Kompletní balík materiálů ke zkoušce

apalné fázi. V případě, že k[0] < 1 se budou příměsi po průchodu letmé zony :
* hromadit na konci krystalu
- hromadit na začátku krystalu
- jejich distribuce se nezmění
- celková koncentrace v objemu krystalu se sníží
707 Rezistivita intrinzického Ge při teplotě 300 K je ro=0,46 ŕm. Pohyblivost elektronĎ při této teplotě je b[e]=0,38 m2/V.s a pohyblivost děr b[p]=0,18 m2/V.s. Stanovte intrinzickou koncentraci nosičů v Ge.
- 8,5 E +28 1/m3
* 2,42 E +19 1/m3
- 2,42 E +18 1/m3
- 2,42 E +22 1/m3
708 Za předpokladu,že ke stanovení resistivity (1/ň) monokrystalu použijeme čtyřbodovou metodu a je splněna pod-mínka, že rozteč hrotů s vyhovuje podmínce h>3s, kde h je tloušťka monokrystalu,pak z proudu vzorkem I a napětí na vnitřních hrotech U vypočteme resistiviru takto:
- 1/ň = (I/U)/2s
- 1/ň = (I/U)/2Ńs
- 1/ň = (U/I)/2s
* 1/ň = (U/I)*2Ńs
709 Jednoduchý výraz pro stanovení resistivity vzorku 1/ň = (U/I)/2Ńs (s je vzdálenost hrotĎ)lze v použít v pří- padě že:
- vzorek je homogenní
- viz ad.a kontakt kov polovodič jeohmický
* viz ad b a tlouštka h>3s, přičemž měřené místo je vzdáleno více než4s od kraje vzorku
- vzorek má konst. tlouštku a libovolný tvar
710 Teplotní závislost pohyblivosti volných nosičů v oblasti jejich rozptylu na tepelných kmitech mřížky lze vyjádřit jako:
- b[T] = b[300].(T/300)^r (r je konst. pro příslušný mate- riál)
- b[T] = b[300].(T/300)^-1
- b[T] = b[300].(T/300)
* b[T] = b[300].(T/300)^-r (r je konst. pro příslušný mate- riál)
801 Ve vzorku materiálu byla při intenzitě pole H=1,5.E+3A/m změřena mag.indukce B=1,25 T. Stanovte magnetickou susceptibilitu daného prostředí.:
- 663,14
- 666,14
* 662,14
- 661,14
802 Měrná hysterezní ztrátová energie vzrůstá s:
- a.kmitočtem magnetujícího pole
* b.plochou statické hysterezní smyčky
- c.kvadrátem kmitočtu magnetující-ho pole
- d.dalším růstem intenzity magne- tujícího pole nad stav nasycení
803 Křivku prvotní magnetizace lze popsat v oblasti vratného pohybu stěn popsat výrazem B=2.17.E-3*H^2+4,714E-4*H. Stanovte počáteční relativní permeabilitu vzorku.
- 29940
- 37512
* 375.12
- 3751.12
804 Vypočítejte měrné hysterezní ztráty materiálu s pravoúhlou hysterezní křivkou. B[r]=0.8T,H[c]=120A/m, f=50Hz, s=7680kg/m3.
- 0.55 W/kg
* 2.5 W/kg
- 6.7 W/kg
- 3,5 W/kg
805 Vzorek materiálu vykazuje ve vnějším mag. poli H=1.E+6 A/m hodnotu magnetické polarizace J[m]=-6.28E-6 T. Stanovte typ magnetika a velikost mag. susceptibility.
* diamagnetický, kapa=-5E-6
- paramagnetický, kapa=5E-6
- diamagnetický, kapa=5E-6
- feromagnetický, kapa=5E+4
806 Z měření na kvazistatické hysterezní smyčce byla stanovena ztrátová hysterezní energi 1430 J/m^3. Vypočtěte měrné hysterezní ztráty vzorku při f=50Hz a s=7680 kg/m^3.
* 9,31 W/kg
- 0,93 W/kg
- 9,31 W
- 0,68 W
807 Měrné ztráty vířivými proudy při 50Hz činí 0.33 W/kg.Stanovte měrné ztráty víř. proudy pro frekvenci f=100 Hz u téhož vzorku.
- 0.66 W/kg
- 0.46 W/kg
* 1.32 W/kg
- 0,92 W/kg
808 Stanovte velikost počáteční relativní permeability vzorku, jestliže tečna vedená z počátku souřadnic ke křivceprvotní magnetizace prochází bodem 0,1 T a 150 A/m
- 5300
- 9,25
- 54000 H/m
* 530,5
Q901 PbSn slitina je systém:
- s neomezenou rozpustností v kapalné i tuhé fázi
* eutektický s omezenou rozpustností v tuhé fázi
- eutektický systém s neomezenou rozpustností v tuhé fázi
- peritektický systém
902 Křivka chladnutí vyjadřuje:
- teplotu likvidu
* teplotu taveniny při tuhnutí
- počátek a konec tuhnutí taveniny
- teplotu solidu
903 PbSn slitina má eutektickou teplotu:
- 327,5 °C
* 183 °C
- 232 °C
- 138 °C
904 Eutektická slitina PbSn obsahuje:
- 19%Pb a 81%Sn
- 19%Sn a 81%Pb
* 62%Sn a 38%Pb
- 62%Pb a 38%Sn
905 Diferenciální skenovací kalorimetr umožnuje stanovit:
* teploty fázové transformace
- přímo složení studovaného systému
- tlak ve studovaném systému
- počet stupnů volnosti studovanéhosystému
906 Slitina PbSn obsahující 2,6 hm.% Pb vykazuje následu-jící hodnoty teplot fázové transformace :
- 232°C
- 193°C
* 230°C
- 327°C
907 Teplota fázové transformace slitiny PbSn obsahující 38,1 hm.% Pb je:
- 232°C
- 327°C
* 183°C
- 197°C
908 U slitiny PbSn obsahující 81 hm.% Pb, dochází k fázové transformaci při teplotě:
- 330°C
- 232°C
* 275°C
- 327°C
909 Eutektická slitina PbSn má (přibližnou) hodnotu teploty fázové transformace :
- 198°C
- 232°C
* 183°C
- 327°C
910 Mezní rozpustnost Pb v Sn je při teplotě 183°C:
- 19%
* 2,5%
- 31,8%
- 62%
911 Plocha obsažená pod píkem křivky získané měřením na DSC (dif. sken. kalorimetru) je úměrná :
- přehřátí testovaného vzorku
- separaci křivek solidu a likvidu testovaného vzorku
- teplotě vzorku
* entalpii fázové transformace ve vzorku
950 Tečení kovů (vysokoteplotní creep)je definováno jako:T(M) je teplota tání a R[e] je mez kluzu daného vzorku
- časový rozvoj plastické deformace při konst. zatížení nad R[e] a T= (0,3-0,5)*T(M)
* časový rozvoj plastické deformace při konst. zatížení pod R[e] a T> (0,3-0,5)*T(M)
- časový rozvoj plastické deformace při konst. zatížení nad R[e] a T< (0,3-0,5)*T(M)
- časový rozvoj plastické deformace při konst. zatížení pod R[e] a T< (0,3-0,5)*T(M)
951 Casový rozvoj plastické deformace v primární a sekundární fázi lze aproximovat výrazem ( (0) je plast.deformace v čase t=0, A,n jsou konst. charakterizující creep):
- (t) = (0)*A*t^n
* (t) = _(0)+A*t^n
- _(t) = _(0)*A*t*n
- _(t) = _(0)+A*n*t
952 Primární fáze procesu tečení je charakteristická:
- růstem rychlosti plastické deformace
* poklesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení def. zpevnění
- konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
- růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
953 Sekundární fáze procesu tečení je charakteristická:
- růstem rychlosti plastické deformace
* konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
- růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
- poklesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení deformačního zpevnění
954 Terciální fáze procesu tečení je charakteristická:
- poklesem rychlosti plastické deformace
- konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
* růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
- poklesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení deformačního zpevnění
950 Tečení kovů (vysokoteplotní creep)je definováno jako:T(M) je teplota tání a R[e] je mez kluzu daného vzorku
- časový rozvoj plastické deformacepři konst. zatížení nad R[e] a T= (0,3-0,5)*T(M)
* časový rozvoj plastické deformacepři konst. zatížení pod R[e] a T> (0,3-0,5)*T(M)
- časový rozvoj plastické deformacepři konst. zatížení nad R[e] a T< (0,3-0,5)*T(M)
- časový rozvoj plastické deformacepři konst. zatížení pod R[e] a T< (0,3-0,5)*T(M)
951 Casový rozvoj plastické deformace v primární a sekun-dární fázi lze aproximovat výrazem (_(0) je plast.deformacev čase t=0, A,n jsou konst. charakterizující creep):
- _(t) = _(0)*A*t^n
* _(t) = _(0)+A*t^n
- _(t) = _(0)*A*t*n
- _(t) = _(0)+A*n*t
952 Primární fáze procesu tečení je charakteristická:
- růstem rychlosti plastické deformace
* poklesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení def. zpevnění
- konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
- růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
953 Sekundární fáze procesu tečení je charakteristická:
- růstem rychlosti plastické deformace
* konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
- růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
- poklesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení deformačního zpevnění
954 Terciální fáze procesu tečení je charakteristická:
- poklesem rychlosti plastické deformace
- konst. rychl. plastické deformace(důsledek dyn. rovnováhy procesu zpevnění a procesu odpevnění)
* růstem rychlosti plastické deformace v důsledku kontrakce průřezua zvýšení napětí ve vzorku
- lesem rychlosti plastické deformace v důsledku působení de- formačního zpevnění