všechno

materiálu
Nevyhnutelný odpad materiálu
Technologický odpad
Nc = Nt + Np
Celková nenormovatelná spotřeba materiálu :
Zbytečný odpad
Zbytečné ztráty materiálu
ROZBOROVÉ METODY - výpočtové metody
- pozorovací metody
- kombinované metody
NEROZBOROVÉ METODY- odpočtová metoda
ZJEDNODUŠENÉ METODY- met. typových reprezentantů a převodních koeficientů
- met. koeficientů využití materiálů a jeho ztrát a odpadů
ROZBOROVÉ METODY
provádí se rozborové zkoumání podmínek a činitelů ovlivňujících spotřebu. Pomocí rozborových metod se stanoví kvalitní normy spotřeby.
Výpočtová metoda
stanoví normu ze zpracovaných normativních podkladů nebo podle výkresů, receptur, vzorců. Její užití je nejvhodnější pro normování materiálů, kde nevzniká ztráta, odpad, nejsou nutné přídavky, případně tam, kde je možno technologickou spotřebu a přídavky spočítat bez nutnosti měření na pracovišti. Znamená to, že tuto jednoduchou, ale přesnou metodu použijeme všude, kde je to možné, zejména v normování kusových materiálů.
Pozorovací metoda
se použije v případech, kde není možné spotřebu materiálu určit jen výpočtem. Spočívá v pozorování průběhu pracovní operace a zjištění ovlivňujících činitelů spotřeby a v současném měření spotřeby materiálu a jejím záznamu. Měření skutečné spotřeby pro účely stanovení normy zahrnuje činnosti:
Přípravu na měření – určení materiálu, pracoviště, laboratoře, měřících přístrojů
Měření a záznam spotřeby materiálu
Vyhodnocení spotřeby materiálu
Měření se provádí buď na stavbách nebo v laboratořích s cílem zjistit jak celkovou, tak čistou spotřebu materiálu. Metoda je vhodná pro stanovení normativní spotřeby u sypkých a tekutých materiálů.
Kombinovaná metoda
je kombinací výpočtové a pozorovací metody
ZJEDNODUŠENÉ METODY
normování spotřeby materiálu jsou obvyklejšími metodami - zjednodušují stanovení norem spotřeby.
Metoda typových reprezentantů a převodních koeficientů
určuje z řady obdobných výrobků nebo prací reprezentující, pro které se rozborově výpočtovou metodou stanoví celková norma spotřeby reprezentujícího výrobku (N ). Pomocí převodních koeficientů (kp) se stanoví normy spotřeby ostatních obdobných výrobků nebo prací. Jako reprezentant se volí typický výrobek nebo práce s vysokou četností výskytu.
Metoda koeficientů využití materiálu a jeho ztrát a odpadů
spočívá ve zjištění skutečných (individuálních) spotřeb u nejtypičtějšího výrobku a výpočtu koeficientu využití materiálu (kv).
NEROZBOROVÉ METODY
Odpočtová metoda
odvozuje množství materiálu rozdílem z dodaného a skutečně spotřebovaného množství.
Statisticko-porovnávací metoda
zjišťuje ze statistických údajů celkovou spotřebu materiálu za určité období a celá množství vyrobené produkce. Podílem stanoví množství potřebného materiálu ne jednotku. Nepostihuje množství odpadu a ztrát, není vhodná pro stanovení objektivních norem spotřeby.
Odhadová metoda
zjišťuje spotřebovaná množství pracovních předmětů odhadem. Použitelnost stejná jako výše.
Pro určení norem spotřeby různých druhů materiálů dělíme do skupin :
Kusový materiál – nevzniká odpad, standardizovaný
Délkový materiál, plošného tvaru, lisovaný materiál, svitkové materiály, kameny nepravidelného tvaru,
Sypký materiál
Tvárný materiál – do jisté míry charakter polotovarů – malta, tmel, bet. Směs
Tekutý materiál – benzín, voda, nafta
Pomocný materiál – pomocné konstrukce
Norma obratovosti, norma výzisku
Pohonných hmot
spotřeby energie
4.NORMOVÁNÍ SPOTŘEBY STROJŮ – OBSAH NOREM, DRUHY NOREM, PRINCIM STANOVENÍ NOREM
Oblast norem pracovních prostředků zahrnuje:
Normy výkonu výrobních zařízení
Normy času výrobního zařízení - určují dobu potřebnou k provedení určitého úkolu (operace) ve strojohodinách
Normy výrobnosti výrobního zařízení – určují potřebné množství výrobních jednotek, jež má být provedeno na pracovišti za jednotku času (za hodinu, směnu)
Normy užitečného – užitkového výkonu výrobního zařízení (určují podíl teoretické výrobnosti a potřebného množství výrobních jednotek)
Normy výrobní kapacity
určují množství výrobků, jež může skupina výrobních zařízení nebo určitý organizační útvar zpracovat ve vymezeném plánovaném období)
Normy využitelného časového fondu výrobních zařízení
určují počet časových jednotek, v nichž má být zařízení v činnosti apod.)
Kapacitní normy
určují množství výrobků, jež má určité zařízení zpracovat ve vymezeném období a při úplném využití časového fondu. Vychází se z technické výrobnosti výrobního zařízení Qt tj. štítkový výkon plně vytíženého výrobního zařízení při optimálních podmínkách za časovou jednotku. Skutečná výrobnost Qn bývá nižší.
Nn = Qt ∙ kp
…kp = koeficient určující konkrétní podmínky činnosti výrobního zařízení
Norma výrobnosti výrobního zařízení
zahrnuje čas chodu a čas klidu stroje, který je zahrnut koeficientem technicko-organizačních ztrát výrobnosti (ks), kdy je stroj v klidu.
Nv = Qn ∙ ks
Norma kapacitní hodinová N vychází z normy výrobnosti Nv
N = Nv ∙ kv
…kv = koeficient časového využití směny
Norma kapacitní směnová
N = Nv ∙ kv ∙ T
…T = průměrná délka směny
kp, ks, kv určíme časoměrným pozorováním a prostorovým studiem pracoviště, případně studiem technologických postupů
Roční kapacitní normu získáme ze vztahu
N=Nv ∙ kv ∙ H… H = využitelný hodinový roční fond výr. zař.
5.NORMATIVNÍ SOUSTAVA VE STAVEBNÍCTVÍ
otevřená a trvale aktualizovaná soustava normativů, výkonových norem a norem spotřeby materiálu
NORMOVÁNÍ SPOTŘEBY PRÁCE
Normy výkonu
Systém normativů časů pohybů
NORMY SPOTŘEBY MATERIÁLU
NORMY PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ
Kapacitní normy
6.ODMĚŇOVÁNÍ PRÁCE – MZDA V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH, MZDOVÝ SYSTÉM, VNITŘNÍ MZDOVÝ PŘEDPIS, KATALOG PRACÍ
Výše mzdy – odměna za prácí je výslednicí působení několika faktorů.
Výše mzdy je ovlivněna : - Stavem nabídky a poptávky na trhu práce – zaměstnanost
- Jiné ekonomické a sociální faktory ( hospodářský růst, produktivita práce, sociální síť,vývoj cen)
MZDA V PRÁVNÍCH PŘEDPISECH :
Listina základních práv a svobod
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (platnost od 1.1.2007), nahrazuje Zákon č. 65/1965 Sb. Ve znění z. č. 169/2005
Zákon č.1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění z.č. 217/2000 Sb. a dalších
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti
(zákon č.143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, v aktuálním znění)
Nařízení vlády č.513/2005 Sb., o minimální mzdě, v aktuálním znění
Nařízení vlády č.514/2005 Sb., o stanovení min.mzdových tarifů, v aktuálním znění
Mzda v Listině základních práv a svobod
Právo zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci a uspokojivé pracovní podmínky
Nikdo nemůže v procesu odměňování ukládat povinnosti nad rámec a meze zákona
Povinnosti nesmí narušit základní práva a svobody
Nepřípustnost mzdové diskriminace – pohlaví, rasa, barva pleti, jazyk, víra, politické nebo jiné smýšlení, národní nebo sociální původ, příslušnost k národnostní nebo etnické menšině, majetek, rod, postavení
Mzda v zákoníku práce
Mzda = odměna za práci zaměstnance konanou pro zaměstnavatele v pracovním poměru
Minimální mzda (bez příplatků)
Informování o mzdách, projednávání mezd s odbory
Působnost odborů při kontrole mezd
Právo na úpravu mzdových nároků v kolektivní smlouvě
Mzdové podmínky, práva a povinnosti při vzniku a skončení pracovního poměru
Dohoda o srážkách ze mzdy
Průměrný výdělek
Základní práva a svobody - diskriminace
Mzda v zákoně o mzdě, za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
Sjednávání, stanovování a určování mezd
Splatnost mzdy, výplata mzdy, provádění srážek
Ochrana proti poskytování nepřiměřeně nízkých mezd – minimální mzdové tarify (12)
Ochrana proti mzdové diskriminaci – stejná mzda za stejnou práci a za práci stejné hodnoty
Mzdová ochrana práce v nepříznivých pracovních podmínkách – přesčas, svátek, noc, ztížené a zdraví škodlivé pracovní prostředí
Mzda → peněžitá plnění nebo plnění peněžité hodnoty poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, podle její složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, podle obtížnosti prac.podm., prac.výkonnosti a dosahovaných prac.výsledků
(mzda není náhrada mzdy, odstupné, cestovní náhrady, výnosy z kap. podílů a dluhopisů a odměna za pracovní pohotovost)
Nařízení vlády o minimální mzdě (513/2005 Sb.)
za každou hodinu odpracovanou zaměstnancem : 48,10 Kč
za měsíc : 7 955 Kč
90 % pro první prac.poměr zaměstnance ve věku 18-21 let, po dobu 6 měsíců
80 % pro mladistvého
75 % pro poživatele částečného ID
50 % pro poživatele plného ID
Předpoklad 40 hod / týden
Nařízení vlády o min. mzdových tarifech (700/2004 Sb.)
12 tarifních stupňů do 31.12.2006
(1: 48,10 Kč/hod …….12: 108,30 Kč/hod)
(1: 7955,- Kč/měsíc……12: 17900,- Kč/měsíc)
Charakteristiky tarifních stupňů a příklady prací
Příplatek
Za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí : 6 Kč/hod
Za práci v noci : 6 Kč/hod
MZDOVÝ SYSTÉM
Souhrn podmínek, podle nichž poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům mzdy, nebo na jejichž základě se zajišťuje ochrana zaměstnanců ve mzdové oblasti.
fáze:
Stanovení cílů
Rozbor vnitřních a vnějších podmínek ovlivňujících odměňování
Stanovení mzdových nákladů
Stanovení a souměření mzdových relací
Výběr hledisek odměňování
Stupňování (hodnocení) hledisek
Stanovení a stupňování mzdových sazeb
Výběr mzdových forem
Určení časové posloupnosti
Určení kompetencí
Rozbor vnitřních a vnějších podmínek
Mzdy jsou zásadní ekonomickou kategorií, přímo ovlivňují náklady a tím i hospodářský výsledek firmy.
Mezi vnitřní podmínky a faktory s vlivem na tvorbu a úpravu mzdového systému patří:
Ekonomicko-obchodní situace
Sociálně psychologické podmínky
Úroveň lidských zdrojů
Personální politika
Organizační podmínky
Technické podmínky
Kvalifikační struktura a další požadavky
Podniková odborová organizace
Mezi vnější podmínky v procesu tvorby mzdového systému firmy patří:
Sociálně-ekonomický vývoj společnosti
Tržní prostředí
Trh práce
Mzdový trh, mzdový vývoj
Úroveň mimopodnikové organizovanosti zaměstnavatelů a odborů
Právní předpisy
Stanovení mzdových nákladů
Ekonomicko-obchodní úvaha – předpokládané ceny a odbyt, ceny ostatních vstupů, zisk…
Úroveň mezd zaměstnanců a mzdových nákladů konkurence
Součet mezd jednotlivých zaměstnanců za minulá období, jejich vývoj
Stanovení a souměření mzdových relací
Před volbou mzdových hledisek a mzdových sazeb je třeba stanovit očekávané relace mezi výdělky jednotlivých zaměstnanců nebo skupin, včetně očekávané výše mzdy. Mzdové relace můžeme odvodit ze stávajících osvědčených relací mezi zaměstnanci firmy a z výdělkových relací zaměstnanců mimo firmu.

Parametry srovnání :
Profese a tarifní stupně
Pracovní podmínky a pracovní prostředí
Kvalifikace, vzdělání, věk, schopnosti
Organizační začlenění, stupeň řízení
Dosahované výsledky
Výběr hledisek odměňování
Hlediska pro stanovení mzdy je možné členit podle následujícího schématu:
Vykonávaná práce - kvalifikační náročnost, složitost, odpovědnost (za hmotné škody, zdraví), namáhavost (fyzická)
Pracovní podmínky a pracovní prostředí - obtížnost pracovních režimů, pracovního prostředí, rizikovost prac. prost.
Osobní pracovní způsobilost a dlouhodobá výkonnost zaměstnance - odborná způsobilost, duševní způsobilost, smyslová a neuropsychická způsobilost, tělesná způsobilost
Pracovní výkonnost, kvalita prováděných prací, výsledky práce - množství výstupů, kvalita výstupů, intenzita prováděných prací, kvalita prováděných prací
Stupňování (hodnocení) hledisek
Stupňování složitosti, odpovědnosti, namáhavosti
Metoda globálně srovnávací (Katalog prací podle povolání a stupňů)
Metoda analytická (gradační stupně – bodové hodnoty – součet bodů – pásmo)
Analytická metoda hodnocení prací MPSV ČR (tarifní stupeň – rozmezí bodových hodnot, kritéria : odborná příprava, druh a rozsah dalšího vzdělávání, praktické znalosti a dovednosti, složitost práce, složitost pracovních vztahů, organizační a řídící náročnost, odpovědnost za škody, odpovědnost za zdraví, fyzická zátěž, psychická a smyslová zátěž, riziko pracovního úrazu, mimořádné schopnosti a vlastnosti požadované při výkonu práce)
2. Odstupňování hledisek obtížnosti práce
(ztížený pracovní režim, ztížené pracovní prostředí, rizikové pracovní prostředí)
3. Stupňování hledisek pracovní způsobilosti a předpokladů
Flexibilita x specializace
Adaptabilita
Iniciativa, tvůrčí invence, koncepčnost, odpovědnost, logické myšlení
Kvalifikovanost
Smyslové schopnosti
Fyzická způsobilost
4. Stupňování hledisek výkonnosti
Objemové nebo hodnotové ukazatele
Stanovení a stupňování mzdových sazeb
Pro očekávanou, předpokládanou plnitelnost hledisek a průměrné plnění zvolených ukazatelů : základní sazba
Zvyšování nebo snižování sazeb je přímo úměrné lepším nebo horším hospodářským výsledkům
Mzdové formy
Časová mzda - poskytovaná podle odpracovaného času
hodinová
měsíční
mzda za směnu, den, týden, dekádu
Úkolová mzda - poskytovaná za splnění určitého úkolu
normovaný čas za provedení práce (počet Nh * mzdová sazba)
počet jednotek množství nebo normované práce
komplex prací (akordní mzda)
Podílová mzda, provizní mzda - stanovená podílem z určitého množství v hodinovém vyjádření (součin hodnotového ukazatele a podílové sazby v %)
Smíšená mzda – nejčastěji kombinace časové a podílové mzdy, umožňuje přiměřenou stimulaci výkonu a oslabuje jednostrannou závislost na jednom ukazateli.
Výše uvedené mzdové formy nezajišťují zohlednění obtížnosti pracovního prostudí a pracovních podmínek, způsobilost a schopnosti k výkonu práce, kvalitu práce. Proto další mzdové formy:
Příplatky (za obtížnost prací) nebo zvýšené stupnice mzdových tarifů
Rozdílová mzda – jako rozpětí tarifů, rozpětí pro přiznání osobního příplatku ( zohlednění schopnosti a způsobilosti k výkonu práce
Prémie (lze stanovit pevnou závislost plnění ukazatele – např. prémiový řád), odměny
Vnitřní mzdový předpis
Podniková úprava mezd
Sjednání mezd v kolektivní smlouvě
Dohoda o mzdě v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě o mzdě (např. manažerská smlouva)
Stanovení mzdy zaměstnanců zaměstnavatelem ve vnitřním mzdovém předpisu
Individuální určení mzdy zaměstnavatelem (mzdový výměr)
Katalog prací
pro malé firmy je nejvhodnější co nejjednodušší mzdový systém, variabilní, s malým počtem tarifních stupňů. U těchto firem je malá dělba práce a zaměstnanci vykonávají práce v široké náročnosti, od přípravných a pomocných prací přes odborné až po specializované ( např. 5 tarifních stupňů
pro střední firmy je vhodný 12-ti třídní tarifní systém, u velkých firem je také přijatelný. Mzdový systém je u těchto firem většinou předmětem kolektivního vyjednávání a je také velmi specifický. Existuje Katalog prací podle povolání a stupňů, který obsahuje přes 900 povolání ze všech odvětví a oborů.
7.NÁKLADY A JEJICH KLASIFIKACE, ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
Náklady – peněžní vyjádření opodstatněného vynaložení prostředků a práce na potřebnou, užitečnou a žádoucí výrobu
Znalost nákladů má význam především pro tyto činnosti :
Tvorba cen
Evidence spotřeby
Zjišťování efektivnosti výroby
Rozhodování při volbě variant, zdrojů, technologie, organizace, marketingové strategie
Zjišťování účinnosti výrobních činitelů
Postavení firmy vůči konkurence
Náklady odlišujeme od výdajů – výdaje – úbytek kapitálu
KLASIFIKACE NÁKLADŮ
Základní klasifikace nákladů
Náklady pro rozhodování
Manažerské pojetí nákladů
Základní klasifikace nákladů
Jednotkové náklady:ni = si * ci
Ocenění i-tého výrobku na jednotku produkce jeho jednotkou cenou
Celkové náklady:N = q * c nebo
Ocenění jednotlivých výrobních činitelů nutné pro realizaci produkce, jejich jednotkovými cenami
Dále rozlišujeme :
Skutečné náklady:nSi = sSi* cSi
Vyčíslujeme po realizaci
Jsou součinem skutečně spotřebovaného množství výrobních činitelů a jednotkových cen
Plánované náklady:nP = sPi * cPi
Vyčíslujeme před realizací
Jsou součinem plánovaných spotřeb výrobních činitelů a jejich jednotkových cen
Průměrné náklady:Npr = N/t;npr = N/Q
Mohou být vyčísleny jako aritmetický průměr nákladů
Náklady pro rozhodování
Přípustkové nákladyN = N1 – N0
Přírůstak nákladů z důvodu zvýšení produkce
Mezní (maginální) náklady Nm = N/q
Náklady vyvolané přírůstkem produkce o jednotku (Δq)
Stanovení optimálního množství produkce – minimální náklady na jednotkové náklady
Odložitelné nákladySpecifické - manažer rozhodne o odložení některých nákladů
Oportunitní (alternativní) náklady Náklady příležitosti – ušlý zisk – pokud nebyla vybraná nejlepší varianta
Fiktivní náklady
Relevantní náklady Náklady ovlivňují určité rozhodnutí, mění se v závislosti na tomto rozhodnutí;
Ostatní náklady jsou pro toto rozhodnutí irelevantní
Náklady životního cyklu (LCC) veškeré náklady vynaložené na pořízení a využívání stavby po celou dobu její ekonomické životnosti, včetně ekonomických nároků na její ekologickou likvidaci
Náklady na pořízení stavby vč. kapitálových nákladů
Náklady na správu
Náklady na údržbu a opravy
Provozní náklady
Daň z nemovitosti, pojištění
Náklady na likvidaci
Náklady strategické Při rozhodování o investičních alternativách jsou volbou alternativy ovlivněny především strategické náklady
Vyplývají z předrealizačního rozhodnutí
Strategickým rozhodnutím lze ovlivnit 70 – 80%nákladů
Manažerské pojetí nákladů
liší se od běžného (účetního) pojetí ve třech bodech:
pracuje s ekonomickými (skutečnými) náklady, které zahrnují i tzv. alternativní náklady
při každém rozhodování bere v úvahu přírůstkové náklady, to znamená náklady, které jsou tímto rozhodováním ovlivněny, zbývající náklady jsou irelevantní
rozlišuje krátkodobý a dlouhodobý pohled na náklady a jejich vývoj. V krátkodobém pohledu jsou některé činitele fixní a vyvolávají vznik fixních nákladů, některé variabilní a vyvolávají vznik variabilních nákladů. V dlouhodobém pohledu jsou všechny činitele variabilní a neexistují žádné fixní náklady.
ČLENĚNÍ NÁKLADŮ
Náklady se člení podle různých hledisek na vzájemně podobné složky – tzv. skupiny nákladů:
Druhové (podle původu spotřebovaných zdrojů)
Podle přičitatelnosti k výrobkům a výkonům
Podle vztahu k výrobku
Podle vztahu k finálním výkonům (kalkulační členění)
Podle proměnlivosti
Podle místa vzniku
Podle času
Druhové členění nákladů
Je důležité pro účetnictví a celou řadu finančních analýz.
Vychází ze spotřebování výrobních činitelů, které mají podobné znaky a jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách :
Materiálové náklady – spotřeba materiálu, energie, nakoupené výrobky
Náklady na odpisy – odpisy budov, strojů, výrobního zařízení, nehmotného investičního majetku
Mzdové náklady – mzdové a ostatní osobní náklady, sociální a zdravotní pojištění
Finanční náklady – pojistné, placené úroky, poplatky
Ostatní náklady (náklady na externí služby) – opravy a udržování, nájemné, dopravné, cestovné
Členění nákladů podle přičitatelnosti
Podle technických možností přiřazování nákladů jejich nositelům se dělí na :
Přímé náklady (přímo přičitatelné) – vyvolány jednotkami produkce, lze je k jednotlivým výkonům přímo přiřazovat
Nepřímé náklady (nepřímo přičitatelné) – náklady jsou vynakládány v souvislosti s více druhy výkonů nebo v souvislosti s celou produkcí firmy, je třeba na jednotlivé nositele rozpočítat, to znamená rozvrhnout různými způsoby.
Členění nákladů podle vztahu k výrobku
Jednicové náklady – přímé náklady, které jsou k jednotlivým výkonům přímo přičítány.
Režijní náklady – nepřímé náklady a přímé náklady, které by nebylo hospodárné přímo přičítat k jednicím prod