Judaismus, křes¶anství

láska k němu je jediným cílem člověka nikoli snahy o vědění kvůli vědění, nebo kvůli vnějším cílům - to označuje jako mrtvé vědění a nepotřebnou zvědavost
Cogito, ergo sum
pevný orientační bod v chaosu světa nalézá Augustin ve vlastním nitru, totiž v tom, co je nepevné, v nejistotě, v pochybování. Jestliže mohu pochybovat o všem, přece nikoli o tom, že pochybuji tj. že myslím, že jsem myslící bytost.
odmítnutí názoru, že svět je výtvorem člověka a každého pokusu nalézt pravdu pouze ponořením do lidského nitra
z nauky o Trojici odstraňuje poslední zbytek podřazení Syna Otci, božská substance existuje ve třech osobách:Otci, Synu, Duchu svatém - a v každé existuje celá.
duše vytváří z bytí, života a poznánín (nebo jak říká na jiném místě, z bytí, vědění a života)
jednotnou bytost a je tím symbolem božské Trojice
svým pojetím času hluboce předznamenal nejmodernější fyzikální zákony, které se objevily jako důsledek teorie relativity („čas i svět musely vzniknout nutně jen společně, čas nelze oddělit od našeho vědomí, apod.“)
kosmogonické teorie (teorie o vzniku světa)
britský mnich PELAGIUS zastával názor, že člověk se rodí svobodný, bez hříchu a může tedy dosáhnout blaženosti vlastními silami, bude-li se držet vzoru a učení Krista. ! Proti němu vystoupil Augustinus svou naukou o PREDESTINACI (božském předurčení). Lidé se podle něho rodí zatíženi dědičným hříchem, nejsou proto svobodní, musí podle své přirozenosti hřešit a propadnout smrti, pak Bůh vykupuje svou milostí
Zlo Augustin vykládá pouze jako nepřítomnost dobra.
Církev je půdou, na které Boží říše jednou vyroste.
spisy neznámého autora pod přejatým jménem DIONÝSIOS Areopagita, O Božích jménech, O nebeské hierarchii, O církevní y

CÍRKEV
313 – bylo v Římě oficiálně ukončeno pronásledování křesťanů vydáním Ediktu milánského Konstantinem I.
324 – se konal 1. Ekumenický synod v Nicei – začátek koncilů a synod.
Jak rostla římská říše, rostla i moc hlav církve – papeže v Římě a patriarchy v Konstantinopoli.
1054 – východo–západní schizma – papež vyobcoval patriarchu a ten tento čin opětoval. Došlo k rozdělení církve na: - západní římsko-katolickou
- východní ortodoxní řecko-katolickou (pravoslavná – měla stanovenou přísnější hierarchii a odlišný výklad bible).
V letech 1095 – 1291 se pořádaly křížové výpravy (7+dětská). Byl to pokus o znovudobytí Palestiny (nakonec neúspěšný). Prakticky jediný úspěch válek byl vznik křižáckých států (Jeruzalémské království, Tripolské hrabství, Antiochijské knížectví apod.). Vnikaly rovněž křesťanské řády (Johanité – Maltézští rytíři, Templáři apod.).
Ve 14. st vzniklo velké západní schizma. Pokus o vyřešení – koncil v Pise (1409) znamenal vznik 3 papežů.spor vyřešil až koncil v Kostnici (1414-1418).
Dále ve středověku a novověku docházelo ke sporům mezi papežem a koncilem o to, kdo je nejvyšší představitel. Důležitou váhu zde měla koncilní teorie Marsilia Padovského a Viléma z Ockhamu, podle které stojí koncil nad papežem. Nakonec získal koncil převahu. Dnes má papež funkci spíše reprezentativní a morální. (Papež se rovněž dopustil některých chyb – požehnání Mussolinimu apod.).
Reforma církve – Martin Luther (1483-1546) vystoupil × tehdejší církvi. Tvrdil, že člověk může dosáhnout spásy pouze vírou a ne dobrými skutky, jak to hlásala církev. Rovněž napadá kněží – ti podle něho nejsou potřební, protože člověk nepotřebuje mezi sebou a bohem žádného prostředníka.
- Jan Kalvín – kladl důraz na Starý zákon. Přišel s teorií predestinace. Kladl důraz na mravnost. Kalvinismus se rozšířil do Fr. (protestanti), A. (puritáni), N. apod.
Rozdíly mezi protestanty a katolíky
Protestanti mají na rozdíl od katolíků přímí přístup k bohu – vynechávají prostředníka (kněze), vynechávají církevní hierarchii, kladou větší důraz na jednotlivce, nemají kostely a rovněž nemají tak zdobené kostely. Na světě je asi 900 mil. křesťanů. Toto náboženství je rozšířeno v Evropě, Severní Americe (na těchto dvou kontinentech je již spíše na ústupu), Jižní Americe, Africe a v některých částech Asie.
Kostely
– patří mezi nejcennější architektonické a umělecké poklady světa. Kostel má připomínat Boha, je obyčejně bohatě zdobený s vchodem směřujícím na západ. Na konci kostela proti vchodu je stůl, na němž je umístěn kříž, dvě nebo šest svící, nebo prostě jen dvě vázy s květinami.
Mše
– obřad k uctění Boha. Jsou s ní spjaty pojmy: - eucharistie (svátost oltářní – tělo a krev Kristova proměněná z chleba a vína)
- svaté přijímání
- večeře páně
Odříkávají se modlitby, jsou čteny a vysvětlovány úryvky z bible, zpívají se církevní písně, požehnává se chléb a víno, které pak kněz rozděluje věřícím, kteří se shromáždili kolem stolu.
V protestantských kostelech se klade důraz ne něco jiného. Svaté přijímání se neslaví tak často, někde 1 za 14 dní, jinde 1 za měsíc, nebo jen 2× do roka.
Posvátné texty
Bible: 1) Starý zákon
2) Nový zákon – Evangelia
- Skutky apoštolské
- Listy sv. Pavla
- Zjevení sv. Jana
7 Svátostí
Křest
Biřmování
Svátost oltářní
Pokání
Poslední pomazání
Kněžský stav
manželství
Svátky
Advent – příprava na příchod Krista. Doba 4 neděl před vánocemi.
Vánoce – 25. prosince se oslavuje narození Krista
Půst – Období duchovní disciplíny, které vrcholí velikonocemi.
Velikonoce – vzpomínka na Ježíšovu smrt a vzkříšení.
Nanebevstoupení – je oslavou Ježíšova nanebevstoupení. Koná se 40 dní po velikonocích.
Svatodušní svátky – označují příchod Ducha svatého a slaví se 50. Den po velikonocích.
Hesla a dodatky
Rozdíly mezi komunismem (1) a křesťanstvím (2)
založení na materializmu – základem světa je hmota, třídní rozdělení, komunismus je ateistický a nesnese jinou autoritu.
Základ světa – idea, odlišné šíření myšlenek.
Farizejové – odpůrci učení Krista.
Katechismus – základní učebnice věrouky sepsaná v otázkách a odpovědích
ISLÁM
Nejmladší ze světových náboženství, islám, vznikl počátkem 7. stol. v nehostinné oblasti horké vyprahlé země, rozprostírající se na miliónu km2 mezi Asií a Afrikou.Zakladatel islámského učení je Muhamed, který se narodil kolem roku 570 v Mekce. V roce 610 se Muhammadovi zjevil na hoře Hira archanděl Gabriel, který mu oznámil, že je apoštolem a poslem božím. Přikázal mu vzbudit lid a varovat ho před hrozícím božím soudem. Tak začal Muhammad v roce 613 v Mekce veřejně kázat. To se nelíbilo bohatým vrstvám, proto před zvyšujícím se tlakem utekl do Mediny. Tento Muhammadův odchod, nazvaný hidžra, je uznáván jako počátek islámské éry.Islám je pro muslimy nejvyšším náboženstvím, jemuž se všechna ostatní náboženství pouze blíží. Samo slovo „islám“ značí „podřízenost“, bývá však často překládáno jako „mír“. Muslim je ten, kdo se neustále podřizuje vůli Alláhově. Muslimská víra se v řadě podstatných znaků shoduje s judaismem i křesťanstvím, zejména v přesvědčení, že je jen jeden bůh, tvůrce a ochránce vesmíru i soudce lidstva a že smrt je branou věčného života, v němž spravedlivě čeká radost a hříšné utrpení. Muslimové stejně jako Židé nejedí vepřové, avšak Boží zjevení považují za všeobecně platná, neurčená tedy pouze lidem jedné víry. Ježíše přijímají jako pravého proroka, ale nespatřují v něm syna Božího, neboť Bůh je podle nich jediný a nedělitelný. Zbožní muslimové jsou přesvědčeni, že víra je prázdná, pokud se neprojevuje v lidském chování. Učení koránu a Muhammadův příklad, zakotvený ve stovkách hadíth – Prorokových výrocích, které uchovala tradice - ,podrobně určuje pět rituálních povinností: víra, modlitby, almužna, půst a pouť.Víru vyjadřuje věta: Není žádného boha kromě Alláha a Muhammad je jeho prorok. Když některý věřící pronese tuto větu, stane se muslimem, a to bez jakýchkoliv dalších přijímacích rituálů. Druhým pilířem islámu je modlitba, kterou mají věřící vykonávat pětkrát denně. Kromě toho je třeba vykonat rituální očistu, bez níž by modlitby neměly platnost. Třetí povinností islámu jsou almužny. Almužny vybíral stát a užíval je na podporu těch, kteří na ně byli odkázaní. Tím, že muslim odevzdal část svého majetku, očistil jeho zbytek, který mu zůstal. Dodržování půstu v ramadánu představuje čtvrtou povinnost věřících. V ramadánu zjevil Alláh poprvé svému prorokovi korán. V době slunečního svitu musí muslim držet půst: jíst a pít smí jen po západu a před východem slunce. Poslední povinností věřících je pouť do Mekky, kterou musí každý muslim podniknout alespoň jedenkrát za život. Tento příkaz přejatý z arabské tradice se uskutečňuje jednou ročně, v měsíci Džul-Hidža. V tomto měsíci přicházejí do Mekky věřící z nejodlehlejších oblastí a stejně oděni vykonávají stejné náboženské úkony, vyvolávající v nich pocit jednoty a síly jejich víry.
Islám - odevzdání do vůle boží. Jde o druhé největší světové náboženství (téměř miliarda vyznavačů). Je složen z prvků židovských, křesťanských a částečně do jeho filosofie zasahují i staroarabské náboženství. Vznikl počátkem 7.ho století v západní Arábii jako přísně monoteistické učení, které hlásal prorok Muhammad. Ten se narodil roku 570 n. l. v Mekce. Žil tam do roku 622, potom odešel kvůli náboženské perzekuci do Mediny. V Mekce je svatyně Kaaba, ve které je umístěn posvátný černý kámen, který dal prorokovi Muhammadovi archanděl Gabriel.
Sunnité a Šíité(Sunnité - zastávají správnou střední cestu, otatní muslimské skupiny žijí v omylu a je nutné proti nim bojovat.odmítají hledat skrytý smyslznění Koránu. jejich 90%)(Šíité - cítí se pronásledováni zasvou víru. jejich zýstavou je černý prapor)Náboženství muslimů, které bylo odhaleno proroku Muhammadovi.Slavným poutním místem je Mekka. Posvátnou knihou je Korán ( Deti se od mala učí ve školách číst, pasát a rozumět koránu.)Z koránu vychází islámský zákon neboli šaría.Islám požaduje dodržování 5 základních povinností,
Muslim je povinnen dodržovat 5 pilířů - povinností islámu (arkán addín).
1)
víra v jednoho boha,(šaháda)
povinností je vyznání víry - šaháda, v níž muslim stvrzuje, že není jiného Boha, než Alláha, a že Muhammad je posel boží. Toto vyznání je bráno jako přihlášení se k islámu.
2)
modlitba musí být pronášena 5x denně a věřící při ní musí stát čelem k Mekce,(salát)
. povinností je modlitba - salát, která musí být uskutečňována 5 krát denně s tváří obrácenou k posvátnému kameni v Mekce.
3)
půst, během měsíce ramadánu od východu až po západu slunce,(saum)
povinností je almužna - zakát, která plní muslimské pokladnice a umožňuje vydržovat vojsko
4)
pouť,muslim, který má dostatek sil a prostředků má během svého života vykonat nejméně jednou pouť do Mekky, (hadždž)
. povinností je půst, při kterém se v době 9. ho měsíce - ramadánu nejí od východu slunce až do jeho západu.
5)
almužna, náboženská daň, podarování chudých (zakát)
povinnost - hadždž má zvláště po dobytí Mekky výjimečný význam. Každý muslim musí alespoň jednou za život absolvovat pouť do svatyně Kaaba .
Svátky - závěr vykonané pouťe - obětní slavnost - ovce1.muharram - nový rok a po něm výročí narození prorokaVelká váha společných modliteb V dnešní době je islám náboženství, které se rozšiřuje nejrychleji(Afrika)
Islám se velmi rychle šířil - nejprve válečně, poté obchodem. Přispívala k tomu i jednoduchost věrouky a přehlednost právně - etických předpisů. Ve dnešní době je nejvíce rozšířen v severní Africe a Jv Asii. Islám vyžaduje důslednou víru v jediného Boha, anděly, zjevené písmo, proroky, poslední soud a vzkříšení. Právní systém upravuje vztahy člověka k Bohu, i vzájemné mezilidské vzt