Omítky

jeho blízkého okolí, posouzení základových poměrů stavby ve vztahu k uvažovanému sanačnímu zásahu PRŮZKUM OBJEKTU (3/3) a příp. speciální druhy průzkumů (měření elektrického potenciálu ve zdivu a zeminách, zjišťování elektrolytické vodivosti zdiva, kyselosti zdiva apod.).
Pozn.: Výsledky takovéhoto průzkumu je nutno odborně zpracovat a vyhodnotit z hlediska návrhu sanačního systému. Používané hmoty pro sanační omítky Sanační omítkové systémy členíme:
na sanační suché maltové směsi a
sanační přísady.
Podle druhu použitého pojiva se připravují jako vápenné, vápenocementové, vápenoperlitové, cemento perlitové a cementové (některé druhy obsahují i určité podíly trasu nebo pemzy) s přesným dávkování plniv a dalších přísad.
Připravují se buď ve výrobnách (průmyslově vyráběné) nebo na stavbě přidáním tekutých modifikačních přísad do omítkové malty. Příprava podkladu pro omítání (1/2) Před prováděním sanačních omítek je třeba:
- starou omítku otlouci cca 1 m nad nejvyšší hranicí zóny vlhkosti,
- spáry ve zdivu vyškrábnout do hloubky 20 mm – 30 mm (dle použitého sanačního systému),
- poškozené zdící prvky vyměnit, event.vyplnit a spojit pomocí sanační izolační omítky,
- plochu dokonale očistit (tlakem vzduchu, ocelovým kartáčem apod.), event. vysušit. Příprava podkladu pro omítání (2/2) V případě nestabilního podkladu:
- podklad zpevnit,
- podklad silně nasákavý opatřit sanačním podhozem
- při větší nerovnosti v podkladu se používá sanační armovací skelná tkanina. Realizace sanačních omítek (1/3) Nejběžněji používaný sanační omítkový systém se provádí ve dvou – čtyřech vrstvách, a to jako :
- sanační podhoz – obvykle v tloušťce do 5 mm (lze jej dle firemních podkladů vynechat),
- sanační omítková vrstva vyrovnávací – obvykle v tl. 10 mm – 20 mm (lze ji dle firemních podkladů vynechat),
- základní sanační omítka – obvykle v tl. 10 mm – 30 mm a
- lícní sanační povrchová úprava v tl. 1 – 4 mm. otlučení omítky vč.vyškrábání spár Kontinuální míchačka vyčištění plochy, podkladní vrstva ruční míchání malty Realizace sanačních omítek Realizace sanačních omítek (2/3) Mezi nanášením jednotlivých vrstev je nutno dodržet časové odstupy – orientačně (firemní podklady upřesňují) 1 mm tl. omítky vysychá 1 den.
Spodní vrstvu sanačního systému je vždy zapotřebí zdrsnit (lepší mechanické spojení s další vrstvou omítky).
Omítky v sanačním systému musí po nanesení na zdivo rychle a dostatečně zreagovat, svých vlastností musí dosáhnout co nejdříve (jinak, v příp. ponechání omítky delší dobu vlhké dochází k jejímu rychlému zasolení). Postup sanačních prací na objektu Realizace sanačních omítek Realizace sanačních omítek (3/3) Sanační omítky zejména při suchém, větrném počasí a přímém oslunění vyžadují ošetřování (zastínění event. zvlhčování).
Při vnitřní aplikaci nesmí být místnost krátkodobě vytápěna (nutnost doby vytápění před omítáním, po dobu omítání a po ukončení omítání stanoví technické listy výrobce).
OMÍTKY SPECIÁLNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc.
POUŽITÍ Vzhledem k  omezené možnosti použití (zejména historické objekty) a úzké specializaci je u nejpoužívanějšího sortimentu uvedena jejich stručná charakteristika. DRUHY sgrafito
řezaná omítka
umělý kámen
omítková intarzie Sgrafito dvoubarevné, jednobarevné Realizace probíhá obvykle ve třech fázích:
nahození jádrové vrstvy
vyznačení obrysu kresby na povrchu omítky
vyškrábání vzoru - v lícní omítkové vrstvě je vyškrábaný jednobarevný (rozdílná struktura povrchu) nebo vícebarevný obraz (rozdílná barevnost povrchu).
Řezaná omítka Obdobná technika jako u sgrafita, lícní vrstva je silnější (tl. 5 – 10 mm) a do této vrstvy je vyřezáván vzor (ocelovým nožem).
Umělý kámen Lícní omítka zhotovená ze směsi cementu a barevných kamenných drtí (určují barvu, strukturu i konečný vzhled povrchu). Na zdrsněné a navlhčené jádro se provede lícní vrstva v tl. 6 – 8 mm, která se kamenicky dále opracovává:
- broušením – od hrubého po jemné póry se tmelí cementovou kaší
- pemrlováním – (štokování) po 4-5 týdnech po zatvrdnutí jádra, opracování povrchu pemrlicí
- rýhováním – provádí se rýhovačkou (nároží, okraje ploch)
- pertlováním – do čerstvého povrchu se vmetává drcený pískovec
- vymýváním, leptáním apod.)   Omítková intarzie Obdobné jako sgrafito, v druhé omítkové vrstvě zbarvené v tónu základní barvy je vyškrábán vzor a vzniklé výřezy se zaplní barevně rozdílnou maltou, aj. JAKOSTNÍ POŽADAVKY (1/2)   Kontrola jakosti omítkového systému:
Omítkový systém musí svými mechanickými a stavebně fyzikálními vlastnostmi odpovídat materiálům nosné konstrukce.
Povrch omítky musí být rovný – v rovinnosti omítek jsou nejvýše přípustné odchylky od roviny
- u hrubých omítek 5 mm,
- u hladkých 2 mm na 2 m délky.
Hrany rohů a koutů musí být přímé, musí mít daný směr i tvar, oblé plochy musí mít žádaný tvar. Kolem rámů oken, zárubní apod. má být omítka začištěna a zalícována event. vytažena (podle druhu prvku). Struktura i barevnost povrchu musí vykazovat jednotnost. Od neomítnutých ploch má být omítka oddělena spárou.
JAKOSTNÍ POŽADAVKY (2/2)     U sanačních omítek se kontrola provádí v termínech dle smlouvy o dílo, nejdříve za dobu 1 roku od ukončení sanace
Účinnost realizovaného sanačního systému se hodnotí objektivním posouzením míry vysušení zdiva:
(F1 – A) – (F2 – A)
Wu = ------------------------- *100 (%)
(F1 – A)
Wu = stupeň účinnosti sanace (po uplynutí 2 let < 50%)
F1 = hmotnostní obsah vlhkosti ve zdivu před prováděním sanace
F2 = hmotnostní obsah vlhkosti ve zdivu za dva roky po ukončení sanace
A = rovnovážná vlhkost zemní vlhkosti nenamáhaného zdiva v teplotních a vlhkostních podmínkách cca 50C a 85% relativní vlhkosti obklopujícího prostředí
Pozn.: Pro starší a v předchozím období nikoliv nadměrně zasolené zdivo se uvažuje A = 3% hmotnosti

OMÍTKOVÉ SYSTÉMY TEPELNĚ IZOLAČNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc. ÚVOD Speciální omítkové hmoty, obvykle vylehčené izolačními granulemi (perlit, pěnový polystyrén aj.), pojivo omítky působí jako tepelné mikromůstky. Zásadní nevýhodou je jejich nižší účinnost (obvykle cca poloviční) Připravenost podkladu Na základě tepelně – technického výpočtu a stavebně – technického průzkumu objektu je nutno před aplikací tepelně-izolačních omítek nepřídržné části podkladu odstranit, povrch vyspravit (např. vápenocementovou maltou) a dokonale očistit. Pro jednodušší nanášení omítky je vhodné osadit na všechny okrajové části objektu (rohy, ostění atd.) rohové a soklové omítkové profily. Realizace tepelně-izolačních omítek (1/3) Před vlastní aplikací těchto omítek se obvykle podklad opatřuje podhozem (cementovým postřikem event. penetrací). Tento spojovací můstek musí být proveden celoplošně.
Podle druhu nasákavosti podkladu je nutno plochu před omítáním navlhčit (nesmí však vzniknout na povrchu vodní film). Realizace tepelně-izolačních omítek (2/3) Při  tloušťce omítky  30 mm se doporučuje dvouvrstvé zpracování a to tzv. čerstvá do čerstvé event., dle druhu materiálu, naopak mezi jednotlivými vrstvami je nutno dodržet TP po zavadnutí nanášených vrstev (některé druhy tepelně izolačních omítek vyžadují PT 3 – 4 dny). Realizace tepelně-izolačních omítek (3/3) Vzhledem k nedokonalosti povrchu se opatřuje tepelně izolační omítka lícní vrstvou omítky – po 3-4 týdnech (do oblastí možných napětí v omítce lze do lícních vrstev omítky ukotvit výztužnou tkaninu). Povrch lícní vrstvy je možno upravit (po krátkém zaschnutí) strukturou rýhovanou, škrábanou aj.