otázky ke zkoušce

zivo, tuky, písek, kamínek, pevné látky)
- česle (pásovina cca 1x4 cm), rozmezí příček 1-2 cm
- lapáky písku (vírové nebo usazovací nádrže); z délky usazovací nádrže je 1/4-1/3
nevyužitelná pro sedimentaci (na začátku a na konci).Nemá cenu vodu zdržovat déle než 4
hodiny – usazení zrn velikosti menší než 0,01mm + odstranění 45% BSK5
25) Ryby v našich řekách, ryby a vodní stavby
Vzdouvací stavby tvoří překážku pro migraci ryb, proto se budují rybí přechody, propusti,
popř.zdviže. Rybí přechody se budují především na horních tocích. V nádržích pro
zásobování vodou je nutné skladbu ryb výrazně regulovat.
26) Koruna, návodní a vzdušní svah sypané hráze






27) Sekundární čištění odpadních vod
= biologické; nejčastější je aerace vody (provzdušnění), kdy se do nádrže ze spodu vpouští
vzduch nebo se provzdušňuje povrchovými turbínami.
- příhodné kyslíkové podmínky = aktivace
- následuje biologické čištění na biologických filtrech – velká kruhová nádrž kde dochází ke
zkrápění OVodou nebo biodisky – na bázi aerobních procesů, sestává s vodorovné nádrže a
hřídele s plastovými kruhy, otáčením se provzdušňuje. Při nedostatku kyslíku vzniká kyselé
agresivní prostředí a sirovodík.
28) Bezpečnost vodních staveb – vliv na bezpečnost, kritéria bezpečnosti, historický
vývoj v posuzování bezpečnosti
Na nádrži je nutné hlídat
A) hladinu vody
- vodočetná lať
- tlakové čidlo (kovové pouzdro + aparát)
- plovák + lanko (plovák musí být v nějaké šachtě, dle délky lanka zjistíme hladinu)
- ultrazvuková čidla (měří odraz ode dna, ale tento princip se moc neosvědčil)
B) Průsak (u sypaných hrází) - zjistí se drenáží pomocí
- objemové metody
- voda stažena do nějakého objektu.Na každý výtok se umístí měrný přeliv a tam se čidlem
měří přepadová výška, čímž zjistím kolik vytéká litrů za jednotku času = průsak; ze zákalu
vytékající vody jsme navíc schopni zjistit (laboratorně nebo elektronicky) zda to vyplavuje
zeminu a odkud ta zemina může být.
C) Teplotu – ta nám může také říci, odkud pochází voda z drenáží pro měření průsaku. Může
se totiž jednat a vodu vzniklou jarním tání sněhu a ne o vodu prosakující z nádrže.
29) Svislé a vodorovné prvky k prodlouţení průsakové dráhy v podloţí vodohosp.staveb
Používají se tam, kde není možno dosáhnout nepropustného podloží – snižují HPV
Svislé prvky: štětové stěny, injektáž (vrtáním) – sníží HPV
Vodorovné prvky: předložený těsnící koberec (fólie) přitížený zeminou;popř. kombinace S+V
Obr.:




30) Terciérní čištění odpadních vod
- odstraňování dusíku a fosforu, ale neexistuje 100% způsob čištění, hlavní je prevence
- pomáhá umělý mokřad + struska, ale nevíme proč
- další způsob: iontová výměna-chemická,ale je nutná regenerace filtrů-proplachování 1x
týdně solným roztokem. Finančně náročné.
31) Význam propojení vodohospodářských prvků do systémů


32) Objekty pro zajištění vodní dopravy
Vzdouvací objekty – zajišťují potřebnou hloubku v korytě
Plavební komory – slouží pro proplutí lodí v místě vzdouvacího objektu nebo tam, kde je
příliš meandrující tok a lodě by tam nepropluly nebo by se navzájem ohrožovaly
v protisměrné dopravě. Běžné délky: 100m. V dolním ohlaví jsou drážky provizorního
hrazení napouštěcí potrubí a uzávěry, vrata; v horním ohlaví jsou vypouštěcí potrubí, vrata,..
Horní (spodní) rejda = rozšíření před vraty, které slouží pro čekání lodí na průplav.
Výhony – řeší problém širokého a mělkého koryta. Vodní tok usměrníme k jedné straně břehu
a ta druhá se zanese sedimentací drobného unášeného materiálu.
33) Výpočet mnoţství splaškových vod
Množství splaškových vod zhruba odpovídá spotřebě pitné vody.
Max.denní spotřeba vody Qm=EO*q*kd (q= např. 130 litrů/osobu*den) ....(l/den)
Max hodinová potřeba Qh=Qm*kh
Koeficient kd...dle počtu obyvatel
Koeficient kh...dle charakteru zástavby (roztroušená, ..)
34) Důvody plánování ve vodním hospodářství, uplatnění plánování v jednotlivých
odvětvích vodního hospodářství.
Ve VH je nutné plánovat s velkým předstihem dopředu. Příklad.: Chci zrekonstruovat nebo
odbahnit rybník. Ideální období na vypouštění je duben – září, kdy jsou nejmenší srážky.
Maximální rychlost vypouštění je 30cm za den, tudíž se nádrž může běžně vypouštět 2-6
měsíců. Stejný princip je na vodních tocích. Musím počítat s ročním obdobím.
35) Provoz a kategorie vodních děl
Kategorie I-IV (I = nejdůležitější); kategorie se určují podle rizika při porušení vodního díla.
Manipulační řád: popisuje a předepisuje, jak se má hospodařit s vodou.
Provozní řád: návod k použití a údržbě
36) Kanalizace dešťová, splašková, jednotná, oddílná
Jednotná = dešťová + splašková; nyní se již nesmí dělat. Důvod:
1) Velké průtoky při průtrži mračen propláchnou čistírnu tak, že mikroorganismy, které tam
úmyslně máme, jsou odplaveny a trvá jim dlouhou dobu, než se opět vytvoří.
2) Když je velký průtok a čistírna ho nepojme, odtéká voda přímo do řeky. Sice je voda
naředěná, ale přesto se jedná o přímou kontaminaci.
Oddílná = zvlášť splašková, zvlášť dešťová
Dešťová – dešťová voda v intravilánu není čistá, voda čistí ovzduší a ve chvíli, kdy dopadne
na povrch, tak je znečištěna prachem, výkaly, olejem z aut, pískem, apod. Snahou je tuto vodu
také čistit. DV v extravilánu je vhodné nechat vsáknout do země a udržet tak přirozený
koloběh vody v přírodě. Mezi dešťovou vodu a řeku se vkládají retenční nádrže. Ty jsou buď
vsakovací nebo nepropustné a voda se z nich pomalu upouští.
Splašková –
Materuiály: PVC (skvělě těsní), kamenina (vypalovaná), beton – vhodný jen pro dešťovku,
páč u splaškové kanalizace ji rozkládá sirovodík
37) Geologické poměry v ČR ve vztahu k hydrotechnickým stavbám, nebezpečné oblasti
- nároky na únosnost, stabilitu a nepropustnost podloží
- značné půdorysné rozměry základových spar = pravděpodobnost různorodého podloží

38) Příslušenství jezů
- rybí přechody, plavební komory, vodní elektrárny, odběrné objekty, propusti pro sportovní
lodě, jalové propusti – (udržují konstantní průtok na jezu, aby nedošlo k ubývání vody pod
jezem nebo nabývání vody před jezem), proplachovací propusti
39) Kanalizace gravitační, přetlaková, podtlaková
Nejhorší je kombinace tlakové a gravitační – velký zápach při větrání, ale větrání je nutné
kvůli ohrožení výbuchu metanu
Gravitační: nejlepší, ale nejdražší
Odpadní vody jsou odváděny gravitačně potrubím, jehož průměr nesmí být menší než DN 250
mm. Potrubí musí být uloženo ve spádu, jehož minimální hranici určuje použitý trubní
materiál, ne však ve spádu menším než 4 %o. Potrubí musí být uloženo v hloubce s
minimálním krytím zeminou ve vozovce 1,5 m a ve vzdálenosti min. 50 m musí být umístěny
revizní kanalizační šachty. Odpadní vody jsou do gravitační kanalizace napojeny
kanalizačními přípojkami buďto přímo v šachtě nebo na odbočce v trase mezi šachtami.
+ Splašky jsou kanalizací vedeny gravitačně bez potřeby vyvození další síly (v případě
minimálních spádů se na konci větví napojují dešťové svody)
+ V případě jednotné kanalizace (splaškové i odpadní vody jsou vedeny v jednom potrubí) je
vyřešeno komplexní odkanalizování lokality.
- V rovinatém území se vzhledem k nutnosti zachování spádu ukládá potrubí do velkých
hloubek (nákladné zemní práce, v případě poruchy nepříjemné komplikace s opravou, kontakt
se spodní vodou). Při provádění kanalizace může dojít k netěsnostem v trubním spojení
(možný průnik balastních vod, kontaminace okolí splašky)
Přetlaková: levnější, ale krátkozraké (náklady na čerpadla a energii až do smrti :) )
Ze sběrných jímek jsou čerpadly přečerpávány splašky do sběrného nebo výtlačného potrubí.
+ Doprava splašků v libovolném množství do velkých výšek
+ Uplatnění v rovinatém prostředí, výtlačné potrubí malých průměrů, schopnost překonávání
překážek
- Velká spotřeba energie na pohon čerpadel v každé čerpací šachtě, v případě výpadku energie
a následném obnovení nárazové zatížení sítě
- Při malém nátoku do jímky a při čerpání malého množství v noci může docházet k zahnívání
splašků
- Rotující části čerpadel přicházejí do styku s agresivními splašky a musí po čase být měněny
včetně celého čerpadla

Kdy tlaková kanalizace?
Navrhujeme ji v případech, kdy z různých důvodů nelze použít klasický gravitační systém.
Uplatňujeme ji i v případech, když nelze v příslušném území navrhnout podtlakovou
kanalizaci (či když investiční, provozní a výrobní náklady podtl. kanalizace vycházejí vyšší).
• nedostatečný přirozený spád či protispády
• izolovaná a řídká zástavba
• špatné podloží - vysoká hladina podzemní vody, skála či jiné nevhodné podloží
• překážky v cestě - jiné inženýrské sítě, vodoteče
• sezónní provoz - turistická zařízení (kempy)
• při potřebě minimalizace zemních prací
• při potřebě minimalizace dopravních omezení při stavbě
• při odkanalizování jednoho, nebo skupiny objektů do stávající gravitační kanalizace
• při odkanalizování ulic, nacházejících se pod úrovní gravitační kanalizace
Podtlaková: levnější, ale krátkozraké (mnohem složitější a méně ekologické,než přetlakové )
Odpadní vody natékají do sběrných šachet, odkud jsou nasávány přes automatický podtlakový
ventil 2" (3") do hlavního podtlakového potrubí malých průměrů DN 90 - 200 mm (max. 300
mm), ve kterém je vyvozen podtlak 0,4 - 0,8 baru, který posouvá splašky rychlostí cca 6 m/s
do podtlakové stanice. Z této stanice jsou splašky buďto gravitačně nebo čerpáním dopraveny
na ČOV. Potrubí je ukládáno v malých hloubkách, po uložení má tvar vlnovky a podtlak je
schopen překonat převýšení až 6 metrů.
+ Použití při nedostatečném přirozeném spádu a u lokalit s rozptýlenou zástavbou
+ V nepříznivých geologických podmínkách, skalním podloží, vysoké hladině spodní vody,
tekutých píscích, stísněných poměrech a při překonávání různých překážek (vodotečí,
inženýrských sítí) + V potrubí je vyvozen podtlak, nemůže proto dojít ke kontaminaci
okolního prostředí splašky unikajícími z potrubí (použití v ochranných pásmech vodních
zdrojů)
+ Vysoké provzdušnění splašků v potrubí zajišťuje dopravu obohacené směsi na či