Odchazeni 3

Vá clav Havel
Odchá zení

Vá clav Havel - Ž ivotopis

*5. 10. 1936 Praha - +18. 12. 2011
spisovatel a dramatik, jeden z první ch mluvčí ch Charty 77, vů dčí osobnost politický ch změ n v listopadu 1989, poslední prezident Č eskoslovenska a první prezident Č eské republiky


Vá clav Havel vyrů stal ve zná mé praž ské podnikatelsko-intelektuá lské rodině , spjaté s č eský m kulturní m a politický m dě ní m dvacá tý ch až č tyř icá tý ch let. Tento fakt se s tal dů vodem, proč mu komunistická moc po ukonč ení povinné š kolní dochá zky v roce 1951 nedovolila dá le studovat. V první polovině padesá tý ch let proto nastoupil do č tyř leté ho uč ební ho oboru chemický laborant a zá roveň več erně vystudoval gymná zium (ukonč il h o v roce 1954). Z ká drový ch dů vodů nebyl př ijat na žá dnou z vysok ý ch š kol humanitní ho smě ru, a proto se rozhodl studovat na š kole technické . Ekonomickou fakultu Č eské ho vysoké ho uč ení technické ho ale po dvou letech opustil.

Kulturní tradice rodiny oriento vala Vá clava Havla k humanistický m hodnotá m č eské kultury, v padesá tý ch letech potlač ovaný m. Po n á vratu z dvouleté vojenské zá kladní služ by pracoval jako jeviš tní technik, nejprve v Divadle ABC a od roku 1960 v Divadle Na zá bradlí . V letech 1962 až 1966 s t udoval dá lkově dramaturgii na Divadelní fakultě Akademie mú zický ch umě ní a svá studia zakonč il komentář em ke hř e "Eduard", který se pozdě ji stal zá kladem hry "Ztíž ená mož nost soustř edě ní " .

V roce 1956 se sezná mil s Olgou Š plí chalovou, a jakkoli oba pochá z eli z odliš né ho prostř edí , brzy se velmi sblíž ili. Po osmileté zná mosti se v roce 1964 vzali, a od té doby prová zela Olga Havlová své ho manž ela nejtěžší mi ž ivotní mi zkouš kami. Vá clav Havel o n í pozdě ji č asto hovoř il jako o své nepostradatelné ž ivotní opoř e .

Od svý ch dvaceti let publikoval Vá clav Havel studie a č lá nky v rů zný ch literá rní ch a divadelní ch periodiká ch. V Divadle Na zá bradlí byly uvedeny jeho první divadelní texty, mezi nimiž mě la zá sadní mí sto hra "Zahradní slavnost" (1963). Toto př edstavení se stalo vý raznou součá stí obrodné tendence v č eskoslovenské společ nosti š edesá tý ch let.

Obč anské sebeuvě domová ní , které se do historie zapsalo jako Praž ské jaro, vyvrcholilo v roce 1968. V té to době se Vá clav Havel angaž oval nejen jako autor další ch diva delní ch her "Vyrozumě ní " (1965), "Ztíž ená mož nost soustř edě ní " (1968), ale také jako př edseda Klubu nezá vislý ch spisovatelů a č len Klubu angaž ovaný ch nestraní ků . Od roku 1965 pů sobil v nemarxistické m mě síč ní ku Tvář.

Po potlač ení Praž ské ho jara obsazení m Č eskoslovenska vojsky Varš avské smlouvy, vystupoval Vá clav Havel proti politické represi, pří znač né pro lé ta komunistické normalizace. V roce 1975 napsal otevř ený dopis prezidentu Husá kovi, v ně mž upozornil na nahromadě né rozpory v č eskoslovenské společ nos t i. Vyvrcholení m jeho č innosti vš ak bylo v lednu 1977 publiková ní Charty 77, textu, který propů jč il ná zev i charakter hnutí protestují cí čá sti č eskoslovenský ch obč anů . Vá clav Havel byl jední m ze zakladatelů té to iniciativy a jední m z její ch první ch tří mlu v čí ch. V dubnu 1979 se stal spoluzakladatelem Vý boru na obranu nespravedlivě stí haný ch. Za své obč anské postoje byl celkem tř ikrá t uvě zně n a ve vě zení strá vil té měř pě t let.

V té to době bylo č eskoslovenský mi úř ady znemož ně no publikovat veš keré Havlovy text y. O té měř kompletní vydá ní se v péčí jeho tehdejší ho literá rní ho agenta pana Klause Junckera postaralo ně mecké nakladatelství Rowohlt se sí dlem v Reibeku u Hamburku.

V druhé polovině osmdesá tý ch let, v č ase navazová ní dialogu mezi Sově tský m svazem a zá pa dní mi demokraciemi, byl i v č eskoslovenské společ nosti patrný ná rů st otevř ené nespokojenosti s vedení m stá tu. Obč ané byli stá le m é ně ochotni př ijí mat represivní politiku komunistické ho rež imu, a zatí mco Chartu 77 podepsalo pů vodně pouze ně kolik set lidí , k petici Ně kolik vě t, její mž spoluautorem byl i Vá clav Havel, se v roce 1989 již př ihlá sily desetitisí ce obč anů.

Počá tkem zá s