Požadavky projektu dle zákona

e v předstihu vystavět a vhodnými
úpravami využít. Sociální a hygienická zařízení staveniště musí být vybudována před zahájením
stavebních prací nebo během úvodních prací, kdy je na stavbě malé množství pracovníků.

Rozsah sociálního a hygienického zařízení staveniště se navrhuje podle předpokládaného počtu
pracovníků (zaměstnanců i subzhotovitelů, místních i dojíždějících) v nejpočetnější směně podle
konkrétních podmínek, za kterých se stavba bude realizovat.
Šatny a umývárny by měly být zřízeny na té stavbě, kde pracuje alespoň sedm pracovníků,
jestliže nejsou ubytováni přímo na pracovišti, a to vždy odděleně pro muže a ženy. Jejich
vzdálenost od místa pracoviště by měla být maximálně 300 m. Před vstupem do šaten a
umýváren mají být zastřešená místa sloužící k odstranění hrubých nečistot z oděvů a obuvi.
Celková plocha šatny má být navržena takovým způsobem, aby na pracovníka připadalo 1,25
m
2
nezastavěné plochy šatny. V případě, že bude šatna užívána při svačinách a v době jídla, je
třeba její výměru zvětšit na každého pracovníka o 0,5 m
2
. Minimální světlá výška šaten by pak
měla činit 2,3 m.
Umývárny se navrhují ve stejném objektu a pro stejný počet osob jako šatny. V umývárně má
být tekoucí zdravotně nezávadná voda, na každých 15 pracovníků je třeba počítat s alespoň
jedním umývadlem a podlahová plocha umývárny na jednu osobu musí činit nejméně 0,25 m
2
.
V umývárnách u šaten musí být kromě umývadel také sprchové kabiny s teplou a studenou
vodou, a to vždy jedna kabina pro 20 osob.
Záchody se budují na každém staveništi, pokud není dána možnost použití jiných, už
postavených toalet. Umísťují se u centrálních zařízení (šatny, umývárny), v blízkosti pracoviště
tak, aby k nim pracovníci měli co nejbližší přístup. Svými rozměry podléhají záchody tvořící
zařízení staveniště stejným hygienickým předpisům jako stálé záchody. Počet sedadel musí
vyhovovat potřebám obsazení početně nejsilnější směny. Počet záchodů se dimenzuje podle
tabulky č. 2:

POČET PRACOVNÍKŮ POČET ZÁCHODŮ
do 10 žen 1 sedadlo
30 žen 2 sedadla
50 žen 3 sedadla
80 žen 4 sedadla
> 80 žen 1 sedadlo na každých dalších 30 žen
do 10 mužů 1 sedadlo + 1 mušle
50 mužů 2 sedadla + 2 mušle
100 mužů 3 sedadla + 3 mušle
> 100 mužů 1 sedadlo na každých dalších 50 mužů
Tabulka 2: Dimenzování záchodů

Záchody umístěné v budovách musí mít předsíň s větráním. Na rozsáhlých staveništích se
budují další záchody s maximální vzdáleností 120 m od místa pracoviště, v členitém terénu pak
do 75 m od místa pracoviště. Při výstavbě výškových budov se používají výhradně suché
přenosné záchody, které se umísťují na jednotlivých podlažích.
V dnešní době se i na větších stavbách používají většinou suché přenosné záchody. Ukázky
mobilních sociálních zařízení jsou na obrázcích č. 1 – 4.


Obrázek 1. Mobilní toaleta s vlastní nádrží na vodu, umyvadlem a ručníkem, bez nutnosti
připojení na zdroj vody (výška 213 cm, šířka i hloubka 119 cm, hmotnost 99,5 kg, objem 227 l)

Obrázek 2. Speciální toaleta vhodná na stavby výškových a rozlehlých budov. Je přizpůsobena
k použití v extrémních podmínkách rozlehlých staveb bez možnosti použití jeřábu pro transport a
servis. Je dopravována v rozloženém stavu prostřednictvím standardních stavebních výtahů.
Lze ji instalovat v každém patře stavby, čímž se pro zaměstnance zajistí dostupnost toalet ze
všech míst stavby (výška 231 cm, šířka 110 cm, hloubka 119 cm, hmotnost 81,3 kg, objem 227
l)

Obrázek 3. Mobilní umývárna s vlastním zásobník na 270 litrů vody, která po použití
zůstává ve sběrném tanku. Nožní pumpa vody, dávkovač tekutého mýdla; držák
papírových ručníků a odpadkový koš.





Obrázek 4. Mobilní mycí žlab s napojením na vodu a případně i odpad se 6 výtoky..

Jídelny se na staveništi budují pouze tehdy, jestliže není v blízkosti jiná možnost stravování. Na
jednoho strávníka by měla připadnout plocha o min. velikosti 1,2 m
2
.
Ubytovny se budují pouze v případech, kdy není možné zajistit ubytování v centrálních
ubytovnách nebo je staveniště značně vzdálené od obytných míst. Zřizování ubytoven musí být
realizováno podle platných hygienických předpisů. Orientační výměry lze uvažovat při ubytování
do 3 měsíců minimálně 3 m
2
/ lůžko, do 1 roku minimálně 5 m
2
/ lůžko a nad 1 rok minimálně 6,5
m
2
/ lůžko. V ubytovně se musí nacházet sušárna oděvů, kuchyňka, umývárna a toalety. Také
hygienická zařízení se navrhují podle specifických požadavků.

Provozní zařízení staveniště

Provozní zařízení staveniště slouží k zajištění řádného provozu při provádění stavby, tj. zejména
k zajištění bezpečnosti práce, dopravy a skladování surovin a polotovarů, dodávek energií, k
zajištění účelného řízení a administrativy stavby a k zajištění provozu strojů a jiných
mechanizmů.

Staveniště a BOZP
Staveniště musí být zajištěno proti vstupu nepovolaných osob, musí být vybaveno základními
pomůckami protipožární ochrany a musí být také provozně bezpečné. Toto zahrnuje zejména
oplocení staveniště, zřízení vrátnice, zařízení protipožární ochrany a zařízení pro bezpečný
provoz na staveništi.
Staveniště musí být odděleno od okolního prostoru pomocí oplocení nebo ohrazení. Dočasné
oplocení staveniště se v zastavěném území a v místech se stálým provozem zřizuje na výšku
minimálně 1,8 m. V místech s minimálním provozem chodců a u mělkých výkopů je lze nahradit
signalizační plastovou páskou nesenou ocelovými tyčemi nebo vyvýšeným výkopkem.
Vjezdy a vstupy do oploceného staveniště se umísťují v návaznosti na veřejnou nebo
příjezdovou komunikaci. Místo musí být dostatečně přehledné a bezpečné, šířka vjezdových
bran činí 3,6 až 4,2 m. Oblouk vjezdové komunikace musí mít dostatečný poloměr a vjezdová
brána se umísťuje až v přímém úseku za obloukem pokud možno tak, aby přijíždějící dopravní
prostředek zastavující před vraty stál mimo veřejnou komunikaci. Všechny vstupy a vjezdy se
označují výstražnými tabulkami s textem „Nepovolaným vstup zakázán“.
Na větších staveništích jsou pro kontrolu vstupu a výstupu, vjezdu a výjezdu budovány vrátnice
a ve zvláštních případech (práce odsouzených vojenské zakázky s utajením) také strážnice.

Kanceláře vedení a TDS
Při navrhování kanceláří je možné vycházet z určeného počtu pracovníků HSV a PSV, ke
kterým se připočítávají pracovníci vedení stavby a ostatní personál zabezpečující chod
výstavby. Plošný rozsah kancelářských objektů se určuje podle osazenstva a orientačních
ukazatelů následovně:
• pro vedoucí pracovníky stavby minimálně 13 m
2
, jestliže není zasedací místnost, tak 20
m
2
,
• pro technický personál 14 - 16 m
2
,
• pro administrativní personál 10 - 12 m
2
,
• pro kanceláře dodavatelů technologie 11 - 20 osob / 16 m
2
, 21 – 35 osob / 24 m
2
, 36 – 50
osob / 62 m
2
.
Objekt kanceláří je třeba přizpůsobit celoročnímu provozu, tj. musí mít vytápění, (často se
vybavuje klimatizací) sociální zařízení a pokud možno datová připojení. Při umístění objektu
kanceláří v rámci staveniště je třeba vycházet ze zásady, že vedoucí stavby by měl mít dobrý
výhled na co největší část stavby a v případě, že není vrátnice, i na vjezd (výjezd) na staveniště.

Výrobní zařízení staveniště
Výrobním zařízením staveniště jsou objekty a zařízení pro výrobu polotovarů a výrobků
nezbytných pro samotné provedení stavby. Podle jejich umístění je lze členit na výrobny
staveništní a mimostaveništní. Staveništní výrobny pak lze dále členit na objektové, úsekové a
centrální (viz grafické rozdělení). Mezi tyto výrobny lze řadit výrobnu čerstvého betonu, malt,
přípravnu výztuže, event. armovnu, tesařskou dílnu, ambulantní výrobnu dílců apod.
Mimostaveništní výrobny lze rozdělit na podnikové a servisní. Spadá mezi ně ústřední výrobna
čerstvého betonu, ústřední příprava výztuže, popř. bednění a výrobna prefabrikátů.
Komunikace na staveništi
Komunikace slouží k zabezpečení primární a pokud možno i sekundární dopravy stavebních
materiálů, výrobků, strojů, zařízení a k zajištění bezpečného pohybu pracovníků po staveništi.
Na staveništi se komunikace budují převážně jako dočasné staveništní cesty s napojením na
veřejné komunikace a chodníky. V rámci plánu organizace výstavby se navrhuje jejich
rozmístění tak, aby při provozu byla dodržena plynulost i bezpečnost dopravy chodců i řidičů,
přičemž je třeba dodržet tyto podmínky:
• dočasná vozovka musí být vybudována v dosahu jeřábu tak, aby nevznikla zbytečná
manipulace s materiálem, pokud je to možné tak má být jednosměrná, přímá, přehledná
a bez křížení,
• šířka jednoproudových vozovek musí být minimálně 3 m, dvouproudových minimálně 5
m, přičemž jsou při každém druhu vozovky nezpevněné krajnice šířky 0,5 m,
• minimální vzdálenost okraje vozovky od pevných okrajů konstrukcí objektů nebo
skladovaných prvků musí činit ve vodorovném směru 600 mm a u ramp 300 mm,
• světlá výška podjezdů musí být minimálně o 300 mm nižší než je výška vozidla včetně
jeho nákladu,
• podélné sklony vozovek pro vozidla na staveništích smějí být maximálně 15 %, při sklonu
vozovek nad 8 % musí být komunikace na konci spádu přímá a končit vodorovnou částí
dlouhou minimálně 30 m,
• změna směru trasy je oblouky, jejichž poloměr se určuje vzhledem k šířce a délce
vozidel, které se budou na staveništi pohybovat. V obloucích se komunikace rozšiřuje.

Při konstrukčním návrhu vozovky je třeba mít na zřeteli, že staveništní komunikace se budou
užívat jen dočasně a většinou krátkodobě. Neměly by být proto nákladné. Výhodné je využití
stávajících komunikací či vybudování podkladních vrstev nových komunikací pro účely
staveništní dopravy. Pod komunikací je třeba vždy sejmout ornici, vyrovnat, vyspárovat, zhutnit a
odvodnit podloží. Vrchní nosné vrstvy se provádí podobně jako u vozovek stabilních.
Chodníky pro pěší se na staveništi budují v místech se soustředěnou frekvencí chodců, u cest,
v blízkosti kanceláří, šaten, sociálních a hygienických zařízení.

Dopravní řešení
Nedílnou součástí zařízení staveniště je řešení bezpečnosti a plynulosti provozu v okolí
staveniště, ale současně i na staveništi. Nutnost řešení tohoto problému vychází z množství a
kategorie dopravních prostředků pohybujících se na staveništi
V řešení organizace dopravy je nutné navrhnout:
• dopravní trasy pro příjezd vozidel na staveniště a výjezd ze staveniště,
• výjezd vozidel ze staveniště, směr a trasu odjezdu i odvoz zeminy a stavební suti na
depote.
• organizaci dopravy při budování inženýrských sítí a přípojek z veřejného prostoru,
• dopravní značení event. světelnou siganalizaci

Při vlastním řešení je nutné vycházet ze zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních
komunikacích a dále z vyhlášky Ministerstva dopravy České republiky
č. 30/2000 Sb., kterou se provádí zákon o provozu na pozemních komunikacích. Dopravní
řešení a plán dopravního značení se předkládá ke schválení příslušnému orgánu státní správy.

Plán dopravního řešení se zaměřuje především na následující skutečnosti:
• definování rozsahu pracoviště
• označení komunikace (číslo a typ)
• vyznačení a umístění existujícího (původního) dopravního značení a dopravních zařízení
• umístění a vyznačení přenosných (dočasných) svislých a vodorovných dopravních
značení a míst instalace dopravních zařízení v oblasti pracoviště
• určení objízdných tras s vyznačením umístění přenosných dopravních značek a
dopravních zařízení
• určení osoby, která je zodpovědná za provoz a umístění automaticky pracujících
světelných zařízení.

Plán dopravního řešení, v souladu s výše uvedenými požadavky obsahuje průvodní zprávu
dopravního řešení a situaci dopravního řešení.

Situace dopravního řešení
Situace dopravního řešení se obvykle zpracovává v měřítku 1:500 nebo 1: 200 a může být
součástí výkresu situace staveniště, který se zpracovává k projektu zařízení staveniště, pokud
jde o malý počet změn z hlediska stávající dopravy. Pokud však postup výstavby vyžaduje časté
změny, vyžaduje se zpracování celkové situace stavby s uvedením existujících dopravních
řešení, dále pak zpracování jednotlivých situačních výkresů podle jednotlivých fází výstavby
vyjadřujících návrh organizace veřejné dopravy v určité časové návaznosti. Přesný časový
termín začátku realizace opatření na zabezpečení pracoviště je zapotřebí neodkladně ohlásit
kompetentním orgánům a zaznamenat ve stavebním deníku. Dopravní značky a zařízení, která
souvisejí s pracovištěm, musí být osazené před začátkem prací.
Doprava a skladování materiálů
Zajištění potřebných ploch pro sklady a skládky patří mezi přední otázky při vypracování
projektu zařízení staveniště. Při realizaci stavby na velkých staveništích může být ploch
dostatek, ale na některých staveništích se musíme spokojit s plochami, které jednotlivé výrobní
procesy nejen zpomalují, ale znamenají také celkové zvýšení nákladů. K racionální realizaci
stavebního díla je třeba tyto plochy mít k dispozici buď na staveništi nebo mimo staveniště.
Jejich velikost je pak ovlivňována řadou faktorů (velikostí staveniště, vlastním výrobním
procesem, skladovacími podmínkami, apod.).
Stanovení velikosti skladů a skládek
Velikost staveništních skladů a způsob uskladňování stavebních hmot závisí především na
rychlosti výstavby, způsobu uskladnění, pravidelnosti dodávky a konstrukci skladu.
Podkladem pro dimenzování skladů a skládek je kalendářní plán s výkazem hmot, polotovarů a
výrobků. Z průběhu celé výstavby zkoumáme špičkové spotřeby materiálů, na které pak sklady a
skládky dimenzujeme.

Množství materiálu, které musí být uloženo v případě předzásobení na maximální časový úsek
(na kolik dnů chceme mít zásobu materiálu) :
Z = Q*n / T

Z … zásoba materiálu v příslušných měrných jednotkách
Q … spotřeba materiálu v plánovaném období (ve stejných jednotkách)
n … časová norma zásob materiálu - doba předzásobení (dny)
T … trvání plánovaného období (ve dnech)

Tato zásoba musí být porovnána se zásobou na minimální časový úsek (kdy tak malá zásoba,
že právě v ten okamžik bude doplněna.
Z
min
= Q*n / T + A

Z
min
… minimální zásoba materiálu v příslušných měrných jednotkách
Q … spotřeba materiálu v plánovaném období (ve stejných jednotkách)
n … minimální předzásobení – kdy již bude zásoba doplněna (dny)
T … trvání plánovaného období (ve dnech)
A … množství materiálu, které je dopraveno jedním dopravním prostředkem

Zásoba materiálu Z
min
musí vyjít menší než Z, jinak máme příliš malou skládku s ohledem na
kapacitu dopravního prostředku. Obecně musí být každá skládka tak velká, aby se na ní umístil
materiál z jednoho dopravního prostředku.
Užitečná plocha skladu:
F
o
= Z / q

Celková plocha skladu:
F = F
o
/ β

F ….celková plocha skladu (m
2
)
F
o
…užitná plocha skladu (m
2
)
β …koeficient využití skladové plochy (čistá plocha na jednotku/celková plocha na jednotku)

Předzásobení nemusí být jen na časový úsek, ale i na určitou konstrukci či skupinu konstrukcí
(např. podlaží) nebo na celý objekt nebo celou stavbu. Zde záleží zejména na možnosti
uskladnění a dopravních nákladech (množství dopravovaného materiálu jedním dopravním
prostředkem). Dále je nutné vzít v úvahu také platební podmínky.



Umístění skladů a skládek

Rozmístění skladů a skládek na staveništi musí zajistit plynulý odběr materiálu podle
naplánovaného postupu prací. Optimální umístění skladů a skládek je výsledkem snah o
minimalizaci nákladů na dopravu a skladování.
Podle umístění a oboru působnosti dělíme sklady na objektové (slouží pro výstavbu jednoho
objektu), úsekové (zásobují několik objektů) a ústřední (slouží celé výstavbě). Náklady spojené
se skladováním jsou u centrálních skladů nižší, naopak u objektových skladů jsou nižší náklady
na dopravu. Sklady a skládky úsekové a centrální umísťujeme poblíž komunikací a co nejblíže
těžišti spotřeby. Sklady a skládky objektové umísťujeme co nejblíže místu zpracování v dosahu
zvedacího prostředku a u komunikací, aby skládání bylo snadné a ekonomické. Pro umístění
skladů a skládek a pro skladování stavebního materiálu je třeba dodržet níže uvedené zásady.
Plochy pro skladování materiálu se umísťují co nejblíže k místu zabudování tohoto materiálu,
vedle stavebních konstrukcí, aby nepřekážely provozu na staveništi a tak, aby rozmístění
odpovídalo postupu práce a umožňovalo plynulé odebírání materiálu. V dosahu zvedacího
prostředku umísťujeme ty materiály, které jsou nejtěžší nebo kterých je největší množství
(prefabrikáty, cihly). Na vzdálenější místa, ale přesto v dosahu zvedacího prostředku, pak
především skládky armatury, bednění.
Materiál ve skladech a na skládkách musí být uskladněn tak, aby byla zajištěna jeho stabilita.
Kvalita skladovaného materiálu se nesmí během skladování zhoršit a je třeba sledovat jeho
záruční dobu pro použití.
Pro jednotlivé druhy materiálů platí tyto zásady skladování:
sypký volně ložený materiál se ukládá v přirozeném sklonu tak, aby nedocházelo k jeho
sesouvání; pokud se tento odebírá ručně, může být uložen do max. výšky 2 m,
sypký materiál, který je dodáván v pytlích, se ukládá do uzavřených skladů, s podlahou a
stěnami izolovanými proti vlhkosti; pokud se s ním manipuluje ručně, smí být ukládán jen do
výšky 1,5 m, pokud je použita pro manipulaci mechanizace je maximální výška uložení 3m,
kusový materiál pravidelných tvarů se smí skladovat do výšky 1,8 m,
kusový materiál nepravidelných tvarů se smí skladovat do výšky 1,0 m,
materiál uložený na paletách se smí skladovat do výšky 2,0 m,
prefabrikáty se ukládají na podložky z tvrdého dřeva; mezi jednotlivé prvky ve figuře se vkládají
podložky z měkkého dřeva, a to svisle nad sebou,
stěnové panely se ukládají ve svislé poloze a opírají se o opory,
mezi jednotlivými skládkami nebo figurami prefabrikátů je třeba zajistit bezpečný průchod, široký
nejméně 0,75 m, čela figur prefabrikátů musí být od sebe vzdálena alespoň 1,2 m,
ocelový materiál nebo ocelové výrobky se ukládají pod přístřešek,
nebezpečné kapalné látky musí být uloženy v uzavřených obalech vyhovujících doporučení
výrobce; musí být umístěny v uzamykatelném skladu,
uložení výbušných, hořlavých a jinak nebezpečných materiálů podléhá zvláštním předpisům o
jejich skladování.

Technické provedení skladů a skládek
Pro uzavíratelné sklady je výhodné využít vhodné prostory v objektech stávající zástavby nebo
prostory přímo v objektu novostavby. Pokud tyto prostory nelze využít, je třeba pro uložení
především drobnějšího materiálu, nářadí, přístrojů, zařizovacích předmětů a jiných dražších
materiálů vybudovat na staveništi sklady. Tyto uzavíratelné sklady se provádí nejčastěji
plechové s ocelovou konstrukcí. Menší sklady mohou být i dřevěné nebo lze využít
uzamykatelný kontejner.
Plochy otevřených skládek mají být zpevněné, rovné a odvodněné. Únosnost plochy skládky
musí odpovídat potřebné únosnosti skladovaného materiálu, který zde bude uložen.
Pro krátkodobé uložení a pro uložení lehčích materiálů lze skladovací plochu upravit tak, že
zhutněný terén, ze kterého je odstraněna ornice, se zpevní štěrkopískem o tloušťce 50