Grammar.Handbook

ém vyjádření je česká desetinná čárka nahrazena desetinnou tečkou. Čárka slouží jako oddělovník tisíců
a jejich násobků.
* 1234,56 (CZ) = 1,234.56 (BR)
c) Číslovky hundred, thousand, million nepřibírají v množném čísle koncovku -s. Pokud ovšem vystupují jako
podstatná jména, pak v množném čísle koncovku -s přibírají a následné podstatné jméno je připojeno předložkou of.
* 2345 - two thousand three hundred and forty-five
* There are thousands of people. - Jsou tam tisíce lidí.

1.13.2. Číslovky řadové

1. - first 6. - sixth 11. - eleventh 21. - twenty-first
2. - second 7. - seventh 12. - twelfth ...
3. - third 8. - eighth 13. - thirteenth 30. - thirtieth
4. - fourth 9. - ninth ... ...
5. - fifth 10. - tenth 20. - twentieth 100. - hundredth

Poznámky
a) Zkráceně je lze psát 1st, 2nd, 3rd, 4th, 5th...
b) Vždy jim předchází určitý člen nebo přivlastňovací zájmeno. Nikdy se za nimi nepíše tečka.
* It's my first day in England. - To je můj první den v Anglii.
* King Henry V (the fifth). - Král Jindřich V.

1.13.3. Číslovky násobné
Násobné číslovky jsou tvořeny, s výjimkou prvních dvou, číslovkou základní se slovem times - krát.

1x - once
2x - twice
3x - three times…

Poznámka
Chceme-li vyjádřit tvar jedenkrát, dvakrát,... za (určitou dobu), použijeme neurčitý člen.
* I play tennis five times a week. - Pětkrát za týden hraji tenis.
1.14 Určování času, data a letopočtu

Určování času
Anglická hodina se „dělí“ na dvě části. Prvních 30 minut se připočítává k předchozí hodině předložkou past - po;
druhých 30 minut se dopočítává do hodiny následující pomocí to - do. Výraz minutes se u 5, 10, 20 a 25 minut
vynechává, výraz o'clock - hodin lze vynechat vždy, kromě celých hodin.

8.00 - It's eight o'clock. 8.30 - It's half past eight.
8.02 - It's two minutes past eight. 8.35 - It's twenty-five to nine.
8.05 - It's five (minutes) past eight. 8.45 - It's a quarter to nine.
8.15 - It's a quarter past eight. 8.55 - It's five to nine.
8.25 - It's twenty-five past eight. 9.00 - It's nine o'clock.

Poznámky
a) Angličané dělí den na dvakrát 12 hodin. Pro rozlišení se používají zkratky a.m. - dopoledne a p.m. - odpoledne
nebo časová určení in the morning - ráno, in the afternoon - odpoledne nebo in the evening - večer.
* The closing time is 6. p.m. - Zavírací doba je 6 večer.
b) Pro udávání času angličtina vždy používá předložku at.
* He's coming at seven in the evening. - Přijde v sedm večer.
c) V hovorovém jazyce a u dopravních prostředků se časy podle jízdních řádů udávají jako v češtině.
* She's leaving by the 9.20 train. - Odjede vlakem v 9.20.
d) Angličtina rozlišuje výrazy an hour - hodina (tzn. 60 minut) a o'clock - hodina (pro udání času).
* It takes two hours. - Trvá to dvě hodiny.

Určování data a letopočtu
Názvy dnů a měsíců se píší velkým písmenem a bez členu.

Monday - pondělí Friday - pátek
Tuesday - úterý Saturday - sobota
Wednesday - středa Sunday - neděle
Thursday - čtvrtek

January - leden July - červenec
February - únor August - srpen
March - březen September - září
April - duben October - říjen
May - květen November - listopad
June - červen December - prosinec

Datum lze psát číslovkou řadovou i základní. Měsíc může stát za číslovkou dne, ale také před ní.
* 1. června 1960: 1(st) July 1960 (čteme: the first of July nineteen-sixty)
July 1, 1960 (čteme: July the first nineteen-sixty)

Poznámky
a) U data se používá předložka on, u letopočtu a měsíce je in.
* I was born on the first of June - Narodil jsem se 1. června.
* I was born in March in 1960. - Narodil jsem se v březnu 1960.
b) České „Kolikátého je dnes? se vyjadřuje "What's the date today?"
1.15 Vyjadřování „mnoho, málo“

Vyjádření českého „mnoho“
Mnoho se vyjadřuje tvarem much, který se pojí s nepočitatelnými jmény, a tvarem many, který se pojí se jmény
počitatelnými. Oba lze nahradit výrazem a lot of a plenty of.
* I haven't got much money. - Nemám mnoho peněz.
* She buys too many new things. - Kupuje si příliš mnoho nových věcí.
* There's a lot of time. - Máme spoustu času.

Poznámka
Často se užívají spojení how much - kolik, so much - tolik, very much - velmi mnoho, too much - příliš mnoho.
* How much is it? - Kolik to stojí?

Vyjádření českého „málo“
Málo vyjadřuje tvar few, který se váže se jmény počitatelnými, a tvar little, který se váže se jmény nepočitatelnými.
* We've go few good friends. - Máme málo dobrých přátel.
* I've got little time. - Mám málo času.

Poznámka
Neurčitý člen před few/little mění jejich význam. Tvar a few znamená několik, tvar a little má význam trochu.
* She is a little nervous. - Je trochu nervózní.
* I have just a few real friends. - Mám jen několik opravdových přátel.


1.16 Způsobová slovesa "can, may, must"

Sloveso can znamená moci, umět, may má význam smět, must znamená muset. Ve všech osobách a číslech mají
shodný tvar. Infinitiv slovesa, který musí následovat, je bez částice to. Tyto tvary způsobových sloves lze použít jen
v čase přítomném, případně v přítomných větách s budoucím významem.
* She can speak English. - Umí mluvit anglicky.
* I must bring it. - Musím to přinést.

Otázka
Tvoří se záměnou pořadí podmětu a způsobového slovesa.
* Can you help me? - Můžete mi pomoct?

Zápor
Záporem can je cannot (staženě can't) - nemoci, neumět; záporem must je need not (staženě needn't) - nemuset;
záporem may je must not (staženě mustn't) - nesmět.
* He cannot come tomorrow. - Zítra nemůže přijít.
* You mustn't forget it. - Nesmíš to zapomenout.
* I need not do it. - Nemusím to dělat.

Použití
a) Can: Vyjadřuje možnost nebo schopnost někoho něco udělat, tj. umět. Dále vyjadřuje žádost, tj. moci.
* He can speak English. - Umí mluvit anglicky.
* Can you wait a moment, please? - Můžete chvíli počkat?
b) Must: Vyjadřuje, že něco je nutné udělat, tj. muset. V dalším významu odpovídá českému určitě ano, vyjadřuje
tedy přesvědčení mluvčího, že něco platí; pozor - jeho záporem v tomto významu je can't !
* She must do it. - Musí to udělat.
* You must be tired. - Určitě jsi unavený.
* You can't be hungry. - Nemůžeš už mít (= určitě nemáš) hlad!
c) May: Vyjadřuje zdvořilou žádost či dovolení, tj. smět. Dále odpovídá českému možná ano, vyjadřuje tedy
přesvědčení mluvčího, že něco neplatí; pozor – jeho záporem v tomto významu je may not !
* May I have this map? You mustn't. - Smím si vzít tu mapu? Nesmíš.
* You may know him. - Možná ho znáš.
* She may not like the dress. – Ty šaty se jí asi nelíbí
1.17 Přítomný čas prostý

Má stejný tvar jako infinitiv bez částice to, kromě 3. osoby jednotného čísla, kde je koncovka -s. Koncovka -es se
přidává, končí-li sloveso sykavkou nebo -y, kterému ale musí předcházet souhláska. Takto tvoří čas přítomný prostý
slovesa významová, nikoliv pomocná (be, have).

I play - hraji (si) we play - hrajeme (si)
you play - hraješ (si) you play - hrajete (si)
he plays - (on) (si) hraje they play - hrají (si)
she plays - (ona) (si) hraje
it plays - (to) (si) hraje

Výslovnost koncovky -s/-es
[s] - po neznělých souhláskách (p, t, k, f, th) * he stops
[z] - po znělých souhláskách a samohláskách * he gives
[iz] - po sykavkách * he watches

Pravopisné změny
Slovesa končící -y, kterému předchází souhláska, přibírá ve třetí osobě jednotného čísla koncovku -ies.
* to study - he studies
* to play - he plays

Výjimky ve výslovnosti a pravopisu
* dělat: to do - he does
* říkat: to say - he says
* jet: to go - he goes

Otázka
Pro tvorbu otázky se používá pomocné sloveso do, ve 3. osobě jednotného čísla does. To stojí na prvním místě,
následuje podmět a až poté sloveso významové.
* Do you speak English? - Mluvíte anglicky?
* What book does she like? - Jaká kniha se jí líbí?

Zápor
V záporu se pomocné do not (staženě don't) a ve 3. osobě čísla jednotného does not (staženě doesn't) kladou mezi
podmět a sloveso.
* He does not (doesn't) go to the cinema. - Nechodívá do kina.

Použití
a) Mluvíme-li o věcech obecně, děj se odehrává pravidelně, opakovaně.
* She usually drinks tea. - Obvykle pije čaj.
b) Říkáme-li, jak často děláme různé věci:
* I get up at seven every morning. - Vstávám každé ráno v sedm hodin.
c) Děj je součástí časového plánu (např. jízdního řádu). Nejde ale o plán osobní.
* The train leaves at ten tomorrow. - Vlak odjíždí zítra v deset.

Poznámka
Frekvenci opakování vyjadřují násobné číslovky (twice a day,…) nebo příslovce never – nikdy, rarely – zřídkakdy,
seldom – málokdy, sometimes – občas, occasionally – příležitostně, often – často, usually – obvykle, always – vždy.
Ta se do věty kladou na místo záporky not.
* I see her once a day. – Vídám ji jednou denně.
* I sometimes play tennis. – Občas hrávám tenis.
1.18 Pořádek slov ve větě tázací

1.18.1. Otázka předmětná
Tvoří se záměnou pořadí pomocného slovesa (do, does, can, must, may, am, are, is,…) a podmětu. Oběma může
předcházet tázací zájmeno (what, who, when…) a předmět.
* (What book) are you reading ? – (Jakou knihu) čteš ?
* (How often) do you play football ? – (Jak často) hráváš fotbal ?
* When does your train leave ? – Kdy odjíždí tvůj vlak ?
* Why must you study ?- Proč musíš studovat ?

1.18.2. Otázka podmětná
Otázkou podmětnou se ptáme na podmět, tedy na 1. pád (Kdo?, Co?). Tvoří se pouhým „nahrazením“ podmětu
vhodným tázacím zájmenem – nemá tedy obrácený slovosled „běžné“ (předmětné) otázky!
* Peter Who comes for dinner tonight ? – Petr Kdo dnes přijde na večeři ?
* Car What is coming over there ? – Auto Co to tam přijíždí ?
* MichaelWhich of you can speak English ? – Michal Kdo z vás umí mluvit anglicky ?

1.18.3. Otázka obsahující předložku
Obsahuje-li otázka – předmětná i podmětná – předložku („s kým“, „o čem“,…), zůstává tato obvykle u slovesa (tedy
„na konci věty“).
* Who are you waiting for ? – Na koho čekáš ?
* What does she dream about ? – O čem sní ?
* Which of them must you do it for ? – Pro koho z nich to musíš udělat ?

Poznámka
a) Slovosled s předložkou na začátku věty je sice možný (a mnohem více podobný českému), ale je velmi neobvyklý
a příliš formální. Navíc je pak nutno změnit zájmeno who na jeho předmětný tvar whom.
* Who are you waiting for ? = For whom are you waiting ?
* What does she dream about ? = About what does she dream ?
* Which of them must you do it for ? = For which of them must you do it ?
b) Srovnejte (a všimněte si postavení podmětu):
* Who are you talking about ? – O kom (ty) mluvíš ? (předmětná otázka s předložkou)
* Who is talking about you ? – Kdo o tobě mluví ? (podmětná otázka s předložkou)

1.18.4. Tázací dovětek
Dotaz lze také vytvořit jen tím, že k oznamovací větě připojíme tázací dovětek (české „že ano?, že ne?“). Je-li
výchozí věta kladná, je dovětek záporný, a naopak. Je-li sloveso výchozí věty v prostém čase, v dovětku je pomocné
do, does. V dovětku se vždy užívá zájmenný podmět.
* It's cold today, isn't it? - Dnes je zima, že?
* You don't speak English, do you? - Vy nemluvíte anglicky, že ne?

Poznámka
V případě, že mluvčí chce jen potvrdit známý fakt, dovětek vyslovuje s intonací klesavou. Pokud si ale není zcela
jist a ponechává možnost odpovědi Yes./No., je intonace stoupavá.

1.18.5. Otázka nepřímá
Skládá se z „uvozovací“ části (Tell me…, Do you know…) a předmětné části, která má význam vlastního dotazu,
ale gramaticky otázkou není – má tedy slovosled věty oznamovací. Srovnejte:
* What time is it ? - Kolik je hodin ?
Tell me what time it is. - Řekni mi, kolik je hodin.
* Can she play tennis ? - Hraje (ona) tenis ?
Don't you know if she can play tennis ? - Nevíš, jestli (ona) umí hrát tenis ?
* Do you know him ? - Znáš ho ?
I want to know if you know him. - Chci vědět, jestli ho znáš.


1.19 Příslovce

1.19.1 Tvorba
Příslovce jsou buď neodvozená (long, low, near, far, high, little, late, early, daily,…), tedy mající stejný tvar jako
přídavné jméno, a odvozená, která vznikají od přídavných jmen připojením přípony -ly:
* pomalý: slow - pomalu: slowly
* hezký: nice - hezky: nicely

Neodvozená příslovce
* late - pozdě / pozdní long - dlouhý / dlouho
* early - časně / časný little - malá / málo
* daily - denně / denní fast - rychlý / rychle

Pozor: Pokud již samotné přídavné jméno má koncovku -ly, příslovce se vytváří opisem:
* přátelský: friendly – přátelsky: in a friendly way

Pravopisné změny
Končí-li přídavné jméno na -y, mění se toto -y na -i; končí-li na -le, pak se toto -le vypouští.
* snadný: easy - snadno: easily
* jednoduchý: simple - jednoduše: simply
* veselý: cheerful - vesele: cheerfully

1.19.2 Postavení ve větě
Příslovečné určení místa se klade za předmět, ale před určení času.
* We go to the country on Sundays. - V neděli jezdíme na venkov.

Frekvenční příslovce stojí vždy za pomocnými (be, have) a modálními slovesy, ale před slovesy významovými.
* My father never smokes. - Můj otec nikdy nekouří.
* I am usually at home in the evenings. - Večer bývám obvykle doma.

1.19.3 Stupňování
Neodvozená příslovce se stupňují pomocí -er ve druhém a -est ve třetím stupni. Odvozená příslovce se stupňují
pomocí more ve druhém a most ve třetím stupni. Ve třetím stupni příslovcí se nepoužívá určitý člen.
* blízko: near - nearer - nearest
* pomalu: slowly - more slowly - most slowly
* He's the best of all. - I like this film best.

Výjimky
* brzy: early - earlier - earliest
* dobře: well - better - best

1.19.4 Příslovce lišící se koncovkou -ly
Existují dvojice příslovci, která se liší koncovkou -ly, ale především svým významem:
* near (blízko) - nearly (téměř) * He stands near me. - It's nealy 5 o'clock.
* high (vysoko) - highly (velmi, vysoce) * Plane flies high. - I highly appreciate you.
* hard (tvrdě, pilně) - hardly (sotva, téměř vůbec) * He studies hard. - He hardly studies.
* late (pozdě) - lately (nedávno) * Sorry, I am late. - I was ill lately.
* deep (hluboko) - deeply (velmi, hluboce) * Deep in the ocean. - I deeply understand it.

1.19.5 Vazba slovesa s příslovcem
Většina sloves se váže s příslovcem, které se klade za něj. V případě trpného tvaru však příslovce předchází
sloveso.
* He speaks English well. x He speaks good English.
* It wasn't yet deeply undrestood.

Po slovesech smyslového vnímání a slovesech look, sound, feel, smell, appear ale následuje přídavné jméno.
* She looks good. – (Ona) vypadá dobře.
* Your offer sounds interesting. – Vaše nabídka zní zajímavě.
1.20 Budoucí čas prostý

Tvoří se přidáním will před infinitiv slovesa bez částice to. Takto nelze vytvořit budoucí čas sloves modálních.

I will come - přijdu we will come - přijdeme
you will come - přijdeš you will come - přijdete
he will come - (on) přijde they will come - přijdou
she will come - (ona) přijde
it will come - (to) přijde

Otázka se tvoří záměnou pořadí podmětu a pomocného will, zápor přidáním záporky not za pomocné will.
* Will you be there at six? - Budeš tam v šest?
* I will not stay long this evening. - Dnes večer nezůstanu dlouho.

Kladné stažené tvary se tvoří nahrazením wi- apostrofem. Záporný tvar will not se stahuje na won't.
* He'll be glad. - Bude rád.
* It won't be ready. - Nebude to hotové.

Použití
a) Reagujeme-li na daný podnět či návrh. Jedná se o okamžitou reakci.
* I will do it just now. - Udělám to ihned.
b) Vyjádření slibu, souhlasu, ochoty, nebo naopak odmítnutí.
* I promise I will bring it tomorrow. - Slibuji, že to přinesu zítra.
* He won't take her along. - Nechce ji vzít s sebou.
c) Otázka will you ve druhých osobách vyjadřuje zdvořilou žádost.
* Will you help me, please? - Pomůžeš mi, prosím?
d) Předpovídáme, co se stane (nejde tedy o záměr). Předpověď zdůrazní výrazy probably - pravděpodobně, be sure
- být si jistý, think - myslet, suppose - předpokládat.
* I'll probably be a little late. - Asi přijdu o trochu později.
e) Tvar shall (místo will) se výhradně používá v otázkách, které vyjadřují české mám?, máme? (něco udělat).
* Shall I open the window? - Mám otevřít okno?

Poznámka
Podle významu otázky volíme odpověď. Jde-li o vyjádření prosté budoucnosti, odpovídáme tvarem will, jde-li o
žádost či návrh, volíme odpověď jinou.
* Will you be there at six? - Yes, I will.
* Will you help me, please? - Of course.


1.21 Vazba "going to"

Vazba going to + infinitiv vyjadřuje blízkou budoucnost. Mluvčí vyjadřuje buď svůj dříve naplánovaný záměr nebo
své přesvědčení o tom, co se na základě pozorovaných příznaků s velkou pravděpodobností stane.
* He isn'ť going to study French. - Nehodlá se učit francouzsky.
* Look at the clouds. It's going to rain. - Podívej na ty mraky. Bude pršet.

Poznámky
a) U sloves to go a to come se vazba nepoužívá. Nahrazuje se přítomným časem průběhovým.
* He's going to come. = He's coming. - Přijde.
b) Vyjadřujeme-li, co si myslíme nebo v co doufáme, použijeme will. Pozorujeme-li známky toho, co se stane,
použije going to.
* I think he will pass the exam. - Myslím, že tu zkoušku udělá.
* He's better. It's going to be OK. - Už je mu lépe. Bude to v pořádku.
1.22 Předložky s časovým významem

a) S výrazy hodin se pojí předložka at, se dny v týdnu, svátky, atd. se pojí on, s delšími obdobími se pojí in.
* at five o'clock, at noon, at midnight
* on Monday, on Xmas, on Easter
* in the afternoon, in winter

b) České už se vyjadřuje v kladné větě pomocí already, ve větě záporné pomocí not...anymore / no more, v otázce
pomocí yet. Všimněte si jejich postavení ve větě.
* I am already at home.
* She does not love me anymore. = She no more loves me.
* Is he at home yet?

c) České ještě se vyjadřuje v kladné větě a otázce pomocí still, ve větě záporné pomocí not...yet.
* He is still working.
* Is she still working?
* He is not at home yet.

d) České od, pokud není ve větě uveden časový interval, se vyjadřuje pomocí since. České od...do se vyjadřuje
pomocí from...to/till, v americké angličtině pomocí through.
* I am waiting for you since five.
* I was waiting for you from five to (till) six.
* I go out to work Monday through Friday.

e) České do se vyjadřuje pomocí by, pokud vyjadřuje časový limit, do kterého má být něco skončeno. Je-li tento
časový limit delší, používá se within. Nebo použít until/till, pokud vyjadřuje časové období, do kterého něco bude
probíhat. Pozor: until/till mají záporný význam, proto po nich musí následovat kladná věta.
* I have to see my dentist by Friday.
* We will stay at a hotel till/until Friday.
* He will be back within a week.

f) Před/po určité hodině se vyjadřuje pomocí before/after. Před/po uplynutí doby se vyjadřuje pomocí later/ago.
* We will meet outside the movies before/after six o'clock.
* I last smoked two years ago.
* Two