Občanské právo hmotné

– podle významu věcí pro každého z manželů
kvantitativní – podle majetkové hodnoty věci
Zákonem přípustné způsoby vypořádání SJM:
je na manželích samotných, který si zvolí (platí pro 1,2 a 4)
Dohoda
pokud se dohody mezi manžely týkají nemovitostí, musí mít písemnou formu a nabývají účinnosti vkladem do katastru
dohoda o vypořádání SJM musí mít písemnou formu
jestliže do SJM náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí
práva věřitelů nesmí být dohodou manželů dotčena
Rozhodnutí soudu
neprovede-li se vypořádání dohodou
soud rozhoduje na návrh jednoho z účastníků, ale není přitom návrhem vázán
Rozhodnutí soudu v dědickém řízení
SJM zanikne v důsledku zániku manželství smrtí nebo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého
je třeba určit tu část majetku ze SJM, která by připadla zemřelému manželovi a tato část je pak předmětem dědictví
Zákonná domněnka
Pokud:
nedošlo do 3 let od zániku SJM k jeho vypořádání dohodou
nebyl do 3 let od zániku SJM podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu
u movitých věcí platí: že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci z SJM pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá
o ostatních movitých a nemovitých věcech platí: že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné
o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných platí přiměřeně totéž
Jestliže za trvání manželství společné jmění zaniklo, může být obnoveno jen rozhodnutím soudu vydaným na návrh jednoho z manželů.
při vypořádání se jedná většinou o stejné díly – i když mají rozdílné výše příjmů
ve zvláštních případech se přihlíží na přičinění a k půjčkám
Hodnota majetku se určuje podle jeho stavu a hodnoty ke dni zániku manželství.
K provedení vypořádání SJM zaniklého prohlášením konkursu je oprávněn správce konkursní podstaty.
Jestliže k zániku SJM došlo 6 měsíců před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po tomto podání dohodou o vypořádání SJM – tato dohoda je neplatná.
5. Věcná břemena, zadržovací právo
Věcná břemena
Věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet, nebo něco konat.
práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě
věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatele (tato omezení slouží obvykle k lepšímu využití sousedních nemovitostí)
pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřeně náklady na její zachování a opravy
užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání
Věcná břemena patří k věcným právům k cizím věcem.
Dělení věcných břemen
1) věcná břemena k věci (in rem)
spojeno s vlastnictvím nemovité věci
lze ho převést na jiného právního nástupce vlastníka věci, protože se týká jen věci
2) věcná břemena k osobě (in personam)
spojeno s určitou osobou (určitým vlastníkem)
nelze ho převést na právního nástupce vlastníka věci, protože se týká určitého vlastníka
např. doživotní užívání bytu – omezeno smrtí osoby
U těchto druhů břemen obecně platí, že obsahem není povinnost uskutečnitelná jednorázově:
1) břemena s povinností něco konat
určité plnění, hlavně ve formě peněžité nebo naturální dávky, na dobu určitou nebo na doživotí
například poskytování opatrovatelských služeb jiné osobě
2) břemena s povinností něčeho se zdržet
zdržet se jednání, které by mu příslušelo z hlediska vlastnického práva
např. užívání části pozemku
3) břemena s povinností něco trpět
většinou mezi vlastníky sousedních pozemků
např. chůzi přes svůj pozemek, čerpání vody apod.
Vznik věcných břemen
Věcná břemena vznikají
Původním nabytím – většinou
Odvozeným nabytím
Způsoby vzniku:
1) písemnou smlouvou
smlouva musí obsahovat dohodu o obsahu předmětu věcného břemene a vyjádření vůle účastníků, že uzavírají smlouvu s právními účinky
k nabytí práva odpovídajícího věcnému břemenu je nutný vklad do katastru nemovitostí (u nemovitostí evidovaných)
Subjekty oprávněné zřídit věcné břemeno smlouvou:
vlastník nemovitosti
další osoby, pokud jim toto právo přiznává zákon

věcné břemeno lze zřídit k celému pozemku nebo k jeho části (např. průchodu, průjezdu)
Trvání věcného břemene: většinou na dobu neurčitou, ve vztahu k osobám může být i na
dobu určitou.
2) na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví
věcné břemeno vzniká okamžikem smrti zůstavitele
subjektem je pouze FO – testátor (ten kdo vyhotovil závěť)
oprávněným subjektem může být PO i FO
při neexistenci dědice přechází věcné břemeno na stát
Příklad: zůstavitel může v závěti uvést, že dědic jeho nemovitosti (rodinného domu), je povinen poskytnout doživotní bydlení jeho družce
3) schválenou dohodou dědiců
jeden dědic se zaváže, že druhému bude poskytovat určité plnění
tato dohoda se uzavírá u soudu
4) rozhodnutím příslušného orgánu
věcné břemeno vzniká právní mocí rozhodnutí
zejména lze zřídit věcné břemeno rozhodnutím o vyvlastnění
soud
rozhoduje jen výjimečně a na základě zákona:
není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek
při zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci může soud zřídit věcné břemeno k nově vzniklé nemovitosti ve prospěch vlastníka jiné nově vzniklé nemovitosti, atd. – viz otázka spoluvlastnictví
také při zřízení stavby na cizím pozemku lze situaci řešit věcným břemenem, viz otázka vydržení
stavební úřad
rozhoduje o možnosti vyvlastnění
např. při nevytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku z obecných zájmů
- dle stavebního zákona, zákona o telekomunikacích a zákona o pozemních
komunikacích
c) pozemkový úřad
- dle restitučního zákona
vodohospodářský úřad
dle zákona o vodách (při zřízení ochranného pásma apod.)
5) výkonem práva – vydržením
subjektem je jen oprávněný držitel
právo věcného břemene vůči státu vydržením nabýt nelze, neboť některé nemovitosti mohou být jen ve vlastnictví státu (př. chataři nemohou vydržet přístupovou cestu ke svým pozemkům, která je ve vlastnictví státu)
K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.
Zánik věcných břemen
Věcná břemena zanikají rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona.
K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni smlouvou je nutný vklad do katastru nemovitostí.
věcné břemeno zanikne, nastanou-li takové trvalé změny, že věc již nemůže sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, ale přechodnou nemožností výkonu práva věcné břemeno nezaniká
Vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného, může soud rozhodnout, že věcné břemeno za přiměřenou náhradu omezuje nebo zrušuje.
nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo peněžité plnění
Patří-li právo odpovídající věcnému břemeni určité osobě, věcné břemeno zanikne nejpozději její smrtí nebo zánikem PO.
věcné břemeno nemusí zaniknout stejným způsobem, jakým vzniklo
věcné břemeno, které bylo zapsáno do katastru nemovitostí, z něj musí být po zániku vymazáno
po zániku věcného břemene se obnovuje stav, který tu byl před jeho vznikem
Způsoby zániku:
1) písemnou smlouvou
nutný vklad do katastru
2) rozhodnutím příslušného orgánu
soud
za přiměřenou náhradu může o omezení nebo zrušení věcného břemene rozhodnout soud, vznikne-li změnou poměrů hrubý nepoměr mezi věcným břemenem a výhodou oprávněného
nelze-li pro změnu poměrů spravedlivě trvat na věcném plnění, může soud rovněž rozhodnout, aby se namísto věcného plnění poskytovalo plnění peněžité
stavební úřad
věcné břemeno se ruší vyvlastněním
3) ze zákona (ex lege)
pokud nastanou okolnosti uvedené v zákoně
není třeba rozhodovat soudně
4) prohlášením konkurzu

5) splynutím
splynou-li subjekt oprávněného a subjekt povinného v jeden v důsledku dědění, darování nebo jiných smluv
6) zánikem věci
které se břemeno týká
7) smrtí oprávněné FO nebo zánikem PO
v případě, že břemeni odpovídá právo jen určité osoby (např. právo bydlení)
8) uplynutím stanovené doby
v případě, že břemeno vzniklo na dobu určitou
Zadržovací právo
Kdo je povinen vydat cizí movitou věc, kterou má u sebe, může ji zadržet k zajištění své splatné pohledávky, kterou má proti osobě, jíž by jinak byl povinen věc vydat.

zadržovací (retenční) právo tedy představuje oprávnění věřitele zadržet movitou věc dlužníka k zajištění své, zpravidla splatné pohledávky
zadržovací právo je tedy zajišťovacím prostředkem
Zadržovací právo vzniká i k zajištění dosud nesplatné pohledávky, pokud byl proti dlužníku podán návrh na konkurs.
Z povahy zadržovacího právo je pojmově vyloučeno jeho užití u nemovitostí (evidovaných i neevidovaných v katastru nemovitostí)
Vznik
Zadržovací právo vzniká svémocným zadržením movité věci – jednostranným úkonem oprávněné osoby, kterým vyjadřuje svou vůli zadržet věc.
oprávněn zadržet věc je tedy pouze ten, kdo je povinen věc vydat
na rozdíl od zástavního práva má zadržovací právo jen zajišťovací funkci, nikoliv uhrazovací
Zadržovací právo nemá:
osoba, která má věc, k níž by mohlo toto právo vzniknout, u sebe neprávem, zejména jestliže se jí zmocnila svémocně nebo lstí
ten, jemuž při předání věci bylo uloženo, aby s ní naložil způsobem, který je neslučitelný s výkonem zadržovacího právo (toto neplatí v případě návrhu na konkurs podaném proti dlužníkovi)
Obsah

Vyrozumění dlužníka o zadržení věci
oprávněná osoba je povinna bez zbytečného odkladu vyrozumět dlužníka o zadržení věci a jeho důvodech
jestliže smlouva, na jejímž základě má věc u sebe, byla uzavřena písemně, musí být i vyrozumění písemné
Opatrování věci
oprávněný subjekt, který zadržel věc, je povinen ji pečlivě opatrovat, chránit ji před poškozením, ztrátou a zničením
vzniknou-li mu v důsledku plnění této povinnosti účelně vynaložené náklady, má právo na jejich úhradu
ohledně opatrování a nákladů s tím spojených má tedy ten, kdo zadržuje věc stejné postavení jako zástavní věřitel ohledně zástavy
Uspokojení z výtěžku zadržované věci
na základě zadržovacího práva má věřitel právo při výkonu soudního rozhodnutí na přednostní uspokojení z výtěžku zadržované věci před jiným věřitelem, a to i zástavním věřitelem
Zánik
Zadržovací právo zaniká:
zánikem zajištěné pohledávky
zánikem zadržené věci
vydáním zadržené věci dlužníku
nahrazením zadržovacího práva jinými zajišťovacími instrumenty (např. poskytnutím dostatečné jistoty)
6. Odpovědnost za vady
Kdo přenechá jinému věc za úplatu, odpovídá za to, že věc v době plnění má vlastnosti výslovně vymíněné nebo obvyklé, že je ji možno použít podle povahy a účelu smlouvy nebo podle toho, co účastníci ujednali, a že věc nemá právní vady.
odpovědností za vady se rozumí právní následky vznikající v souvislosti s porušením právní povinnosti dlužníka, v závazkových vztazích se jím rozumí vady plnění
Vadné plnění tedy je: každé nikoli řádné plnění spočívající v přenechání věci za úplatu
Právní vady: nedostatky, které brání tomu, aby nabyvatel k předmětu získal práva v takovém rozsahu a kvalitě, která vyplývají ze smlouvy
Rozlišení vad:
vady faktické - vady kvantity (splnění menšího / většího množství)
- vady kvality
vady právní - zpravidla práva jiných osob, kterými je převáděná věc zatížena, aniž by
tato skutečnost byla oběma stranám známa a oběma stranami při sjedná-
ní smlouvy akceptována
nebo:
vady zjevné
vady skryté
Jde-li o vady zjevné nebo o vady, které lze zjistit z evidence nemovitostí (např. zatížení nemovitosti zástavním právem nebo věcným břemenem), nelze uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, ledaže zcizitel výslovně ujistil, že věc je bez jakýchkoli vad.
za zjevné vady jsou považovány takové, které mohly být zjištěny při převzetí díla při obvyklé prohlídce věci, jestliže nabyvatel postupoval s péčí řádného hospodáře
Za dluhy váznoucí na věci je odpovědný zcizitel.
toto se týká zpravidla vzájemných plnění, případně jiných plnění, které jsou závislé na věci
zcizitel je i po přechodu věci na nabyvatele povinen dluh váznoucí na věci uhradit svému věřiteli
toto ustanovení řeší pouze osobní odpovědnost zcizitele za dluhy váznoucí na věci, nikoli případně převzatou povinnost věcněprávní, vyplývající např. ze zatížení věci zástavním právem
Přenechání věci jak stojí a leží
Přenechá-li se věc jak stojí a leží, neodpovídá zcizitel za její vady, ledaže věc nemá vlastnost, o níž zcizitel prohlásil, že ji má, nebo kterou si nabyvatel výslovně vymínil.
toto ustanovení je výjimkou ze zásady odpovědnosti za vady
Přenechání věci jak stojí a leží: situace, kdy zejména zcizitel plně akceptuje při nabytí věci její kvantitativní a kvalitativní stav jako součást obsahu závazku
Záruka
záruka je specifickou variantou odpovědnosti za vady
Záruka rozšiřuje odpovědnost za vady i na takové vady plnění, které se vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby po splnění (v záruční lhůtě).
na rozdíl od obecné odpovědnosti za vady je odpovědnost ze záruky dána v okamžiku, kdy se na věci vyskytne v záruční době vada
u záruky tedy není třeba prokazovat, že věc byla vadná již v době plnění
Záruka vzniká:
přímo ze zákona nebo jiného předpisu – zákonná záruka
dohodnou stran závazku – smluvní záruka
jednostranným právním úkonem zcizitele – jednostranně založená záruka
platí přitom že zákonem stanovené podmínky záruky (např. práva a povinnosti kupujícího nebo objednatele, délku záruční doby) nelze ani dohodou, ani jednostranným právním úkonem vyloučit nebo sjednat méně přísně, než stanoví zákon
Účastníci mohou též dohodnout odpovědnost za vady, které se vyskytnou do stanovené nebo sjednané doby od splnění, nebo odpovědnost podle přísnějších zásad, než stanoví zákon.
O takové dohodě vydá povinná osoba oprávněné osobě písemné potvrzení – záruční list.
Záruka je zvláštním případem odpovědnosti za vady, která je širší, respektive přísnější vůči zciziteli.
Nárok na věc třetí osoby
Chce-li nabyvatel uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady, protože si třetí osoba činí nárok na věc, musí to bez zbytečného odkladu oznámit svému předchůdci.
Neučiní-li tak, neztratí sice svůj nárok z odpovědnosti za vady, ale jeho předchůdce může proti němu uplatnit všechny námitky, které nebyly uplatněny proti třetí osobě (př. promlčení)
toto ustanovení je zaměřeno na právní vady věci, a to na vady spočívající v nároku třetích osob
Nároky na věc třetích osob jsou: věcná práva, která umožňují třetím osobám požadovat vydání věci nebo jinou realizaci věci, která není slučitelná s podmínkami, za kterých byla věc přenechána zcizitelem nabyvateli za úplatu
uplatnění nároku třetí osoby na věc vůči nabyvateli zakládá informační povinnost nabyvatele vůči svému předchůdci mu toto sdělit
pokud ji nesplní, zhoršuje se jeho postavení
zákon užívá pojem předchůdce nabyvatele k vyjádření, že touto osobou nemusí být zcizitel, tj. přímý účastník smlouvy
bude tomu tak např. při několikanásobném úplatném převodu věci
Uplatnění nároku u soudu
Nabyvatel může uplatňovat nárok z odpovědnosti za vady u soudu jen tehdy, vytkl-li vady bez zbytečného odkladu poté, kdy měl možnost věc prohlédnout.
Nevytkne-li v této lhůtě vadu, právo zanikne – prekluzívní lhůta.
zákon nestanoví specifickou formu úkonu, jímž se vady vytýkají
důkazní břemeno o tom, že vady věci byly vytknuty v zákonných lhůtách, má nabyvatel
Jde-li o vady, za které se odpovídá v záruční době, je třeba vadu vytknout nejpozději do uplynutí stanovené záruční doby – rovněž prekluzívní lhůta.
Jakmile nabyvatel zjistí vadu převzaté věci, je povinen věc uschovat po přiměřenou dobu, kterou určí zcizitel k přezkoumání vady.
toto ustanovení má za cíl usnadnit důkazní řízení o oprávněnosti uplatněné odpovědnosti za vady
Jde-li o věc podléhající rychlé zkáze, může ji nabyvatel po upozornění zcizitele bez prodlení prodat.
Práva z odpovědnosti za vady
Liší se podle toho, zda jde o vady:
neodstranitelné
pro které nelze věci užívat řádně nebo dohodnutým způsobem, je nabyvatel oprávněn domáhat se zrušení smlouvy
odstranitelné
nebo i neodstranitelné, kdy však věc lze užívat řádně nebo dohodnutým způsobem, náleží nabyvateli domáhat se:
přiměřené slevy z ceny
opravy věci nebo
doplnění toho, co chybí
tato ustanovení jsou použitelná především pro smlouvu kupní, když smlouva o prodeji zboží v obchodě má svá vlastní ustanovení, naopak nepoužitelná pro smlouvu o dílo, smlouvu darovací a další
Práva z odpovědnosti za vady mohou být při jednotlivých závazcích upravena zákonem nebo dohodnuta účastníky jinak.
jde např. o zvláštní ustanovení o realizaci práv z odpovědnosti za vady při prodeji zboží v obchodě
dohoda o úpravě práv z vad nemůže být pro zcizitele méně přísná než odpovědnost za vady vyplývající ze zákona
v případě, že by dohoda byla pro zcizitele méně přísná, mohlo by jít o neplatné ujednání, kterým se nabyvatel vzdává svých práv, která mohou vzniknout teprve v budoucnu
Lhůty
Nárok z odpovědnosti za vady je třeba uplatnit u soudu v obecné promlčecí době, která počíná plynout ode dne, kdy nabyvatel vytkl vady u zcizitele.
Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady, je tedy procesem, v jehož průběhu je třeba dodržet celkem tři lhůty:
lhůta pořádková (vytknutí vady „bez zbytečného odkladu“)
lhůta prekluzívní ( vytknutí vady nejpozději do 6ti měsíců)
lhůta promlčecí (tříletá, ve které je možno vymoci právo u soudu)
po uplynutí promlčecí lhůty lze sice právo z odpovědnosti za vady uplatnit u soudu, avšak zcizitel může namítnout promlčení a soud v takovém případě žalobu zamítne
tím není vyloučeno dobrovolné plnění
Právo na náhradu nákladů
Oprávněný má právo na náhradu nutných nákladů, které mu vznikly v souvislosti s uplatněním práva z odpovědnosti za vady.
Toto právo je třeba uplatnit u povinného nejpozději do jednoho měsíce po uplynutí doby, ve které je třeba vytknout vady, jinak právo zanikne.
celková délka této lhůty je tedy sedmiměsíční, prekluzívní
Promlčecí doba určená k uplatnění práv u soudu je stejná jako u samotných práv z vad – tedy tříletá.
její počátek však je stanoven okamžikem, kdy oprávněný uplatnil u povinného právo na náhradu nutných nákladů
Právo na náhradu škody
Uplatnění nároku z odpovědnosti za vady nevylučuje nárok na náhradu škody, která z vady vznikla.
- existuje tedy možnost souběhu odpovědnosti za vady a odpovědnosti za škodu
7. Zajištění závazků
Pojem a druhy zajištění závazků
Ke zvýšení právní jistoty účastníků závazkových vztahů jsou stanoveny specifické právní prostředky, směřující k usnadnění uspokojení věřitele ze závazku – tzn. zajišťovací prostředky:
smluvní pokuta
ručení
dohoda o srážkách ze mzdy a jiných příjmů
zástavní smlouva
zajišťovací převod práva
zajištění postoupením pohledávky
jistota
uznání dluhu
zadržovací právo
u typických zajišťovacích právních prostředků vzniká v důsledku zajištění hlavního vztahu vedle tohoto vztahu hlavního další vztah – vedlejší vztah zajišťovací
Funkce zajišťovacího závazkového vztah