Personalistika

. U vedoucích pracovníků lze sjednat mzdu včetně přesčasů (max. 150 hodin ročně).
Mzda za práci ve svátek – dosažená mzda a náhradní volno nebo po dohodě se zaměstnancem příplatek k dosažené mzdě ve výši průměrného výdělku místo náhradního volna.
Mzda za noční práci – příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku.
Mzda a příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (horké, prašné, hlučné provozy) – příplatek nejméně 10 % částky základní minimální mzdy. V kolektivní smlouvě lze dohodnout jiné částky.
Mzda za práci v sobotu a v neděli – příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku.
Za pracovní pohotovost – mimo zaměstnání, nejméně 10 % průměrného výdělku
Příplatky 1), 2) 3) a 5) se nekumulují (nesčítají). Vyplacen je jen jeden, ten vyšší.
PLAT
Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich ve 12 platových stupních. Do platové třídy se zařazuje podle typu práce (potřebného vzdělání, …) do platového stupně se zařazuje podle dosažné praxe.
Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný. V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu a o termínu a místu výplaty.
Příplatky k platu:
Za vedení – v % podle platového tarifu
Příplatek za noční – 20 % průměrného hodinového výdělku
Příplatek za práci v sobotu a v neděli – 25 % průměrného hodinového výdělku
Práce přesčas – náhradní volno nebo 25 % průměrného hodinového výdělku (50 % při přesčasech o sobotách a nedělích).
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí – min. 5 % z minimální mzdy za měsíc.
Zvláštní příplatky
Příplatky za rozdělenou směnu
Osobní příplatek
Další
Mzda nebo plat při výkonu jiné práce – jestliže byl zaměstnanec převeden na jinou práci, než je sjednána, za níž přísluší nižší mzda nebo plat, přísluší mu doplatek do výše průměrného výdělku, kterého dosahoval před převedením. (Neplatí např. byl-li zaměstnanec převeden na základě pravomocného rozhodnutí soudu, …)
ZÁSADY VYPLÁCENÍ MZDY nebo PLATU
Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku.
Výplatní termín musí být stanoven přesným datem.
Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo.
Zaměstnavatel nesmí přikázat zaměstnanci založení bankovního účtu pro zasílání mzdy nebo platu.
Se souhlasem zaměstnanců je možné sjednat i jiné výplatní období.
Mzdu nebo plat lze vyplácet ve dvou výplatních termínech (záloha v 2. polovině běžného měsíce, doplatek a vyúčtování v první polovině následujícího měsíce).
Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad (výplatní pásku) obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočet.
Jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci; to platí i pro manžela zaměstnance.
Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.
Mzda nebo plat musí být nejpozději v termínu výplaty zaměstnanci k dispozici tj. na jeho účtě.
Zaměstnavatel hradí případné náklady (některé bankovní poplatky, poštovné, …)
Mimo termín výplaty lze peníze vyplácet jen po dohodě zaměstnavatele se zaměstnancem:
ze soc. důvodů
pracovníkům, kteří nastupují na dovolenou, vojnu, ukončili pracovní poměr, …
po krátkodobém pracovním poměru
O výši výdělku zaměstnavatel nesmí informovat, zaměstnanec ve svém vlastním zájmu také ne!
Zadržení věci při nevyplacení mzdy nebo platu – zaměstnanec ano, zaměstnavatel ne.
V případě, že na zaměstnavatele byl vyhlášen konkurz, lze uplatnit pohledávku dlužné mzdy u příslušného úřadu práce.
Stížnosti na výpočet odměny.
mzdová účtárna
vedoucí
úřad práce
soud
Co vše se může od mzdy nebo platu srazit a co vám musí zůstat:
Z hrubé mzdy (platu) se srazí (a to i bez souhlasu zaměstnance, na základě zákona):
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (8 %)
pojistné na veřejné zdravotní pojištění (4,5 %)
záloha na daň z příjmů
částky nařízené soudní či úřední exekucí
Další částky mohou být sraženy jen na základě dohody o srážkách ze mzdy (platu) nebo na základě právního předpisu (zákoník práce, zákon o mzdě, …):
náhrady škody
výživné a jiné srážky pro uspokojení pohledávky třetí osoby
zálohu na mzdu, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyl splěny podmínky pro přiznání mzdy
nevyúčtovanou zálohu na cestovní náhrady
náhradu mzdy za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil nárok, popř. na niž mu nárok nevznikl
přeplatky na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a nepravém přijaté částky dávek sociálního zabezpečení
Srážky však nesmějí přesáhnout nezabavitelné minimum, které se odvozuje od životního minima.
JAK SI SPRÁVNĚ ŘÍCI O zVÝŠENÍ MZDY NEBO PLATU?
Správné načasování
ne v pátek, v pondělí, před dovolenou, …
počkat, až má šéf dobrou náladu
Připravit si pádné důvody proč mi má být odměna zvýšena
nepřeceňovat se
poukázat na to, kdy naposledy došlo ke zvýšení odměny a co se od té doby zlepšilo (kvalita vykonávané práce, množství, kvalifikace, …)
požadovat příplatek za zastupování
NIKDY: neargumentovat, že nemám na živobytí, že peníze potřebuji na …, nepoukazovat na práci či odměnu kolegů
Určete si svou cenu
zjistit kolik berou obdobné profese ve státě
vědět, o kolik asi chci přidat
U podnikatelů
zvážit celkovou situaci podniku
U nepodnikatelských subjektů
zvážit, co umožňuje zákon (osobní ohodnocení, osobní příplatek, příplatek za zastupování, …)
U podnikatelů
přistoupit i na nepeněžní formy odměňování (použití auta, mobilu, PC, …)
Nenechat se odradit neúspěchem
dobře poslouchat šéfovi argumenty a vyhodnotit je
POJISTNÉ NA SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ A PŘÍSPĚVEK NA STÁTNÍ POLITIKU ZAMĚSTNANOSTI
dále jen sociální pojištění
Správcem tohoto pojištění je Česká správa sociálního zabezpečení – ČSSZ www.cssz.cz a její pobočky v okresech Okresní správy sociálního zabezpečení – OSSZ.
6,5 % platí zaměstnanec z hrubé mzdy (platu) ?(?,? % na nemocenské poj., 6,5 % důchodové poj., 0,4 % státní politiku zaměstnanosti)
??? % platí zaměstnavatel z hrubých mezd (platů) ?(1,4 % nemocenské poj., 21,5 % důchodové poj., 1,2 % státní politika zaměstnanosti)
Vyplácí se z něho:
důchody (starobní i invalidní)
podpory v nezaměstnanosti
nemocenské dávky:
nemocenská
peněžitá pomoc v mateřství
ošetřovné
vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
Dávky během pracovní neschopnosti zaměstnance (zjednodušeno):
- podmínkou pro účast na nemocenském pojištění jsou výkon práce na území ČR v zaměstnání, která trvá alespoň 15 kalendářních dnů, minimální výše sjednaného příjmu je 2000 Kč.
Během prvních čtrnácti dní pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanec náhradu mzdy od zaměstnavatele
1. – 3. den nemoci není placen (výjimka je karanténa nařízenou firmou, ta je placena)
4. – 14. den nemoci 60 % z ???
Náhrada mzdy nepodléhá dani z příjmů ani placení pojistného. Zaměstnavatel může zvýšit zaměstnanci náhradu mzdy i nad rámec zákonného minima.
b) Od 15 dne pracovní neschopnosti je zaměstnanci vyplácena nemocenská od OSSZ
15. – 30. den nemoci 60 % z redukovaného vyměřovacího základu
31. – 60. den nemoci 66 % z redukovaného vyměřovacího základu
61. den nemoci 72 % z redukovaného vyměřovacího základu
100 % z redukovaného vyměřovacího základu po celou dobu neschopnosti, pokud byla způsobena „veřejným zájmem“.
Pokud si zaměstnanec způsobil pracovní neschopnost úmyslně, nemocenské dávky mu nenáleží. V případě, že si zaměstnanec způsobil dočasnou pracovní neschopnost zaviněnou účastí ve rvačce, opilosti nebo při páchání trestné činnosti, je mu nemocenská zkrácena na polovinu.
Žádost o výplatu nemocenských dávek musí podat zaměstnanec svému zaměstnavateli, který jí spolu s podklady pro výpočet nemocenské a její výplatu pošle na příslušnou OSSZ na předepsaném tiskopisu.
Dávky vyplácí OSSZ bezhotovostně – převodem na účet nebo hotově – poštovní poukázkou, v takovém případě hradí zaměstnanec náklady – poštovné.
Nemocenská se vyplácí max. 380 dní (v některých případech je možné tuto dobu prodloužit o dalších 350 dní).
Peněžitá pomoc v mateřství
výše peněžité pomoci v mateřství za kalendářní den činí 70 % denního vyměřovacího základu („průměrné mzdy nebo platu“).
peněžitá pomoc v mateřství se vyplácí 28 týdnů pojištěnce, která porodila jedno dítě a 37 týdnů pojištěnce, která porodila zároveň 2 a více dětí a popř. dalším osobám.
peněžitá pomoc v mateřství se začíná vyplácet od počátku osmého týdne před porodem
nárok na mateřskou má i pojištěnec, který je otcem dítěte nebo manželem ženy, která dítě porodila, pokud s matkou dítěte uzavřel písemnou dohodu, že bude pečovat o dítě. Pomoc se vyplácí nejdříve od 7. týdne po porodu dítěte.
Ošetřovné
náleží zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodů:
ošetřování dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz
jiného člena domácnosti, pokud je to nezbytně nutné
péče o dítě mladší 10 let protože je v karanténě, školské zařízení je mimořádně zavřené nebo osoba, která o něj jinak pečuje utrpěla úraz nebo onemocněla.
ošetřovné se poskytuje max. 9 kalendářních dnů nebo 16 dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v trvalé péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku.
Výše ošetřovného od prvního kalendářního dne činí 60 % vyměřovacího základu za každý den
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
náleží zaměstnankyni, která je z důvodů těhotenství nebo kojení převedena na jinou práci, protože práce, kterou předtím vykonávala je těhotným a kojícím, podle zvláštních předpisů zakázána.
výše vyrovnávací příspěvku v těhotenství a mateřství se stanoví jako rozdíl mezi mzdou (platem) před a po převedení. To znamená, že pokud by práce, na kterou byla převedena byla méně placena, rozdíl jí bude doplácen jako tzv. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství.
POJISTNÉ NA VEŘEJNÉ ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Správcem jsou jednotlivé zdravotní pojišťovny.
4,5 % platí zaměstnanec z hrubé mzdy (platu)
9 % platí zaměstnavatel z hrubých mezd (platů)
Platí se z něho:
ošetření u lékaře – základní lékařská péče
pobyt v nemocnici
léky, aj.
Neplatí se z něj: plastické a kosmetické operace, protialkoholní léčba, …
Průměrný člověk zaplatí na zdravotní pojištění kolem 13 000 Kč. Ale žádný takový vlastně neexistuje: jedni platí mnohem víc a druzí mnohem míň. Největší taxy platí zaměstnaný člověk, který odvádí 13,5 % ze svého příjmu. Ten zároveň nejméně stůně. Nejvíce léčby potřebují děti a staří lidé, kteří pojistné neplatí vůbec: platí je za ně stát a to 680 Kč měsíčně. A mnohem méně než zaměstnanci platí paradoxně i podnikatelé: víc než 80 % OSVČ odvádí jen takové pojistné, jako by skutečně pobírali pouze minimální mzdu, tj. cca 1 300 Kč měsíčně. I neplatič zdravotního pojištění má nárok na jakoukoliv léčbu.
ZAMĚSTNANECKÉ VÝHODY – Mzda nebo plat nejsou JEDINOU ODMĚNOU ZA PRÁCI
Stravování za dotovanou cenu (až 55 % hodnoty stravenky může uhradit zaměstnavatel, max. 46 Kč).
Nápoje na pracovišti zdarma.
Společenské, sportovní a kulturní akce (lístky do divadla, bazénu, posilovny, příspěvek na dovolenou, …).
Nadstandardní délka dovolené, den placeného volna o narozeniny.
Penzijní připojištění, životní pojistky.
Příspěvky v nemoci.
Odborná školení, kurzy (jazykové, PC).
Využívání služebních prostředků (mobil, auto, PC) i pro soukromé účely.
Podnikové spoření ručení za půjčky, poskytování půjček.
Využití firemních specialistů i pro soukromé účely (právníci, …)
Příspěvek na oblečení, dopravu, bydlení, …
Přidělení služebního bytu, ubytování na ubytovně.
Zvýhodněný nákup výrobků a služeb zaměstnavatele a někdy i jeho obchodních partnerů.
VNITŘNÍ PŘEDPIS
Vydává ho písemně zaměstnavatel, u kterého nepůsobí odborová organizace.
Stanovu mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích.
„Co zaměstnanec smí a co ne a na co má nárok“
Vnitřní předpis je závazný pro zaměstnavatele i všechny jeho zaměstnance.
Zaměstnavatel musí všechny své zaměstnance předem seznámit s vnitřním předpisem a musí ho všem svým zaměstnancům zpřístupnit.
Vnitřní předpisy se uchovávají po dobu 10 let ode dne ukončení doby jeho platnosti.
PRACOVNÍ ŘÁD
Je zvláštním druhem vnitřního předpisu.
Rozvádí ustanovení Zákoníku práce popř. dalších právních předpisů.
Pracovní řád nesmí zakládat (ukládat) zaměstnancům nové povinnosti než ty, které jsou v Zákoníku práce.
Pracovní řád je obdobou školního řádu.
MATEŘSKÁ DOVOLENÁ
nastupuje ji zaměstnankyně zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu (nejdříve 8. týden)
délka je 28 týdnů, popř. 37 týdnů, porodila-li zaměstnankyně více dětí nebo je samoživitelka
jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 týdnů
mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu
RODIČOVSKÁ DOVOLENÁ
- rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let.
Zcela shodné pracovní místo musí zaměstnavatel držet pracovníkovi po dobu 28 (respektive 37) týdnů, je povinností zaměstnance oznámit zaměstnavateli, že bude dál čerpat rodičovskou dovolenou
do 3 let (věku dítěte) musí zaměstnavatel nabídnout rodiči místo podle pracovní smlouvy, nemusí však být shodné s tím co zastával
po uplynutí 3 let věku dítěte musí pracovník požádat (pokud chce dál být s dítětem doma) o neplacené volno. Pokud to neudělá a do zaměstnání nenastoupí, může s ním zaměstnavatel ukončit pracovní poměr
ŠKODA
majetková újma ocenitelná v penězích
skutečná (vychází se z ceny v době poškození nebo ztráty)
jiná (ušlý zisk)
škoda na zdraví (pracovní úraz)
do škody se započítávají i znalecké posudky
PŘEDCHÁZENÍ ŠKODÁM
zaměstnavatel musí zajistit podmínky, aby nedošlo ke škodě na zdraví a majetku, musí kontrolovat toto zabezpečení, nerozhoduje zavinění, ale jestli škoda vznikla, dále zaměstnavatel odpovídá za škodu, kterou způsobí jeho zaměstnanci jiným;
zaměstnanec si musí počínat tak, aby nedocházelo ke škodám, má oznamovací povinnost a povinnost odvracet hrozící škodu, platí presunkce neviny (kromě odpovědnosti hmotné).
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCE ZA ŠKODU
1. Obecná odpovědnost
Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách.
Odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvracení škody
Na zaměstnanci, který vědomě neupozornil vedoucího pracovníka na hrozící škodu nebo nezakročil proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může zaměstnavatel požadovat, aby se podílel na náhradě škody, která byla zaměstnavateli způsobena. Zaměstnavatel však neodpovídá za škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící zaměstnavateli. Zaměstnanec si však musí počínat přiměřeně okolnostem. Výše náhrady škody je max. trojnásobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance.
Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat
Zaměstnavatel uzavírá se zaměstnancem dohodu o hmotné odpovědnosti:
dohoda musí být uzavřená písemně jinak je neplatná
dohoda smí být uzavřena jen s FO starší 18-ti let
při uzavření dohody se musí provést inventarizace
předmětem dohody mohou být pouze hodnoty svěřené k vyúčtování – zboží, ceniny, peníze, zásoby materiálu, PHM, přepravky, vratné obaly – vše určené k oběhu nebo obratu. předmětem dohody nesmí být např.: auta, vybavení kanceláře, budovy, … dohoda uzavřená na tyto věci je pak neplatná
zaměstnanec musí zaměstnavatele upozornit na závady (nejlépe písemně pro pozdější důkaz v řízení o náhradě škody)
zaměstnanec odpovídá zcela, zprostí se pouze pokud prokáže, že ztráta vznikla zcela nebo z části bez jeho zavinění - odpovědnost s presunkcí viny
výše náhrady škody není omezena, rozdíly jsou u společné odpovědnosti (řadoví zaměstnanci hradí škodu do výše max. jejich průměrného měsíčního výdělku, zbytek vedoucí a zástupce)
trvání dohody je omezeno na dobu trvání pracovního poměru. Jestliže zaměstnavatel změní pracoviště nebo druh práce dohoda nezaniká a trvá nadále. Pouze se změní hodnoty svěřené k vyúčtování. Skončením pracovního poměru dohoda končí bez ohledu na to, zda bylo vypořádáno případné manko. Povinnost zaměstnance nahradit vzniklou škodu skončením pracovního poměru nekončí. Pokud tedy zaměstnanec, který podepsal dohodu o hmotné odpovědnosti, nepožádá při skončení svého pracovního poměru o provedení inventarizace, odpovídá pak za případný schodek zjištěný nejbližší inventarizací na jeho dřívějším pracovišti.
Odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů
zaměstnanec odpovídá za ztrátu nástrojů, ochranných pracovních prostředků a jiných podobných pracovních prostředků, které mu zaměstnavatel svěřil na písemné potvrzení.
předměty nad 50 000 Kč mohou být zaměstnanci svěřeny jen po sepsání dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů, pro tuto dohodu platí obdobné zásady jako pro dohodu o hmotné odpovědnosti (viz. výše).
tato odpovědnost se vztahuje pouze na ztrátu a ne na poškození svěřeného předmětu. V případě poškození je nutno postupovat podle obecné odpovědnosti zaměstnance zaškodí způsobenou zaměstnavateli.
ROZSAH NÁHRADY ŠKODY
v případě úmyslu – hradí zaměstnanec škodu i škodu jinou (ušlý zisk)
v nedbalosti – hradí zaměstnanec škodu do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku
škoda způsobená po požití alkoholických nápojů nebo pod vlivem omamných látek – zaměstnanec hradí vše
Zaměstnanec může uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání „pojistka na blbost“. Pojištění se sjednává pro případ obecné odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Toto pojištění se vždy sjednává s přibližně třetinovou účastí zaměstnance. Pojistné se odvíjí od výše měsíčního příjmu, riziku profese (více platí např. řidič z povolání) a pohybuje se okolo 1 000 Kč ročně. Pozor toto pojištění má velký rozsah škod, na které se náhrady od pojišťovny nevztahují, např. škody způsobené úmyslně, pod vlivem …, škody na životním prostředí, škody způsobené jadernou energií, …
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNAVATELE ZA ŠKODU
Obecná odpovědnost
Odpovědnost při odvracení škody
Odpovědnost na odložených věcech – zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů. Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 000 Kč.
Zaměstnavatel, který nahradil poškozenému škodu, má právo na náhradu vůči tomu, kdo poškozenému za tuto škodu odpovídá podle občanského zákoníku.
4. Odpovědnost za škodu při pracovních úrazech
došlo-li u zaměstnance při plnění praco