Slovensko

RLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Observatory_Skalnate_pleso.jpg"  INCLUDEPICTURE "http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d7/Observatory_Skalnate_pleso.jpg/220px-Observatory_Skalnate_pleso.jpg" \* MERGEFORMATINET
 HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Observatory_Skalnate_pleso.jpg" \o "Zvětšit"
Observatoř Skalnaté pleso
Slovensko se nachází v mírném pásu s pravidelným střídáním . Vzhledem k poměrně malé vzdálenosti země od " Baltského, a tu příliv mořských vzdušných hmot, výrazně ovlivňuje místní počasí a klima. Na Slovensku se v průběhu roku vyskytují převážně vzdušné hmoty mírného pásu s obecně známými teplotami a dalšími klimatickými aspekty. V zimě lze někdy pozorovat neobvyklé situace, kdy do země občas zabloudí tzv. tropický vzduch přicházející ze subtropické oblasti a přinášející výrazné oteplení (až +10 °C). Zcela opačný případ nastává, když od polárního kruhu zavane arktický vzduch, což vždy znamená výrazné ochlazení a mrazy dosahujícími až -30 °C.
Jedním z výrazných klimatických činitelů působících na území Slovenska jsou tamní fyzicko-geografické poměry. Členitý terén země podstatně ovlivňuje jednotlivé klimatické prvky, a proto na Slovensku existují výrazné rozdíly v teplotě a vlhkosti vzduchu.
Teploty
Podle regionálního rozložení tepelných průměrů je nejteplejším slovenským územím , kde průměrná roční teplota dosahuje 10,4 °C (ve wikipedia.org/wiki/%C5%A0t%C3%BArovo" \o "Štúrovo" Štúrově). O stupeň nižší (9,4 °C) průměrnou roční teplotu pak vykazuje , a to díky delším . Nejchladnějším místem je s průměrnou roční teplotou –3,7 °C. Všeobecně polohy nad 2 000 m n. m. vykazují zápornou průměrnou roční teplotu.
Nejteplejším měsícem je , v horách se maximum někdy posouvá na pedia.org/wiki/Srpen" \o "Srpen" srpen. Nejstudenějším měsícem je leden a v horách . Prudké stoupnutí jarních teplot nastává na Slovensku od do (v Česku mezi a ). Teplotně nejstálejší je léto, letních dnů (tj. dnů s nejvyšší teplotou nad 25 °C) je ve slovenských nížinách kolem 70, ale v oblastech s nadmořskou výškou nad 1 500 m n. m. žádné "letní dny" nebývají. Tropických dní (s nejvyšší teplotou nad 30 °C) je například v Bratislavě 17 do roka.
Velký podzimní pokles teplot nastává na Slovensku od do (v Čechách je to mezi říjnem a listopadem). Mrazové dni (s nejnižší denní teplotou pod – 0,1 °C) začínají v nížinných oblastech v polovině až koncem října a končí v polovině až koncem dubna. Na tatranských vrcholech mohou být tyto dny kdykoli v roce. Mrazových dnů je v Bratislavě 87 a na Lomnickém štítu 286. Počet ledových dnů (s celodenním mrazem) se pohybuje v nižších polohách kolem 30 a na Lomnickém štítu je jich 190 a jsou i v letních měsících. Arktických dnů (s teplotou nevystupující nad – 10 °C) je v Bratislavě 1,4 a na Lomnickém štítu více než 30.
Absolutní maximum teplot bylo naměřeno v roku , konkrétně 40,3 °C. Absolutní minimum teplot bylo naměřeno roku v lokalitě aš - a to - 41 °C.
Srážky
Vydatnost závisí na nadmořské výšce a návětrnnosti plochy vůči dešťonosným větrům. Průměrný roční úhrn srážek je ve srážkovém stínu v nížinách 500 až 600 mm, v kotlinách 600 až 800 mm a na vrcholech hor až 1 000 až 2 000 mm. Vysoká pohoří mají největší srážky v údolích, větrné vrcholy mají srážkový úhrn nižší - např. s 1 665 mm a dia.org/w/index.php?title=Zbojnick%C3%A1_chata&action=edit&redlink=1" \o "Zbojnická chata (stránka neexistuje)" Zbojnická chata pod ním s 2 130 mm.
Roční chod srážek ukazuje, že největší množství srážek je na Slovensku v létě a to vlivem nadmořské výšky, expozic a regionálních evropských vlivů. Tyto vlivy způsobují způsobují svou nepravidelností velkou rozkolísanost srážkových poměrů, ale neporušují kontinentálnost srážkového chodu. Nejvíce srážek má z bouřkových lijáků a nejsušší je únor (na horách březen). Na se červencové maximum přesouvá na , vlivy z někdy i na a v pohořích i na srpen. Od října do listopadu se objevuje na jižním Slovensku podružné srážkové maximum, které je spojeno s putováním cyklón od jihu a jihozápadu ze a jejich stagnací nad . V p://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%ADzk%C3%A9_Tatry" \o "Nízké Tatry" Nízkých Tatrách podzimní podružné srážkové maximum přináší .
Množství sněhových srážek a trvání sněžení roste s nadmořskou výškou. V nížinách je jen 10 až 30 dní se sněhovými srážkami, v horách nad 1 200 m n. m. je přes polovinu srážkových dní v roce se sněhem. Nížiny mají nejvýše 20 % sněhových srážek, " \o "Lomnický štít" Lomnický štít až 70 %. V horách může sněžit kterýkoli den v roce. Trvalá sněhová pokrývka začíná v nejvyšších horách koncem září nebo v první polovině října a končí začátkem června nebo v polovině května. V nížinách začíná začátkem prosince a končí na přelomu února a března. V horách trvá sněhová pokrývka v průměru 120 až 200 dní zato v nížinách cca 40 až 50 dní.
Sluneční svit
Nejkratší doba slunečního svitu je na horách, avšak v zimě a na jsou hory až dvojnásobně slunnější než nížiny a to díky inverznímu počasí. Slovensko má asi 40 až 50% možného svitu ( jen 40 %), přičemž nejvíce slunečního svitu vykazuje (cca 2 200 hodin) a nejméně wikipedia.org/wiki/Orava" \o "Orava" Orava (1 500 hodin).
Chráněná území
Ochrana přírody se provádí hlavně v , kde se nachází většina slovenských národních parků. Dále je na Slovensku několik chráněných parků a také tzv. chráněné areály. Chráněný areál je menší území, zpravidla o výměře do 1 000 ha, které představují biokoridory nebo biocentra místního nebo regionálního významu. Také menší přírodní rezervace a nebo kvalitně zmapované přírodní památky nejsou na Slovensku ničím výjimečným. Celkem se na Slovensku k roku 2004 nacházelo 590 národních parků, přírodních rezervací a přírodních památek a Slovensko se tak řadilo mezi prvních pět států světa s největším počtem takto chráněných území.
Jádrem slovenské ochrany přírody jsou západního a severního Slovenska, neboť tam národní parky a takřka souvisle navazují. Slovensko má jen tři nížinné chráněné krajinné oblasti, a to , a . Nejstaršími chráněnými územími na Slovensku jsou a edit&redlink=1" \o "Ponická dúbrava (stránka neexistuje)" Ponická dúbrava (zřízeno ).
Z mezinárodních kategorií chráněných území se na Slovensku nachází biosférické rezervace - NP K "http://cs.wikipedia.org/wiki/Slovensk%C3%BD_kras" \o "Slovenský kras" Slovenský kras, , ://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Tatransk%C3%BD_NP&action=edit&redlink=1" \o "Tatranský NP (stránka neexistuje)" Tatranský NP a  HYPERLINK "http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=CHKO_V%C3%BDchodn%C3%A9_Karpaty&action=edit&redlink=1" \o "CHKO Východné Karpaty (stránka neexistuje)" CHKO Východné Karpaty - a ramsarská stanoviště (mokřady mezi-národního významu) - (u Jur v ), (itný ostrov" Žitný ostrov) a .
Přírodní lokalitou na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví jsou Jeskyně a ipedia.org/wiki/Slovensk%C3%BD_kras" \o "Slovenský kras" Slovenského krasu. Na Slovensku sem patří 13 jeskyní a propastí - stuje)" Domica, , , , , .org/wiki/Ochtinsk%C3%A1_aragonitov%C3%A1_jeskyn%C4%9B" \o "Ochtinská aragonitová jeskyně" Ochtinská aragonitová, , . sem řadí nejen jeskyně v oblasti vlastního Slovenského krasu, ale i v okolních jednotkách (např. ).
Administrativní dělení
Hlavní článek:
Slovensko je od roku rozděleno na osm samosprávných krajů, které jsou pojmenované podle svých center. Ty se dělí ještě na okresy. Přestože současné dělení vychází z původního československého, hranice krajů a okresů byly upraveny; územní celky se zmenšily (z tří krajů se jejich počet zvýšil na osm) aby lépe odpovídaly přirozeným slovenským regionům.
– – (1) - 2 052 km˛
– – (6) - 9 455 km˛
– – (8) - 6 753 km˛
– – (4) - 6 343 km˛
– – (7) - 8 981 km˛
– – (3) - 4 501 km˛
– – (2) - 4 148 km˛
– – (5) - 6 788 km˛
[] Geologie
Podrobnější informace naleznete v článku .
Tektonická mapa
Území Slovenska je jednou z hlavních geologických jednotek - alpidy, které vznikly mezi střední křídou a miocénou koliozou a středoevropského kontinentu. Alpidy jsou zastoupené na slovenském území . Z hlediska horninového složení je hlavním znakem převaha sedimentů a z hlediska tetktoniky příkrá stavba.
jsou relativně mladou geologickou jednotkou, jejíž vývoj probíhal v posledních 100 milionech let alpinským vrásněním a jsou součástí mladých pásmových pohoří v Evropě tzv. alpinského oblouku, zasahujícího od severozápadní (pohoří ) až do malé . Na území Slovenska jsou zastoupeny převážně a část Východních Karpat, které pokračují na území a .
Vývoj Karpatské soustavy byl až do karbonu podobný vývoji . a sedimenty vzniklé v geosynklinálních mořích byly několikrát zvrásněny a regionálně přeměněné na pararuly a svory. Vrásové procesy byly provázané magmatickou činností. Začátkem sem začalo pronikat od jihu moře, na které se v druhohorách usazovali mocné souvrství karbonátových hornin - vápenců, dolomitů, atd. Na severním okraji Středních Karpat došlo k výraznému prohlubení moře a vytvořila se tak druhá geosynklinála. Při vrásnění flyšové geosynklinály byly znovu zvrásněné i starší sedimenty na severním okraji Středních Karpat. Vzniklo tak území s velmi složitou tektonickou stavbou tzv. bradlové pásmo.
Ekonomika
Centrální banka v Bratislavě
Hlavní článek:
Slovensko je vyspělá ekonomika, jejíž HDP na obyvatele dosahuje 72% průměru na obyvatele. Ekonomika Slovenska v posledních letech pravidelně roste nejvíce ze zemí EU. Slovensko používa jednotnou evropskou měnu .
Zemědělství
Slovensko má rozvinuté zemědělství. Pěstuje se zde hlavně , ale také víno, především v okolí Bratislavy a v regionu Tokaj. V a jiných vyšších polohách je rozvinutý chov domácí zvěře - ovcí a dobytka. Ze zeleniny jde často vidět v jižních oblastech, nebo brambory na severu.
Průmysl
Slovenskou ekonomiku táhne v poslední době hlavně automobilový průmysl. Na Slovensku se vyrábí napříkla