FGR materiály 1

dnice bodů (vlícovací body, spojovací body)
prvky vnější orientace všech snímků
6.33 Uveďte min. dvě oblasti (tj. typy úloh) kde metodu AAT používáme.
snímkové orientace (vlícovací body + prvky vnější orientace) ( vyhodnocení
souřadnice množství bodů ( test. pole, katastr
souřadnice kontrolních bodů ( speciální aplikace
6.4 rozlište různé matematické přístupy k řešení AAT
6.11 Napište co je základem matematického řešení AAT a jaké jsou základní metody výpočtu AAT.
Základem jsou analytické metody.
Základní metody výpočtu:
etapové řešení
komplexní řešení
6.12 Uveďte charakteristiky etapového řešení s ohledem na následující parametry – základní jednotka řešení, vstupy pro výpočet a průběh výpočtu.
Etapové řešení:
základní jednotka: stereomodel
vstupy pro výpočet:
měřené modelové souřadnice bodů a projekčních center
známé geodetické souřadnice vlícovacích bodů
průběh výpočtu: stereomodel – posunutí, pootočení, měřítko ( spojení modelů do jediného bloku ( transformace bloku do geodetického systému
6.13 Uveďte charakteristiky komplexního řešení s ohledem na následující parametry – základní jednotka řešení, vstupy pro výpočet a průběh výpočtu..
Komplexní řešení:
základní jednotka: snímek
vstup pro výpočet:
měřené snímkové souřadnice bodů
známé geodetické souřadnice vlícovacích bodů
průběh výpočtu: prostorové svazky paprsků (měřené body + projekční centra) ( svazky bloku snímků ( vyrovnány najednou (+ zavedení oprav – refrakce, distorze…)
6.14 Napište jaký je hlavní rozdíl mezi etapovým a komplexním řešením. Určete, které řešení je
z hlediska nároků na přístrojové (případně SW) vybavení výhodnější.
Etapové řešení: blokové vyrovnání nezávislých modelů
Komplexní řešení: svazkové vyrovnání bodu
Komplexní řešení je početně nejnáročnějším postupem, a proto je náročnější na výpočetní techniku.
6.5 shrňte poznatky o technologii a přesnosti AAT
6.11 V rámci zadaného bloku snímky vyznačte místa, kde by bylo vhodné zaměřit vlícovací body.
minimálně 4 vlícovací body, v rozích bloku
6.12 Vyjmenujte všechny způsoby kterými jsou dnes získávána (měřena) vstupní data pro výpočet AAT.
analytické přístroje
přesné stereokomparátory
DPW (= digitální fotogrammetrické stanice)
6.13 Nakreslete obecné schéma technologického postupu při výpočtu AAT.
měření bodů (snímkové, modelové souřadnice)
numerický výpočet (komplexní, etapové řešení)
6.14 Uveďte min. dva parametry na kterých závisí přesnost výpočtu AAT.
přesnost měřených dat
správné volbě SB (= spojovací body)
měřítku a rozlišení snímků

3.11 Vyjmenujte základní souřadnicové soustavy používané ve fotogrammetrii.
Hlavní souřadnicové soustavy – systém snímkových
modelových
geodetických – souřadnic.
Pomocné souřadnicové soustavy – systém souřadnic svislého snímku.
3.12 Slovně popište, jak je definována soustava snímkových souřadnic + obrázek.
Charakteristiky: 2D souřadnice v rovině snímku
vysoká přesnost měření → řád µm
ideál M´= H´
obecný případ M´≠ H´→ PVniO (dx´, dz´ (dy´), f)
počátek souřadnicové soustavy – průsečík spojnic rámových značek – střed snímku M´
souřadnicové osy – osa x´ - spojnice horizontálních rámových značek …(+x´jde vpravo) - osa z´ (y´) kolmá na osu x´ v rovině snímku …(+z´jde nahoru)


3.13 Modelové souřadnice:
rovina xy (horizontální rovina nebo stejná rovina jako geodetický systém)
rotace ω - kolem osy x
φ - kolem osy y
κ - kolem osy z
počátek = střed promítání = O
tři modelové souřadnice x,y,z – prostorové, pravoúhlé, v měřítku
U stereodvojice leží počátek ve středu promítání levého snímku.
3.14 Systém geodetických souřadnic:
Tři geodetické souřadnice X,Y,Z; nejčastěji prostorové, pravoúhlé.
Výsledná souřadnicová soustava objektu, geodetický systém → S-JTSK (katastr); WGS 84 (GPS)
3.21 Prvky vnitřní orientace:
udávají polohu středu promítání vzhledem k rovině snímku;
střed promítání = střed výstupní pupily
Vazba „komora – geometrie komory“
3.22 Vyjmenujte prvky vnitřní orientace + obrázek
1) konstanta komory f
2) poloha hlavního bodu snímku H´na snímku (dx´, dy´)
3) distorze objektivu
3.31 Prvky vnější orientace.
Udávají polohu a orientaci snímku v prostoru (v daném souřadnicovém systému) – tj. určují polohu středu vstupní pupily O středu objektivu a orientaci osy záběru v prostoru.
Vazba „snímek – poloha a orientace“.
3.32 Vyjmenujte prvky vnější orientace + obrázek.
1) souřadnice středu vstupní pupily – X,Y,Z v daném souřadnicovém systému
2) úhly rotace osy záběru – ω, φ, κ
obr. k 1)
obr. k 2)
Jakými způsoby jsou prvky vnější orientace určovány?
Dnes – určeny dodatečně – snímkové orientace
aerotriangulace AAT
Budoucnost – přímé určení – IMU/GPS
3.41 Stručně slovně definujte pojem „transformace souřadnic“.
Vzájemné zobrazení mezi 2 kartézskými souřad. systémy
3.42 Základní rovinné transformace používané ve FM:
1) Podobnostní transformace – min. 2 identické body – převod zaměřených vlícovacích bodů, mezi místní a geodetickou soustavou
2) Afinní transformace – min. 3 identické body – převod měřených plošných souřadnic do soustavy snímkových souřadnic (pomocí rámových značek) → vnitřní orientace
3) Kolineární (projektivní) transformace – min. 4 identické body – je základem jednosnímkové FM
3.5 Přímý vztah snímkových a geodetických souřadnic = to je dost velká prasárna, doufám, že to tam nedá, nevyznám se v tom!!!!
3.61Do tabulky sestavte přehled základních FM metod používaných v letecké FM. Ke každé metodě uveďte jaký typ výstupu poskytuje a pro jaký typ území je vhodná
Metoda Výstup Území
a) jednosnímková fotoplán (2D) rovinatá území
b) stereofotorammetrie vektorová data (2D i 3D) bez omezení
c) digitální ortofoto (kombinace a + b) rastrová data (2D) + DMT bez omezení
d) analytická aerotriangulace AAT snímkové orientace, bez omezení
speciální aplikace (přesné určování
souř. bodů)

3.62
1) Přípravné práce – projekt snímkového letu
- volba a signalizace lícovacích bodů
2) Práce v terénu – realizace snímkování
- zaměření lícovacích bodů
3) Práce v laboratoři – geodetické výpočty
- laboratorní práce
- předzpracování obrazových dat
- fotogrammetrické vyhodnocení
- výstupy
- kontrola kvality
3.63
Vlícovací body – slouží k určení orientace, k transformaci do geodetického systému, k určení měřítka objektu
- jsou to body kontrolní pro prověření správnosti měřických prací a vyhodnocení snímků
- musí být dobře viditelné na měřických snímcích a musí mít známé souřadnice v geodetickém souřadnicovém systému
Při volbě VB je nutno brát ohled na: 1) kontrastní pozadí VB ; 2) dobrou viditelnost VB z různých stanovisek; 3) dobrou konfiguraci snímků
Umělá signalizace VB – různé terče – velká měřítka (do 1:5 000)
Přirozená signalizace VB – např. body na stavebních objektech – malá a střední měřítka
3.71 Projekt snímkového letu - stanovení základních parametrů snímkování – nám říká, jak snímkovat. (Účel snímkování, charakteristika území, výpočet, vodící mapa……)
Základní součásti: Výpočetní část – parametry snímkování – 1) účel snímkování, 2) požadovaná přesnost.
Grafická část – zákres v mapě – 1) zákres území + mapové listy, 2)
náletové čáry + středy snímků + základní parametry = pomůcky pro navigaci letadla.
Písemná část – objednávka – parametry snímků, výstupy, množství, termíny.
3.72 Volba přibližného měřítka -
závisí na: charakteru území (extravilán x intravilán)
na: požadované přesnosti
Pokud se zpracovávaný objekt týká mapování, může nám pomoci standardizace měřítek (např: mapa 1 : 1000 → snímek 1 : 3400)
Volbou měřítka určeny – komora (f)
- výška letu (h)
3.73 Překryty snímků + obr.
Nasnímání celého území beze zbytku → nutné překryty snímků.
- překyt podélný – p- (60% univerzální - 80% městská zástavba) – dvojnásobný až trojnásobný překryt sousedních snímků
- překryt příčný – q- 20% - 40% překryt sousedních řad snímků
Smaz = rozmazání snímku vlivem pohybu letadla.
Eliminovat smaz může pomocné zařízení letecké měřické komory (zařízení typu FMC), popřípadě se spočte přípustná expoziční doba tmax.
Nejvhodnější roční období pro snímkování je jaro a podzim , protože snímkování neruší vegetace. Ve skutečnosti je ale pro snímkování vhodných 20 – 40 dní v roce.
Dříve: monopol – armáda – vysoké utajení kvůli imperialistům za západu!!! VTOPÚ- Nejrozsáhlejší archiv snímků od r. 1927 po současnost – (celé území, pravidelné intervaly).
Dnes – komerční firmy – archivy vlastních snímků, operativnost (např. Geodis a.s. Brno, Argus Geo Systém s.r.o. Hradec Králové)