- Stahuj zápisky z přednášek a ostatní studijní materiály
- Zapisuj si jen kvalitní vyučující (obsáhlá databáze referencí)
- Nastav si své předměty a buď stále v obraze
- Zapoj se svojí aktivitou do soutěže o ceny
- Založ si svůj profil, aby tě tví spolužáci mohli najít
- Najdi své přátele podle místa kde bydlíš nebo školy kterou studuješ
- Diskutuj ve skupinách o tématech, které tě zajímají
Studijní materiály
Polysacharidy
Zjednodušená ukázka:
Stáhnout celý tento materiálPolysacharidy
Polysacharidy
- nejrozšířenější skupina sacharidů, lze ji odvodit polykondenzací molekul monosacharidů
- ke spojení molekul monosacharidů dochází vazbou poloacetalového hydroxylu s hydroxylem alkoholickým
- spojení monosacharidových jednotek má glykosidický charakter, tzn. v kyselém prostředí dochází k jejich štěpení
- jestliže probíhá hydrolýza za velmi mírných podmínek, může dojít ke štěpení na příslušné základní jednoduché sacharidy, glykosidické štěpení může též proběhnout enzymaticky
- jedná se o makromolekulární látky, složené až ze stovek tisíc molekul
- stavební jednotky polysacharidů: D-glukóza, D-galaktóza, D-mannóza, D-fruktóza, L-galaktóza,
L-arabinóza atd.
- stavební jednotky polysacharidů mají většinou s výjimkou fruktózy pyranózovou strukturu
holopolysacharidy - monosacharidové jednotky jsou stejné
heteropolysacharidy - mají různé monosacharidové jednotky
Vlastnosti:
- závisí na druhu monosacharidů, způsobu, jakým jsou jednotlivé monosacharidy spojeny (např. spojení (-1,4 se snáze hydrolyticky štěpí než spojení (-1,4) a stupni rozvětvení
- některé polysacharidy (celulóza) nejsou rozpustné ve vodě a jsou málo reaktivní, to je způsobeno intramolekulárními vodíkovými můstky, které je zpevňují a jsou příčinou jejich odolnosti vůči vodě i jiným činidlům
- nemají redukční účinky
- ty polysacharidy, které mají málo intramolekulárních vodíkových můstků jsou částečně rozpustné, ve vodě bobtnají (např. škrob)
Názvosloví:
- nejčastěji používáme triviální názvosloví, popř. se vytváří z názvů stavebních jednotek s uvedením druhu vazby (např. (-1,4-D-glukan)
Rozdělení polysacharidů:
1) podle jejich biologické funkcea) stavební polysacharidy (celulóza, pektiny)
b) zásobní polysacharidy (škrob, glykogen)
c) ostatní (dextriny, hemicelulózy, inulín, heparin)
2) podle řetězce a) s přímým řetězcem (např. celulóza)
b) s větveným řetězcem (např. škrob)
ŠKROB
- nejrozšířenější zásobní polysacharid, ukládá se v leukoplastech (tvoří škrobová zrna)
- příklady obsahů škrobu: rýže 75%, obiloviny 50-80%, kukuřice 60%, brambory 24%
- nemá redukční vlastnosti
- polykondenzace: nC6H12O6 → (C6H10O5)n + nH2O
- základem škrobu je (-D-glukóza, glykosidová vazba (-1,4
- škrob není jednotná látka, je tvořen z 20% amylózou a z 80% amylopektinem
amylóza
- makromolekuly jsou nevětvené, řetězce mají tvar šroubovice (základem je (-D glukopyranóza, glukózové jednotky spojeny v polohách (-1,4)
- rozpustná ve studené vodě
- jodem se barví modře (po zahřátí se odbarví a po opětovném zchladnutí opět zmodrá) - molekuly jodu se umisťují na volná místa uvnitř spirál, tím se změní absorbce světla a amylóza se zbarví do modra (změnou teploty se mění st
Vloženo: 6.01.2011
Velikost: 159,00 kB
Komentáře
Tento materiál neobsahuje žádné komentáře.
Copyright 2025 unium.cz
