Rodinné právo

terodiče jsou povinni spravovat jmění dítěte s péčí řádného hospodáře, pokud by byly ohroženy majetkové zájmy nezletilého, může soud ustanovit opatrovníka ve věcech majetkových
vyživovací povinnost trvá po celou dobu trvání právního vztahu mezi rodiči a dítětem
určení jména a příjmení dítěteurčení jména dítěte je usměrňováno zákonem o matrikách, na příjmení dítěte se rodiče dohodnou před jeho narozením
Jestliže rodiče dítěte zemřeli, byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti, výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven nebo nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu, může soud ustanovit poručníka.
Náhradní rodinná výchova
Dítě má právní nárok na zabezpečení své výchovy. Tento nárok v prvé řadě směřuje k rodičům. Pokud rodiče z jakéhokoliv důvodu nemohou zajistit výchovu dítěte, má dítě právní nárok vůči státu, aby mu bylo zabezpečeno vhodné náhradní výchovné prostředí. Vedle ústavní výchovy jako formy kolektivní výchovy upravuje zákon o rodině a další právní předpisy i jiné formy náhradní rodinné výchovy.
osvojení vzniká vztah mezi osvojitelem a osvojence; takový právní vztah jako mezi rodiči a dětmi, rozlišujeme dva druhy: prosté a nezrušitelné (osvojitelé jsou zapsáni do matriky místo rodičů); k osvojení je zásadně třeba souhlas rodičů dítěte, ledaže by rodiče
byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti
soustavně neprojevovali zájem o dítě po dobu šesti měsíců
dva měsíce po narození dítěte neprojevili zájem
zřekli se dítěte (dali souhlas dopředu)
pěstounská péčeje určena pro děti, které není možné osvojit (zdravotní stav, věk, dítě není právně volné); pěstounská péče se realizuje individuálně nebo jako kolektivní v zařízení pěstounské péče nebo tzv. SOS vesničkách, je hrazená státem.
svěření do výchovy jiné fyzické osoby než jsou rodiče
je určena pro děti, u kterých je předpoklad, že se vrátí do původní rodiny a proto jsou soudem svěřeny do péče většinou prarodičům, či jiným blízkým příbuzným
Vyživovací povinnost
Členové rodiny mají povinnost si navzájem pomáhat. Jedním z právních projevů této povinnost, která má jinak spíše morální charakter, je existence vyživovací povinnosti.
Druhy vyživovací povinnosti
rodičů k dětemvzniká narozením dítěte, mají ji oba rodiče na základě svých možností a majetkových poměrů
dětí vůči rodičům vzniká za předpokladu, že rodiče nejsou sami schopni se živit a dítě má schopnosti a možnosti výživné poskytovat
mezi ostatními příbuznýmijedná se pouze o příbuzné v přímé řadě
mezi manželyje založena na zásadě vzájemnosti, základem je zabezpečení stejné životní úrovně obou manželů po celou dobu existence manželství
k rozvedenému manželovi jde o povinnost v přiměřeném rozsahu a v souladu s dobrými mravy
příspěvek na výživu a úhradu některých nákladů neprovdané matky
je-li ustanoveno otcovství, má neprovdaná matka nárok na úhradu spojenou s těhotenstvím a porodem, jména o zvýšené náklady na ošacení, obuv
Sociálně-právní ochrana dětí

Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte. Rozumí se tím zejména:
ochrana práva dítěte na příznivý vývoj a řádnou výchovu
ochrana oprávněných zájmů dítěte, včetně ochrany jeho jmění
působení směrující k obnovení narušených funkcí rodiny
Dítě má právo požádat orgány sociálně-právní ochrany (krajské a obecní úřady, MPSV, Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí se sídlem v Brně), státní orgány, školská zařízení a zdravotnická zařízení i pověřené osoby o pomoc při ochraně svého života a dalších svých práv, a to i bez vědomí rodičů nebo jiných osob zodpovědných za výchovu dítěte.
Závěr
V současnosti mnoho odborníků i laiků pochybuje o schopnosti dalšího setrvání „tradiční“ rodiny, ale zkušenosti ukazují, že pokud je pominuta hmotná stránka existence jako prvořadá, potom se stává důležitou péče o a jejich výchova v tradičním smyslu. Dítě potřebuje znát vzorce chování, jaké se mimo úplnou rodinu, pokud možno i s širším okruhem příbuzných, nikdy později nemůže „doučit“, proto je rodina v životě jedince naprosto nepostradatelná.
Ačkoliv právní řád neobsahuje explicitně vyjádřenou definici rodiny, za rodinu pokládá především rodinu založenou manželstvím, lze však rodinu chápat i jako malou skupinu osob, které jsou navzájem spojeny nejen manželskými a příbuzenskými, ale i jinými obdobnými vztahy a zvláště společným způsobem života.
Zdroje
Hrušáková, M., Králíčková Z.: České rodinné právo, Brno 2006.
Plecitý V., Salač J.: Základy rodinného práva, Praha 2001.
VOŠZ Dr. Ilony Mauritzové, s.r.o., Ledecká 35, 323 21 Plzeň
Obor: Management sportovních aktivitJméno: Kamila Kožuchová
Předmět: Právo ve sportu