Personalistika

ením do jiného místa výkonu práce podle potřeby zaměstnavatele.
V případě přechodných odbytových potíží nebude zaměstnanci přidělována práce a ten bude čerpat neplacené volno.
Zaměstnanec souhlasí s výkonem práce přesčas nad rámec stanovený zákoníkem práce.
Zaměstnanec složí tzv. kauci ve výši … Kč, ze které bude hrazena škoda, kterou způsobí zaměstnavateli.
Po ukončení pracovního poměru si zaměstnanec odkoupí osobní ochranné pracovní prostředky.
Zaměstnanci nebudou vypláceny příplatky za práci přesčas ani poskytnuto pracovní volno.
10. a další ustanovení, ve kterých by se zaměstnanec dopředu zříkal svých práv.
Co si zaměstnavatel může dovolit – požadavky zaměstnavatele musí být oprávněné:
v rámci firemní kultury nařídit ženám, že musí nosit kostým
stanovit délku sukně
nařídit ženám, že by měly mít k sukním punčochy
zakázat mužům nosit krátké kalhoty
chtít, aby muži nosili kravatu
zakázat rozpuštěné vlasy
nařídit pokrývku hlavy v provozech, kde to má význam
nařídit nošení uniforem
Co si zaměstnavatel nemůže dovolit – požadavky nesmějí útočit na lidskou důstojnost:
zakázat zdobení tetováním
nařídit barvu oblečení nebo kravaty
zakázat barvení vlasů
nařídit, že zaměstnanci s nižší či vyšší výkonností budou označeni
Zaměstnavatel je oprávněn vést osobní spis zaměstnance. Osobní spis smí obsahovat jen písemnosti, které jsou nezbytné pro výkon práce v pracovněprávním vztahu. Do osobního spisu mohou nahlížet vedoucí zaměstnanci (nadřízení), zaměstnanec sám a státní orgány (ÚP, soud, …).
Smlouvy na dobu určitou
lze sjednat max. na 2 roky (24 měsíců). Pokud se zaměstnanec přijímá jako náhrada za pracovníka na mateřské může být tato smlouva na více jak dva roky.
po ukončení se může sjednat nový pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky až za 6 měsíců od skončení předchozího pracovního poměru (tzn. smlouvy na dobu určitou nelze řetězit)
po skončení pracovního poměru na dobu určitou není nárok na odstupné, není výpovědní doba
pracovní poměr na dobu určitou končí  dnem (v pracovní smlouvě musí být uvedeno konkrétní datum) uvedeným v pracovní smlouvě, i když je zaměstnanec nemocný, na mateřské, ve výkonu veřejné funkce, …
pracovní poměr na dobu určitou nelze sjednat např. s: zdravotními sestřičkami, učiteli, servírkami, číšníky, kuchaři, lesními dělníky, …
vnitřní předpis musí vymezit „sezónní práce“, na které se budou přijímat zaměstnanci na dobu určitou.
pracovní poměr na dobu určitou lze sjednat s: pracujícími důchodci nebo náhradníky za dočasně nepřítomné zaměstnance, např. při jeho dlouhodobé nemoci; dále lze pracovní poměr na dobu určitou uzavřít v případě vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele – konkrétně vymezené v pracovní smlouvě; odbory mohou dohodnout další pracovníky s nimiž není možno uzavřít pracovní poměr na dobu určitou
porušil-li zaměstnavatel zákonem stanovené podmínky při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou, pak se má za to, že pracovní poměr byl sjednán na dobu neurčitou. Zaměstnanec však musí uplatit své nároky do dvou měsíců ode dne, kdy měl tento poměr skončit
zaměstnaný na dobu určitou nemusí po jejím uplynutí čekat na mzdu až do výplatního termínu, který následuje po dni skončení pracovního poměru. Může zaměstnavatele požádat, aby mu byla mzda za měsíční období vyplacena v den skončení pracovního poměru.
Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko na zaměstnance tím, že jim dá smlouvu na dobu určitou, protože má např. zakázky jen na 3 měsíce, pronájem jen na jeden rok, …
porovnání smluv a dohod o práci
Pracovní smlouva
Dohoda o provedení práce
Dohoda o pracovní činnosti
Písemná forma
ano
nemusí
ano
Povinné náležitosti
druh práce
místo výkonu práce
den nástupu do práce
vymezení pracovního úkolu
sjednaná odměna
zpravidla též doba, v niž má být úkol proveden
předpokládaný rozsah práce
sjednané práce
sjednaná odměna
rozsah pracovní doby
doba, na kterou se dohoda uzavírá
Mzda nebo odměna ve smlouvě
nemusí být uvedena
musí být uvedena a nesmí být menší než 48,10 Kč na hodinu
Srážky ze mzdy nebo odměny
daň z příjmů
pojistné na soc. zab.
zdravotní poj.
daň z příjmů
daň z příjmů
pojistné na soc. zab.
zdravotní poj.
Splatnost mzdy nebo odměny
Po vykonání práce, nejpozději v kal. měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vznikl nárok, nebo po domluvě v kratším termínu.
Po dokončení a odevzdání práce; účastníci se mohou dohodnout, že část odměny bude splatná již po provedení části prac. úkolu – zálohy.
Ve výplatních termínech určených zaměstnavatelem, u jednorázové výplaty po provedení celého prac. úkolu v nejbližším výplatním termínu, popř. po dohodě i jinak.
Rozsah pracovní doby
Max. 40 hodin týdně.
Max. 150 hodin za kalendářní rok u téhož (jednoho) zaměstnavatele.
Max. ˝ týdenní prac. doby.
Způsoby skončení
dohodou
výpovědí
okamžitým zrušením
zrušením ve zkušební době
uplynutím doby u smlouvy na dobu určitou
smrtí zaměstnance
provedením úkolu
odstoupením od dohody
dohodou
způsobem stanovením v dohodě
dohodou
výpovědí, a to z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu (výpovědní doba je 15 dní, začíná běžet doručením výpovědi)
uplynutím doby u dohody sjednané na dobu určitou
Dovolená
Je nárok.
Není nárok.
Není nárok.
Výkon práce
Zaměstnanec osobně
Zaměstnanec nemusí vykonávat práci osobně, musí to být ale uvedeno v dohodě, jinak nelze
Pracovní prostředky
Hradí zaměstnavatel.
Hradí zaměstnanec.
Hradí zaměstnavatel.
Potvrzení o prac. neschopnosti se předává:
Zaměstnavateli
ČSSZ
Zaměstnavateli.
ZMĚNY PRACOVNÍHO POMĚRU
převedení na jinou práci
přeložení na jiné pracoviště
dočasné přidělení k výkonu práce
pracovní cesta
Zásady změn pracovního poměru:
dohoda – jednostranně jen výjimečně
písemná forma
dočasnost – po pominutí důvodů návrat k původnímu stavu
trvalé změny výjimečně nebo dohodou
Formy:
dohodou
na žádost zaměstnance
jednostranným právním úkonem zaměstnavatele
Převedení na jinou práci - týká se druhu práce
Zaměstnavatel je povinen převést zaměstnance na jinou práci i bez souhlasu zaměstnance nejčastěji ze zdravotních důvodů:
pozbyl – li zaměstnanec dlouhodobě způsobilost konat dále dosavadní práci
pracovní úraz, nemoc z povolání, … (zaměstnanci náleží doplatek ke mzdě do výše průměrného výdělku – původního)
těhotenství
a další
Zaměstnavatel může převést zaměstnance na jinou práci i bez jeho souhlasu např.:
dá-li zaměstnanci výpověď z důvodů, že zaměstnanec nesplňuje předpoklady pro danou práci nebo důvod výpovědi by mohl být i důvodem k okamžitému pracovního poměru
pozbyl-li zaměstnanec dočasně předpoklady pro výkon práce (na max. 30 pracovních dnů v roce)
při odvracení mimořádné události nebo jiné hrozící nehody, …
PRACOVNÍ DOBA
Délka stanové týdenní pracovní doby nesmí překročit 40 hodin týdně.
Výjimky – pracovní doba je kratší: horníci, 2 a 3 směnný provoz, mladiství – 16 až 18 let (max. 30 hodin týdně, 6 h denně), …
Začátek a konec pracovní doby a její rozvržení (v rámci týdne, měsíce, …) stanoví zaměstnavatel tak, aby zaměstnanec odpracoval za měsíc v průměru cca 160 hodin, ze předpokladu dodržení přestávek v práci.
Zaměstnanec je povinen být na začátku pracovní doby na pracovišti a odcházet až po jejím skončení.
Do pracovní doby se započítává doba nutné přípravy na práci a doba nutné očisty po práci (rozsah stanoví zaměstnavatel).
Zaměstnavatel je povinen poskytnou nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech min. 30 minut (výjimky pro mladistvé (přestávka již po 4,5 h a zvláštní povolání); přestávka může být rozdělena do několika částí v trvání nejméně 15 minut (další mohou být kratší). Přestávka není součástí pracovní doby a neproplácí se.
Začátek a konec přestávky stanoví zaměstnavatel (nikdy však na začátku či konci pracovní doby).
Přestávka se nezapočítává do pracovní doby.
Při pružném rozvržení pracovní doby si zaměstnanec volí sám začátek, popřípadě i konec pracovní doby v jednotlivých dnech v rámci časových úseků stanovených zaměstnavatelem (max. na 4týdenní období).
Při uplatnění konta pracovní doby je zaměstnavatel povinen vést účet pracovní doby zaměstnance a účet mzdy zaměstnance, na účtu pracovní doby se vykazuje:
stanovená týdenní pracovní doba
rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny
odpracovaná pracovní doba v jednotlivých dnech a za týden.
Příklad konta pracovní doby:
Bude-li mít firma např. v březnu a dubnu větší zakázku, zaměstnanci mohou pracovat více než stanovených 8 hodin denně, ale maximálně 12 hodin. Během jednoho roku si pak pracovníci vyberou za překročený počet hodin volno. Mzda jim přitom bude vyplácena podle vykonané práce, min. 80 %). Během tří měsíců je možné si vybrat za odpracované hodiny přesčas volno (po dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem) nebo budou proplaceny s příplatkem 25 %. Pokud si nestihnou do jednoho roku náhradní volno vybrat, dostanou rozdíl od firmy doplacený.
Práci přesčas je možné konat jen výjimečně.
Nařízená (i bez souhlasu zaměstnance) práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce, na další práci přesčas se musí zaměstnavatel se zaměstnancem domluvit.
Do práce přesčas se nezapočítává práce, za kterou bylo zaměstnanci poskytnuto náhradní volno.
Noční práce je práce konaná v noční době tj. mezi 22. a 6. hodinou.
Pracovní pohotovost – zaměstnanec nepracuje, ale je připraven do práce nastoupit (nesmí být na pracovišti).
Veškerou evidenci spojenou s pracovní dobou vede zaměstnavatel.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE
s náhradou mzdy
vyšetření u lékaře (jen na dobu nezbytně nutnou) – povinností zaměstnance je, pokud je to možné, navštívit lékaře mimo pracovní dobu.
doprovod rodinného příslušníka k vyšetření nebo ošetření (jen na dobu nezbytně nutnou, pokud je to nezbytně nutné – co je doba nezbytně nutná obvykle stanoví vnitřní předpisy zaměstnavatele.)
při úmrtí:
2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence jeho manžela a manžela sourozence a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob,
na dobu nezbytně nutnou, max. 1 den na účast na pohřbu prarodiče nebo vnuka nebo prarodiče manžela nebo jiné osoby, která nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila se zaměstnancem v době úmrtí v domácnosti a na další den, jestliže zaměstnanec obstarává pohřeb těchto osob.
na dobu nezbytně nutnou v případě pohřbu spoluzaměstnance
svatba – vlastní 2 dny (1 den v den konání obřadu), svatba dětí 1 den v den konání obřadu
dárcovství krve a jiných biologických materiálů – v den odběru
1 (+ 1 a 1 den na cestu) zaměstnanci povolanému ke službě v ozbrojených silách, + náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu prvních 2 týdnů služby, peníze musí dostat ještě před narukováním – nejpozději 3 dny před nástupem do služby
1 den na stěhování v zájmu zaměstnavatele nebo při výpovědi pro organizační důvody
práce ve veřejném zájmu až 3 týdny za rok (např. vedoucí dětských táborů) – za přesně definovaných podmínek.
1 den na převoz manželky/družky z porodnice
překážka v práci z důvodu výkonu občanské povinnosti – na dobu nezbytně nutnou. PO nebo FO pro kterou tuto činnost vykonáváte je povinna poskytnout náhradu mzdy nebo platu vašemu zaměstnavateli.
Školení, na které poslal zaměstnavatel zaměstnance
bez náhrady mzdy:
pozdní příchod od zaměstnání, protože byla zpožděna veřejná doprava
přestěhování – 1 den stěhování v rámci obce, 2 dny stěhování z obce do obce
ve výpovědní lhůtě 1/2 dne týdně na hledání nového místa, po dohodě lze slučovat
1 den svatba rodičů
Doprovod sourozence k lékaři
Svědčení u soudu
Poskytování první pomoci
Až 3 týdny pro vedoucí dětského tábora – zaměstnanec se musí během roku bezplatně dětem věnovat
Uvedeny jsou pouze příklady, tuto oblast upravují vyhlášky a vládní nařízení.
PŘEKÁŽKY V PRÁCI NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE
Nemůže-li zaměstnanec konat práci:
a) pro přechodnou závadu způsobenou poruchou na strojním zařízení, kterou nezavinil, v dodávce surovin nebo pohonné síly, … a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku,
b) v důsledku přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy nebo živelní událostí a nebyl-li převeden na jinou práci, přísluší mu náhrada mzdy nebo platu ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku.
c) v ostatních případech (např. dočasně omezený odbyt výrobků) min. 60 % průměrného výdělku (po dohodě s odborovou organizací).
DOVOLENÁ
DOVOLENÁ ZA KALENDÁŘNÍ ROK
výměra dovolené činí nejméně 4 týdny (pro zaměstnance podnikatelů) v kalendářním roce a 5 týdnů (pro zaměstnance státu); dovolená pedagogických pracovníků činí 8 týdnů v kalendářním roce
podnikatelé mohou stanovit i delší než 4 týdenní dovolenou, různě dlouhou pro různé pracovníky, ale musí respektovat zásadu rovnosti a nediskriminovat pracovníky
týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů
zaměstnanci vzniká nárok na 1/12 dovolenou po 60 odpracovaných dnech
dovolená se zaokrouhluje na celé ˝ dny
DOVOLENÁ ZA ODPRACOVANÉ DNY
Zaměstnanci, který nekonal v kalendářním roce u téhož zaměstnavatele práci alespoň 60 dnů, náleží dovolená za odpracované dny v délce 1/12 dovolené za kalendářní rok za každých 21 odpracovaných dnů v příslušném kalendářním roce.
DODATKOVÁ DOVOLENÁ
Náleží zaměstnanci, který po celý kalendářní rok pracuje pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol, a zaměstnanci, který po celý kalendářní rok koná práce zvlášť obtížné nebo i zdraví škodlivé (někteří zdravotníci, Vězeňská služba ČR). Délka dodatkové dovolené je 1 týden.
Týdnem dovolené se rozumí 7 po sobě následujících kalendářních dnů (soboty i neděle, svátky)
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel – sestavuje plán čerpání dovolené. Určenou dobu čerpání je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dní předem.
Zaměstnavatel musí zaměstnanci umožnit vyčerpat alespoň 2 týdny dovolené vcelku, pokud o to má zaměstnanec zájem.
Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popř. do skončení pracovního poměru.
Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení, kdy je uznán dočasně práce neschopným, kdy je na mateřské či rodičovské dovolené.
Požádá-li zaměstnanec o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně po skončení mateřské či rodičovské dovolené je zaměstnavatel povinen žádosti vyhovět.
Zaměstnavatel může učit hromadné čerpání dovolené na max. 2 týdny a u uměleckých souborů na 4 týdny.
Dovolená v délce 4 týdnů se má vyčerpat v daném kalendářním roce, ve kterém na ní vznikl nárok. Převést se může do příštího kalendářního roku a to do 31. října. Pokud si ani v tomto termínu zaměstnanec dovolenou nevyčerpá, musí jí čerpat od 1. listopadu. Pokud jí do konce kalendářního roku nevyčerpá, nárok na ní zaniká (bez náhrady).
Čerpání dovolené přesahující 4 týdny se může přesunou do následujícího kalendářní roku, pokud nedojde k vyčerpání ani v následujícím roce, může zaměstnanec písemně požádat o převedení ještě do dalšího roku nebo o proplacení. Příklad: 5. týden dovolené zaměstnance u podnikatele z roku 2006, lze čerpat ještě v roce 2007. Pokud nedojde k vyčerpání zaměstnanec písemně požádá o proplacení nebo o převod do roku 2008, kde musí dojít k vyčerpání nebo proplacení.
Nevyčerpanou dovolenou u předchozího zaměstnavatele si lze vybrat u nového, pokud skončení dosavadního a vznik nového pracovního poměru na sebe bezprostředně navazují. zaměstnavatelé se přitom musí dohodnout na vyplacení náhrady mzdy na dovolenou.
Zaměstnanci přísluší za dobu čerpání dovolené náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.
Zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za 4 týdny nevyčerpané dovolené pouze v případě skončení pracovního poměru. Náhrada mu přísluší i za nevyčerpanou dovolenou nad 4 týdny, pokud mu nebylo umožněno čerpání.
Zaměstnavatel může zaměstnanci zkrátit dovolenou za neomluveně zmeškané směny např. i kvůli nemoci. Zaměstnanci však musí zůstat alespoň 2 týdny dovolené.
Dovolená se považuje za výkon práce a počítá se z ní nárok na dovolenou.
ODMĚŇOVÁNÍ
Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda (u zaměstnanců podnikatelů), plat (u zaměstnanců státu) nebo odměna z dohod (na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).
Mzda a plat se poskytují podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci. Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, přípatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli. Základním sazba minimální mzdy činí nejméně 8 000 Kč za měsíc nebo 48,10 Kč za hodinu. Nedosáhne-li mzda, plat nebo odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek.
MZDA
Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Mzda se nejčastěji sjednává mzdovým výměrem nebo v pracovní smlouvě. Zaměstnanec musí být dále informován o termínu, místě a způsobu výplaty.
Složky mzdy:
základní mzda
dle mzdových tarifů
úkolová
časová
smluvní
podílová
Mzdové tarify
Pro každý tarifní stupeň stanoven minimální mzdový tarif.
tarifní stupeň – vyjádření různé míry složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce
Příklad:
1. tarifní stupeň: pomocné práce s běžnou fyzickou a malou smyslovou zátěží – minimální mzdový tarif za hodinu práce je 48,10 Kč, za měsíc 8 000 Kč (minimální mzda).
Minimální mzda je stanovena za hodinu, Kč za měsíc v hrubém.
Úkolová mzda - závisí na dovedeném pracovním výkonu (měřeném množstvím ks, …), je uplatňována tam, kde převažuje zájem na množství odvedené práce
Časová mzda - mzda je vyplácena za určenou časovou jednotku, nejčastěji hodinu, výsledek je přímo úměrný délce odpracované doby.
Smluvní mzda - stanovena dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem bez ohledu na množství a kvalitu vykované práce.
Podílová mzda - je stanovena jako určitý podíl na dosažených výsledcích, nejčastěji v % např. ze zisku, z tržeb,…
Mzda v naturální formě
Naturální mzdu může zaměstnavatel poskytovat jen se souhlasem zaměstnance a za podmínek s ním dohodnutých, a to v rozsahu přiměřené jeho potřebám. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci vyplatit v penězích mzdu nejméně ve výši příslušné sazby minimální mzdy. Jako naturální mzda mohou být poskytovány výrobky, s výjimkou lihovin, tabákových výrobků nebo jiných návykových látek, výkony práce nebo služby za ceny obvyklé.
příplatky ke mzdě:
Mzda za práci přesčas – náhradní volno v rozsahu práce přesčas poskytnuté do 3 kalendářních měsíců od výkonu práce přesčas nebo příplatek 25 % průměrného výdělku