Hinduismus, budhismus, konfucionismus

třebné) ověřit. Díky meditaci se intelektuální pochopení stává prožitkem. Dodatečné metody umožní upevnit stavy vědomí, kterých již bylo dosaženo. Cílem Buddhova učení je plné rozvinutí všech skrytých kvalit těla, řeči i mysli. Karma a meditaceKarma vyjadřuje příčinu a následek, nikoliv osud. Každý je zodpovědný za svůj vlastní život. Pokud to pochopíme, máme možnost vybudovat si v mysli takové otisky, jež vedou ke štěstí a které nám umožní vyhnout se budoucímu utrpení. Karmu, která ještě nedozrála k tomu, aby se projevila, můžeme rozpustit díky metodám Diamantové stezky. V buddhismu meditace znamená prosté spočívání v tom, co je, teď a tady, bez jakéhokoli úsilí. Tohoto stavu je možné dosáhnout buď zklidňováním mysli nebo prací s vnitřními energiemi a vizualizacemi světelných forem. Nejúčinnější metodou je stálá identifikace s vlastní buddhovskou podstatou a to nejen v meditacích, ale i mimo ně. Co znamená osvobození a osvícení?Osvobození je rozpoznáním toho, že tělo, myšlenky a pocity podléhají neustálým změnám, což vylučuje existenci nějakého skutečného "já . Přestáváme sebe sama vnímat jako terč, a tak odstraňujeme příčinu všeho utrpení. Osvícení je dalším a zároveň konečným krokem. Zde je každá zkušenost prozářena jasným světlem mysli. Mizí jakýkoli pocit oddělení toho, kdo prožívá od toho, co je prožíváno a od samotného aktu prožívání. Mysl v každém okamžiku prožívá všechny své dokonalé vlastnosti., je neustále spontánní a bez jakéhokoli úsilí. V čem se liší buddhistické směry?Buddha předal učení třem různým typům lidí. Těm, kteří se chtěli vyhnout utrpení, předal učení o příčině a následku (Malá cesta, sanskrt. hínajána). Ti, kdo chtěli učinit více pro druhé, obdrželi učení o soucitu a moudrosti (Velká cesta, skt. mahájána). Lidi, kteří měli silnou důvěru ve svou vlastní buddhovskou podstatu, učil Diamantovou cestu (skt. vadžrajána).Při tom se buď manifestoval ve formách podobných hologramům nebo žákům svůj osvícený vhled do podstaty mysli zprostředkoval pomocí nauk Velké pečeti (skt. mahámudra). Diamantová cesta nás učí prožívat svět bohatým a sebeosvobozujícím pohledem. Její cvičení probouzí hluboké vnitřní bohatství, vede ke spontánnímu stavu bez jakéhokoli předstírání. Rozvíjí neohroženost stejně jako každou jinou osvícenou vlastnost mysli. Co může Buddhovo učení nabídnout západní společnosti?Lepen Ceču rinpočhe, jeden z nejzkušenějších učitelů tibetského buddhismu odpovídá: "Účinné metody, které vedou k přímému prožití podstaty mysli. Buddhovo učení je jako diamant, který je ve své podstatě neměnný, ale odráží barvu podkladu na němž leží. Proto se vždy buddhismus přizpůsobil kulturním podmínkám jednotlivých zemí, aniž by při tom ztratil svou esenci."1500 let byly nauky předávány v Indii a poté 1000 let v Tibetu. Dnes už nám je mohou zprostředkovat dobře vzdělaní a samostatní lidé ze Západu. O neohraničenosti tohoto pohledu, stejně jako o použitých metodách se můžeme přesvědčit jasněji než kdykoli předtím. Kde najdete buddhismus Diamantové cesty? Od roku 1972 založil lama Ole Nydahl na přání 16. Karmapy přes 200 buddhistických center linie Karma Kagjü po celém světě, většinu z nich v Evropě. Například v Německu, Rakousku a Švýcarsku funguje přes 70 skupin, také v Polsku a Dánsku je buddhismus uznávaným duchovním směrem.Od roku 1994 se rozvíjí také v Čechách a poslední dobou i na Slovensku.Všechna meditační centra jsou založena na přátelství a idealismu jejich členů. Z Evropy pochází také 30 žáků, kteří na přání lamy Oleho vyučují Diamantovou cestu ve světě.Pro západní svět je důležité, že všechna centra linie Karma Kagju na východ od Rýna předávají laický a jogínský způsob realizace podstaty mysli (buddhismus Diamantové cesty). Ten je založen především na rozvoji jasnosti a samostatnosti, jež jsou v dnešním světě tak důležité.Obecně se dá říci, že Diamantová cesta stojí na třech základních pilířích. Těmi jsou prokazatelné vědomosti zbavené všech dogmat, meditace a metody, jak upevnit již dosažené roviny vědomí. To činí z Diamantové cesty nejúčinnější metodu buddhismu, jež je přístupná modernímu světu. Pomáhá rozvinout vlastní vnitřní bohatství pro dobro všech bytostí.Meditační centra buddhismu Diamantové cestyV každém centru se konají pravidelné meditace pro veřejnost. Získáte zde základní informace, vysvětlení k meditacím a buddhistické praxi, stejně tak i odpovědi na Vaše otázky. Lama Ole přijíždí každý rok do České Republiky a přednáší a vede meditační kurs na našem pozemku v Těnovicích. Přibližně každý druhý měsíc k nám zveme dlouholeté žáky lamy Oleho, laické učitele, kteří zde mají přednášky na různá témata (v rámci buddhismu). V centrech jsou k zapůjčení knihy i doposud knižně nevydaná literatura, audio nahrávky - z přednášek Oleho i jiných učitelů, video nahrávky. V pražském centru jsou pravidelné meditace denně 20.00. Existují další centra na Slovensku a po světě. Trocha historieOd 12. století existuje nepřerušená linie inkarnací Karmapy. Tato linie reinkarnací je hlavním držitelem transmisí linie Kagjü. Nynější 17. Karmapa se narodil v Tibetu roku 1983. Byl nalezen a rozpoznán jako pravá reinkarnace Karmapy Künzigem Šamarem rinpočhem, nejvyšším lamou linie Karma Kagjü v Karmapově nepřítomnosti. Roku 2000 absolvoval 17. Karmapa mimořádně úspěšné turné po Evropě, kde předal buddhistická učení téměř 30 000 lidem. Buddha se narodil v severní Indii před 2560 lety. Po mnohaletém hledání rozpoznal v meditaci podstatu mysli a dosáhl osvícení. Dalších 45 let pak své učení dále předával v tehdejší (tamější) vysoce rozvinuté kultuře. Buddhismus oslovuje nezávislé a samostatné lidi a je hlavním duchovním směrem ve většině východoasijských zemí. Od sedmdesátých let si Buddhův náhled získává důvěru stále většího počtu lidí ze Západu. GalerieV severních zemích se objeví člověk, nejvyšší duchovní přítel. Člověk, který ovládá největší osvícenou sílu, který má největší asketické schopnosti, ke kterému mnozí budou naslouchat. Bude nést jméno "znalec tří časů" či "držitel aktivity všech buddhů", Karmapa. Kdokoliv uvidí jeho tvář, dokonce jenom jednou, bude vysvobozen ze svých zatemňujících závojů mysli. Proroctví říká, že pouhé spatření Karmapy přinese vysvobození."historický Buddha, 550 let před naším letopočtem
KONFUCIANISMUS
Konfucius se narodil v Čou-i, malém městečku knížectví Lu na jihozápadě dnešní provincie Šan-tung v severovýchodní Číně. Stalo se tak v zimě, 20.dne - "dne II. krysy" - 10.měsíce 10.roku panování knížete Sianga z Lu anebo 20.roce panování krále Linga z rodu Čou. Podle výpočtu Eul-su Juna to byl 27. srpen 551 (nebo 552) př.Kr.
Bylo to přibližně v době, kdy v Indii působil Buddha, a v Řecku Pýthagorás; v období vlády Nabuchodonozora (Nebukadnezara) a babylónského zajetí. Několik let po Konfuciově smrti se narodili Sókratés a Empedoklés.
Lu bylo malé knížectví, vklíněné mezi dva mocné státy více či méně barbarského původu, Čchi na severu a Wu na jihu. Na západě sousedilo s dalšími malými centrálními státy Chu-nanu, s Wej a Sung. Navzájem si byly podobné svým postavením ve feudálním světě, původem svých vládců, starobylostí své civilizace a svého zařazení v rámci čínské konfederace. Lu bylo blíž k pobřeží, a bylo méně civilizováno. Hraničilo s provincií Chu-nan, kolébkou Číny, a hledělo k moři, tam, kde se tyčí Tchaj-šan, posvátná hora s věčně zelenými cedry. Konfucius ji v dětství kontemploval a v hodině své smrti si na ni vzpomněl.
Konfucius je jezuity latinizovaná forma jména Kchung-fu-c°, mistr Kchung. Jeho rodinné jméno je Kchung, osobní jméno Čchiou a příjmení, či přesněji jeho veřejné osobní jméno je Čung-ni , neboli nejmladší Ni.
V Konfuciových žilách kolovala údajně královská krev, prý byl dokonce potomkem vládců z rodu Čang. Jisté je, že přišel na svět ve velmi chudé aristokratické rodině. (Jméno Kchung se objevuje poprvé v VIII.stol. př.Kr.)
Jeho otcem byl pravděpodobně Kchung Che, zvaný později Čou Liang-cho, syn Po-chia a vnuk Kchung Fang-čoua, guvernéra Fanga, prvního člena linie rodu, náležejícího k vojenské šlechtě, která emigrovala do Lu. I jeho otec byl guvernérem Čou (někdy je Konfucius označován jako syn guvernéra Čou), a v mládí se proslavil hrdinstvím při dobývání knížectví Pi-jang.
Konfucianismus
nejznámější čínský myslitel - KONFUCIUS (551- př.n.l. - asi 479 n. l.)
základní povaha čínské filosofie - rovnocenný zájem o přírodu a člověka, myšlení a jednání, cit pro harmonii a vůli po čisté mravnosti
Konfucius prohlašuje, že pouze předává vědomosti přejaté od předků - ty shromáždil do kanonických knih a opatřil je vlastním komentářem
Kniha proměn - obsahuje učení o osmi tzv. trigramech, které údajně sestavil bájný císař Fu Si na základě svého pozorování přírody a života v ní
trigramy mají v sobě slučovat moudrost světa a kdo jí rozumí, umí pronikat k síle duchovních bytostí a třídit podmínky existence všech věcí
základní přírodní síly
jang - světlo, nebesa, mužství
jin - tma, země, ženství
trigramy vyjadřují orientální smysl pro jednotu protikladů a posvátnou souvislost všeho se vším
čínská filosofie nikdy neztratila praktický ohled - sám Konfucius vyučoval především mravnímu chování a promlouval velice často o roli společnosti a státu
čínská morálka nebyla nikdy výrazně asketická - bylo dovoleno užívat světa rozhodující byla střídmost - základem k tomu sloužila vždy přiměřená moudrost
pokračovatelé Konfucia: Meng-c, Ču Si, Wang Jang-ming ...
dodnes je živé díky neokonfucianismu