otázky ke zkoušce

stírnu
odpadních vod. Nízké pořizovací i provozní náklady - Použití pouze pro oddílnou kanalizaci
(dešťové vody odváděny příkopy či dešťovou kanalizací
Proč podtlak?
• nedostatečný přirozený spád
• izolovaná a řídká zástavba
• špatné podloží - vysoká hladina podzemní vody, nevhodná půda nebo skála
• pásma hygienické ochrany vodních zdrojů
• překážky v cestě - jiné inženýrské sítě, vodní toky
• sezónní provoz - turistická zařízení (kempy)
• tam, kde je třeba minimalizovat výkopové práce
40) Voda v podloţí hydrotechnických staveb
Obr.:




41) Vliv hydrotechnických staveb na změny toku a okolního prostředí - viz. otázka číslo 4
42) Hydrologická analogie
43) Parametry materiálů důleţité pro navrhování hydrotechnických staveb
Vysoké požadavky na kvalitu výstavby si vynutily rozvoj některých technologií – masivních
betonů, hutněných násypů, asfaltobetonových těsnění. Důraz na požadavky vodotěsnosti a
trvanlivosti v důsledku kolísání hladiny vody (mokro-sucho) = teplotní změny.
Zeminy: nepropustnost, zrnitost, soudržnost, filtrační schopnost, namrzavost
Beton: pečlivá volba, důležitý je vodní součinitel, pevnost až 110MPa, nepropustnost,
nenasákavost, dobrá zpracovatelnost, konstrukce musí být masivní, odolná vůči obrusu,
dokonale hladké v případě spojení se zeminou, kvůli masivní konstrukci musí být
minimalizován vznik hydratačního tepla, aby nevznikly trhliny. To lze zajistit elektrárenským
popílkem, který přebírá funkci cementu.
44) Postup při návrhu bezpečnostního přelivu
Při návrhu bezpečnostního přelivu je možno vybírat z různých typů dle aktuálních potřeb a
druhu přehrady. U sypaných hrází se navrhuje na Q1000 a posuzuje na Q10000. Betonové
hráze se navrhují na Q100 a posuzují na Q1000, protože na rozdíl od sypaných hrází většinou
odolají přelití koruny hráze. Od ČHMÚ běžně získám m-denní a N-leté průtoky do Q100,
vyšší průtoky zjistím extrapolací. Když hodnoty N-letých průtoků zlogaritmuju, tak mi vyjde
v podstatě přímka a z ní již není problém zjistit hodnoty Q1000 a výš.
Přelivy můžeme mít: hrazené (velká díla s obsluhou) X nehrazené (rybníky bez obsluhy)
45) Metoda čísel odtokových křivek (CN)
- používá se pro výpočet odtokové ztráty v povodí. Účelem metody je kvantitativní
ohodnocení hydrologických funkcí krajinných složek. Metoda ve svém řešení zohledňuje
závislost retence povodí na hydrologických vlastnostech půd, počátečním stavu nasycenosti
půd a způsobu využívání půd a hydrologických podmínkách. Metoda CN-křivek byla
vypracována Soil Conservation Service v USA a pro naše poměry úspěšně adaptována.
46) Vyuţití jednotlivých oblastí hydrauliky v navrhování hydrotechnických staveb
- průběh hydrostatického tlaku (řešení zatížení zakřivených ploch)
- řešení ztížení osy otáčení u regulační klapky hydrostatických jezů
- tlakové proudění v potrubí
- proudění v korytech (Chézyho rovnice, Manningova rovnice, Bernouliho, kontinuity,..)
- režimy proudění
- silové účinky proudu a paprsku
- proudění podzemní vody
47) Těsnění sypaných přehrad a hrází
Rybníky se proti průsaku utěsní škvárou a hnojem z vnitřní strany hráze. Mikroskopické spáry
lze těsnit chemickými látkami (roztokem). Další materiály: na bázi vodního skla, asfaltových
hmot, polyuretany, zemní těsnění jako je jíl, spraše – musí být dostatečně chráněny proti
promrzání.
48) Proudění bystřinné, říční a kritické

49) Specifika výstavby hydrotechnických staveb
Každá výstavba HS je unikátní. Jejich projekty nelze pouze vzít a zkopírovat jako u
pozemních staveb. Často jsou řešeny problémy, na které neexistuje obecný návod. V průběhu
výstavby může dojít k celé řadě komplikací a vždy se vyplatí výstavbu pojistit. Během
realizace je stavba ohrožena vodou, může s ní být i v trvalém kontaktu. Před výstavbou je
nutné navrhnout a vybudovat ochranné hráze, popř.odvést vodu jinam. Riziko záplav během
realizace.
50) Zakládání hydrotechnických staveb - viz. otázka číslo 14
51) Potřeba pitné vody, stanovení, vývoj, vliv na vývoj potřeby
Pitná voda je zdravotně nezávadná, nevyvolává onemocnění ani poruchy zdraví při trvalém
používání. Musí vyhovovat předepsaným zdravotním a chemickým požadavkům, jako je
chuť, barva, zápach, teplota, obsah biogenních prvků
52) Účinky rychle proudící vody na stavební a technologickou část HS
Proudící voda zatěžuje povrch konstrukcí HS. Pro zjištění dynamických účinků je často nutné
fyzikální a numerické modelování. Příkladem zatížení je proudění vody kolem mostních
pilířů, kde dochází k boční kontrakci. Nejmenší erozivní účinky vody jsou v případě, že má
pilíř tvar kapky. Příkladem negativních účinků na technologickou část je např.kavitace, kdy
prudký paprsek vody poškozuje listy hydraulické turbíny. Voda doslova vytrhává kousky
ocelových částí z tělesa turbíny. Na povrchu turbíny tak vznikají prohlubně apod.
53) Vyuţití vodní energie – rozdělení vodních elektráren podle pracovního reţimu,
význam, dopady na ŢP - viz otázka číslo 20
54) Koagulace – účel, činidla, vliv na kvalitu vody
= elektrochemický proces – destabilizace
shlukování, srážení pevné látky z koloidního roztoku
koagulační činidlo: soli železa či hliníku (např. roztok síranu hlinitého)
Pomocí koagulace se čistí odpadní voda poté, co se z ní odstraní mechanické nečistoty jako je
hlína nebo písek. Nejjemnější nečistoty (koloidy, mikroorganismy) se vysráží a následně
z vody odstraní.
55) Zimní reţim v provozu hydrotechnických staveb

56) Koncepce, návrh a dimenzování spodních výpustí
U přehrad se navrhují minimálně 2 výpusti DN300 mm a na každé by měly být 3 uzávěry.
Jedna výpusť by měla být schopna převést návrhový průtok (běžně Q5-Q10). U nás jsou
výpustě spíše poddimenzované.
1.výpusť – Návodní revizní uzávěr: „špunt“ na začátku, aby se mohly dělat revize výpustě,
celé potrubí je po uzavření prázdné. Je buď uzavřeno nebo otevřeno – bez regulace. Není
dimenzováno do průtoku.
2.výpusť – Návodní provozní uzávěr: plní funkci rezervního pro povodní provozní uzávěr.
Používá se nejméně z celé životnosti stavby.
3.výpusť – Povodní provozní uzávěr: funguje téměř pořád, reguluje vypouštění vody
57) Znečištění povrchových vod P a N, zdroje, vlivy na vodu, moţnosti řešení problému.
P a N mají vliv na zvyšování úživnosti prostředí tzv. eutrofizace. Je to současným hlavním
problémem stojatých vod. Zdroje znečištění N: atmosferický spad, plošné zdroje
(zemědělství) – průsaky; P: komunální splaškové vody (fekálie, prací prášky), plošné zdroje
(zemědělství) – eroze. Fosfor nelze ze systému dostat, je v trvalém koloběhu. Může dočasně
vypadnout stratifikací nádrží nebo aerobií prostředí. Možnost řešení: provzdušnění prostředí.
58) Objekty pro vzdouvání vody, účel, typy
Účelem vzdouvacích objektů je zlepšit plavební podmínky na toku (zvýšení hladiny).
Pevné jezy: Je to jakákoli překážka, která zvedne hladinu vody. Pevné jezy dělíme na členěné
a násoskové. Dříve se nejčastěji používala dřevěná štětová stěna z kulatiny nebo hraněného
dřeva na pero a drážku, která byla z obou stran obsypána kamením nebo bez kamení a byla
zaklíněna do druhé štětové stěny a prostor mezi nimi byl zakryt dřevěnou deskou proti
erozivnímu účinku dopadající vody. Dalším typem je srubový jez (3x štětová stěna + kamení
a dřevěný záklop). V současnosti se staví především betonové pevné jezy.
Výhody PJ: minimální provozní náklady i při extrémních podmínkách,jednoduchá konstrukce
Nevýhody PJ: nelze regulovat hladinu vody; při povodni to hladinu zpětně vzduje a může to
něco zaplavit a při suchu nic neproteče.
Pohyblivé jezy: můžeme regulovat hladinu vody. Při různých průtocích ji jsme schopni
udržet na stejné výšce. Nejčastější druh pohyblivého jezu je jez sklápěcí (servomotor nebo
motor + ozubené kolo a řetěz). Výhodou je, že klapky nejsou vidět.
59) Podklady a průzkumné práce pro návrh HS.
Podklady
- topografické: = místopis – mapy (vojenské, katastrální úřad)
- hydrologické: data ČHMÚ – m-denní Q, N-leté Q, čára překročení,...
- geologické: geofond
Průzkumy
topografické, geologické – kopaná sonda, odebírání vzorků, geologické vrty
hydrogeologické - soustava vrtů, vyhodnocení proudění podzemní vody
přírodní, průzkum zátopy, průzkum pod přehradou
60) Plán hlavních povodí ČR, plány oblastí povodí
Aktuální dění v problematice vodních cest:
Česká Vrbná
Splavnost Vltavy do ČB
Zlepšení splavnosti na Labi v okolí Děčína
Brownfields v okolí bývalých přístavů apod.
Výtah na Slapech

Plán hlavních povodí České republiky, jako dokument státní politiky v oblasti vod, je
zpracován podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní
zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Tento první Plán hlavních povodí České republiky představuje dlouhodobou koncepci oblasti
vod se zaměřením pro šestileté období 2007 – 2012. Integruje záměry a cíle rezortních politik
ústředních vodoprávních úřadů při sdílení kompetencí ve smyslu ustanovení § 108 vodního
zákona, zejména navazuje na Koncepci vodohospodářské politiky Ministerstva zemědělství
pro období po vstupu do Evropské unie na léta 2004 – 2010 a Státní politiku životního
prostředí 2004 – 2010. Spolu s dalšími souvisejícími státními politikami a resortními
koncepcemi vytváří rámec pro formování politiky péče o území České republiky
komplementární s politikou Evropské unie. Plán hlavních povodí České republiky bude
obnovován každých 6 let.
61) Poţadavky na odběrné objekty hydrotech.objektů, technické řešení podle poţadavků
na odebíranou vodu
Největší požadavek je na spolehlivost, aby objekty plnily svou funkci i za extrémních situací.
Vhodné podmínky:
- co nejmenší ztráty
- minimální zanášení splaveninami nebo jejich snadné odstranění
- minimalizovat vnikání plavenin do vtoku
- umožnit regulaci vody odběrným objektem
Odběry: Beztlakové X Tlakové
62) Zatíţení a ostatní vlivy působící na jednotlivé typy HS
Zatížení – bodové, plošné, objemové (tepelné, proudový tlak, vlastní tíha), liniové (led)
Zatížení – stálé, nahodilé
Zatěžovací stavy – statické, dynamické
63) Převádění vody za stavby v toku