- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Hromadně přidat materiály
Základy algoritmizace a programování
2012033ZAPG - Základy algoritmizace a programování
Hodnocení materiálu:
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálZáklady algoritmizace
a programování
Michal Pitlík
a
Pavlína Moravcová
© Michal Pitlík a Pavlína Moravcová – ZAPG – Příprava na první test. 2
0.1 Obsah:
0.1 Obsah
0.2 Úvod
0.3 Jak se rychle naučit?
0.4 Jaký program na programování?
1. První přednáška
1.1 Ahoj světe
1.2 Obsah kruhu bez načtení hodnot
1.3 Obsah obdélníku
1.4 Načítání a výpis hodnot
1.5 Obsah a obvod čtverce
1.6 Kalkulačka
1.7 Kalkulačka „switch“
1.8 Sudé a liché číslo
2. Druhá přednáška
2.1 Test prvočíselnosti
2.2 Výpočet faktoriálu
2.3 Zadání posloupnosti čísel
2.4 Posloupnost ukončená konkrétním číslem
2.5 Nalezení maxima v posloupnosti
2.6 Součet kladných členů
2.7 Aritmetický průměr
3. Zdroje informací
© Michal Pitlík a Pavlína Moravcová – ZAPG – Příprava na první test. 3
0.2 Úvod
Tento materiál, který právě držíš v ruce, není oficiálním učebním zdrojem a z pohledu programování
slouží jako mnemotechnická pomůcka k rychlejšímu pochopení dané problematiky. Vysvětlení
jednotlivých částí programovacího jazyka může být chybné a z pohledu programování nesmyslné. Je
určeno k nasměrování a přemýšlení nad daným tématem pro rychlejší zvládnutí látky. Byl sestaven ve
velice krátkém čase jako součást přípravy na test z předmětu ZAPG.
0.3 Jak se rychle naučit?
Každý má svůj systém učení, nejlepší je tedy využít tento tebou prověřený systém. Je také podstatné
zvážit, kolik máme na učení času a co je v tomto případě účinně a co naopak zbytečné. Jako inspiraci
zde uvedeme příklad, který ti také může pomoct.
• Nejdříve je nutné nainstalovat si program, který nám umožní kompilovat napsaný kód. Viz
níže „0.4 Jaký program na programování?“.
• V tomto materiálu najdeš zdrojové kódy programů, ke kterým jsou pro lepší pochopení
napsány komentáře. Každý zdrojový kód, je zapsán do tabulky. Přičemž v horní části je
v takovém tvaru v jakém ho můžeš zkopírovat do kompilátoru. “ Kompilátor je: program
transformující programy psané v nějakém jazyce na programy psané ve strojově
orientovaném jazyce. Tato transformace zahrnuje například překlad, sestavení nebo různé
kontroly“. Nejdříve se tedy zkusíme podívat na samotný zdrojový kód bez poznámek a na
základě toho, „co víme“ zkusíme vydedukovat, co takovýto program bude dělat.
• V dalším kroku, si projdeme program v druhé části. Na levé straně tabulky je umístěn
zdrojový kód a v pravé části jsou komentáře k jeho konkrétním částem. Zkusíme srovnat, jak
moc jsme se „trefili“ před tím do toho, jak program pracuje. Každé aktivní přemýšlení
urychluje proces učení a to bez ohledu na správnost úvah.
• V případě, že jsme si program prošli a myslíme si, že alespoň trochu rozumíme funkcím a
struktuře konkrétního zdrojového kódu, zkopírujeme tento kód do kompilátoru a provedeme
kompilaci. Program následně otevřeme a několikrát ho můžeme vyzkoušet, abychom věděli,
co vlastně prakticky dělá. Můžeme také zkusit zadat nesmyslné hodnoty a sledovat, jaké
budou výstupy.
• Dále se budeme program snažit napsat sami bez jakýchkoli pomůcek. A to buď úplně stejný
anebo program s podobnou funkcí. V případě, že se nám nedaří program vytvořit, vrátíme se
o krok zpět, nebo si vezmeme nějaké pomůcky. Je však dobré vždy nakonec program napsat
bez jakékoli pomoci. Funkčnost programu ověříme kompilací a následným spuštěním.
• K účinnému učení přispěje také hledání chyb, nebo jakákoli aktivita, která s tématikou souvisí.
V případě, že chceme programovací jazyk pochopit a naučit se ho tak, abychom ho mohli
využívat, je dobré použít oficiální studijní materiály a zdroje informací zpracované
programátory nebo lidmi, kteří se touto problematikou zabývají. Viz. Také zdroje informací
na konci tohoto dokumentu.
© Michal Pitlík a Pavlína Moravcová – ZAPG – Příprava na první test. 4
0.4 Jaký program na programování?
Pro kompilaci našeho zdrojového kódu potřebujeme nějaký program. Většina dnešních Freewarových
programů určených k programování nabízí kromě samotného kompilátoru mnoho knihoven a
různých funkcí včetně celého vývojového prostředí. Vývojové prostředí slouží například k hledání
chyb ve zdrojovém kódu. Všechny zdrojové kódy v tomto materiálu byli testováni v programu Dev-
C++ 4.9.9.2 pod systémem Windows Vista.
• Pro Windows :
Dev-C++ - Program obsahuje češtinu a není problém ho stáhnout a nainstalovat pod Windows vista.
http://www.bloodshed.net/download.html
http://www.stahuj.centrum.cz/vyvojove_nastroje/delphi_a_c++/ostatni/devc/?g[hledano]=dev%20c
++&g[oz]=4.9.9.2
• Pro Linuxové systémy:
Anjuta – Většinou je již integrován do různých linuxových distribucí. Více se dozvíš v následujících
odkazech:
http://www.abclinuxu.cz/software/programovani/ide/anjuta
http://www.linuxsoft.cz/sw_detail.php?id_item=85
Návod:
http://marta.certik.cz/Anjuta.html
© Michal Pitlík a Pavlína Moravcová – ZAPG – Příprava na první test. 5
Program 1.1 „Ahoj světe“
#include
main()
{
printf("\n \n \n Ahoj \n svete! ");
getchar();
}
#include
main()
{
printf("\n \n \n Ahoj \n svete! ");
K čemu to slouží? Načtení knihovny stdio.h.
Komentář: Knihovny jsou soubory obsahující funkce,
které může Váš program využívat. Knihovna stdio.h
patří mezi základní knihovny a najdeme v ní mimo
jiné například funkce scanf() a printf(). Na začátku
tedy pomocí #include přidáme knihovny, aby jsme
mohli v programu používat v nich nadefinované
funkce. Přípona knihoven je většinou.h Existují
takzvané standardní knihovny, což jsou knihovny
dodávané s překladačem. Dále se můžeme setkat s
uživatelskými knihovny,které si vytváří programátor
sám. stdio = standard input output (knihovna pro
standardní vstup a výstup) Za include se
nepíše středník nejedná se totiž o příkaz ale o
takzvanou direktivu. Všechny příkazy v jazyce C jsou
ukončeny středníkem.
K čemu to slouží? Pomocí funkce main() „voláme“
funkce obsažené v knihovnách, abychom je mohli
použít. Tato funkce je v programu volaná jako první,
každý program jí tedy musí obsahovat. Tato funkce
převezme řízení po spuštění programu.
Komentář: Za funkcí main () jsou dvě závorky.
Závorky slouží k definování takzvaných proměnných
parametrů. Parametr je obecně vlastnost nebo jakési
nastavení funkce. Každá funkce může fungovat
různými způsoby a právě parametrem funkci
"přikážeme", co přesně má dělat. Každá funkce má
samozřejmě jiné parametry. V tuto chvíli nemusíme
parametr definovat z toho důvodu, že překladač je
schopen přeložit program správně i bez tohoto
parametru. Závorky jsou tedy prázdné.
K čemu to slouží? Vyznačuje tělo funkce. Jeho začátek
a konec. Tyto závorky ohraničují skupinu příkazů,
kterým se říká bl
Vloženo: 25.04.2009
Velikost: 339,32 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz


