František Kumst

mi často skloňované, a nejen v tělesné výchově a sportu. Právě hra poskytuje, za určitých podmínek pochopitelně, v míře vrchovaté naplnit již zmíněné, ale i další psychické faktory.
Vzhledem ke skutečnosti, že jich existuje značné množství, budiž uveden jen přehled nejzákladnějších elementů značného psychologického významu herních forem:
motivace, a to dokonce v několika podobách, jednak v elementární potřebě hrát si, jednak ve vlastních požitcích ze hry, konečně i výkonová motivace, tedy především vítězit
prožitek, potěšení, libost
svoboda, možnost vlastního rozhodnutí, osobní volby
tvořivost, kreativita velké většiny herních situací
role hráče, účastníka hry, nabízí řadu variant (srovnej možnosti řadového člena družstva, kapitána, vedoucího, rozhodčího, diváka)
emoce (porovnej pocit většinou neúspěšného jedince aktuálně člena vítězného družstva s poraženou „primadonou“), emotivnost hry je nejen v jejím průběhu, ale i jako divácká hodnota
kooperace, možnosti a nutnost spolupráce, nejen v herní součinnosti (často předpoklad hraní samotného), ale i dosažení vítězství – obojí souvisí především s motivací účastníků hry
pestrost, proměnlivost herních situací v závislosti na mnoha skutečnostech
anticipace, předvídavost časová i prostorová a s tím spojená předjímaná řešení, nejčastěji na bázi propojení myšlenka-řeč
diagnostický význam hry, tedy „kdo je kdo“ – poznáváme často nejlépe právě ve hře díky spontánnímu projevu nejen aktivních účastníků hry. Toto „nechtěné odhalování“ je zcela běžné v mladším školním věku, což neznamená, že u jiných věkových kategorií nefunguje, i u „dospěláků“ se můžeme dočkat nečekaných (příjemných i jiných) překvapení.
Pedagogická hodnota PH
Rovněž oblast vzdělávacích a výchovných možností herního potenciálu je značná, samozřejmě především v závislosti na věku účastníků hry, osobnosti vedoucího a realizované herní metodice. Obsah tohoto pojmu chápeme jako souhrn účelných, předem promyšlených kroků a funkčních postupů ve hře. Význam herních forem spočívá jednak v rozvoji pohybových schopností a dovedností, jednak i v možnostech všestranného působení hry jako důležitého kultivačního prostředku osobnosti jedince i kolektivu. Pedagogické hodnoty hry tak představuje:
všestranné spektrum rozvoje celé oblasti pohybových schopností
„škola pohybu“, tedy celá škála jednotlivých pohybových dovedností, jednak izolovaných, ale i spojovaných do nejrůznějších pohybových struktur, jak typických pro určitá sportovní odvětví, tak i netypických pohybových řetězců (avšak z hlediska co nejvšestrannějšího rozvoje rovněž vhodných)
pestrost často nových pohybových aktivit
univerzálnost rejstříku pohybových možností – od celého těla až po nejjemnější motoriku prstů
pozitivní přenos pohybových zkušeností, jednak univerzální – všesportovní, jednak „uvnitř“ zvolené sportovní orientace
zpětnovazebné působení jako prověrka pohybových zkušeností
formování osobnosti, především charakteru, včetně čestnosti a smyslu pro fair play
rozvoj morálně volních vlastností
výchovné možnosti představuje i nutnost umět se podřídit v rámci hry (kolektivu, pravidlům), respektování rozhodčího i z řad spoluhráčů může být problémem
estetické možnosti působení představuje nejen herní prostředí, ale i sportovní výzbroj, výstroj, stejně jako využití rytmických nástrojů či reprodukovaného hudebního doprovodu
V zájmu objektivnosti je třeba se alespoň v krátkosti zmínit o skutečnosti, že i herní formy mohou být nositelé určitých nebezpečí. Právě výše jmenované přednosti her, především značný emocionální náboj, znesnadňuje výrazně hravým, soutěživým a aspirantivním jedincům přirozenou sebekontrolu. Hrozí nejen nežádoucí projevy nečestného jednání (snaha vyhrát za každou cenu), objevuje se i příhana agresivita a další nežádoucí prvky. Nepříliš možná diferenciace až někdy potřebná individualizace zátěže mohou vyvolat nadměrné přetížení některých jedinců, proto je nutné i v populárních herních formách sledovat vždy alespoň vnější příznaky zatížení (frekvenci a hloubku dechu, barvu v obličeji, pocení).
Herní metodika
Vychází z přesvědčení o významu her u dospívajících kategorií a respektuje především následující specifika:
diferencované herní formy dospívajících mužů a žen
základní rozlišení především v celkové zátěži (př. velikostí herního prostoru)
diferencujeme rovněž intenzitu hry (počet hráčů, čas, atp.)
největší předpoklady kultivace silových schopností
hrou je možno úspěšně rozvíjet i další motorické schopnosti
u vytrvalosti jsou již funkční předpoklady i pro práci v anaerobním režimu
hra jako přijatelná forma „funkčního oklamání“ (tam kde selhávají – jsou odmítány – klasické prostředky školní TV i sportovní přípravy)
zvýrazňujeme motivaci, kterou se snažíme podle možností často obměňovat
dominuje uvědomělost veškerého sportovního dění (proč? – protože…)
herní formy taktéž analyticko – synteticky (včetně přerušení a potřebného rozboru, komentáře, návodu, teoretického i praktického příkladu)
samostatnost, uvědomělost, iniciativa („děláš to především pro sebe, tudíž šidíš sám sebe“ může být instrukce při občasném liknavějším přístupu)
pohybové hry střídáme s průpravnými hrami jako základ sportovních her
herní formy jsou kompenzací studijního zatížení
pohybová hra jako základní učebnice taktiky (přiměřeně)
výběr družstev (vyrovnaných) samotnými účastníky motivuje hráče
samozřejmé dodržování přesných pravidel
postupné řízení hry jejími účastníky (ideál bez rozhodčího).
Respektovat věkové zvláštnosti, jak bylo uvedeno, je nejen prospěšné, ale často i velmi nutné (zdravotní hlediska). Uvedená doporučení není nutno brát jako jediné dogma, ba naopak je stále konfrontovat se skutečností v praxi a tvořivě doplňovat o získané vlastní zkušenosti. Náplní veškerého našeho konání bude užití nejrůznějších prostředků pohybové aktivity, včetně efektních, ale i efektivních pohybových forem s cílem všestranného rozvoje osobnosti – s rádoby samozřejmým návykem vlastního sportování ve volném čase.
Teambuilding
je výraz pocházejícíí z anglických slov „team“ = tým a „building“ = budování. Dohromady tedy něco jako tvorba či rozvoj týmu, stmelování týmu nebo budování týmové spolupráce apod. Teambuilding je formou zážitkového vzdělávání, tedy učení z důsledků vlastního jednání, hledání netradičních řešení a společné překonávání úkolů a výzev. Je to soubor různých aktivit často probíhajících v přírodě. Aktivity jsou koncipovány tak, aby zlepšily týmový výkon a spolupráci mezi zaměstnanci firmy. Teambuilding je ideální nástroj k zlepšení vztahů na pracovišti, uvědomění si