Dilatace

Dilatace
Dilatační spáry
dělící spáry pro eliminaci statických a dynamických účinků v nosných konstrukcích
dilatačními spárami se konstrukce nebo její jednotlivé části rozděluje na menší celky, tak aby se vyloučily poruchy v důsledku nadměrných nebo nerovnoměrných deformací konstrukcí
dilatační spáry umožňují pohyby částí konstrukce a zabraňují tak samovolnému vzniku nepravidelných trhlin v místech, kde by mohly být znehodnoceny požadované funkce konstrukce
hlavními důvody jsou účinky statické a dynamické :
účinky objemových změn
účinky nerovnoměrného sedání
omezení přenosu dynamických účinků (otřesů)
konstrukční a technologické důvody
dilatačních spár navrhujeme pokud možno jen nezbytně nutný počet (velmi náročná konstrukční úprava, nebezpečí poruchy hydroizolační a tepelné)
pokud je v určité oblasti potřeba navrhnout dilatační spáry z více důvodů, je vhodné jejich funkci sdružit do společné dilatační spáry
Účinky objemových změn
objemové změny konstrukčních materiálů mohou být způsobeny několika faktory :
teplotní objemové změny (změny teplot vnějšího a vnitřního prostředí)
změny vlhkosti materiálů
reologické změny materiálů (smršťování a dotvarování betonu aj.)
objemové změny v důsledku chemických změn materiálu (př. koroze)
objemové změny mohou při zabudování prvku do konstrukce způsobovat :
porušení prvku tahovými trhlinami
porušení prvku v tlaku
rozpínavý účinek na okolní konstrukce (při zvětšení objemu)
vznik a zvětšování spár mezi prvkem a okolní konstrukcí (při zmenšení objemu)
Teplotní objemové změny
velikost délkových změn se stanoví ze vztahu :
, kde

zatěžovací teplota (rozdíl teplot ∆t) se určí jako rozdíl maximální nebo minimální teploty v posuzovaném místě a době a teploty, ve které byla konstrukce realizována (tj. kdy došlo k tuhému spojení prvků) : , kde
zatížení teplotními změnami je největší u konstrukcí orientovaných na jihozápad, jih a západ
teplota na vnějším povrchu prvku se vyjádří ekvivalentní sluneční teplotou :
Vlhkostní objemové změny
vnější konstrukce jsou vystaveny působení atmosférické vlhkosti a přímému působení vody
velikost délkových změn :
zatěžovací vlhkost :

vliv vlhkosti je významný především u dřevěných konstrukcí, u kterých dochází k výrazným teplotním změnám (bobtnání) a v důsledku zvýšené vlhkosti k výskytu dřevokazných hub
Reologické změny materiálů
materiály, které procházejí procesem tuhnutí a tvrdnutí mění v důsledku fyzikálně = chemických změn materiálu a v důsledku změn obsahu vody svůj objem
smršťování
dochází k objemovým změnám bez působení zatížení v důsledku vysychání vody ze struktury tuhnoucího a tvrdnoucího betonu
dotvarování
dochází k objemovým změnám jejichž velikost je závislá na velikosti a délce působení zatížení
je důležité v jakém stáří jsou do konstrukce jednotlivé části zabudovány a vzájemně spojeny
u monolitických konstrukcí lze obtížně zamezit reologickým změnám – řešením je do betonáže navrhnout tzv. smršťovací pruhy, ve kterých betonáž probíhá později až po určité míře ztuhnutí
Účinky nerovnoměrného sedání
zatížení od konstrukce objektu způsobuje deformaci podložních vrstev pod základovou konstrukcí – v důsledku toho dochází k sesedání budovy
rovnoměrné sedání objektu nevyvolává v konstrukci žádná přídatná namáhání, nerovnoměrné o