Životní funkce buňky

II. Životní funkce buňky
Příjem a výdej látek buňkou, způsob výživy buňek, dýchání.
Soubor buněk-pletiva: rozdělení, charakteristika.
PŘÍJEM A VÝDEJ LÁTEK BUŇKOU
Příjem látek
Děje se přes semipermeabilní plazmatickou membránu.
Difuze prostá: při tomto ději buňka nespotřebovává energii, protože probíhá samovolně ve směru koncentračního spádu. Buňka takto přijímá organické látky do 3 uhlíků.
Difuze usnadněná: k přenosu látek jsou potřeba bílkovinové přenašeče-permeázy. Spotřebovává se energie, ale ne energie buňky, ale energie, která se vytvořila vznikem vazby látka-permeáza. Peobíhá ve směru koncentračního spádu.
Aktivní transport pomocí bílkovinných přenašečů: přenašeči látek jsou bílkoviny plazmatické membrány. Probíhá proti směru koncentračního spádu. Výhodou pro buňku je, že si tento děj může sama řídit, nevýhodou je spotřeba energie buňky v podobě ATP. Transport je buď primární nebo sekundární. Je to například sodíko-draslíková pumpa. Specifika bílkovin: schopnost bílkoviny přenášet pouze určitou látku.
Endocytóza: je pohlcování látek membránou. Takto jsou přijímány makromolekulární částice.
Pinocytóza: Na povrchu buňky se vytvoří malá jamka, která se prohlubuje a nakonec se odštěpí měchýřek tvořený plazmatickou membránou a obsahujícá látky, které byly původně v okolí buňky. Ten se spojí s lysozomem, který obsah stráví. Děje se to např. v tenkém střevě. Buňka takto příjímá kapalné makromolekuly.
Fagocytóza: buňky vytvoří panožky=pseudopodia, kterými obklopí látku. Vyskytuje se u měňavek. Buňka takto přijímá pevné látky.
Přesun látek uvnitř buňky
Difuze
Pohyb cytoplazmy
Aktivní transport
Přímé spojení mezi jednotlivými organelami
Výdej látek buňkou
-probíhá obdobně jako u příjmu látek.
Difuze: probíhá tak např. výměna plynnů (kyslíku a oxidu uhličitého).
Exocytóza: Je to opak pinocytózy. Exocytózový měchýřek se tvoří pomocí Golgiho aparátu.
VÝŽIVA ROSTLIN (Buněk)
Heterotrofie
Zdrojem uhlíku i energie jsou organické látky. Je to vývojově nejstarší způsob výživy. Vyskytuje se u živočichů, hub a kořenů rostlin.
Saprofité-organismy rozkládající odumřelá těla rostlin a živočichů na minerální látky=MINERALIZACE.
Např. bakterie a houby.
Parazité-nezelené cizopasné rostliny odebírající živiny jinému organismu=hostiteli. Do těla hostitele vylučují toxické látky a od něj přijímají vodu a organické látky. Rozlišujeme endoparazity (rakovina brambor) a ektoparazity (kokotice).
Hemiparazité-zelení poloparazité přijímají pomocí haustórií=přísavek odebírají vodu a minerální látky (přísavky zasahují do cévního svazku). Sami jsou zelení, takže jsou schopni fotosyntézy (např. jmelí)
Symbióza=soužití dvou různých organismů v e společném svazku, ze kterého mají oba dva alespoň dočasně určitý prospěch.(např. Hlízovité bakterie s kořeny bobovitých rostlin-bakterie poutají vzdušný dusík a posílají ho ve formě dusičnanů rostlině a ta dodává bakteriím asimiláty. Mykorhyza-symbióza mezi kořeny vyšších rostlin a podhoubím hub, houby dodávají vodu a minerální látky a vitamíny a rostlina poskytuje především cukry.)
Mutualismus-skutečná závislost jednoho na druhém. .(např. lišejníky-soužití autotrofní řasy s heterotrofní houbou. Řasa tvoří asimiláty, které si bere houba a ta dodává vodu a minerální látky).
Mixotrofie
=hraniční, smíšený způsob výživy. Je to autotrofně-heterotrofní způsob výživy u masožravých rostlin. Za normálních podmínek se vyživují autotrofně, ale při nedostatku dusíku (což je vzhledem k tomu, na jakých půdách žijí téměř vždy) se vyživují i heterotrofně-pomocí lepkavých trachomů lákají a zpracovávají hmyz a získávají tím dusíkaté látky na tvorbu bílkovin. (např. rosnatka, láčkovka)
Autotrofie
Zdrojem uhlíku je CO2, zdrojem energie je sluneční záření-Fotosyntéza
DÝCHÁNÍ ROSTLIN
Je to soubor rozkladných procesů přeměn organických látek, který slouží k uvolňování energie v buňce. Je založen na přijmu O2 a výdeji CO2.
C6H12O6+6O2→6CO2+6H2O+energie
Ve dne rostlina provádí fotosyntézu, v noci dýchá. Dýchání provádí všechny živé organismy. V buňce probíhá v mitochondriích, kde jsou dýchací enzymy. Je aerobní a anaerobní.
Glykolýza=anaerobní cesta
C6H12O6→2CH3COCOOH+2H2+ATP
Štěpení glukózy za přítomnosti enzymů, probíhá v cytoplazmě buňky.
Glukóza
↓ (aktivace glukózy)
Glukózy-6-fosfát
↓
Fruktóza-6-fosfát
↓ (fosforilace)
Fruktóza-1,6-bisfosfát (energeticky plná molekula)
↓ ↓
dihydroxyacetyl-fosfát → glyceraldehyd-fosfát
↓ (odebíráme H=oxidace)
1,3-bisfosfoglycerát
↓ (substrátová fosforilace)
3-fosfoglycerát
↓
2-