnout o přibrání státního orgánu anebo ústavu na podání posudku ,anebo na prozkoumání posudku podaného znalcem.

ODVOLANÍ ZNALCE
Odvolání