Omítky

zájemné překrytí tkaniny je doporučováno cca 100 mm, rohy a kouty objektu překrýváme s přesahem min. 200 mm. Podobně mají být vyztuženy oblasti s koncentrovaným tahovým napětím (rohy otvorů - okna, dveře) a to diagonálně uspořádanými pruhy výztužné tkaniny (pás tkaniny rozměru cca 500 mm x 300 mm se ukotví kolmo na diagonálu tahových napětí). Též je vhodné zabezpečit ochranu kritických míst stavby osazením rohových, soklových aj. lišt. Realizace omítek (3/7) Před realizací omítek (jednovrstvých tj. základních pro aplikaci dalších povrchových úprav nebo již s povrchovou úpravou a vícevrstvých tj. podkladních a lícních) je zapotřebí hladké povrchy a savé event. nerovnoměrně savé podklady opatřit cementovým postřikem (nutnost aplikace cementového postřiku v  závislosti na druhu omítané konstrukce a typu omítky stanovují firemní technické podklady).
Postřik zabraňuje možnosti odsátí vody z omítky a umožňuje lepší soudržnost s podkladem (provádí se např. na pórobeton, beton, event. pálené cihly, vápenopískové cihly, dřevotřískové desky aj. stavební materiály). Realizace omítek (4/7) provedení omítníků v ploše
postup dílčích stavebních procesů
provedení omítky ručním způsobem
Realizace omítek (5/7) Strojní způsob omítání – zásady postupu Realizace omítek (6/7) Realizace omítkového systému musí respektovat následující zásady. V  případě neprováděného cementového postřiku je vhodné první vrstvu omítky aplikovat v konsistenci řidší, následnou vrstvu v konsistenci hustší, vždy je však nutno nanášet maltu tzv. čerstvou do čerstvé. Realizace omítek (7/7) Před provedením lícní povrchové úpravy je nutno dodržet technologickou přestávku k vyzrátí podkladní vrstvy, tj. u klasických omítek 16 – 24 hod. (jádrová vrstva – štuková lícní vrstva) nebo se pro současné omítkové systémy obvykle udává doba na vyzrátí podkladu - 1 mm tl. podkladní omítky vysychá cca 1 den. Aplikované vrchní omítky vč. event. nátěru musí vykazovat kompatibilitu s podkladem, vhodné (zejména z hlediska částečné eliminace tvorby trhlin) jsou vrchní omítky strukturované se zrnitostí cca 2 mm. OMÍTKY – způsoby výroby a dopravy OMÍTKY – mokrá cesta OMÍTKY – suchá cesta OMÍTKY tenkovrstvé Členění tenkovrstvých omítek podle:
způsobu nanášení – ručně natahované, stříkané
použitého pojiva – vápenné, disperzní
propustnosti vodních pár – relativně vysoká (vápenné) relativně nízká (disperzní)
místa použití – interiéry, exteriéry
úpravy povrchu – hladké, strukturované
barevnosti – probarvené, dodatečně barvené
Používané hmoty pro omítky Tenkovrstvé průmyslově vyráběné maltové směsi jsou složeny z:
- pojiva na bázi minerálních nebo organických hmot, anorganických a organických plniv (velikosti zrna do 4 mm),
- příměsí a přísad.
K dosažení barevnosti se dodávají suché maltové směsi buď probarvené (u barevných omítek je jejich odstín ovlivněn různorodou nasákavostí podkladu a jeho vysycháním) nebo se finální povrch omítky opatřuje barevným nátěrem. Použité materiály musí splňovat výše uvedené normové požadavky. Příprava podkladu pro omítání (1/2) Před aplikací tenkovrstvých omítek je nutno aby podklad byl objemově stálý, vyzrálý (4-6 týdnů po realizaci vápenocementových a cementových omítek), čistý, rovnoměrně nasákavý, s max. odchylky v rovinnosti podkladu  1 mm na 2 m délky. Případné větší nerovnosti je nutno odsekat, zbrousit nebo vytmelit. Kovové prvky vystupující z plochy omítky musí být opatřeny antikorozním nátěrem. Příprava podkladu pro omítání (2/2) Před nanášením tenkovrstvých omítek na omítku původní je zapotřebí ji nejprve (po odstranění nepřídržných částí, očištění a vyspravení vadných ploch a jejich vyzrání) opatřit vhodným nátěrem, který zabezpečí požadovanou přídržnost.
Obdobné požadavky platí i pro realizaci těchto omítek na betonový podklad, omítky sádrové, sádrové desky event. sádrokartonové desky. Silně savé podklady je nutno předem penetrovat, příp. přestěrkovat.
Vyrovnání podkladu dosáhneme použitím tzv. preparačních materiálů (vyrovnávacích hmot), zpevnění a vyrovnání savosti podkladu (nutné zejména při opravách) realizujeme za pomoci separačních a penetračních nátěrů.
Realizace omítek (1/3) Tenkovrstvé omítky provádíme v  tloušťkách:
1 mm - 3 mm pro vnitřních povrchy,
do 5 mm pro vnější.
Omítky se obvykle provádějí ve dvou event. více vrstvách, přičemž technologická přestávka na vyschnutí jednotlivých vrstev je doporučována – 1 mm tloušťky omítky vysychá 1 den.
Po provedení barevné vrstvy omítky event. za nepříznivých povětrnostních podmínek se doporučuje ošetřit tuto omítku tzv. egalizačním nátěrem. Nástřiky je možno aplikovat za teploty + 50C event. + 100C dle typu použitého materiálu. Realizace omítek (2/3) Omítky na bázi hydraulických pojiv (vápenné) se pro interiérové aplikace nanáší na čisté, bezprašné a hladké plochy.
První vrstva je tzv. zatírací, prováděná v tl. 1 mm (obvykle se natahuje ručně), druhou, příp. třetí vrstvu lze nanášet (do celkové tl. 3 mm) za pomoci tlakovzdušné pistole event. ručně. Dle potřeby je možno ji dohlazovat hladítkem či jinak strukturovat (válečkování, škrábání aj.) Realizace omítek (3/3) Omítky na bázi disperzních pojiv se pro interiérové aplikace nanáší ve dvou i více vrstvách tlakovzdušnou pistolí, druhou event. třetí vrstvu vždy však až po proschnutí jednotlivých vrstev.
Pro exteriérové aplikace je vhodné podklad nejprve napustit vodním roztokem disperze, po jejím zaschnutí se omítkovina nanáší křížovým způsobem ve dvou a více vrstvách na fasádní plochu. Z hlediska jakosti povrchu je vhodnější provést ohraničené plochy v jeden den nebo napojovat omítku způsobem tzv. mokrá do mokré. Plochu fasády je nutno chránit před slunečním zářením, přímým deštěm apod.

OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ Ing. Miloslava Popenková, CSc.
1.voda srážková
2.voda vzlínající-kapilární
3.difúze vodních pár a voda kondenzovaná
4.voda s hydrostatickým tlakem
5.hydroskopicita materiálu
6.vadné sanitární instalace
7.narušené zdivo vodou a mrazem
OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ
Průnik vlhkosti do objektu ÚVOD Úvodem je nutno důrazně upozornit, že sanační omítkové systémy samy o sobě zdroje vlhnutí konstrukcí neodstraňují a tudíž ani tyto konstrukce nevysušují.
Funkce sanačního systému je charakterizována schopností kapilárního odvodu pár a vlhkostí a zadržováním krystalických solí. Sanační omítka se vyznačuje vodoodpudivou úpravou a porézní strukturou (umožňuje rychlejší odpařování vody, nezvyšuje se zóna vlhnutí, krystalky solí se ukládají v pórech omítky). Princip působení sanační omítky OMÍTKOVÉ SYSTÉMY SANAČNÍ
FUNKCE VHODNOST POUŽITÍ Sanační omítky jsou vhodné pro aplikaci pouze do 8 % (hmotnostní %) vlhkosti podkladní konstrukce (v nenáročných prostorách 11%-15%). Pro odstranění vlhkosti z objektu je nutno použít některou ze základních sanačních metod (injektážní, elektrofyzikální, elektrochemické, mechanické apod.) v  kombinaci s  doplňkovým sanačním systémem. PRŮZKUM OBJEKTU (1/3) Před realizací sanace vlhkého zdiva je nutno provést tzv. sanační průzkum, který (dle rozsahu sanace) má obsahovat (dle ČSN P 73 0610):
posouzení technického stavu konstrukcí objektu z hlediska statické bezpečnosti celé stavby nebo těch jejich částí, na kterých se sanace vlhkého zdiva realizuje a z hlediska vhodnosti podkladu pro omítání, PRŮZKUM OBJEKTU(2/3) průzkum podzemního a nadzemního zdiva objektu na vlhkost, druhy a obsahy solí tvořících výkvěty, chemickou analýzu event. podzemní vody pokud je v kontaktu s objektem, druhy biologických škůdců a event. výskyt radonu,
posouzení inženýrskogeologických a hydrogeolo- gických poměrů objektu a