Odlišnosti ženského organismu

tologické intervence.
Základní motorické rozdíly:
pohyblivost rozhodujících segmentů je v průměru u žen větší než u mužů,
„citlivost“ na vytrvalostní trénink je u žen vyšší než u mužů,
činnosti spojené s „rovnováhou“ zvládají ženy lépe než muži,
„citlivost“ na rychlostně silový trénink je vyšší u mužů než u žen.
Uvedené rozdíly se promítají do nezbytných specifik tréninku žen. Souhrnně to znamená:
Ženy jsou hůře „ vybaveny“ k rychlostně silové pohybové činnosti (např. pro skoky, hody a vrhy).
Naopak v případě rychlostní a aerobně vytrvalostní činnosti nejsou rozdíly tak významné.
Ženy jsou schopny lépe zvládnout činnosti, kde základem je rovnováha. Nárůst svalové hmoty v důsledku silového tréninku je u žen nižší než u mužů. Rozdíly v maximální spotřebě kyslíku mezi muži a ženami jsou dány hlavně rozdíly v motorické výkonnosti.
Schopnost organismu převádět chemickou energii na mechanickou práci je u žen lepší než u stejně trénovaných mužů.
Ve většině případů ženy lépe „ vnímají“ rytmus cvičení než muži.
Nižší kondiční předpoklady pro rychlostně silový trénink jsou pravděpodobně důsledkem nižších silových předpokladů i kratších končetin žen. Naopak minimálně stejné nebo v řadě případů dokonce lepší vytrvalostní předpoklady žen jsou pravděpodobně důsledkem jejich svalové morfologie (vyšší počet pomalých vláken ve svalech). Ženy mohou zvětšovat svoje silové schopnosti, aniž dojde ke zvětšení svalové hmoty, příčinou je pravděpodobně nižší hladina testosteronu.
V technické a taktické přípravě neexistují významnější rozdíly, u žen lze počítat, jak bylo uvedeno výše, s lepším smyslem pro rytmus a pro orientaci.
V psychologické přípravě se vyplácí větší takt, pochopení a důvěra, osvědčuje se ve větší míře využívat kladných hodnocení. Při motivaci lze podstatně více využívat prožitků z pohybu. Ženy obvykle potřebují častější komunikaci s trenérem. V organizaci tréninkové činnosti se doporučuje dávat přednost cvičením méně agresivního typu.
Sportovní trénink žen má být celkově méně namáhavý než trénink mužů. V jeho stavbě se to může odrážet v kratším závodním období a případně v delším období přípravném a přechodném. Vzhledem k výše zmíněným fyziologickým rozdílům by měla dietetická opatření u žen zajistit větší přísun železa oproti mužům. Rovněž tak je třeba pamatovat na zvýšený přísun kalcia, neboť u žen je dokládáno zvýšené riziko osteoporózy.
Menstruace a pohyb
Specifická situace vzniká v době menstruace, těhotenství a po porodu. V době menstruace vyžaduje trénink silně individuální přístup. Někdy se doporučuje trénink vynechat, často záleží na tom, jak žena v těchto dnech snáší zatížení. To se doporučuje poněkud snížit, např. omezit posilování břišních svalů. Vhodné je při plánování volit např. mezocykly tak, aby se „odpočinkový“ týden, tj. zotavný mikrocyklus kryl s obdobím menstruace. Přísné dodržování hygienických zásad je absolutně nezbytné. Účast v soutěžích bývá ryze individuální, záleží na sportu, mentalitě, typu a stavu sportovkyně, v souvislosti s menstruací byla pozorována snížená i zvýšená výkonnost.
Těhotenství a pohyb
Sportování v době těhotenství a po porodu bývá individuální. Přiměřený pohyb, tedy i trénink, je prospěšný a doporučuje se zhruba do pátého měsíce, zcela nepřípustná je však přílišná námaha či vyčerpání. Po porodu připouštějí lékaři zahájení tréninku za 5 – 8 týdnů, účast na soutěžích asi po půl roce.
Důležité však je, že cvičit může jenom žena v průběhu zcela nerizikového těhotenství – ideálně po poradě s lékařem. Cvičení několikrát za den v malých dávkách je lepší než jednorázové cvičení. Začlenění cvičení do denního režimu se může jevit jako náročné, avšak mnohé cviky je možné provádět i při vykonávání jiné činnosti.
Závěr
Závěrem bych chtěla říct, že role ženy může mít reálný dopad na její život v dané společnosti, s ohledem na ekonomiku či vyspělost daného státu.
V naší společnosti se například projevují významné rozdíly v platech mužů a žen, rozdíly v jejich kariérním postupu či rozdílnou dělbou práce v rodině.
Vše je ale dáno historií. Dnes se tato role opět mění. Během většina zemí umožnila a podporují jejich nezávislost. Ačkoli většina žen se stále stará o děti a domácnost, jejich role už není tak vyhraněná.
Zdroje
Janata, J.: Dvojí svět, Praha 1998.
Cousteau-Melchior, S.: Ženy a potápění, Praha 2006.
Dovalil, J.: Výkon a trénink ve sportu, Praha 2005.
VOŠZ Dr. Ilony Mauritzové, s.r.o., Ledecká 35, 323 21 Plzeň
Obor: Management sportovních aktivitVedoucí oboru: Mgr. Michal Šilhánek
Předmět: Teorie pohybových aktivitJméno: Kamila Kožuchová