Staroorientlní civilizace

2. Staroorientální civilizace, 7 divů světa
první státní útvary vznikají v oblasti subtropů
Předpoklady vzniku prvních států:
rozvinuté zemědělství => usídlené obyvatelstvo
velké vodnaté řeky
společenská dělba práce – podle druhu práce; už ne muž/žena
specializace řemesel, rozvoj obchodu
nutnost vzájemné komunikace a organizace práce = počátky státu
vynález písma => úřednický aparát
Starověké státy:
1. staroorientální
oblast Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína, Persie
Vznik: v povodí řek
V čele: panovník s neomezenou mocí, pokládán za ztělesnění Boha na zemi
Půda: patří vesnické občině/panovníku
chrámové hospodářství = hospodářství založené na představě, že všechna půda patří hlavnímu bohu a jeho chrámu, a tedy mu náleží i veškerá úroda z chrámových polí → úroda se odevzdávala do chrámu a kněží ji potom rozdělovali mezi lid
Zdroj obživy: zemědělství
poměrně málo otroků
2. klasické
Řecko, Řím
Vznik: u moře
V čele: různě, panovníci většinou nemají neomezenou moc
Půda: soukromé vlastnictví
Zdroj obživy: zemědělství, obchod, řemeslo
Každý majetnější občan vlastnil otroka

Otrok = majetek jiného člověka/instituce/státu; neměl žádná práva
majitel ho mohl: koupit, prodat, darovat, odkázat, propustit na svobodu, krutě trestat, zabít
1. Mezopotámie
= meziříčí: mezi řekami Eufrat a Tigris, oblast dnešního Iráku
první obyvatelé Sumerové, objevili: kolo, desítková/šedesátková soustava
4.tis.př.n.l. vznikají první města → z nich se později vyvinuly městské státy:
Ur, Uruk, Kiš, Lagaš, Nippur, Umma, Erit
správním i kulturním centrem městského státu byl chrám => chrámové hospodářství
později palácové hospodářství – panovník nahradil theokracii (= vláda bohů), rozhodoval sám o přídělu
3100 př.n.l. první písmo = klínové: rylo se do hliněných destiček
Akkadská říše (2350 – 2200 př.n.l.)
hlavní město Akkad
1.centralizovaný stát na území Mezopotámie
přejali sumerskou kulturu
sjednotitel Sargon z města Kiš (asi 2350 nebo 2340 př.n.l.) – sjednotil semitské kmeny
v roce 2200 oblast ovládli Gutejci (zpustošili ji), 2100 vyhnáni
po nich Urská dynastie - tzv. období sumerské renesance - hospodářský a kulturní rozkvět
poté došlo k úpadku
Starobabylónská říše (1900 - 1600 př.n.l.)
centrem Babylon (ležel na Eufratu)
nejvýznamnější panovník – král Chammurapi (1792 - 1750 př.n.l.)

Chammurapiho zákoník: jeden z prvních v dějinách lidstva
zachoval se na kamenné dioritové stéle (obelisk; výška 2,25 m)
velmi krutý – doslova oko za oko, zub za zub
ale za stejný zločin zemědělci smrt, bohatému pokuta
hospodářský a kulturní rozvoj, rozvoj řemesel, dálkový obchod
3 vrstvy obyvatel:
1. AWILUM - nejbohatší svobodní, plnoprávní občané (vlastníci pozemků a otroků)
2. MUŠKÉNI - osobně svobodní, ale neprivilegovaní (zemědělci, vojáci, řemeslníci)
3. OTROCI - nesvobodní, nepříliš početní
Říše zaniká pod tlakem Chetitů (pouze vyplenili Babylon, usadili se zde Kassité)

Asýrie = Asyrská říše (hl. město Aššur, později Ninive)
Staroasyrská říše (2000 – 1800 př.n.l. )
středoasyrské období 1500 – 1100 př. n. l., na jejím území se rozkládá říše Mittání (národ Churrité), později Chetité
největší rozkvět v období Novoasyrské říše (911 - 612 př.n.l.)
Asyřané ovládli částečně i Egypt (krutí válečníci, zohavovali zajatce – v nejlepším případě jim uřízli uši, nebo usekli nohy a ruce, stahovali je z kůže)
Aššurbanipal (řecky Sardanapal , asi 668 - 630 př.n.l.)
nejvýznamnější panovník Novoasyrské říše
porazil Babylon
Aššurbanipalova knihovna v Ninive
612 př.n.l. Babyloňané dobyli Ninive => rozpad Novoasyrské říše
Novobabylónská říše (625 - 539 př.n.l.)
v 7. století př. n. l. pod nadvládou Novoasyrské říše
625 př. n. l. Babylon povstal proti Asýrii, Asyřané vyhnáni
vládne Chaldejská dynastie
612 př.n.l. dobyla Ninive
Nabukadnezar II. (605 - 569 př.n.l.) – nejvýznamnější panovník
587 př.n.l. dobyl Jeruzalém
za jeho vlády rozkvět Babylonu: opevněn, obrovské stavby
Babylonská věž – 90m vysoká, zikkurat
Babylonská brána – výjevy bájných zvířat
+ Visuté zahrady Semiramidiny: nejspíš je nechala postavit královna Semiramis (