Průmyslová revoluce

15. Průmyslové revoluce
Periodizace industriálních epoch:
průmyslová revoluce: Anglie = pára (1760-1830)
průmyslová revoluce: Technicko-vědecká revoluce (pol. 19. století – pol. 20. století)
průmyslová revoluce: Počítačová (50. – 80. léta 20. století)
První průmyslová revoluce (1780-1830)
pojmem průmyslová revoluce chápeme hromadné zavádění strojů do výroby
manufaktury nahrazovány továrnami
umožněna technickým pokrokem → její kolébkou se v 18. století stala Anglie (později do dalších zemí)
nejdříve v textilním průmyslu – využití pracovních strojů:
zpracovávání vlny v Yorkshiru; bavlny v Manchesteru a Liverpoolu (od 1757 = dobytí Indie; bavlna dovážena právě z Indie)
1763 vynalezen tkalcovský stav s létajícím člunkem
první důležitý vynález, vynalezl James Hargreaves
ručně poháněný spřádací stroj jenny (podle jména jeho dcery)
1767 prstencový spřádací stroj
konstruován na mechanický pohon; vynalezl Richard Arkwright
1785 první model tkalcovského stavu poháněného parním strojem
vznikl spojením jenny a prstencového spřádacího stroje; vynalezl Samuel Cropton
=> levné výrobky, dobrý dobyt
Zdroje energie:
původně stroje na ruční pohon, pak poháněny vodním kolem
1776 skotský vynálezce James Watt zdokonaluje parní stroj
= nový zdroj pohonné síly
stal se symbolem průmyslové revoluce
růst nároků na základní suroviny → rozvoj těžkého průmyslu:
Rozvoj hutnictví a železářství:
zlepšení technologického postupu tavení železa: vysoké pece, místo dřevěného uhlí spalován koks
Revoluce v dopravě:
zdokonalování dopravních cest, zpevňování silnic → použití asfaltu
vynález prvního parníku (jmenoval se Clermont):
1807 jej vynalezl Robert Fulton
plul proti proudu řeky Hudson v New Yorku
1818 parník poprvé přeplul Atlantik (byl britský)
kolejnicová železniční doprava:
vagóny nejprve taženy koňmi
1814 George Stephenson sestavil lokomotivu (= parní pohon – využití parního stroje)
1825 pravidelná doprava mezi anglickými městy Stockton a Darlington (nákladní vlaky)
1830 první veřejná železnice z Manchesteru do Liverpoolu (osobní vlaky)
Revoluce v zemědělství:
vynalezeny mnohé zemědělské stroje a nářadí (ruchadlo, parní pluh, žací a secí stroje atd.)
=> dokonalejší obdělávání půdy
ruchadlo vynalezli bratranci František a Václav Veverkovi => zkvalitnění orby
Revoluce v komunikaci
1826 vynález fotografie
1837 první telegraf – William Cook, Charles Wheatston, společný patent
1840 vynález poštovní známky
Důsledky první průmyslové revoluce:
na počátku 19. stol. se rozšířila z Anglie do západní Evropy, po roce 1850 zasáhla střední Evropu
přesun mnoha venkovských obyvatel do měst
růst počtu obyvatel ve světě, přesuny obyvatel mezi zeměmi
pracují i ženy a děti => snižování mezd, sociální bída a nelidské podmínky
ničení krajiny a přírody
zavádění strojů znamená propuštění dělníků => růst nezaměstnanosti
rozbíjení strojů (= luddismus)
stroje berou dělníkům práci, proto je dělníci rozbíjejí
tzv. hnutí luddolitů
zakládání odborových organizací
stávkující a odboráři žádají vyšší mzdy
protestují proti dlouhé pracovní době (tehdy byla 14-16 hodin)
vznik moderní kapitalistické společnosti = vznik prvních obchodních domů, vznik bankovnictví
Průmyslová centra v Británii: Londýn, Liverpool, Manchester, Birmingham, Glasgow
Průmyslová centra v Evropě: Lutych, Brusel, Lyon, Paříž, Vídeň, Hamburk, Kolín nad Rýnem, Essen
Anglie v čele světového hospodářského rozvoje
Velká Británie (teď myšleno celá říše, nikoli pouze průmyslová Anglie) se stala prvním teritoriem svobodného vývozu (= hospodářský liberalismus)
liberalismus = politický a hospodářský systém vyznávající nedotknutelnost soukromého vlastnictví, politické svobody a omezování role státu
postavení nejbohatší země a „dílny světa“
Předpoklady Anglie:
vyvrcholení manufakturního období výroby
akumulace kapitálu (zvláště z kolonií) – investice do budování továren
dostatek surovin a levné zdroje
volná pracovní síla (velké statky obdělávány zemědělskou technikou, lidé bez práce)
=> námezníci na velkostatku, v továrně
výhodná zeměpisná poloha, rozvinutá námořní doprava, odbytiště v koloniích
uplatňování technických vynálezů
První průmyslová revoluce v českých zemích
první náznaky ve 20. a 30. letech 19. století – textilní výroba, hutnictví
1828 založení Rudolfovy hutě (pojmenována po arcivévodovi rakouském, arcibiskupovi kardinálu Rudolfu Janovi) = Vítkovické železárny
1839 založení Třineckých železáren
1832 první veřejná koněspřežná železnice v Evropě (spojila České Budějovice s Lincem)
1839 první železnice v Habsburské monarchii (dráha z Vídně do Brna)
1841 v Praze-Karlíně spuštěna první paroloď Bohemia
1845 dráha z Prahy do Olomouce
1847 otevřena severní Ferdinandova dráha k severomoravským důlním městům
Průmyslová centra v českých zemích: Ostrava, Brno, Liberec, Praha, Kladno
Sociální poměry na počátku kapitalismu
kapitalismus = sociální, politický a ekonomický systém založený na soukromém vlastnictví, volném trhu a prodeji pracovní síly soukromým zaměstnavatelům
nový vztah: podnikatel = zaměstnavatel vs.  dělník = námezdní pracovní síla
první dělnická odborová hnutí vznikají v Anglii (1825)
Reakce na sociální nerovnost
1. Utopický socialismus
učení o ideální, sociálně spravedlivé společnosti
nespokojenost se stavem společnosti, úsilí vybudovat dokonalý společenský systém a odstranit sociální problémy
=> utopičtí socialisté z počátku měli vliv na dělnické hnutí
představitelé utopického socialismu:
Claude Henry Saint-Simon
šlechtic, který se vzdal svých výsad
hnací síla pokroku = věda a morálka
každý má pracovat podle svých schopností a pomáhat v duchu křesťanství
předpokládá zachování soukromého vlastnictví
François Marie Charles Fourier
příčina nespravedlnosti je v systému rozdělování
požaduje společnou práci a dělení výdělků rovným dílem
důraz na prostředí a výchovu při formování člověka
Robert Owen
bohatý anglický továrník
hlavní příčina společenského zla podle něj soukromé vlastnictví
=> odchází do USA, kde skupuje